Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Milan,
ztra Leo.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
18.06.2019  06:54
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 18. ervna 1466 se narodil Ottaviano Petrucci (zemel 7.5.1539), italsk tiska a vynlezce nototisku.
Ve Fossombrone, kde se narodil il a do roku 1490. Pak pesdlil do Bentek, kde se vyuil tiskaem a v r. 1498 si podal o vhradn prvo pro tisk hudebnch partitur na nsledujcch 20 let. Tuto vsadu obdrel. V r. 1501 vyla jeho prvn publikace Harmonice Musices Odhecaton, kniha 96 anson, nejstar exempl titn polyfonn hudby. V dalch letech stle zdokonaloval techniku tisku a k pohyblivm znakm.
Petrucciho tiskask systm se zakldal na trojm tisku, kdy se nejprve natiskla notov osnova, pak nsledovaly noty a nakonec zpvn text a ostatn typografick nleitosti. Jeho nejvtm konkurentem byl Andrea Antico da Montona, kter se vnoval technice hudebn xylografie.
V r. 1509 musel svou innost v Bentkch peruit z dvodu vlky a proto se vrtil do Fossombrone, kde si zdil tiskaskou dlnu. I zde musel podat o podobnou vsadu jako v Bentkch, aby mohl tisknout partitury. V r. 1536 se O. Petrucci vrtil do Bentek, kde tiskl zejmna latinsk a eck texty. V Bentkch tak v r. 1539 umel.
 
Datum:
17.06.2019  05:54
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho sochae a medailra, vysokokolskho pedagoga prof. Karla Lidickho, nar. 17. ervna 1900 v Hlinsku (zemel 21.5.1976 v Praze).
Vystudoval praskou Akademii vtvarnch umn v ateliru drobn plastiky a medaile Otakara paniela, kde si oblbil monumentln pojet Myslbekova asistenta Karla Pokornho. Mimo kolu na nj ml zsadn vliv socha a restauratr Karel Kotrba, kter ho seznmil s tvorbou Charlese Despiaua. Lidick pat k nejvznamnjm autorm eskho klasickho portrtu, pokraovatelem monumentln realistick tradice J. V. Myslbeka. V tomto pojet tak modeloval spoleensko-politick zakzky. Krom Charlese Despiaua ho ovlivnil tak italsk neorealista Giacomo Manz, s nm ho pojilo celoivotn ptelstv.
Krom tvr innosti byl pedagogicky inn na katede vtvarn vchovy Pedagogick fakulty UK v Praze, psobil tak na VUT a na prask Akademii vtvarnch umn. Mezi jeho ky pat Ivan Kalvoda, Milan Vcha nebo Zdenk Preclk.
Prof. Karel Lidick je pochovn na Vinohradskm hbitov v Praze.
Vet jeho dl by byl dlouh, proto pipomenu jen nkter:
Socha eny chrnc si obliej ped plameny hoc obce – pamtnk Lidice, pamtnk Obtem svtov vlky – Kameniky, pomnk Mistr Jan Hus – ndvo Karolina , pamtn deska Janu elivskmu, medaile Max vabinsk atd.
 
