Zasmìjme se
19.11 - Zaèínající malíø ukazuje svému pøíteli plátno: Právì jsem to prodal. Pøedstavuje tøi roky práce!
Tøi roky jsi dìlal na jednom obraze?
Ale ne, maloval jsem ho tøi hodiny, zbytek se pokou¹el prodat.
Ptá se malíø kolegy: U¾ jsi dokonèil ten abstraktní obraz?
Bohu¾el u¾ jsem to nestaèil. Man¾elka ho mezitím prodala...
Malíø popíjí v ateliéru se svou modelkou kávu, kdy¾ vtom zarachotí klíè v zámku.
Je¾í¹marjá, zaúpí umìlec, honem se svléknìte, jde man¾elka!
Mistøe, máte tu samé akvarely a poèítáte je a¾ hrùza draho. Já bych rád nìco v oleji, ale lacinìj¹í.
Raète tedy, vá¾ený pane, o dùm vedle do lahùdkáøství.
Nad mými obrazy lidé pøímo onìmí, chlubí se malíø.
Opravdu? ptá se jeho pøítel.
Tak to já zítra po¹lu na tvou výstavu man¾elku.
Malíø pøijímá novou modelku a ptá se jí: Sleèno, u¾ jste nìkdy sedìla?
Ano, pane, zrovna jsem si odkroutila pùl roku.
Pavel
