Zasmìjme se
14.12 - Pan Novák si zkrátil cestu domù pøes les a u cesty narazil na spícího mu¾e. Probudil ho a dobrosrdeènì mu povídá: Vstávejte, kamaráde! U¾ se setmìlo a nìkdo by vás tu mohl okrást!
Mu¾ si promnul oèi, pak vstal, vytáhl pistoli a výhrù¾nì povídá: Peníze, nebo ¾ivot!
On a ona usedli v lese na pasece a ona praví: Kdybyste mì náhodou chtìl vá¹nivì políbit a já zaèala stra¹nì køièet, tak se, prosím, neleknìte. Já mám toti¾ za zády velikánskej bodlák.
Pamatuje¹, Pepo, tady pod tím stromem jsme se pøed tøiceti lety poprvé políbili...
Jo, Bo¾enko, jenom¾e tenkrát ses mnì za tím stromem schovala, kde¾to teï ho za tebou ani nevidím.
Man¾elský pár se prochází lesem. Pak ta paní povídá: »Trochu si odpoèineme. Tady je na odpoèinek to nejkrásnìj¹í místo.
To má¹ pravdu, Jaru¹ko. Padesát miliónù mravencù se pøece nemù¾e mýlit.
Jdou dvì dívky po kraji lesa a jedna povídá: Tady mì Bohou¹ pøipravil o mùj vìneèek zelený. A já ho pak pøipravila o v¹echno!
Ptá se synek otce na procházce lesem: Tatínku, co to támhle dìlá ten pán s tou sleènou?
Co by dìlal? na to otec. Asi jí plánuje mateøskou dovolenou.
Potkali se dva po letech. To bylo hned samé, jak se má¹, co poøád dìlá¹, co rodina, co dìti? Pak jeden posmutní: Akorát kluk mi dìlá starosti. Chodí na vysokou.
Ale to snad je dobré, ne?
No jo, kdy¾ on ale na ni chodí do lesa. A nemá honební lístek.
Pavel
