Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Marcela,
zítra Alexandra.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamìtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se sna¾íme zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi popisujeme dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat.
 
Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.
 
Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.
 
®ivot tropí hlouposti aneb mé ¾ivotní paradoxy a renonocy (59)
 
Další médium, které výraznì ovlivnilo ¾ivot nejen mùj, ale jistì ka¾dého z vás, je televize. U¾ jsem se pøed drahným èasem zmínil, ¾e mé první oboustrannì aktivní setkání s tímto zázrakem techniky bylo u¾ v roce 1947 na výstavì MEVRO. O šest let pozdìji v roce 1953 se objevily naše první èerno-bílé televizory s úhlopøíèkou kolem 20 cm. Po dalších devíti letech jsme pak na prvním televizoru s u¾ ponìkud vìtší obrazovkou, ve spoleèném bytì s tetami mé první ¾eny, sledovali pøenosy z krasobruslaøského mistrovství svìta v Praze v roce 1962, s nezapomenutelným trojitým lutzem Kanaïana Jacksona, s bravurní jízdou Kanaïanoèechù Jelínkových a se zlatým tancem sourozencù Romanových. Podobné zá¾itky však u¾ má kdekdo a tak bude urèitì zajímavìjší, kdy¾ popíšu, jak do televize pronikala naše pøedpovìï poèasí.
 
Zpoèátku pøedpovìï poèasí pøeèetl hlasatel na konci zpráv, podobnì jako v rozhlasu. Pak nìjaký èas èetl hlasatel pøedpovìï mimo obraz a na obrazovce se objevovaly kreslené obrázky svatého Petra s rùznými obláèky a sluníèkem. Ty ovšem velmi èasto vùbec nekorespondovaly s pøedpovídaným poèasím a tak u¾ od února 1961 pøišla na televizní obrazovky „revoluce“ v podobì ¾ivého vysílání s ¾ivým meteorologem. Prùkopníkem byl RNDr. Rudolf Koubek, který zaèal vystupovat pøed kamerou ka¾dý ètvrtek naveèer. V dobì jeho dovolených v roce 1961 ho zastoupili nejprve dva moji straší kolegové a vedoucí, o prázdninách v roce 1962 pak poprvé exhibovala u¾ i moje malièkost.
 
Od roku 1965 se zaèala tato relace vysílat dvakrát týdnì a od roku 1975 u¾ dennì, vèetnì sobot a nedìlí. Postupnì se tak na obrazovce zaèalo objevovat asi deset meteorologù obojího pohlaví. A od února 1985 a¾ do 31. prosince 1992  jsme se v hlavní veèerní relaci støídali pøed kamerou ob den se slovenskými kolegy. Jeliko¾ jsem tvor velmi nesystematický, musím být upøímný a musím se zde pøiznat, ¾e tato pøesná data èerpám z publikací svého dalšího kolegy – meteorologa-historika RNDr.Jana Munzara, jemu¾ tímto velmi dìkuji.
 
Myslím, ¾e bude zajímavé, kdy¾ prozradím zákulisí tìch našich prvních televizních relací.

V Komoøanech jsme si po dopolední slu¾bì odpoledne pøipravovali jednotlivé mapy a psali asi tøí a¾ ètyøminutový scénáø. Hodinu pøed ¾ivým vysíláním jsme museli být ve studiu ve Vladislavovì ulici, tam nás v maskérnì nadermakolovali, napudrovali a naèesali, co¾ nebylo nic pro mne, a pak jsme si ty mapy pomocí magnetù „nelepili“ na otoèný trojboký hranol, na který bylo nutno i kreslit køídou – pro mne další slo¾itý úkol, jak ukazuje dobová fotka. Stáli jsme pøed takovým pultíkem ve tvaru T, kterému se øíkalo „antitrapason“ a v ruce jsme mìli dlouhé ukazovátko, kterým se ukazovalo na mapách. Pøitom do nás „prala“ svìtla reflektorù, proto¾e tehdejší kamery nebyly nic moc!
 
Kdy¾ se televizní zpravodajství pøestìhovalo na Kavèí hory a zaèalo se vysílat barevnì, naše relace se u¾ pøedtáèela na záznam a televizní štáb se na nás vlastnì uèil pou¾ívat novou techniku. Reflektory u¾ tolik nehøály, ale zato jsme tu krátkou relaci nìkdy pøetáèeli i tøeba pìtkrát èi šestkrát, pøièem¾ nejprve to vìtšinou kazila technika a pak jako na potvoru i my! 