Datum:
16.06.2019  06:27
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Trochu si odpoineme od obraz i hudby a pipomeneme si eskho bsnka, kterho si urit vichni pamatujeme z tanek. Dne 16. ervna 1900 se v Beroun narodil Frantiek Branislav (zemel 25.9.1968 v Praze), vlastnm jmnem Frantiek Blecha.
Narodil se v rodin hostinskho a dtstv strvil ve Straicch u Rokycan. Gymnzium nejprve studoval v Praze a kdy se s rodii pesthoval, pestoupil na gymnzium v Beroun. Po gymnziu studoval etinu a nminu na Filozofick fakult UK. Po vystudovn a vojensk slub pracoval jako ednk Veobecnho penzijnho stavu a zrove byl knihovnkem Skandinvskho a nizozemskho stavu. Od r. 1945 byl literrnm referentem eskoslovenskho rozhlasu, pozdji byl fredaktorem Literrnch novin a fredaktorem asopisu Nov ivot. Souasn a do r. 1959 psobil jako lektor severskch literatur na FF UK. Pot se vnoval ji vhradn literatue.
Psan se zaal vnovat ji na gymnziu. Pozdji, kdy studoval v Praze se astnil runho literrnho ivota a pispval do rznch novin a asopis (Perod, Pramen, Host, Literrn noviny, Prvo lidu atd.) Svj literrn pseudonym si zvolil podle kovolijce Josefa Branislava Mencla z Hoovic, kter patil do kruhu ptel Boeny Nmcov. Pro jeho tvorbu mly zvltn vznam cesty do zahrani (Nmecko, Dnsko a skandinvsk zem a po vlce Polsko, ernomo a ecko). V jeho lyrick poezii vyctme vztah k prod s milostnmi motivy a lskou k domovu. Koncem tictch let pak zkost o osud vlastnho nroda. V padestch letech se ani Branislav neubrnil tehdejm budovatelskm bsnm, pesto jeho intimn lyrika vyvaovala citovou chudobu tehdej poezie. Byl okouzlen istotou dtsk due a proto psal bsn pro dti, kter vychzely nejen knin, ale i v dtskch asopisech, nap. v Matedouce. Na sklonku ivota slil v jeho poezii melancholick podtn z vdom samoty a blc se smrti. Je pochovn na hbitov v Praze-Modanech.
Vet jeho prac by byl velmi obshl. Napsal nkolik bsnickch sbrek (Bl kruh, Vtrn rice, S uzlkem stbra, eck sonatina, Slunen kmen aj.), poezii pro dti (Zlat d鹻, Zelen roky, Ryby, rybky, rybiky, Bsn dtem, Ezopovy bajky aj.) a v r. 1941 peloil od B. Rongena Noc vech noc.

 
Datum:
15.06.2019  07:04
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 15. ervna 1843 se narodil Edvard Hagerup Grieg (zemel 4.9.1907), norsk hudebn skladatel. Je povaovn na nejvtho norskho skladatele vbec a jeho skladby jsou znmy po celm svt, nebo jet dnes jsou na koncertech klasick hudby hrny.
Hudebn talent zddil po sv matce, kter hudbu profesionln uila. Sm hrl na klavr od svch 6 let a protoe se u nich doma schzela hudbymilovn spolenost, ml monost se seznamovat s hudbou Mozarta, Chopina a jinch hudebnch skladatel.
E. H. Grieg vystudoval konzervato v nmeckm Lipsku a pozdji studoval u dnskho skladatele Nielse W. Gadeho. Zaloil spolek Euteripe, kde se hrla skandinvsk hudba. Spolupracoval s Henrikem Ibsenem. Skldal hudbu, kter mla vyvolat nladu. Vechny svoje skladby dokzal koncertn zahrt a dirigovat. Jeho hudba vychz z nrodnch tradic Norska a norsk lidov hudby. Jeho hudba zaujala i Ference Liszta, kter se s E. H. Griegem nkolikrt setkal a tak si s nm dopisoval.
Nenapsal dnou operu a pouze jednu symfonii c moll v r. 1864, ale jeho komorn hudba pedstavuje vjimen pnos.
 
Datum:
07.06.2019  08:50
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
7. ervna 1781 byl poloen zkladn kmen praskho Stavovskho divadla, dve Tylova.

Oteveno bylo jako Hrabc Nostick Nrodn divadlo. V roce 1797 bylo pevedeno do majetku eskch stav. V tom roce zde byla uvedena svtov premira Mozartova Dona Giovanniho. Svou innost vznamn ovlivnilo esk divadelnictv.
 
Datum:
06.06.2019  06:36
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
6. ervna 1948 zemel francouzsk chemik Louis-Jean Lumiere. Spolu se svm bratrem Augustem vynalezl kinematografick pstroj, kter byl zrove kamerou, projektorem a pstrojem na koprovn film.

28. prosince 1895 brati uspodali v Pai veejn filmov pedstaven. Jejich filmy byly promtny i v Praze.
 
