Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Lenka,
ztra Petr.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz


Tip pro vs
Navtivte nov poradny...

Chcete-li mt vlastn E-mailovou schrnku, pstupnou odkudkoliv, vyuijte TipMail.cz. Mete zde zskat zcela zdarma e-mail adresu, kterou si zaregistrujete.

Letem, svtem...
20.02 - Dn:Rov zahrada i jin zahrady dnskho zmku se po zimnm odpoinku otevou nvtvnkm.
Zmek v Dn je obklopen pekrsnmi zahradami. 24. bezna je pro nvtvnky ... (vce >>>)
Kateina ehkov

19.02 - Frdek-Mstek:Mda inspirovan Petkovickou Venu, pravkou sochou. Vvoj eny ve spolenosti a umn i otzka jak by vypadala dnen, modern Venue, to ve je tma nov ... (vce >>>)
Inz Bortoliov

Zasmjme se
31.01 - Pijde manelsk pr do nsk restaurace. Usad se, pibhne nice: Co si dte? Mme koi noiky, ps steaky...
ena se zhroz:Jekovy voi!
Vborn volba, madam.
... (vce >>>)
Pavel

Pranostika pro tento den
31.01 - Leden jasn, roek krsn.
Irena

Dobr rady
31.01 - 24. Po light vrobcch se hubne
Energetick hodnota bv stejn nebo i vy ne u vrobk standardnch. Tuk je nahrazovn kroby nebo jinmi slokami, kter mohou bt kodlivj ... (vce >>>)
Lenka




Dom
Zde si mete nastavit SeniorTip jako vai domovskou strnku. To znamen, e se vm strnky SeniorTip zobrazi pokad pi sputn vaeho prohlee nebo po kliknut na ikonu dom. Kliknutm ZDE se provede nastaven vai domovsk strnky na adresu strnek SeniorTip.cz.


"Projekt "Internet a senioi" podporuj:

MORAVSK OSTRAVA A PIVOZ

Nadace rozvoje obansk spolenosti

Carrefour

SEVEROMORAVSK ENERGETIKA

VTKOVICE TOURS

AGENTURA PRO REGIONLN ROZVOJ

OVAK

EU
Letem, svtem...
12.02 - Ostrava:Ostravsk zoologick zahrada buduje vedle modernch chovatelskch zazen pro chovan zvata tak vrab panelky, lhnit pro jetrky, broukovit, melny, motl louky a dal prvky... Za jakm elem vyvj Zoo Ostrava tyto aktivity?

Spolenm clem tchto staveb a opaten pro voln se vyskytujc ivoichy a rostliny je pispt ke zven biodiverzity celho arelu zoologick zahrady. "Vedle ochrany prody v rznch koutech svta nezapomnme ani na nai produ a bezprostedn okol, kter obklopuje arel zoo. Ve spoluprci s mstem Ostrava a Moravskoslezskm krajem se sami zapojujeme do ochrany na prody a tak se sname inspirovat a motivovat veejnost," vysvtluje editel Zoo Ostrava Petr olas. A jak se ukazuje, mme k tomu opravdu pdn dvod.

Rapidn bytek cel ady organism z na prody je v poslednch letech vce ne alarmujc. Miz nejen vely a motli, ale cel ada dalch druh hmyzu, co m za nsledek pokles poetnosti mnoha druh hmyzoravch ptk. V Severn Americe nap. ubylo za poslednch 40 let 95 % vlatovek! Podle studie PLOS ONE z roku 2017 dolo nap. v Nmecku za poslednch 27 let k 76% (!!) poklesu poetnosti hmyzu. Dal zprvy hovo o 15% bytku potu ptk za pouhch 10 let. Z esk republiky takov podrobn dlouhodob studie zatm nemme k dispozici, ale domnvme se, e situace bude velmi podobn.

Arel ostravsk zoologick zahrady le v lokalit Velkho ostravskho lesa - uniktnm a pestrm biotopu na ploe vce ne 100 hektar, jak m opravdu jen mlokter zoo na svt. Mon dn... Dky prodnmu charakteru, rozmanitosti a lenitosti vtiny zem je tak nejen pznivm prostedm pro chovan zvata, ale toit zde nachz i ada voln ijcch ivoich a rostlin. Mezi bn se vyskytujcmi druhy je i ada vzcnch, ohroench a z na krajiny mizejcch druh. "Je proto na povinnost peovat o tento jedinen prostor, abychom jej pedali tm, co pijdou po ns, v jet v mnohem lepm stavu, ne jsme jej zskali," dodv Petr olas.

