Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zina,
ztra Ondej.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Mon nevte, e...
Datum:
16.10.2020  11:34
Od:
Fakultn nemocnice Ostrava (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: Prosba
 
Krevn centrum FN Ostrava hled drce, kte prodlali koronavirovou infekci

Krevn centrum Fakultn nemocnice Ostrava vyzv mue, kte prodlali koronavirovou infekci, aby pili darovat tzv. rekonvalescentn plazmu pro lbu covid pozitivnch pacient.

Uvtme zdrav drce plazmy vech krevnch skupin, kte:

- v minimln 65 kg

- prodlali covid infekci a uplynul ji 1 msc od nkazy, ale ne dle, ne 3 msce

Drci, volejte prosm na bezplatnou telefonn linku 800 260 004 nebo pite na krevni.centrum@fno.cz a uvete sv jmno, pjmen a telefon. Drce budeme nsledn kontaktovat.

Darovnm rekonvalescentn plazmy pomete v lb COVID pozitivnch pacient. Dkujeme!
 
Datum:
07.10.2020  09:54
Od:
rka (anonymn uivatel)
Nzev:
Sbrka obleen na zchranu slon
 
Sbrka obleen na zchranu slon v Zoo Ostrava pokrauje.

Pemleli jste nkdy, kolik obleen vm le doma ve skni? Vili byste, e prmrn nosme pouze 30 % svho atnku? Nenechte vci ve sv skni zestrnou do nepouitelnosti. Polete dle kousky, kter byly teba nevhodnm nkupem nebo Vm zkrtka nesed. Nkoho teba pot a Vy navc pomete dobr vci.

Obleen mete odevzdat do specilnho kontejneru v Zoo Ostrava. To bude nsledn prodno v sti charitativnch second hand Moment a vtek poputuje na podporu organizace Save Elephants, kter bojuje proti neleglnmu zabjen slon v Africe. Ale POZOR! Odevzdan obleen mus bt opravdu pkn a dle prodejn. Dkujeme!

 
Datum:
02.10.2020  17:34
Od:
rka (anonymn uivatel)
Nzev:
Re:
 
Zoo Ostrava uhynul star samec irafy Rothschildovy. Byl druhm nejstarm samcem v R.

Samec irafy Rothschildovy se v Zoologick zahrad a botanickm parku Ostrava doil ctyhodnho vku - tm 22 let. Uhynul v noci na stedu 30. z. Podle plemenn knihy byl druhm nejstarm irafm samcem v rmci esk republiky a Slovenska (nejstarm byl samec z prask zoo, kter uhynul ve sti 22 let, 4 msce a 15 dn). Narodil se 25. ledna 2019 v Zoo Olomouc. Zajmavost je, e pochzel z dvojat, co je u iraf velmi raritn. Do Ostravy byl dovezen jako nov chovn samec v roce 2003. Bhem svho dlouhho ivota v ostravsk zoo zplodil celkem sedm mlat, z nich se est podailo odchovat.

V souasn dob v zoo zstvaj dv samice - 17ti let samice narozen v Zoo Ostrava v roce 2003 a letos dovezen 1,5let samice ze Zoo Praha.
 
Datum:
29.09.2020  11:25
Od:
rka (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: Dn pro zoo
 
Dn pro zoo: I v letonm roce se ostravsk zoologick zahrada obrac na zahrdke a pstitele dn: Pokud se Vm urodilo nebval mnostv a nevte co s nimi, zoo rda Vae pebytky pijme. Poslou k vzdob arelu podzimn zoo a tak jako krmivo pro zvata.

V pedchozch letech se dn hlavn dlabaly pi tradin akci u pleitosti Halloweenu a osvtlovaly trasu lampionovho prvodu v zoo zatkem listopadu. Pestoe zatm nen pln jist, zda se akce bude moci s ohledem na pandemii uskutenit, zoo vyuije pebytky od pstitel a zahrdk k vzdob podzimnho arelu zoologick zahrady a botanickho parku a tak jako zpesten jdelnku zvatm. Velkou pochoutkou jsou dn napklad pro prasata, medvdy, nkter opice nebo hrochy.

Krom dn pijm Zoo Ostrava i dal podzimn plody - pky, jeabiny a aludy. V tomto ppad je mon se zapojit do soute pkov podzim. Pravidla soute najdete na https://www.zoo-ostrava.cz/cz/zoo/novinky/2150-sipkovy-podzim-v-zoo-ostrava/. Do soute nejsou zahrnuty plody jrovce maalu (katany). Tyto plody zoo ani nepijm.

Dkujeme za vechny pinesen plody!
 
Datum:
22.08.2020  09:01
Od:
Lenka (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: pozvnka
 
Bloveck zmek oije renesann hudbou z doby Rudolfa II.

