Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Bernard,
ztra Johana.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
20.08.2019  07:01
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

20.8. 1824 /datum narozen se trochu rozchz/ se v Kosmonosech narodil Alois Bubk. Byl to esk mal krajiny, ilustrtor, jen pochzel z rodiny ezbe. Podle pn rodi se ml stt knzem, a proto studoval nejprve na Gymnziu v Mlad Boleslavi, pak na filozofick a teologick fakult v Praze. Na praskou Akademii nastoupil a v r. 1844.

Jeho uiteli se stal editel Akademie Christian Ruben a krajin Maxmilian Joseph Haushofer. Vstavy Alois Bubk obeslal od roku 1850, zamil se pedevm na krajinomalbu. Od roku 1858 byl profesorem kreslen na obchodn akademii v Praze a od 1865 vyuoval kreslen na Vy dv kole v Praze.
Nmty mal erpal ze svch cest, kter podnikl do Krkono, do Alp, na umavu, eskomoravskou vysoinu a samozejm do svho rodnho kraje.
Alois Bubk vytvoil neobyejn poutav dlo, esk krajina mu uarovala. Nejvce maloval olejem, oblbeny byly i jeho akvarely. Zejm je to z jeho obraz Krajina pod Bezdzem, Krajina po boui, ztvruje i esk stedoho. Monumentln obrazy rodnho Pojize, nap. Letn odpoledne, jsou to obrazy sv, klidn, slavnostn s mkkm rozptlenm svtlem.
Pispval i do asopis Kvty a Svtozor. Zabval se studiem esk krajiny, nejvce maloval oleje, oblbeny byly i jeho akvarely.

Byl to nesmrn pracovit mal, snail se podporovat sv rodie i sourozence, ve vku 46 let onemocnl tuberkulzou, na n umr 6.3.1870.

Na nkter dla umlce se meme podvat zde:

https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1422&bih=664&ei=nCt3W9SPFYzt6ATNhY-gBQ&q=Alois+Bub%C3%A1k&oq=Alois+Bub%C3%A1k&gs_l=img.12..0j0i24k1l2.1814.5127.0.8450.11.7.0.4.4.0.133.849.1j6.7.0....0...1ac.1.64.
img..0.11.977...0i30k1j0i5i30k1j0i8i30k1.0.G_867O13LEI



 
Datum:
19.08.2019  06:40
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Frantiek Maxmilin Kaka se narodil 19.srpna 1674 v Praze /nkdy uvdno 9.8./, zemel 14.7.1766 rovn v Praze.
Byl to pedn architekt eskho baroka. Vyuil se v prask huti svho otce V.V. Kaky, pozdji studoval ve Vdni a v Itlii.

Stal se m칻anem praskm s bytem v Dlouh ulici, provozoval i pivovarnictv. Ptelil se s malem Vclavem Vavincem Reinerem a sochaem Matyem Braunem.
etn byly i jeho prce mimo Prahu, a to byl Zbraslavsk zmek, Ctnice, farn kostel svatho Vclava v ihli, dostavba zmku ve Vali, projekt sloupu Nejsvtj Trojice ve Vali, kostel svatho Prokopa v Tebi.......

Svou prac pispl Frantiek Maxmilin Kaka k zdomcnn baroknho slohu v naich zemch. Vedle palc, dom a kostel, navrhoval t olte, pomnky a sochy. Byl to velmi pracovit architekt barokn Prahy, vykazoval r. 1725 nejvy pjmy, z eho usuzujeme,e je autorem cel ady dosud nepipsanch staveb prvn poloviny 18. stolet u ns.


