Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Eduard,
ztra Josef.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
18.03.2019  07:02
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 18. bezna 1891 se ve Frdtejn narodil Eduard Miln, pvodnm jmnem Eduard Mller, esk mal, grafik, ilustrtor, scnograf a designr (zemel 19.5.1976 v Brn).
Vystudoval Vysokou kolu umleckoprmyslovou v Praze a po prvn svtov vlce pokraoval ve studiu na Akademii vtvarnch umn. Mezi vlkami pak psobil jako vtvarn redaktor Lidovch novin. V redakci se seznmil s Mahenem, Tsnohldkem, Jankem a mnoha dalmi kulturnmi osobnostmi. Dky tmto znmostem se pak dostal i k divadlu. Jeho nejznmj scnografick dlo bylo vprava a kostmy pro pvodn premiru Jankovy opery Phody liky Bystrouky.
Vnoval se grafice, kde zachycoval podobu Brna. V r. 1961 vyel vbr kreseb, grafickch list a litografi knin pod nzvem Brno. Vyjdl do okol Brna a maloval krajinu. Za soubor akvarel z brnnskho kraje zskal v r. 1957 ocenn. Dvakrt byl vyznamenn Za vynikajc prci a dostal titul Zaslouil umlec.
Na dom v Brn, Nerudova 7, kde bydlel, je pamtn deska E. Milna.

Na nkter jeho prce se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Eduard+Mil%C3%A9n,+p%C5%AFvodn%C3%ADm+jm%C3%A9nem+Eduard+M%C3%BCller,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwizy_WI84HhAhXLYlAKHRELCoYQsAR6BAgAEAE&biw=1920&bih=1007



 
Datum:
17.03.2019  07:00
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

17.3. 1862 se narodil Charles Laval, zemel 27.4. 1894. Byl to francouzsk mal spojen se kolou Pont Aven. Narodil se v Pai a byl ptelem Paula Gauguina a Vincenta van Gogha.
Malstv studoval cole des Beau-Arts u Lonba Bonnata, pot u Fernanda Cormona. Byl spn ji od mladho vku, v roce 1880 ml na Salonu vystaven obraz, pot vystavuje v roce 1883. Jako mnoho jinch umlc odeel do Bretan v lt 1886, do msta Pont Aven, kde pracovala pomrn poetn kolonie umlc.

V roce 1887 pi hledn exotiky, kter by mohla poskytnou kl k umn se Laval a Gauguin rozhodli odejt do Panamy. Srie netst zpsobila, e Laval a Gauguin opustili Stedn Ameriku a odeli na ostrov Martinik. Zde Laval maluje krajiny jasnmi barvami, nkdy nen zcela pesn znmo, kter z mal je autorem obrazu.
Mal namaloval i vlastn autoportrt, dohodl se s Van Goghem vmnou za jeden z jeho autoportrt. Van Gogh byl natolik ohromen Lavalovm pspvkem, e obraz popsal jako mocn, vznan a lovk by ho ml mt ve svm vlastnictv. Charles Laval onemocnl tuberkulzou a v roce 1894 ve vku 32 let umr.



https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1536&bih=694&ei=yUOLXMLuHfWcjLsP2ZiN0Ao&q=Cahrles+Laval&oq=Cahrles+Laval&gs_l=img.12...2306.5132..7947...0.0..0.81.928.13......0....1..gws-wiz-img.....0..0j0i19j0i10i19j0i5i10i30j0i10i24.qUbmokScExw








 
Datum:
16.03.2019  06:14
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


16.3. 1799 se narodila v Kentu v Anglii Anna Atkinsov, zemela 9.6. 1871. Byla to anglick botanika a fotografka. Je asto povaovna za prvn, kter vydala knihu ilustrovanou fotografickmi obrzky. Jej otec byl vdec a tajemnk Krlovsk spolenosti, povil Annu namalovnm obrzk pro knihu Genera mul.


V roce 1825 se Anna provdala za Johna Atkinse, promotra eleznice a majitele jamajsk kvov plante. Nadle pokraovala v zk spoluprci se svm otcem. V roce 1840 Anna vytvoila knihu kyanotypii britskch as. Nsledovaly kyanotypy britskch a zahraninch kvetoucch rostlin a kapradin. Je povaovna za jednoho z prvnch mistr kyanotopov techniky. Pravdpodobn prvn fotoapart zskala A. Atkinsov v roce 1841. Vytvela ohromujc obrazy potaen pruskm modrm pigmentem. Jej prce byla dleitm pspvkem k rozvoji a historii fotografie. Byla velmi peliv, botanick vzorky rostlin umisovala na list papru, potaen chemickou ltkou a na slunci nsledoval proces osvtlen , pot byl omyt vodou a objevil se v konen form. Jej obrazy jsou nesmrn psobiv, krsn a i bizarn. Jej knihy dokumentuj kapradiny a dal rostliny z rozshl sbrky moskch as jsou nesmrn psobiv. Nkdy je Anna Atkinsov povaovna za prvn fotografku.