Pokud v nedli 23. srpna navtvte bloveck zmek, zavedou vs tny renesann hudby jedinho souboru svho druhu ve stedn Evrop Plaisirs de Musique, do dvn historie. Na chvli se ocitnete se v dob, kdy se na hradech a zmcch tanil takzvan Tourdion - skon tanec v 6/8 taktu. Je to ale tak jmno znm francouzsk pijck psn piblin z roku 1530.

Soubor Plaisirs de Musiqu, kter byl zaloen v roce 2013 a specializuje se na autentickou interpretaci hudby starch stylovch obdob, zde od 15 hodin zahraje hudebn psmo rznch nrodnost a styl s nzvem Tourdion - poklady renesance aneb hudba z doby Pram z Blkova.

Na bloveckm zmku budou v centru pozornosti pedevm skladby Josquina des Prs, jednoho z nejslavnjch pedstavitel slavn nizozemsk polyfonie a tak hudba Codexu Jacobides. Tento codex pat jednoznan k bohatmu hudebnmu odkazu eskch zem, rukopis psn byl zapsn v Praze nkdy v dob vldy Rudolfa II. O jeho zachovn se ped zhruba 50 lety zaslouil mimo jin tak Ji Tichota, specialista na loutnov tabulatury, kter postupn skladby zapsan v nmeck tabulatue na potrhanch paprech, poniench vlhkem a nkolika staletmi patnho zachzen, pepsal. Nkter z melodi pouil Ji Tichota ped lety pro skupinu Spiritul kvintet, jedna ze skladem zaznla i v psni Karla Svobody a v podn Heleny Vondrkov ve filmu Noc na Karltejn. Edici s nzvem Codex Jacobides, pojmenovanou po tpnu Jacobidesovi, jeho mimodn skladba Preambulum je nejstar instrumentln skladbou, kter m prokazateln eskho autora, se vak dlouh lta nedailo vydat.

Teprve spoluprce Jiho Tichoty s umleckm vedoucm souboru Plaisirs de Musique Janem imem vedla k dokonen tohoto pozoruhodnho svdectv esk hudebn historie a k natoen CD Codex Jacobides, kter letos vydal Supraphon. A prv psn z tohoto CD usly tak nvtvnci bloveckho zmku. Program bude obohacen tak o asn francouzsk ansony o lsce.


 
Datum:
14.08.2020  07:27
Od:
Petra (anonymn uivatel)
Nzev:
Re:
 
Fakultn nemocnice Ostrava vychz vstc eskm turistm cestujcm do zahrani, kte potebuj pro vstup do ciz zem potvrzen o negativnm testu na Covid-19. Samopltci, kte pijdou k odbru do COVID CENTRA FNO v provozn dob od ptku 14. 8. do pondl 17. 8. 2020 vetn, si budou moci vsledek testu vyzvednout velmi rychle, hned nsledujc den po odbru po 9.00 hodin rann na Informacch Centrlnho pjmu FN Ostrava (oteveno 24 hodin denn).
 
Datum:
02.08.2020  08:37
Od:
Barbora (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: Kolo pro Adama...
 
V rmci sportovn vzvy "Kolo pro Adama" odstartuje v sobotu 8. srpna z Plzn cyklo vyjka "Okolo eska". Ti lenov z teamu Adam, jeho patronem je handicapovan Adam Kuthan, vyraz na cestu kolem republiky a bhem pti dn plnuj ujet zhruba 1 500 kilometr. Jzdou na kole od 8. do 12. srpna se me do vzvy zapojit tak irok veejnost. Partnersk spolenosti za kad zdolan kilometr kadho astnka pispj do sbrky 5 K. Clem je vybrat alespo pl milionu korun pro neziskovou organizaci ern kon na nkup kol pro co nejvt poet handicapovanch dt.

Mal krok pro Adama, velk ance pro dal dti
Pvodnm clem vzvy "Kolo pro Adama" bylo vybrat prostednictvm portlu darujme.cz stku 150 000 K na tricykl pro tinctiletho Adama Kuthana, kter je od svch t let upoutn na lko. Rd ale sportuje a dky pravidelnmu trninku na handbiku a trenaru se me vyrovnat svm kamardm a zrove se vce zapojit do spoleenskho ivota. Clov stka se ale vybrala za rekordnch 6 dn. Proto se organiztoi rozhodli, e vybav handbikem/tricyklem nejen Adama, ale i dal handicapovan dti. Nov m na stku 500 000 K a vyzvaj veejnost: "Pojte s nmi od 8. srpna jezdit na kole!"
 
Datum:
23.07.2020  13:38
Od:
Petra (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: Vzva...
 
Drci krve, potebujeme vai pomoc! Zsoby krve klesaj

Krevn centrum Fakultn nemocnice Ostrava d vechny, kdo mohou darovat krev, aby pili co nejdve k odbru.

Zsoby krve vech krevnch skupin rychle ubvaj a spoteba krve pro pacienty nemocnice stoup.