Zde se meme podvat na nkter prce vznamnho architekta eskho baroka:

https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1371&bih=619&ei=38dXXazSA4yjwALVvJbwAg&q=Franti%C5%A1ek+Maxmili%C3%A1n+Ka%C5%88ka&oq=Franti%C5%A1ek+Maxmili%C3%A1n+Ka%C5%88ka&gs_l=img.12..0i24.2097.8476..12468...0.0..0.89.1776.25......0....1..gws-wiz-img.......0.oWMYklCURIY&ved=0ahUKEwjsva3syonkAhWMEVAKHVWeBS4Q4dUDCAY#spf=1566033958853
 
Datum:
16.08.2019  06:56
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Pipomenu zajmavou osobnost, moravskho archeologa, specialistu v oboru slovansk archeologie, pedevm na obdob Velk Moravy, Boivoje Dostla, nar. 16. srpna 1929 v Herpicch u Slavkova (zemel 18.8.1994 v Brn).
Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity J. E. Purkyn v Brn a stal se stedokolskm profesorem. Pozdji si udlal doktort z historie a stal se asistentem na katede archeologie UJEP v Brn. Pokraoval ve studiu a zskal titul DrSc a v r. 1990 byl jmenovn profesorem. Od konce r. 1989 a do 1994 byl vedoucm katedry archeologie, jej samostatnost obnovil.
V letech 1950-1957 pracoval na fakultnm vzkumu na Hraditi sv. Hypolita ve Znojm, od r. 1958 pak trvale na velkomoravskm hradisku Pohansku u Beclavi.
O svch vzkumech publikoval v knihch (Slovansk pohebit stedn doby hraditn na Morav, Beclav-Pohansko IV. Velkomoravsk velmosk dvorec, Zemdlsk vroba na zem SSR v 6.-10.stolet, K asn slovanskmu osdlen Beclavi-Pohanska, Stavebn kultura 6.-9.stolet na zem SSR).
 
Datum:
15.08.2019  07:00
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Ota Janeek se narodil 15. srpna 1919 v Pardubikch u Pardubic a byl to esk mal, grafik, ilustrtor, ale i socha (zemel 1.7.1996 v Praze). Pracoval na nvrzch textili, keramiky a spolupracoval i s filmem.
Vystudoval kreslen na VUT v Praze u O. Blaka, C. Boudy a K. Pokornho. Po uzaven vysokch kol nacisty pracoval v tovrn na vrobu jzdnch kol a v r. 1941 zaal studoval na Umleckoprmyslov kole v Praze, ale kolu nedokonil. Byl lenem spolku Mnes a Hollar.
V jeho malsk tvorb najdeme prvky A. Modiglianiho, pozdji prvky kubismu. Zaal se vnovat i kresb dvch akt. Po roce 1948 se u nho objevuje poetick styl s prvky odpozorovanmi v prod a vychzejc i z lidovho umn. Ustupuje od figurln tvorby a pechz k florlnm tvarm (florln objekt ve tvaru koule s psobivou texturou). Vznikl jeho vrcholn cyklus Trvy, pozdji Star stromy, Pmstsk krajiny, Zimn krajiny, Krajina eskho stedoho nebo kubisticky ladn Msta. Sv dla vystavoval nejen u ns, ale i v zahrani. Zskal tak mnoho vyznamenn. V r. 1985 byl jmenovn "zaslouilm umlcem".
Krom malby se vnoval i grafice, pedevm linorytm, litografii a such jehle.
Znm jsou tak jeho knin ilustrace (Hrubn, Halas, La Fontaine, Ovidius, Wilde, Seifert nebo Verlaine, pozdji i star nsk poezie). S jeho ilustracemi se kolci setkvali i ve Slabiki nebo tance.

Na nkter prce Oty Janeka se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Ota+Jane%C4%8Dek,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwjiquORmPvjAhWZ7aYKHQPKDhAQsAR6BAgHEAE&biw=1920&bih=1007

 
Datum:
14.08.2019  07:00
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Miroslava Figarov se narodila 14. srpna 1917 (zemela 12.1.2013) a byla to esk tanenice, choreografka a divadeln pedagoka, vznamn osobnost Nrodnho divadla v Brn, kde psobila v letech 1936-1961.
Tanci se vnovala od dtstv a ve 13 letech poprv vystupovala v divadle a to v baletu Vtzslava Novka Signorina Giovent. Od r. 1932 pak psobila v baletnm souboru brnnskho Nrodnho divadla.
Po ukonen aktivn tanen kariry psobila jako choreografka a pedagoka na Konzervatoi v Brn.
Za celoivotn mistrovstv v oboru balet zskala v r. 1996 Cenu Thlie, v r. 2001 Cenu msta Brna v oboru dramatick umn a jej portrt vis v Sni slvy brnnskho Nrodnho divadla.
 
