Letem, svìtem...
27.05 - Praha:Sedavé profese nièí populaci podobnì jako "fyzicky nároèná povolání". Chronické bolesti mají u¾ tøicátníci - mu¾i i ¾eny - doktoøi, IT odborníci, vysocí mana¾eøi nebo uèitelé. Spoleèným faktorem rizikových profesí je pohybový stereotyp.
Jaká povolání jsou fyzicky nároèná?
Z pohledu fyzioterapeuta jakákoli, která vy¾adují rutinní pohyby a nutí èlovìka setrvávat v pozicích mimo ideální napøímení. To zahrnuje ¹irokou ¹kálu profesí. "Za velmi èastou pøíèinu bolestí je obecnì pova¾ováno pøetì¾ování celého pohybového aparátu. Mù¾e se jednat o dynamické pohyby stále jedním smìrem nebo setrvání statické, to jest stále v jedné pozici po dlouhou dobu bez kompenzace pohybem. Pøi dlouhém sezení trpí nejèastìji páteø. A nemusí se jednat jen o práci na poèítaèi. Ohro¾enou skupinou jsou øidièi, ¹vadleny, hudebníci, rukodìlní výrobci. Dále pak opraváøi, instalatéøi, malíøi pokojù, ti v¹ichni se musí tisíckrát natáhnout, naklonit a dlouze pracovat v poloze ¹kodlivé pro páteø," uvedla hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Podle odbornice se problémy pracovníkù ve fyzicky nároèných profesích a tìch sedících pøíli¹ neli¹í. V¾dy jde o souhrn patologických mechanismù v tìle, které vznikly ze stereotypních pozic a nadmìrné zátì¾e. "Je paradoxní, ¾e dìlník s krumpáèem si obvykle doká¾e mìnit pracovní polohy lépe ne¾ èlovìk zabraný do práce na poèítaèi. Stejnou zátì¾í, jakou pøedstavuje pro páteø dlouhodobý sed, je ale i trvalý stoj, a to pro celý pohybový aparát, kyèle, kolena a dal¹í. Napøíklad kadeønice, která mù¾e stát vzpøímenì, má pøi støíhání stále zdvi¾ené ruce, zatì¾uje svaly ¹íje a vznikají bolesti ramene. Dùle¾ité je proto uvìdomit si, jaké svalové skupiny pøi práci zatì¾ujeme, a dopøát tìlu kompenzaèní prota¾ení," podotkla Iva Bílková.
Do ka¾dodenních aktivit je vhodné zaøadit streèinkové cviky na oblasti, které ve svém povolání nadu¾íváme, jeliko¾ právì v tìchto skupinách svalù máme pravdìpodobnì svalová vlákna zkrácena. "Ka¾dá svi¾ná chùze, bìh èi jiný sport a aktivita, která zapojuje rovnomìrnì v¹echny svaly, se poèítá. V opaèném pøípadì se bolesti páteøe objeví spí¹ døíve, nejèastìji mezi 20. a 55. rokem ¾ivota. Bolesti kloubù nastupují èastìji a¾ po padesátce a stupòují se do vy¹¹ího vìku," øekla Iva Bílková.
Potí¾e zpùsobené fyzikálními faktory patøí hned po nemocech dýchacích cest k nejèastìj¹ím dùvodùm pracovní neschopnosti. U mu¾ù bývá nejèastìj¹í pøíèinou práce s vibraèními nástroji, mnohem roz¹íøenìj¹í jsou ale nemoci z dlouhodobé nadmìrné jednostranné zátì¾e (DNJZ) a ty postihují pøevá¾nì ¾eny.
Napøíklad v roce 2021 podle ¹etøení Státního zdravotního ústavu ¾eny "pøedèily" mu¾e v nemocech periferních nervù témìø trojnásobnì, v nemocech úponù, ¹lach, vazù nebo kloubù z pøetì¾ování konèetin dvojnásobnì. "Problémy bych nedìlila podle pohlaví, ale je pravda, ¾e urèitým rizikovým povoláním obecnì dominují ¾eny. Velmi èastý je napøíklad syndrom karpálního tunelu, kterým obvykle trpí napøíklad krejèové, ¹vadleny, pracovnice v gastronomii èi v úklidových slu¾bách. Dal¹ím hojným onemocnìním je artróza drobných kloubù ruky, která je èastá u úèetních, fyzioterapeutek, uèitelek nebo zdravotnic," doplnila Iva Bílková.
Stejnì jako u¾ zmínìné "¾enské profese" ale mohou trpìt ú¾inovými syndromy z pøetì¾ování konèetin i mu¾i. "Bolesti ramen, ¹íje a loktù èasto poci»ují kováøi, truhláøi, obrábìèi kovù, sklenáøi, problémy mívají také skladníci, zamìstnanci ve výrobì èi dìlníci. Velmi èastým onemocnìním je i tenisový èi golfový loket, který postihuje jak pracující s vibraèními nástroji, které pøená¹ejí vibrace do svalù pøedloktí, tak administrativní a IT pracovníky, kteøí pracují s my¹í a klávesnicí. Jako nemoc z povolání bývají èasté také v¹echny syndromy zmrzlého ramene, kterými obvykle trpí v dùsledku setrvávání ve statické pozici chirurgové nebo stomatologové a dal¹í. Témìø ka¾dá profese má zkrátka "své" patologie a je jen na nás, zda je necháme rozvinout, anebo vìnujeme pár minut jejich kompenzaci," dodala Iva Bílková.
Mgr. Eli¹ka Crkovská