Objednejte se bu telefonicky na 800 260 004 nebo on-line na https//kceobj.fno.cz/.

Podrobnj informace o darovn krve naleznete na www.fno.cz - DARUJTE KREV.

Dkujeme!




 
Datum:
29.03.2020  17:33
Od:
Ji Duek (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: Mon nevte, e...
 
Evropsk komise rozhodla o zruen stdn asu v roce 2018. Pe se rok 2020 a stle ve stdn asu pokraujeme. Pro? Protoe na tom, kter as bude zaveden celoron, se maj dohodnout samotn lensk stty. Termn zaveden celoronho asu nyn nen znm.

Hvzdrna a planetrium Brno prv uvedla v ivot web Zachrame stedoevropsk as - www.stredoevropskycas.cz, kter byl pipraven ve spoluprci fyziolog a astronom. Uvd vdeck dkazy pemluven do srozumitelnho jazyka veejnosti, pro m bt v rozhodnut o budoucm ase preferovn stedoevropsk (nebo tak lidov zimn) as. Ten je toti tm prodnm, symetrickm a tedy pirozenm. Vzpomeme si na jeho vhody ze soboty na nedli, kdy - doufejme naposledy - pouijeme letn as.

"Odbornci poukazuj na to, e sprvn synchronizace naich vnitnch hodin s denn dobou je nezbytn pro zdrav. A e porucha asov regulace souvis s vskytem ady civilizanch chorob. Ponechn standardnho asu celoron (tedy nikoliv letnho) umon lep sezen naich vnitnch hodin a pispje ke zmrnn vskytu civilizanch chorob. Tak to udlejme," shrnuje Ji Duek, editel Hvzdrny a planetria Brno.

Podle vdc toti nen podstatn, e dky letnmu asu zaijeme v lt del dny. Mnohem dleitj napklad je, e dky prodnmu - stedoevropskmu asu zaij dti i pracujc pi cest do prce vce dennho svtla. "Pokud bychom pestali stdat as a ponechali bychom ten letn, tak napklad kolem zimnho slunovratu bude v devt rno jet tma a dti budou v zim do koly chodit za tmy mnoho tdn," upozornil Ji Duek.
Pro zavst stedoevropsk as?

Akoliv se leckomu nelb, e by neml dlouh letn veery na zahrad, vdeck dvody z oblasti fyziologie mluv jasn. vahu lze rozdlit do jednotlivch krok:
1.Stdn asu je nesmysl, nikomu a niemu dnes u neprospv.
2.Pokud stdn asu poleme do propadlit djin, jak as si pak nechat?
3.Jedin ten, kdy je Slunce v prav poledne nad jihem.
4.Pro? Pro n organismus je mnohem dleitj rann svtlo ne prodlouen veer.
5.Jedinm eenm je stedoevropsk as, tedy as symetrick nebo jet lpe eeno prodn.

Ad. 1 Stdn asu ztratilo u dvno pvodn smysl. Ekonomickou sporu dvnch let nahradily ekonomick nklady na zmnu asu dvakrt ron a tak na letn klimatizovn. Take pvodn zamlen ekonomick spory inily v poslednch letech zlomky procenta. ad lid pitom stdn asu dl problmy. Po dlouhch letech rznch iniciativ tak Evropsk unie pistoupila ke zruen stdn asu a zdlo se to bt vyeeno: stdn skon, podobn jako napklad ped nkolika lety v Rusku.

Ad. 2. Ale njak ns nenapadlo, e by nkdo ml eit absurdn otzku: Kdy ne stdn, tak jak as? Nenapadlo ns to proto, e as je historicky uren podle tzv. psem tak, e Slunce je v prav poledne nad jihem. U ns se ten as jmenuje stedoevropsk as. Lid si vak zvykli na vhody letnho asu v lt = dlouh vlah veery, a proto se objevily nzory ponechat celoron "letn as". Jen mlokdo si vak uvdomuje, e to m svou stinnou strnku v zim.

Ad. 3. Pro stedoevropsk, kter bychom tak mohli nazvat symetrick nebo jet lpe prodn? Protoe je symetrick vzhledem k vchodu Slunce, jeho poloze nad jihem v poledne a k zpadu Slunce. Protoe trvale letn as bude znamenat, e si sice uijeme letn veery a v lt nm je jedno, jestli vstvme o hodinu pozdji, protoe svtlo je od ty hodin, ale zato v zim to bude ouvej. Kolem zimnho slunovratu bude v devt rno jet tma a dti budou v zim do koly chodit za tmy mnoho tdn.

Ad. 4. Trval zaveden letnho asu je nesmysl. Kdy jsou lid dotazovni bhem letn doby na preferenci pro zaveden celoronho asu, kad si vybavuje vhody letnho asu, ale vtinou nemysl na to, jak to bude v zim. Przkumy veejnho mylen se v zim neprovdly, lid by asi odpovdali jinak. Vdci fyziologov a odborn fyziologick spolenosti z cel Evropy zdrazuj nesmyslnost a kodlivost trvale letnho asu, protoe pro lovka, jeho biorytmy a kognitivn vkon je mnohem dleitj rann svtlo ne prodlouen veer.