Datum:
13.08.2019  07:16
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Jet i dnes zstaneme u hudby a pipomeneme si eskho houslistu, hudebnho skladatele a dirigenta Karla ebora, nar. 13. srpna 1843 v Brandse nad Labem (zemel 17.5.1903 v Praze ve vku 59 let).
U v 11 letech zaal studoval na Konzervatoi v Praze hru na housle u M. Mildnera a skladbu u J. B. Kittla. Hudbu skldal od svch 13 let a v t dob byl povaovn za zzran dt.
Po absolvovn konzervatoe v r. 1861 se stal uitelem hudby u barona Pugen-Puzeta v Polsku. V r. 1863 se vrtil zpt do Prahy a stal se sbormistrem Prozatmnho divadla. Tam zkomponoval operu Templi na Morav. spch opery mu zajistil msto druhho kapelnka orchestru tohoto divadla spolen s Bedichem Smetanou. Kad rok pak sloil pro divadlo jednu operu. V r. 1870 odeel z Prozatmnho divadla do zahrani. V t dob byl na vrcholu slvy a vedle Bedicha Smetany byl povaovn za nejvznamnjho eskho opernho skladatele.
V zahrani psobil jako dirigent opery ve Lvov. V r. 1873 se stal vojenskm kapelnkem a s 34. pm plukem cestoval nap. na Slovensko nebo do Rakouska. V dob, kdy dlal vojenskho kapelnka pepracoval svoji operu Husitsk nevsta, kter pak byla uvedena v Praze a napsal i svou posledn operu Zmaen svatba, kter byla rovn uvedena v Praze. V r. 1894 byl peloen do Prahy a vojensk orchestry opustil. V Praze pak il a do sv smrti, kdy zemel na plicn chorobu.
 
Datum:
12.08.2019  07:17
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes pipomenu hudebnho skladatele, trampskho psnike a textae Bedicha Nikodma, nar. 12. srpna 1909 ve Vdni (zemel 19.7.1970 v Praze). Patil mezi vrazn autory populrn hudby zejmna v 50. a 60. letech 20. stolet, take na jeho psn si jist vzpomnme, nebo znly velmi asto z rozhlasu.
Narodil se ve Vdni, kde vychodil obecnou kolu a st relnho gymnzia, ale pak se s rodii pesthoval do Brna, kde gymnzium dostudoval a odmaturoval. Na pn rodi pak studoval na VUT v Praze, ale stle vce ho pitahovala hudba. Zaal hrt ve studentskch kapelch na piano a v dob krize, po roce 1931 musel kolu opustit, aby pomohl ivit sv blzk. Psobil jako pianista v barech. Krom hudby se vnoval i sportu. Hrl tenis a stoln tenis.
V r. 1930 hrl Bedich Nikodm poprv v s. rozhlase s kapelou Smiling Boys, zenou Ladislavem Vachulkou. S touto kapelou natoil tak prvn gramofonov desky. Zaal se vnovat i komponovn. Prvn jeho psniky vznikaly na vletech, v trampskch osadch, u tbork. Od r. 1935 pracoval v hudebnm nakladatelstv Mojmra Urbnka. Pro nakladatele komponoval swingov psniky a stal se jednm z prvnch tohoto nru u ns (U nikdy vc milovat nebudu, Znamnko na ramnku nebo Flainet).
V pozdjch letech skldal tanen psn (Dva modr balnky, Nedln vlek, Je po deti aj.). Krom toho skldal psniky i pro dti (Jedeme na vlet, Hur przdniny), ansony (Zahraj nm Joe), operety nebo hudbu pro divadlo Rokoko. Jeho psn zaznly i ve filmech (nap. Slavnosti snenek).
Zemel uprosted prce na srden selhn, necel msc ped svmi jedenaedestinami. V Ostrav-Porub je po nm pojmenovna ulice.
 
