Letem, svìtem...
09.05 - Polièka:Výstavní sály polièského muzea vystaví ve dnech 11. kvìtna a¾ 25. srpna tohoto roku vedle desítek figurek IGRÁÈKA nejrùznìj¹ích povolání a charakterù v historických i moderních variantách také dva originály. Ty jsou urèené pouze pro výstavu v Polièce. Originální IGRÁÈCI z dílny Miroslava Svobody tentokráte ztvární významné osobnosti s Polièkou spjaté - královnu Eli¹ku Pomoøanskou, která ve svém vìnném mìstì patrnì nechala postavit kostel sv. Jakuba, a mima Radima Vizváryho, jen¾ v Polièce pro¾il dìtství a absolvoval gymnázium. Muzeum pøedstaví náv¹tìvníkùm výrobu figurky, seznámí je s historií i souèasností oblíbené èeské hraèky. Ti nejmen¹í si budou moci s IGRÁÈKY pohrát v pøipraveném dìtském koutku. Putovní výstavu pøipravil èeský výrobce her a hraèek, firma EFKO-karton s.r.o., která IGRÁÈKA vyrábí, ve spolupráci s Technickým muzeem v Brnì, ve kterém pøed lety vznikla, a Inspirací Zlín.
"Na hlavní náv¹tìvnickou sezónu polièské muzeum ka¾doroènì pøipravuje 2-3 výstavy pro co nej¹ir¹í okruh náv¹tìvníkù, vèetnì rodin s dìtmi. V posledních letech pøedstavujeme pøedev¹ím celky hraèek a stavebnic, které obvykle zapùjèujeme od soukromých sbìratelù. A jak se na muzeum patøí, v¾dy zdùrazòujeme nejstar¹í historii pøedmìtù a jejich vývoj tøeba a¾ do souèasnosti. Výstava Fenomén IGRÁÈEK zapadá do této koncepce. Navíc komponenty postavièek se vyrábìjí nedaleko Polièky v obci Korouhev. Druhou èást výstavy jsme nazvali Rùzná povolání døíve i nyní, spolupracujeme na ní s Muzeem hraèek v Rychnovì nad Knì¾nou. Ta pøedstaví hraèky z let 1880-1980 spojené s øemesly, se zemìdìlstvím i s nevýrobním povoláním. Dìti dostanou mnoho prostoru ke høe v nìkolika zákoutích, která se promìní v pole, kuchyni, stavební parcelu, v dílnu nebo ordinaci," uvádí Mgr. Stanislava Cafourková, kurátorka výstavy.
"Putovní výstava - Fenomén IGRÁÈEK - má v Polièce nové spojení. Ryze èeská hraèka zpodobòující více jak ètyøicet let øemesla a profese je ve výstavních prostorách spojena s øemesly starými i souèasnými. Bude zde k vidìní i øada deskových her, z produkce spoleènosti Efko, které doporuèuje i Støedisko rané péèe, terénní slu¾ba, pomáhající rodinám s posti¾enými dìtmi. Ta, nìkteré produkty vyu¾ívá pøi podpoøe vývoje zrakovì a kombinovanì posti¾ených dìtí ve vìku 0-7let, a to ji¾ 28 let," uvádí Zdenìk Rau¹, spoluzakladatel a dlouholetý koordinátor této výstavy.
"Na výstavu jsme novì zaøadili i IGRÁÈKY ze 70. a 80. let a také speciální edice, které byly urèené v éøe socialismu na export. V expozici máme cca. 30 ukázek tìchto IGRÁÈKÙ a to v pùvodních krabièkách," uvádí Mgr. Vìra Stojarová, kurátorka výstavy.