Ad. 5: Stedoevropsk as - ten vyhovuje vem evropskm sttm, krom tch hodn na vchod - jako je Ukrajina, nebo hodn na zpad, jako je teba Portugalsko nebo Irsko. Ale tam u si hodinky stejn petet muste. Prodn (stedoevropsk) as podporuje i Akademie vd esk republiky, konkrtn jej Fyziologick stav.

Celoron uvn letnho asu nm oproti stedoevropskmu asu sice poskytne o dva msce del obdob, kdy jet ve 20 hodin veer bude venku svtlo, zrove ale pid dvoumsn obdob, kdy jet v 8 hodin rno bude venku tma nebo ero.

Samozejm, e jde skloubit trvale letn as a zmna pracovnho reimu. Nkte lid si svj pracovn den mohou svobodn upravit na zklad svho povoln, tedy v prbhu roku vstvat podle toho, jak vychz Slunce, v zim klidn o hodinu dle. Ale s tradic zatku smny ve fabrikch u od Marie Terezie v est rno je to pro drtivou vtinu lid utopie. Dalm argumentem je, e posun pracovn doby na pozdj hodinu ukroj z veern doby, kterou bychom v lt strvili na svtle.

Nejsme v tom sami!

Shodn jako se k prodnmu (stedoevropskmu) asu stavj et fyziologov (nap. Fyziologick stav AV R) jej podporuj vechny evropsk profesn instituce a organizace. Citujeme z prohlen Evropsk spolenosti pro biologick rytmy urenho Evropsk komisi: "Jako odbornci na biologick hodiny a spnek sledujeme iniciativu Evropsk komise opustit kadoron zmny asu na jae a na podzim na zem Evropsk unie. Chtli bychom zdraznit, e vdeck dkazy, kter jsou v souasn dob k dispozici, naznauj, e zaveden trvalho standardnho asu (stedoevropsk) je nejlep volbou pro veejn zdrav. Pi tomto standardnm ase bude vce rannho svtla v zim a mn veernho svtla v lt. To bude lpe synchronizovat biologick hodiny a lid budou lpe spt vzhledem k jejich prci a koln dob. Pocit tzv. "socilnho jetlagu" se ve srovnn s letnm asem sn, tlo bude fungovat lpe a duevn vkon se zlep. Po cel rok bude Stedoevropsk as (SE) zdravj ne letn as (SEL).

Prodn as zlepuje n spnek a bude zdravj pro nae srdce a nai hmotnost. Vskyt rakoviny se sn a sn se tak spoteba alkoholu a tabku. Lid budou psychologicky zdravj a zlep se vkon ve kole a v zamstnn. Zruen stdn asu nabdne jedinenou pleitost ke zlepen celkovho zdrav zavedenm standardnho, prodnho asu." Doporuen jsou opena o vdeck vsledky, shrnut zkladnch prac fyziolog najdete na webu Zachrame stedoevropsk as!

Odkaz na web: www.stredoevropskycas.cz
 
Datum:
25.03.2020  11:22
Od:
Elika (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: Mon nevte, e...
 
FYZIOterapie bez nvtvy ordinace: pacientm doma rad fyzioterapeuti pes telefon nebo videohovor

Dky vasnm hygienickm opatenm zstala v plnm chodu jen nkter fyzioterapeutick pracovit, kter se dl sna pomhat lidem. Pacientm, kte se nemohou dostavit osobn do ordinac, jsou sluby fyzioterapeut nov dostupn dky inovativn telemedicn - diagnostice a lb po telefonu a pomoc vide.

"V dob nouzovho stavu k nm chod pedevm pacienti s akutnmi bolestmi, ostatn vykvaj. Je koda, e my pracujeme, nemme dovolen, ale tak nemme skoro o koho peovat. Na rozdl od jinch pracovi jsme kliniku nezaveli a jsme pipraveni pomoci pacientovi tak po telefonu, jeliko je zbyten, aby sedl doma a trpil se bolest. Telefonick fyzioterapie nabz provst kineziologick rozbor a stanovit cvien fyzioterapeutem, jako by byl pacient v ordinaci, a to dky nkterm metodm, kter diagnostiku bez doteku pmo umouj. Slubu jsme ji zaali poskytovat telefonicky a v tchto dnech pilotn testujeme poradnu pes videohovor z mobilnho telefonu klienta," popsala Iva Blkov, hlavn fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Pi telefonick konzultaci s podporou videa terapeut probere s pacientem jeho zdravotn problmy, ur nejvhodnj postup lby a doporu reimov opaten i vhodn cviky na doma, kter jsou podrobn zpracovan na videch a dostupn online. Cena za 30 minut telefonickho, respektive on-line vyeten fyzioterapeutem je 450 K.