Datum:
09.08.2019  07:20
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
U umn jet zstaneme a pipomeneme si eskho sochae-figuralistu v obdob symbolismu a realismu, Gustava Zoulu, nar. 9. srpna 1871 v Praze (zemel 4.8.1915 rovn v Praze v pouhch 43 letech).
Vystudoval Umleckoprmyslovou kolu v Praze a pak pokraoval na Akademii vtvarnch umn v Praze. Za absolventskou prci zskal Klrovo stipendium a v letech 1892-1898 pak pobval v m. Vrtil se dom, oenil se, zadil si atelir, ale jeho nadjnou kariru ukonila pedasn smrt.
V jeho dle pevauj portrty a figurln tvorba, vytvel i pomnky a relify nebo medailny, podlel se i na tukov vzdob zmku v Prhonicch, kde je od nj tak portrtn busta architekta Jiho Stibrala.

Na dal jeho prce se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Gustav+Zoula,sochy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwip9vKT6evjAhUOdJoKHacjBHAQsAR6BAgGEAE&biw=1920&bih=1007


 
Datum:
08.08.2019  06:52
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Stle zstvme u obraz a pipomeneme si eskho male, ilustrtora, grafika a typografa Lumra evka, nar. 8. srpna 1921 v Ostrav-Kunikch (zemel 1.2.2016 v Praze).
Nejprve vystudoval Sttn grafickou kolu a pak Vysokou kolu umleckoprmyslovou pod vedenm prof. Antonna Strnadela.
Po studich pracoval jako vtvarnk u Sttnho nakladatelstv dtsk knihy, kde graficky upravoval knihy, tak je ilustroval a navrhoval oblky knih. Byl zakldajcm lenem Klubu ilustrtor dtsk knihy, kter vznikl v r. 1990.
Za svou umleckou innost zskal mnoho ocenn.
Pipomnm nkter knihy, kter ilustroval: Jindich imon Baar-Vo kouzelnicch, Konstantin Badigin-Dobyvatel ledovch mo, Michal ernk-Od studnky k ece, Bene Metod Kulda-Jak se bubnuje na princezny, Frantiek Lazeck-Duktov staenka, Ondrej Sliacky-O zaklet b a mnoho dalch.

Na nkter prce Lumra evka se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Lum%C3%ADr+%C5%A0ev%C4%8D%C3%ADk,obrazy&tbm=isch&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwjUjfTI6OvjAhXsw8QBHTshA7MQsAR6BAgJEAE&biw=1920&bih=1007




 
Datum:
07.08.2019  06:57
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme slovenskho male, grafika a pedagoga, pedstavitele vtvarnho umn Rusn na Slovensku, Dezidera Milly, nar. 7. srpna 1906 v Kyjov (zemel 1.9.1971 v Bratislav).
Narodil se v rodin duchovnho z etnick meniny Lenk. Absolvoval uitelsk semin v Preov a v letech 1926-1933 vystudoval malbu na Umleckoprmyslov kole v Praze u Josefa Schussera a Arnota Hofbauera. Po studiu byl uitelem a pozdji i editelem. Od r. 1946 il v Bratislav a byl pedagogem na Pedagogick fakult Univerzity Komenskho v Bratislav, poslze na Slovensk technick univerzit a od r. 1949 byl spoluzakladatelem Vysok koly vtvarnch umn v Bratislav, kde vyuoval na katede veobecnho a krajinskho malstv a do sv smrti.
Kdy studoval v Praze, ptelil se s mali ze skupiny Genercia 1909 a stal se tak jejm lenem. V Praze tak vstoupil do Umleck besedy.
Pi sv prci pouval techniku olejomalby, tempery, akvarelu, pastelu, maloval i na sklo. Vnoval se figurln malb, krajinomalb, grafice i kninm ilustracm. Nmty erpal z nrodopisu a sociln kritickch tmat.
V r. 1962 mu byl udlen titul zaslouil umlec a v r. 1971 titul nrodn umlec.