Z tohoto dvodu jsme v loskm roce systematicky rozili aktivity smujc ke zven biodiverzity celho arelu zoologick zahrady. Tyto aktivity vyvjela zoo ji adu let, ale losk rok byl pelomov. Vechny tyto innosti nejen akcelerovaly, ale dostaly i pevn d a systematickou strukturu. Pochopiteln na n bylo poteba z rozpotu zoologick zahrady vylenit i nemal finann prostedky. Jednalo se o vytvoen vhodnho prosted pro bn i ohroen druhy rostlin a ivoich. Celkem bylo v prbhu roku realizovno bezmla 300 opaten. Velk vtina z nich jsou pomrn jednoduch opaten, kter vak mohou mt dalekoshl vznam pro adu organism. Proto je ada z nich i na nvtvnickch trasch, abychom lidem prezentovali, jak jednodue opravdu kad z ns me (ml by) pispt k ochran okolnho prosted. Jak je nezbytn "nechat vedle sebe t" ptky, obojivelnky, vely, motly i dal druhy hmyzu a bezobratlch...

"Zkladnmi podmnkami pro vskyt a peit ivoich, a to i v mstskm prosted, jsou: bezpen pstup k vod, dostatek potravy, monost krytu a vhodn msta k rozmnoovn," popisuje Otakar Zvalsk, odborn pracovnk zoo a koordintor biodiverzitnch opaten, kter se problematikou ochrany prody zabv vce ne 30 let. 88 % povrchu R pokrv zemdlsk a lesn pda. Zpsob jejich obhospodaovn vede ke znanmu snen biodiverzity (monokultury, chemizace, tk technika). Pro nkter druhy je paradoxn vhodnj pevat v lidskch sdlitch ne ve voln prod. "Lid tak mohou na svch pozemcch vytvoit ideln podmnky pro pevn a rozmnoovn cel ady druh. Primrnm opatenm a vlastn zkladem veho je pestr vegetace - kvetouc a medonosn rostliny, plodonosn kee a stromy," dodv Otakar Zvalsk.

Za posledn dva roky bylo v zoo vysazeno na 12 tisc plodonosnch ke a strom. V roce 2017 pak bylo nainstalovno vce ne 260 nejrznjch budek coby nhradnch stromovch dutin, a to nejen pro ptky, resp. drobn pvce (nap. skory, rehky, ouplky), ale tak potolky i sovy, netopry, melky apod. Vybudovny byly ti hmyz hotely, tyi lhnit pro jetrky, ti motl louky. Mnoh prvky doprovzej rovn informan panely a nkter i npadn interaktivn prvky, nap. vznam tzv. mrtvho deva podtrhuj ob devn brouci.

V pedchozch letech jsme se zamili zejmna na nae plazy a obojivelnky. V arelu vznikla ada tnk, bain a dalch mst, kde zmrn zadrujeme vodu a zpomalujeme jej odtok z krajiny. V roce 2015 byla v zoo otevena jedinen expozice Mokady - uniktn naun stezka pro obojivelnky, plazy a dal zvata a rostliny. Jejm elem je nejen zven biodiverzity podmenho zem, zadren vody v krajin, zlepen podmnek pro vzcn zvata a rostliny na fauny a flry, ale i zven informovanosti nvtvnk o vznamu mokad, a to pokud mono hravou a interaktivn formou. Expozice je doplnna realistickmi modely naich plaz a obojivelnk v nadivotn velikosti. Dti, ale i dospl si je mohou osahat a seznmit se s jinak asto velmi skryt ijcmi pslunky na fauny. Je to o to dleitj, protoe mokadn ekosystmy pat mezi msta s nejvy biodiverzitou na Zemi. Zrove jsou ale msty, kter byla innost lovka v minulosti asto nenvratn zniena.

"Budeme proto dl vyvjet maximln sil, aby se Zoo Ostrava stala nejen mstem s nejvy biodiverzitou na zem msta Ostravy i v co nejirm okol. A hlavn - aby inspirovala co nejvce lid k vlastnm (by i jen jednoduchm ochranskm opatenm) a napomohla tak tomu, e nae krajina, zstane pestr a pln ivota i pro ty, co pijdou po ns," uzavr Petr olas.

"Vzhledem k tomu, e Zoo Ostrava pat k nejvznamnjm a nejnavtvovanjm turistickm clm nejen Ostravy, ale i Moravskoslezskho kraje a vlastn cel republiky, m velk potencil psobit na lidi a motivovat je k ochran prody. A jeliko nemalou st nvtvnk tvo turist z polskho phrani, mohou dopady sahat i za hranice sttu," hodnot Kateina ebestov, nmstkyn primtora msta Ostravy.

Ochrnci prody ze Zoo Ostrava v tto oblasti velmi zce spolupracuj s mnoha dalmi institucemi a organizacemi. Jsme si vdomi, e zk spoluprce a vzjemn propojovn vech, co se ochranou prody zabvaj, je nanejv dleit.

"Ochranu prody povauji za jednu z vznamnch priorit kraje, a proto aktivity zoologick zahrady zamen na podporu biodiverzity velmi oceuji, stejn jako jej snahu jt v tto vci pkladem nvtvnkm. Moravskoslezsk kraj m zjem se zoologickou zahradou rozvjet v tto oblasti i nadle souinnost, co tak stvrdil prostednictvm nedvno uzavenho Memoranda o spoluprci v oblasti environmentlnho vzdlvn, vchovy a osvty," uvedla nmstkyn hejtmana Moravskoslezskho kraje Jarmila Uvrov.
rka Novkov