Teleporadny maj ambice pln naradit prci fyzioterapeuta v ordinaci, kam nyn zavt o vce ne 80 procent mn pacient ne obvykle. "Jin pracovit jsou na tom jet h, co provozovatele donutilo ordinace pln zavt. Lid ale nai pomoc stle potebuj, proto jsme v dostatenm pedstihu provedli adu ochrannch opaten a jsme pacientm pln k dispozici. Celkov nvtvnost kliniky se pesto od pondl 16. bezna prudce propadla na ptinu. Jsme astn, e nkte lid se aktivn zajmaj o rove ochrany, kterou jsme nastavili, a dky tomu se n provoz nepropadl zcela na nulu," uvedl editel FYZIOkliniky na praskm Chodov Zdenk Blek.

Klinika je otevena na sto procent, bez asovho omezen. Terapeuti jsou k dispozici pacientm v ordinacch i na telefonn konzultace. Recepn pracuj ve stdavm reimu sten z domova a administrativn pracovnci maj komplet home office.

"Zkladem prevence je pouvn rouek, respirtor a dal nezbytn hygienick opaten, kter jsme zavedli u od 4. bezna. Prostory kliniky dezinfikujeme dle naeho provoznho du zcela bn, nicmn jsme pidali na intenzit jako nikdy dv. Ordinace dezinfikujeme s daleko vt pozornost po kadm pacientovi. Cel den nae kolegyn prochz spolen prostory kliniky a oetuj vechny plochy, kterch se lid dotkaj," popsala Iva Blkov.

Pacienti jsou na klinice pijmni pouze s ochranou oblieje. Tm, kte dostaten kryt nemaj, pjuje klinika vlastn vyroben a dezinfikovan rouky. Psn hygienick pravidla zde byla zavedena u zatkem bezna. "Od 4. bezna nos nai fyzioterapeuti a recepn respirtory FFP3. S doporuenm chrnit se i po dobu soukromho pobytu venku, na nkupech nebo v MHD. Sama jsem se tehdy setkvala se zvltnmi pohledy spoluoban. Nyn se situace obrtila a vichni pacienti pichzej svdomit zakryt roukami," dodala fyzioterapeutka.

FYZIOklinika, www.FYZIOklinika.cz
Je nesttn zdravotnick zazen zamen na prevenci a lbu bolestivch stav pohybovho apartu. FYZIOklinika do esk praxe uvedla nov koncept slueb FYZIOterapie All-Inclusive a FOKUS All-Inclusive - kombinaci dostupnch metod, od ultrazvukov diagnostiky pes manuln fyzioterapii po vyuit radilnch nebo fokusovanch rzovch vln, v rmci jedn komplexn nvtvy klienta. Oznaen "fyzioklinika" je registrovanou ochrannou znmkou spolenosti FYZIOklinika s.r.o.

V oblasti fyzikln terapie je FYZIOklinika nejvtm centrem pro lbu rzovou vlnou v R a ad se mezi nejvt pracovit na svt. Aplikace tto inovativn technologie zvyuje efekt manuln fyzioterapie - je uitenm doplkem pi lb bolesti v lebnch programech a v ppad planrn rzov vlny dokonce umouje vrazn urychlen hojen ran. FYZIOklinika zskala prestin ocenn Firma roku 2017 v regionu Praha a umstila se na druhm mst v celosttn souti Ordinace roku 2017 v kategorii Rehabilitan ordinace. Ve stejnm roce obslouila v praskm centru pes 6000 nvtv. Spravuje nejvt databzi videonvod na FYZIOcvien v R, kterou neustle roziuje a zveejuje na svm webu. V dubnu 2018 sloila vedouc fyzioterapeutka FYZIOkliniky Mgr. Iva Blkov, Cert. MDT, mezinrodn zkouku na McKenzie Institute International a zskala tak jako jedna z mla ech tuto akreditaci.
 
Datum:
20.03.2020  11:00
Od:
Petra (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: Mon nevte, e...
 
Studenti univerzit pomhaj ve FN Ostrava
Vice tak ve videoreporti na https://youtu.be/BKBka1DEJdo

tyictka student lkaskch fakult nap republikou se spolu se studenty Pedagogick fakulty Ostravsk univerzity v tchto dnech ochotn zapojila do pomoci zvldnout nouzov provoz ve Fakultn nemocnici Ostrava. Budouc zdravotnci pomhaj na jednotlivch oddlench a u vstup do nemocnice, budouc uitel se staraj o dti zamstnanc nemocnice, kte maj prv sluby.

"Jsme velmi rdi za jejich zjem i pracovn nasazen. Aktuln je vyuvme napklad na trinch mstech, kde pacientm m teplotu a zjiuj dotaznkovou formou, zda nejsou infekn. Pak pacienty poslaj na pslun oddlen nemocnice," vysvtluje JUDr. Jana Pajak, nmstkyn editele pro personln zen FN Ostrava.