Na nkter prce Dezidera Milly se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Dezider+Milly,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwiP7-Hs5-vjAhUmyaYKHTpFCGAQsAR6BAgIEAE&biw=1920&bih=1007


 
Datum:
06.08.2019  06:55
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 6. srpna 1926 se v Praze narodila esk malka, grafika a sochaka Adriena imotov (zemela 19.5.2014 tamt).
V dtstv dobe hrla na klavr a dokonce uvaovala, e bude hudbu studovat. Nakonec vak zvtzilo malovn.
Vystudovala Stedn grafickou kolu v Praze u prof. Zdeka Balae a VUP pod vedenm Josefa Kaplickho. Na konci studia se spolen s Kaplickm a dalmi umlci podlela na relifu pro Expo 58 v Bruselu.
Jej dtstv i tvorbu siln poznamenala druh svtov vlka.
Celou jej tvorbou prostupoval hlubok zjem o lovka, jeho nitro. Opustila klasickou malskou techniku a rznmi technikami zpracovvala papr a textil. Spolu se svm manelem, malem Jim Johnem se zastnila zakldn umleck skupiny UB 12. Byla tak lenkou umleckho seskupen mal skupiny G7.
V letech 1991-1998 a v r. 2003 vyuovala na Mezinrodn letn umleck akademii v Salzburgu.
Sv prce vystavovala nejen doma, ale i v zahrani, kde mla pevn samostatn vstavy. Proto tak jej obrazy najdeme ve sbrkch nap. v Tokiu, Washingtonu, Pai, Stockholmu aj.
V r. 2004 bylo jej dlo Extatick postava soust olte gotickho kostela sv. Anny na Starm Mst v Praze. I v pokroilm vku se nevzdvala umleckch ambic. V prask galerii Rudolfinum byla jej vstava Vyjevovn, kter obsahovala prce z let 2008-2010.
V r. 1997 vyla jej sbrka bsn pod nzvem Hlava k listovn, kterou pipravila Milena Slavick. Jsou to bsn z let 1945-1997.
O Adrien imotov natoil reisr Jaroslav Brabec dokument v cyklu GENUS (1996) a v dokumentu reisrky Olgy Sommerov Moje 20. stolet je jednou ze t umlky, kter v tomto dokumentu vystupuj.

Na prce tto umlkyn se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Adriena+%C5%A0imotov%C3%A1,obrazy,grafiky,sochy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwj_5Ib25uvjAhVS6qYKHTUtBIsQsAR6BAgJEAE&biw=1920&bih=1007



 
Datum:
05.08.2019  06:49
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
U hudby stle zstaneme a pipomeneme si hudebnho skladatele Karla Ostrila, nar. 5. srpna 1930 ve Valaskm Mezi (zemel 21.5.1997 v Praze).
Vystudoval Vysokou kolu bskou v Ostrav, ale vedle toho jet studoval hru na klavr u Josefa Kysely, dirigovn u Jaroslava Gottharda a Rudolfa Vaaty a skladbu u Josefa Schreibera. Krom toho jet dil Ostravsk vysokokolsk soubor. Po absolvovn vysokokolskho studia se stal uitelem na Hornick prmyslov kole v Pbrami, ale dle se vzdlval v hudb u Klementa Slavickho, kde studoval kompozici. V r. 1964 byla provedena jeho tdln symfonick bse, kter zskala ocenn v souti eskho hudebnho fondu.
Protoe ml technick vzdln, pivedlo ho to ke kompozici elektronick a elektroakustick. V r. 1967 byl spoluzakladatelem Studia experimentln hudby pi eskoslovenskm rozhlasu v Plzni.
S brnnskou skupinou Via lucis vytvel kompozice zaloen na kombinaci zvukovch a svtelnch efekt.
Vet jeho skladeb by byl velmi obshl a tak uvedu jen jak hudb se vnoval.
Skldal orchestrln skladby, komorn skladby, psn a sbory elektroakustick skladby a vnoval se tak jevitnm dlm-operm a baletm.
Karel Ostril byl vrazn osobnost a v Ostrav je po nm pojmenovan ulice.
 