Datum:
01.06.2019  05:52
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 1. ervna 1924 se v Ostrav narodil JUDr. Oldich ule (zemel 26.1.2015 v Ostrav), spisovatel, dramatik a publicista.
Ve sv literrn innosti pouval nkolik pseudonym – Jn Obraz, Ji Pelek, J. Chalabala, Jura Machek, Cyril Krtilek a dal.
Studoval na gymnziu v Opav a Valaskm Mezi. Pak byl totln nasazen na acht a ve zbrojovce. Po skonen druh svtov vlky vystudoval prvnickou fakultu UK, kde zskal titul JUDr.
V r. 1949 se zastnil celosttn rozhlasov soute o nejlep rozhlasovou hru a sout vyhrl. To rozhodlo o jeho dal spisovatelsk drze. Pracoval jako redaktor v rozhlasu, ale byl i editel knihovny nebo fredaktor asopisu erven kvt. Byl pedsedou ostravsk poboky Obce spisovatel a estnm obanem msta Ostravy.
Jeho literrn innost byla velmi obshl. Proto pipomenu jen nkter.
Letopisy v ule, Bylina od ern luny, Na srnch nohch, Inkognito, Zbojnick pohdky a povsti z Valaska, Pam domova, Bl k ve znaku, Hoela lpa, hoela, Laskav podobizny a Laskav medailony.
 
Datum:
31.05.2019  06:54
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
U hudby jet zstaneme a pipomeneme si Karla Vclava tpku, narozenho 31. kvtna 1908 v eskch Budjovicch (zemel 19.10.1989 v Praze), hudebnho skladatele, pedagoga a sbormistra.
Navtvoval Hudebn kolu v eskch Budjovicch a pak pokraoval na Konzervatoi v Praze, kde studoval hru na klavr a sborov zpv. Skladbu pak studoval na Akademii mzickch umn v Praze u Jaroslava dkho. U Aloise Hby pak absolvoval kurz mikrotonln hudby (nebo t mikrotonalita je hudba, kter zmrn pracuje s rznmi typy ladn se vzdlenostmi mezi tny odlinmi od interval bn pouvanch, nejastji s intervaly menmi ne pltn).
Po studich se stal sbormistrem pveckho spolku Petr Vok v Sobslavi, kter dil a do r. 1939, kdy pesdlil do Prahy, kde vedl Dtsk sbor na Vinohradech. Pozdji se stal sbormistrem pveckho sboru Crkve eskoslovensk husitsk Farsk a uitelem crkevnho zpvu na Husov eskoslovensk bohosloveck fakult Univerzity Karlovy. Krom toho jet soukrom vyuoval zpv. Mezi jeho ky byli vznamn zpvci jak klasick hudby, tak i pop music.
Krom sv pedagogick innosti skldal hudbu a to pevn psn a sbory. Nejznmj jsou skladby Lska za lesem, Na zmeckm plese, Krumlovsk burlesky pro zobcovou fltnu a klavr aj. Skldal i klasickou hudbu, nap. Meditace pro housle a violoncello, Sonta pro tvrttnov klavr nebo smycov kvartet Ten Pn vel se nebti. Nezapomnal tak na dti a podal pro n koncerty.
 
Datum:
30.05.2019  06:37
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Pejdeme k hudb a pipomeneme si uitele, violistu a zpvka Antonna Bea, nar. 30. kvtna 2877 v Brodku u Perova (zemel 3.3.1948 v Perov).
Vystudoval Uitelsk stav v Kromi a po studich byl uitelem v Kojetn a Perov. Bhem studi se vnoval i hudb a byl violistou v orchestru. Se svmi spoluky hrval i ve smycovm kvartetu.
Zpv studoval u Karly Vachov. V Kojetn pak dil pveck sbor Jaroslav a v r. 1903 stl u zrodu nov vznikajcho Pveckho sdruen moravskch uitel. Pozdji se v tomto tlesu stal jeho slistou.
Antonn Bea byl velk hudebn organiztor a za svoje zsluhy obdrel zlatou medaili Pveck obce esk.
 
Datum:
29.05.2019  06:54
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Karel Pavlk byl esk socha a keramik. Narodil se 29. kvtna 1874 v eskch Kinkch (zemel 13.1.1947 v Praze).
Vystudoval Odbornou keramickou kolu v Bechyni a pak Umleckoprmyslovou kolu v Praze u prof. Celdy Klouka. Po studich pracoval pro Vrobn drustvo keramick Praha a pro Prvn tovrnu na terakotu Josefa Tomka ve Vysokm Mt.
V r. 1904 se spolu se sochaskou dlnou Karla Novka astnil vzdoby Grandhotelu v Hradci Krlov a dekorace fasdy nov biskupsk rezidence. I v r. 1913 s touto dlnou spolupracoval pi vzdob kostela na Svat Hoe u Pbrami.
Pro vstavu o Janu Husovi v Tboe vytvoil nkolik sochaskch kopi a podlel se na oprav sgrafit Strkova domu v Prask ulici v tomto mst.
Spolupracoval tak s Antonnem Odehnalem a spolen provedli relifn vzdobu sokolovny ve Svratce a nkter pomnky.
V r. 1915 se spolu s Odehnalem a Waigantem podlel na sochask vzdob upichova domu na rohu Vclavskho nmst a tpnsk ulice.
 