Studenti nechtj sedt doma, chtj bt uiten. Jak k student 5. ronku Lkask fakulty Ostravsk univerzity Marek Prochzka: "Pivtal jsem to, urit, jako forma praxe to je, snad to bude k nemu i lidem." A jeho kolega ze 3. ronku Daniel Kopec ho dopluje: "Chci bt pnosem, a vichni zvldneme ten stav."

"V tuto chvli mme na chirurgick klinice 7 student medicny, kte pracuj na pozici sanite. To znamen, e vykonvaj prci oetovatelskou, pomhaj seste i pacientovi," popisuje prci student Mgr. Hana Horelov, vrchn sestra Chirurgick kliniky FN Ostrava.

Nabdku student Pedagogick fakulty Ostravsk univerzity ohledn hldn dt v jejich domcm prosted vyuilo zatm zhruba 20 zamstnanc nemocnice. "Je situace, kdy kad z ns me piloit ruku k dlu, a to si myslm, e je v tuto chvli podstatn," shrnula dvody, pro pomh, Martina Pavlicov, studentka 4. ronku tto fakulty.

Za jejich obtavou pomoc vem zapojenm studentm moc dkujeme.
 
Datum:
19.03.2020  15:42
Od:
Lucie (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: Mon nevte, e...
 
Bohumnsk centrum socilnch slueb v Masarykov ulici uije denn destky rouek. Pro zdravotnky, policisty, peovatelky i veejnost. Tm 300 rouek u pedalo k uvn, dalch 400 mus jet ut. Zjemci se stle ozvaj.

Bohuel se te vadlenky potkaj s chybjcmi stuhami. Potebovali by zapjit i ic stroj. S prosbou o pomoc se proto obracej na veejnost. "Dnes jsme byli nakoupit dal ltky. Doly nm ale pevn stuhy keprovky, ktermi se rouky zavazuj kolem hlavy. V obchodech jsou vyprodny. Objednaly jsme je pes internet, ale nevme, kdy doraz. Pokud m nkdo tyto stuhy doma a nevyuije je, budeme rdi, kdy nm je doru. Je jedno, jakou budou mt barvu a kolik zbytench jich doma lid najdou. Budeme rdi za cokoliv. Kad kousek pome. ijeme te bez pestn, protoe poptvka po roukch je obrovsk. Mme poadavky od policist, strnk, z domova pro seniory i pro rozvozce pizzy. Sname se uspokojit i zjemce z ad veejnosti. Dokud to bude poteba, budeme t," sdlila editelka bohumnskho centra socilnch slueb Petra Chalupov s tm, e nkup materilu finann podpoila ostravsk firma Melchiel, se kterou centrum dlouhodob spolupracuje.

Stuhy mohou hzet lid do speciln krabice. Tu najdou u vchodu do dvorn sti centra v Masarykov ulici 365 nedaleko bohumnsk radnice. ikovn ruce vak k vrob rouek nesta. Centrum te bojuje i nedostatkem icch stroj. "Stroj mme mlo. Potebovali bychom jet alespo jeden, klidn i dva. Pokud se v tto dob, kdy ije cel esko, najde nkdo, kdo ten svj nevyuije, a byl by ochoten nm jej pjit, budeme za to moc rdi. Potebujeme ale opravdu takov, kter ije," doplnila Chalupov s tm, e drci mohou volat na telefonn sla 596 092 515 nebo 731 130 725.

Do it rouek se pustily i bohumnsk spolky. V malou tovrnu se te napklad promnila hasisk zbrojnice v Zblat. Ochrann pomcky vyrbj i eny ze sdruen Alma Mater, kter se mimo jin sousteuje i na nbor drc kostn den. Na nedostatek rouek zareagoval i ostravsk spolek Potenko. Jeho klub Ponoka, v nm mlad senioi pletou tepl ponoky pro obyvatele domov, by se te mohl pejmenovat na klub Rouka. Zapojily se samozejm i lenky bohumnskho klubu senior. Materil jim pitom poskytl mstn spolek Maryka. Uito u maj na 70 kousk. Ochrann pomcky te vyrb se svou maminkou i hodinov vnuka a studentka bohumnskho gymnzia Gabriella Grilov z Orlov. Jejich prvnch ptadvacet kousk putovalo policistm. Pipojily se k n i tec babiky z Ostravy. Kad ije z vlastnho bavlnnho materilu. Distribuujeme je podle aktuln poptvky tam, kde je teba.
 
Datum:
25.10.2019  19:38
Od:
Lucie (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: Mon nevte, e...
 