Je ale na èase popojet a vzpomenout na to, jak pomalouèku presti¾ televizních meteorologù rostla. Dùkazem bylo, ¾e koncem sedmdesátých let byli zváni meteorologové i do zábavných silvestrovských poøadù, moderovaných opravdu nezapomenutelným Vladimírem Menšíkem.

A tady mi nezbývá ne¾ se pochlubit, jak jsem se na tomto poøadu v roce 1978 podílel dokonce i „autorsky“. V závìreèné zdravici do nového roku zpívali protagonisté jednotlivých poøadù jakousi gratulaèní èastušku a mnì se dodaný text pranic nelíbil. Bylo v nìm toti¾ nìco o dešti, plavkách a podobných proprietách. I pøinesl jsem na natáèení do zvukového studia svou vlastní sloku a – svìte div se – byla pøijata a hned jsme ji jako „meteorologické trio“ nazpívali. Pøi hlavním natáèení ve velkém studiu na Kavkách jsme pak sice mohli jen tak na playback (nebo to byl postsynchron?) otvírat ústa, ale my pøesto aspoò trochu zpívali, k velkému gaudiu ostatních televizních mazákù. No - a závìr tohoto silvestrovského poøadu jsem mohl sledovat v Harrachovì za hlasitých komentáøù svých pøátel. S laskavým dovolením si dovolím opìt to dílko uvést, vèetnì televizní fotky.

 
 
 
Pøejeme vám v pøíštím roce mnohem lepší klima,
v¾dy» nám letos propršelo léto ba i zima!
Pøesto budem´ pøedpovídat dennì jako dosud,
proroci v¾dy byli biti, to je i náš osud!
 
A ještì pár slov k tomuto Silvestru. Vidìt pohromadì v akci re¾iséra Jána Roháèe, výteèné orchestry a zpìváky, a zejména celou plejádu našich nejlepších hercù, z nich¾ bohu¾el u¾ celá øada odešla hrát na nebeské jevištì, to se podaøí málokomu mimo tu jejich umìleckou sféru! V tìch závìreèných dnech roku 1978 pak navíc konèil – dnes bychom øekli „kultovní“ seriál – Nemocnice na kraji mìsta s nezapomenutelnými doktory Štrosmajerem (Kopeckým), Sovou (Chudíkem), Cvachem (Vinkláøem) a Bla¾ejem  (Abrhámem), a se sestrami Huòkovou (Jan¾urovou) a Inou  (Èundrlíkovou). A ani¾ bych to tušil, s poslednì jmenovanou jsme strávili ten inkriminovaný silvestrovský veèer v harrachovské zotavovnì Varšavjanka a dokonce jsem s ní tancoval!
 
Ale teï to hlavní, proè byl Silvestr 1978 tak výjimeèný zejména pro mne, jako meteorologa.

Povìtrnostní situace ve støední Evropì se toti¾ tehdy vyvíjela zcela mimoøádnì. Po nìkolik dnù „viselo“ teplotní rozhranní na naší severní hranici a ještì na Silvestra odpoledne i Harrachovì pršelo pøi teplotì asi +8 °C. Snad nikdo (kromì mne) nechtìl vìøit lidem, kteøí pøijeli naveèer z Liberce, ¾e tam u¾ odpoledne snì¾ilo a prudce se ochlazovalo. Pøes Krkonoše se velmi studený arktický vzduch doslova propašoval jednotlivými prùsmyky bìhem první polovinì noci a do rána mrzlo jen praštìlo. Dopoledne pak témìø nikdo své auto nenastartoval. Bìhem 1. ledna studený vzduch zavalil celé naše územ. Toto ochlazení uvítali zejména školáci a studenti, proto¾e v lednu mìli asi ètrnácti denní uhelné prázdniny!  Pamìtníci si toto ochlazení jistì dobøe pamatují – v Praze se na pøíklad za necelých dvacet ètyøi hodin ochladilo o 29°C.
 
Foto: autor a ÈT
 
Vladimír Vondráèek
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 09.04.2017  10:29
 Datum
Jméno
Téma
 09.04.  10:29 ferbl