Datum:
28.05.2019  06:32
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho male Frantika Moice Ngla, nar. 28. kvtna 1889 v Kosteln Myslov u Tele (zemel v jnu 1944 Auschwitz-Birkenau ve vku 55 let).
Narodil se v idovsk rodin. Vystudoval relku v Teli a pak studoval na Umleckoprmyslov kole v Praze. Ve studiu pak pokraoval na Akademii vtvarnch umn v Praze u Hanue Schweigra. Studia zavril pobytem ve Vdni, kde ho zastihla vlka. Musel proto narukovat na vojnu, ale v boji byl zrann a tak se po vylen vrtil dom, kde se ujal hospodaen na rodinnm statku. I pes prci na statku si nael as pro malovn. Ctil se vce malem ne sedlkem.
Oenil se a ml dv dti, ale pak pilo vysdlovn id a s celou rodinou byl transportovn do tereznskho ghetta a odtud do Osvtimi, kde vichni zemeli.
I kdy jeho pedvlen obrazy byly znm, nejvce se cen prv obrazy, kter vznikly v Terezn. Byly nalezeny pi rekonstrukci budovy v bvalm ghettu. Jde o soubor akvarel, dokumentujc ivot v ghettu. O rok pozdji bylo objeveno 254 dl, kter pak byly vystaveny v Mnesu. F. M. Ngl maloval v Terezn interiry ubikac, zkout dvor, ale i vzn.
Na telskm nmst ho pipomn pamtn deska v dlab a tak vstavy, kter se v Tel, ale tak v Praze konaj.

Na nkter prce Frantika Moice Ngla se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Franti%C5%A1ek+Mo%C5%99ic+N%C3%A1gl,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwiKkZTKpK_iAhXpQhUIHeKODasQiR56BAgKEBM&biw=1920&bih=1007



 
Datum:
27.05.2019  06:42
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 27. kvtna 1895 se v ernovicch narodil klavrista, dirigent, sbormistr, hudebn skladatel a pedagog Ferdinand Vodika (zemel 18.5.1953 ve vku 57 let).
Pochzel z uitelsk rodiny. Vystudoval Gymnzium v Tboe a pot studoval Konzervato v Praze, hru na varhany. V r. 1915 musel narukovat do armdy, ale po vzniku eskoslovenska konzervato dostudoval a dle studoval na mistrovsk kole, skladbu u Vtzslava Novka a dirigovn u Vclava Talicha.
Po studich uil na Hudebn kole a Gymnziu ve Znojm, kde tak vedl pveck sbor Vtzslav Novk a v nedalekch Moravskch Budjovicch sbor Foerster.
V r. 1925 odeel do Chomutova, kde se oenil a o rok pozdji se stal editelem Hudebn koly v Most. Tam tak psobil jako sbormistr Pveckho sdruen severoeskch uitel a dirigent Hraniskch sokolskch sbor. Jako klavrista spolupracoval s Ondkovm kvartetem. Krom toho podal pednky o hudb a koncerty, kter doprovzel vodnm slovem.
V r. 1938 se na krtkou dobu vrtil do ernovic, ale jet tho roku se stal editelem Hudebn koly v Beroun, kde vedl pveck sbor Slavo. Po vlce psobil na Hudebn kole v Litvnov, kde dil Symfonick orchestr msta Litvnova a znovu vedl Pveck sdruen severoeskch uitel.
V r. 1950 odeel do dchodu a vrtil se do rodnch ernovic. Pro sv msto zkomponoval znlku pro tyi trubky. Psal hudbu pro klavr, komorn skladby, orchestrln skladby, ale i psn a sbory.
V ernovicch byla po Ferdinandu Vodikovi pojmenovna ulice.
 