Msto Bohumn se o Halloweenu pokus o sedmnct esk rekord. estnct u jich m na kont, o sedmnct rekord se Bohumn pokus v sobotu 26. jna bhem oslav Halloweenu. Zapsat se do esk knihy rekord chce tentokrt dky nejdelmu prvodu se straidelnmi maskami. Jet ped samotnm pokusem o dosaen prvenstv ek ve zdejm Hobbyparku na rodiny s dtmi zbavn halloweensk program se soutemi a vystoupenm zpvaky Heidi Jank.

Ppravy na oslavy anglosaskho svtku jsou tento tden hlavnm tmatem v bohumnskch mateinkch, kolch i druinch. Dti hromadn dlabou a zdob dn, kter v sobotu vytvo v parku Petra Bezrue straidelnou stezku. Vzdobu chyst i vtvarn obor zdej umleck koly. "Halloween podme u poosm a kadm rokem je vsledn podoba stezky preciznj a straidelnj. Pro dti jsme pipravili originln soute o ceny, kter prov nejen jejich pohybovou zdatnost, ale i vdomosti. Tit se mohou i na vystoupen zpvaky Heidi Jank, kter je nau nov psniky a mohou si spolen i zatancovat," piblil editel mstsk kulturn agentury K3 Karel Balcar.

Program zan v Hobbyparku v 16 hodin, o hodinu pozdji se nvtvnci akce pesunou do parku. "Prosme vechny vetn dosplch, aby v sobotu odpoledne pili v halloweenskch maskch a pomohli tak vytvoit nov esk rekord. Agentura Dobr den bude masky potat a zaznamenvat, nsledn zm i dlku prvodu, doplnil Balcar. Kdo by pece jen i pes vzvu poadatel piel bez masky, bude si ji moci pmo na mst namalovat barvikami na obliej nebo si ji vyrobit z papru.

Naposledy se Bohumn zapsal do esk knihy rekordu loni na oslavch 100. vro zaloen republiky. Tehdy se na nmst T. G. Masaryka selo 2 303 lid s trikolorou. Vbec prvn rekord zaznamenalo msto v roce 2006, kde se dva tisce Bohumk pustily do nepetritho jedenctihodinovho kotrmelcovn. Tmto zpsobem urazili dobrovolnci 100 kilometr. Mezi oblben aktivity v oblasti zdolvn rekord pat nejvy poet lid na jednom mst s njakm pedmtem, a u se zmnnou trikolorou i s knihou, sol, novinami, vstupenkou, se zvec maskou, s hroznovm vnem, plykem i reflexn pskou.

Krom toho se Bohumn pyn tak nejmenm nmstm a naopak nejvt sportovn halou se tymi hiti pod jednou stechou. V knize rekord figuruje i dky 92 druhm piva, kter se epovaly na jednom mst, 1 240 pnm pro Jeka, vhozench do potovn schrnky za jeden jedin den, a 3 901 kraslicm vyrobench tradinmi postupy. Originlnm poinem pak bylo hromadn pedvdn hry Bim bam bidi, kterho se astnilo 945 lid.

 
Datum:
11.10.2019  06:15
Od:
Lucie (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: Mon nevte, e...
 
BOHUMN:Jednoduch preventivn vyeten zdravotnho stavu mohou zdarma a bez objednn absolvovat zjemci, kte dnes (v ptek 11. jna) doraz do pedsl bohumnskho kina. Kon se tu tradin Den zdrav, jeho soust letos bude i ncvik resuscitace i sprvnho myt rukou. Kdo bude chtt, me se zapojit do dobroinn sbrky klubek pro miminka.

Zkontrolovat si svj zdravotn stav budou moci pchoz od devt hodiny rann a do tvrt odpoledne, a to hned na nkolika stanovitch. "Bohumnsk mstsk nemocnice zajist men tlaku a hodnotu cukru v krvi. On centrum Agel nabdne vyeten nitroonho tlaku jako prevenci zelenho zkalu a tak zmen dioptrie. VZP pak zjist pomoc specilnho pstroje skuten mnostv tuku v tle ve vztahu k hmotnosti, takzvan BMI index," informoval za organiztory Karel Balcar, editel K3 Bohumn.

Program zpest i dva miniworkshopy. Prvn odhal, jestli si lid zvldnou sprvn umt ruce. Myt rukou je nejjednodu zpsob, jak zamezit dalmu en rznch onemocnn vetn tch respiranch, kter jsou typick hlavn na podzim a v zim. Vsledek prov speciln pstroj, kter odhal nedostatky. Lampa s ultrafialovm zenm uke na msta na rukou, kter by potebovala vt pi. Pole odbornk jsou to nejastji koneky prst a prostory mezi jednotlivmi prsty. "Druhm interaktivnm stanovitm bude ncvik resuscitace na figurn. Kad z ns se me dostat do situace, kdy bude dky sprvn znalosti prvn pomoci schopen zachrnit nkomu ivot. Vykolen zdravotnci laikm ukou sprvnou techniku mase srdce," doplnil Balcar.