Datum:
04.08.2019  06:55
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Pejdeme k hudb a pipomeneme si eskho klavristu, houslistu, dirigenta a hudebnho skladatele Jiho Jiroue, nar. 4. srpna 1923 v Praze (zemel 28.7.2005 tamt).
Vystudoval Gymnzium a Konzervato v Praze, kde u Aloise Hby studoval skladbu. Pak soukrom studoval u prof. Ilony tpnov-Kurzov hru na klavr a u Bedicha Voldana a Richarda Ziky hru na housle. Dirigovn pak v mistrovsk kole Vclava Talicha a hudebn vdu a estetiku na Univerzit Karlov v Praze.
Po studich se vnoval slov drze klavristy a houslisty. Od r. 1942 byl asistentem fa opery Nrodnho divadla v Praze a od r. 1945 pak korepetitorem a dirigentem Velk opery 5. kvtna. Hostoval tak v mnoha domcch a zahraninch divadlech, kde dirigoval hlavn opery eskch autor. Krom toho uskutenil nkolik koncert se svou manelkou Vlastou Urbanovou, zpvakou Nrodnho divadla v Praze. Od r. 1948 a do r. 1951 byl dirigentem Nrodnho divadla, od r. 1951 a do svho odchodu do dchodu v r. 1988 pak dirigentem opernho orchestru.
Krom toho tak skldal hudbu.
 
Datum:
03.08.2019  06:52
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Tak mezi enami jsou umlkyn, kter bych rda pipomnla. Ludmila Jandov, rozen Kalibnov se narodila 3. srpna 1938 v Osku u Litomyle (zemela 20.10.2008), malka, kreslka, grafika a ilustrtorka.
Vystudovala Akademii vtvarnch umn u profesor Vl. Silovskho a V. Tittelbacha.
Ve sv tvorb se specializovala hlavn na produ a crkevn tmata. Jej dlo najdeme v katedrle sv. Ducha v Hradci Krlov nebo krlovhradeck biskupsk rezidenci. Za svj celoivotn pnos pro crkev j pape Jan Pavel II. udlil vyznamenn „pro ecclesia et pontifice“ a msto Litomyl j udlila „Zvltn Cenu za pnos mstu“.

Na nkter jej prce se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Ludmila+Jandov%C3%A1,obrazy,grafika&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwip0IOkoN_jAhXSTBUIHb01AIsQsAR6BAgJEAE&biw=1920&bih=1007



 
Datum:
02.08.2019  06:58
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Vrtme se k umn a pipomeneme si regionlnho umlce-male a grafika Karla Kinskho, nar. 2. srpna 1901 v Turnov (zemel 28.3.1969 tamt).
Vystudoval Umleckoprmyslovou kolu v Praze u V. H. Brunnera a Fr. Kysely. Tvoil a il v Turnov a spolu s malem Karlem Vikem patil k pednm osobnostem umleckho spolku Turnovsk dlo.
Karel Kinsk tvoil pedevm drobnou grafiku (ex libris apod.). Vnoval se tak ilustracm knih. Byl kronikem msta Turnova, spolupracoval s Muzeem eskho rje a spolupracoval s ochotnickm spolkem Antonn Marek. Krom toho se vnoval i vlastivdn innosti a vydal adu vlastivdnch tisk.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>