Datum:
25.05.2019  08:44
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
25. kvtna 1907 zemel filolog, zakladatel vdeck bohemistiky Jan Gebauer (narodil se 8. jna 1838). Kladl draz na ivou mluvenou e a vvoj jazyka chpal jako organick proces.

Je autorem Historick mluvnice jazyka eskho a prvnch Pravidel eskho pravopisu. Nedokonil Slovnk staroesk. Odvn zashl i do boj o Rukopisy - Pouen o padlanch rukopisech Krlovdvorskm a Zelenohorskm.
 
Datum:
24.05.2019  05:36
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 24. kvtna 1874 se ve Slanm narodil Josef Prochzka (zemel 8.12.1956 v Praze), esk klavrista a hudebn skladatel.
Vystudoval hru na klavr na Konzervatoi v Praze u Josefa Jirnka a skladbu u Antonna Dvoka. S Antonnem Dvokem ho pak spojovalo celoivotn ptelstv. Po absolvovn koly odeel do Slovinska, kde se stal po Karlu Hoffmeisterovi profesorem klavru na hudebn kole v Lublani. Krom sv pedagogick innosti vystupoval jako klavrn umlec.
V r. 1908 se vrtil do Prahy, kde se stal profesorem varhannho oddlen konzervatoe, pozdji peel na klavrn oddlen, kde vyuoval a do svho odchodu do dchodu.
I tady krom sv pedagogick innosti se vnoval he na klavr, spolupracoval s eskou filharmoni, eskm kvartetem, evkovm kvartetem a Ondkovm kvartetem.
Skldal tak hudbu, nejvce pro klavr a zskal adu uznn.
Jeho skladatelsk innost je velmi obshl. Krom klavrnch skladeb skldal scnickou hudbu, komorn skladby, orchestrln skladby a zkomponoval adu psn, psovch cykl a sbor na esk a slovinsk motivy.
 
Datum:
23.05.2019  06:54
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho sochae a keramika Vclava Maana, nar. 23. kvtna 1879 ve Svijanskm jezdu (zemel 17.2.1962 v Bechyni).
Pochzel z poetn rodiny, tak se musel vyuit emeslu, aby brzy vydlval. Na kole se vak projevil jeho umleck talent a tak odeel na studia do Prahy, kde navtvoval Umleckoprmyslovou kolu v ateliru prof. St. Suchardy. Ve studiu pak pokraoval na speciln kole u prof. C. Klouka. Zamen tto koly mu umonilo provdt dekoran a tukov prce na fasdch a v interirech dom. Tato prce ho velmi zajmala a tak se v r. 1900 dostal do Berlna, kde pracoval s dvornm sochaem E. Westfahlem na tukov vzdob csaskho zmku a v Koln nad Rnem na fasdch a portlech bank a obchodnch dom. V r. 1902 odjel Maan na studijn pobyt do Pae, kde navzal ptelstv s Alfonsem Muchou, Frantikem Kupkou a Rudolfem Vchou. Zdokonaloval se v kresb aktu, pracoval v ateliru keramika E. Lachenala a v ateliru vdsk sochaky A. Frumeriov.
V r. 1903 se vrtil do Prahy, kde si se sochaem Pavlkem zdil v Dejvicch atelir. Spolupracoval i s prof. Kloukem na tukovch vzdobch. Kdy se uvolnilo msto uitele modelovn na Keramick kole v Bechyni, doplnil si pedagogick vzdln a trvale se usadil v Bechyni, kde byl jmenovn profesorem na bechysk kole.
V Bechyni se krom sv pedagogick innosti hodn vnoval muzejnmu spolku a byl nadenm prvodcem muzea i amatrskm archeologem. Podlel se na rozvoji drustva Keras, kter vyrblo terakotu a glazovan vzy. Byl tak jednm ze zakladatel mstn organizace Klubu eskoslovenskch turist.
Nezanedbval ani svou umleckou innost a po nvratu z Pae v r. 1903 vymodeloval nkolik secesnch vz, kter vystavil v praskm Umleckoprmyslovm muzeu. Poetnj cyklus dekorativnch figurlnch prac v bl fajnsi vytvoil Vclav Maan pro Vstavu soudob kultury v Brn roku 1928.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>