Al¾bìta Pomoøanská byla ètvrtá a poslední man¾elka Karla IV., èeská královna a øímská císaøovna, dcera pomoøanského vévody Bogislava V. a Al¾bìty Polské, dcery polského krále Kazimíra III. Velikého. I k sòatku s Al¾bìtou vedly Karla IV. diplomatické dùvody a snaha zbavit se opozice. Svatba se konala necelý rok po smrti Karlovy tøetí man¾elky. Císaøi bylo ètyøicet sedm let, Al¾bìtì ¹estnáct. Al¾bìta, nebo také Eli¹ka, jak ji Karel èasto øíkal, byla urostlá, silná, kypìla zdravím a sebevìdomím, byla rázná a cílevìdomá. Jak praví dávné povìsti, lámala dokonce meèe. Co v¹ak prolomit nedokázala, byla zatvrzelost vùèi Karlovým dìtem z pøedchozích man¾elství, pøedev¹ím proti prvorozenému synu Václavovi. V poètu dìtí ale Al¾bìta v¹echny své pøedchùdkynì jednoznaènì pøekonala. Karlovi porodila celkem ¹est potomkù - dceru Annu (pozdìj¹í anglická královna), syna Zikmunda (pozdìj¹í uherský, øímský, èeský, lombardský král a øímský císaø), syna Jana, jen¾ dostal jméno po Janu Lucemburském, syna Karla, který záhy zemøel, dceru Markétu, je¾ dostala jméno na památku Karlovy babièky, a koneènì rok pøed smrtí císaøe je¹tì syna Jindøicha. Svého milovaného man¾ela pøe¾ila Al¾bìta o patnáct let. Zemøela v ústraní na svém sídle ve vìnném mìstì èeských královen Hradci Králové. Je pochována v královské hrobce v katedrále sv. Víta v Praze po boku císaøe Karla IV.
Mim, autor, re¾isér, choreograf a pedagog Radim Vizváry patøí mezi nejvýraznìj¹í mezinárodnì uznávané osobnosti souèasného mimického divadla v Evropì. Je absolventem Hudební a taneèní fakulty AMU v Praze, kde dosáhl nejvy¹¹ího, doktorského vzdìlání, titul Ph.D. Je dr¾itelem Ceny Thálie 2016 v kategorii Balet, pantomima nebo jiný taneènì dramatický ¾ánr za herecký výkon v pøedstavení Sólo, polské ceny Perla za autorské pøedstavení Lorca a mnoha dal¹ích ocenìní u nás, v Evropì nebo USA. Roku 2014 se stal èlenem významných osobností Oxford Encyclopedia.
Muzeum nabízí prohlídky nejvìt¹ích atraktivit královského vìnného mìsta Polièky od gotického opevnìní mìsta - nejzachovalej¹í fortifikace ve støední Evropì, po rodnou svìtnièku Bohuslava Martinù ve vì¾i kostela sv. Jakuba, je¾ je souèasnì vyhlídkovým místem s ¹irokým rozhledem do okolí. Dále nabízí tematické procházky historickým jádrem mìsta i jeho moderní èástí, náv¹tìvu expozice vìnované významnému polièskému rodákovi a hudebnímu skladateli Bohuslavu Martinù a interaktivnì pojaté expozice o historii mìsta. Své novì nabyté znalosti si mù¾ete procvièit v lavicích ¹kolní tøídy, kde se uèil i malý Bohuslav.
V prostorách barokní radnice se nachází Mìstská galerie. Ta nabízí expozice vìnované výtvarnému umìní na Polièsku od gotiky do 19. století a¾ po souèasné umìní spolu s obrazovou galerií rodu Hohenemsù a prohlídkou unikátní radnièní kaple sv. Franti¹ka Xaverského, která si dodnes v úplnosti dochovala pùvodní výzdobu. A expozici moderního umìní na Polièsku 20. století vìnované umìlcùm, kteøí se v Polièce a na Polièsku narodili, nebo zde ¾ili, a kteøí svým významem pøekroèili hranice regionu. Nav¹tívit lze také výstavu Fenomén IGRÁÈEK, která pouká¾e na historii i souèasnost oblíbené èeské hraèky. Zároveò bude èást výstavy vìnována volbì povolání døíve i nyní. Výstava LICHO®ROUTKA Galina Miklínová vás zavede do svìta re¾isérky, ilustrátorky a výtvarnice animovaných filmù, které se dostaly na øadu svìtových festivalù animované tvorby. A výstava PÙLSTOLETÍ S CIMRMANEM vám pøedstaví rozmanitou osobnost èeského giganta i padesátileté pùsobení Divadla Járy Cimrmana.
Kateøina Øeháková