Stejn jako loni se Bohumci mohou zapojit do charitativn akci zamenou na podporu miminek. Sta pinst klubko pze ze stoprocentn bavlny a vloit jej do pipravenho nefunknho inkubtoru, kter bude umstn ve foyer kina. Dobrovolnci z nich nsledn upletou mal chobotniky pro novorozen miminka, pedevm pro nedonoen dti a novorozence se zhorenou poporodn adaptac. Hebkost hraky dtem pipomn hebkost dlohy a chapadla zase pupen ru. Tuto jednoduchou, ale innou pomcku vyuv ada eskch i zahraninch porodnic.

Den zdrav pod mstsk kulturn agentura K3 Bohumn ve spoluprci s Bohumnskou mstskou nemocnic, Onm centrem Agel a Veobecnou zdravotn pojiovnou. Na charitativnm projektu se podl Vtkovick nemocnice a sdruen ADRA.
 
Datum:
04.10.2019  12:59
Od:
rka (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: Mon nevte, e...
 
Na dnen den pipad svtov Den zvat. Pi tto pleitosti podaj zoologick zahrady sdruen v Unii eskch a slovenskch zoo doprovodn akce pro veejnost, pi nich nvtvnkm pipomnaj zejmna ohroen mnoha druh zvat a tak nabzej monosti, jak me kad z ns pomoci. V Zoo Ostrava se akce uskuten v sobotu 5. jna.

Zchrana ohroench druh zvat pat k prioritm modernch zoologickch zahrad, stejn jako osvta irok veejnosti v oblasti ochrany prody. Dvod je velmi prost - na Zemi neustle pibv druh zvat i rostlin, kter jsou njakm zpsobem ohroen (pevn v dsledku lidsk innosti). Dokazuj to daje mezinrodnho ervenho seznamu ohroench druh, kter zasteuje Mezinrodn svaz pro ochranu prody (The International Union for Conservation of Nature). Seznam byl vytvoen v roce 1964 a v souasn dob obsahuje pes 105 000 druh, u kterch byla hodnocena situace v prod (do roku 2020 by to mlo bt a 160 000 druh). Na zklad tohoto hodnocen jsou druhy rozdleny do jednotlivch kategori odrejcch mru ohroen.

U dvou tetin druh zatm nebyla situace vyhodnocena jako alarmujc, proto byly zaazeny do kategorie LC - mlo doten (z anglickho Least Concern). Dal tm tetina druh je pak vedena v rznch kategorich podle mry jejich ohroen:

- NT blzko ohroen (Near Threatend)

- VU zraniteln (Vulnerable)

- EN ohroen (Endangered)

- CR kriticky ohroen (Critically Endangered)

- EW vyhuben v prod (Extinct in the Wild)

- EX vyhuben (Extinct)

Zcela specifick kategorie je DD - chyb daje (Data Deficient). Pro nedostatek informac nelze odhadnout, jak na tom dan druh v prod je. Me bt zcela bn, ale tak kriticky ohroen. Jeliko pesn daje o takovm druhu nemme, musme pedpokldat, e ohroen je.

Ostravsk zoologick zahrada chov v souasn dob pes 430 druh zvat a celkem 152 z nich (tj. okolo 35 %) pat do nkter z ve uvedench kategori ohroen:

- NT 28 druh (nap. baant tibetsk, stink velk, sup hnd, aratinga zlatohlav nebo koka cejlonsk)

- VU 46 druh (nap. elva ostruhat, barasinga, binturong, lemur ervenobich nebo kokodan Dianin)

- EN 44 druh (nap. varan modr, elva Hamiltonova, ibis skaln, lemur kata nebo slon indick)

- CR 25 druh (nap. elva anmsk, sup kapucn, polk vchodn, gibon blolc nebo koza rouboroh)

- EW 6 druh (skifie lut, plata Couchova, plata Meyerova, hrdlika sokornsk, sika vietnamsk a jelen milu)

- DD 3 druhy (lezec Pearsev, elva ohebn a trnucha skvrnit)

Sobotn program na oslavu svtku vech ivch bytost pipravila ostravsk zoo ve spoluprci se Stediskem volnho asu Ostrava. Aktivity pro mal i velk nvtvnky budou probhat od 11. do 15. hodiny, avak pouze za pznivho poas. Pijte se dozvdt nco o zvatech samotnch i to, jak jim mete pomoci. Mnoho druh je toti v dsledku innosti lovka ohroeno vyhubenm. Nedopusme proto, aby z na planety vymizely pln.

Historie Dne zvat:
Svtov Den zvat pipad na 4. jna. Oslavy souvisej s Frantikem z Assisi, jeho svtek se pipomn prv tento den. Svat Frantiek proslul svou lskou ke vem stvoenm, tedy i ke zvatm. V R se Den zvat slav od roku 1994 a i v Zoo Ostrava se stal tradin akc.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>