Zde je mal ukzka dla:
https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1536&bih=694&ei=wWGHXJHlCcutgwe-zrTYAw&q=Anna+Atkins&oq=Anna+Atkins&gs_l=img.12..0j0i30l9.2035.5218..9739...0.0..0.79.750.11......0....1..gws-wiz-img.....0.RuW4xPA1MPw
 
Datum:
15.03.2019  06:54
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
U hudby zstaneme a pipomeneme si eskho hudebnho skladatele Rudolfa Pskka, nar. 15. bezna 1884 v Praze (zemel 24.12.1940 v Praze). Byl bratrem hudebnho skladatele Adolfa Pskka.
Po gymnziu vystudoval konzervato, obor varhany a kompozice. U bhem studia skldal hudbu k veselohrm. Byl kem Antonna Dvoka. Jeho absolventskou prac byla symfonick bse Sardanapal a Sonta pro housle a-moll, kter zskala cenu esk akademie vd a umn.
Po studich byl kapelnkem Pitkova divadla a pozdji psobil v Divadle na Vinohradech, kde byl korepetitor, sbormistr a pozdji kapelnk. V r. 1924 podnikl spn turn po Spojench sttech.
Pak se v eskch Budjovicch pokusil o divadlo, ale z finannch dvod divadlo zkrachovalo. Krtce pak psobil v Akropoli. Protoe jeho operety byly spn, vnoval se jen skldn hudby. Vechny premiry jeho dl byly uvdny ve Vinohradskm divadle. Sloil pes 40 dl, pevn operet, fraek a her se zpvy. Mezi nejspnj pat Osudn manvr, Perly panny Serafinky, Batalion aj. Skldal tak vnou hudbu, inspirovanou pedevm lidovmi melodiemi-Fantasie na esk a moravsk psn pro klavr, Psniky v lidovm tnu, V mjov noci, K Betlmu aj.
Zemel v pouhch 56 letech.
 
Datum:
14.03.2019  07:27
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Vrtme se k hudb a pipomeneme si pvkyni-sopranistku s velkm hudebnm i hereckm nadnm, Irmu Reichovou, nar. 14. bezna 1859 Kivoklt (zemela 5.6.1930 Praha).
Dleitm meznkem v jejm ivot byl rok 1874, kdy zpvala pi slavnostn mi na poest vybudovn elezninho mostu v blzkosti Kivokltu. Rodie ji potom pihlsili na Pivodovu pveckou kolu a jejm prvnm veejnm vystoupenm v Praze bylo absolventsk vystoupen na koncert 19. ervence 1879. Z nkolika nabdek si vybrala angam v nmeckm divadle v Teplicch, kde byla jen jednu seznu a pak byla pijata do Prozatmnho divadla v Praze, kde okamit slavila spch u obecenstva. Pozdji psobila i v Nrodnm divadle v Praze a vystupovala i v zahrani nap. ve Varav nebo Budapeti.
 
Datum:
13.03.2019  05:45
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Zstaneme jet u soch a pipomeneme si eskho male, sochae a ezbe Josefa Kubka, nar. 13. bezna 1890 ve Slatin nad Zdobnic (zemel 29.11.1972 v Brn).
Vyuil se ezbem v dln Josefa Rouse. Spolu se svm starm bratrem Leoem, kter byl akademick socha, odjeli na zkuenou do Bavorska, kde si nali prci v Hotterov ezbsk dln pro kosteln umn v Augsburgu. V r. 1909 zaal studovat na Umleckoprmyslov kole v Mnichov a po 4 letech pokraoval ve studiu na Akademii vtvarnch umn v Praze v ateliru prof. Josefa Vclava Myslbeka. Po absolvovn t semestr se vak vrtil do Mnichova. V r. 1913 se opt se svm starm bratrem Leoem vydal na stipendijn cestu do Itlie, pedevm Florencie a ma, kde se seznmil s dly socha Donnatella, Verrocchia, Michelangela a mnoha dalch vznamnch socha. Tam si tak dokonil sv sochask vzdln u prof. Hermanna Hahna na Krlovsk akademii. Opt se vrtil do Prahy, kde se seznmil s Janem Trampotou. Pod jeho vlivem se zaal vnoval i malsk tvorb. Stal se lenem Spolku vtvarnch umlc Mnes a spolu s Janem Trampotou maluje. Navtvuje Ostravsko, Oravu, Slovensko i Zakarpatskou Ukrajinu a sbr nmty pro sv obrazy.
Vnuje se vak i sochask tvorb z plen hlny, sdry, bronzu, kamen a alabastru.
ije v Brn, kde m v Krlov Poli i svj atelir, kde ho navtvuj nejen mali Trampota, Dua, ale i spisovatel J. V. Pleva nebo bsnk a spisovatel Ji Mahen a mnoho dalch umlc z rznch obor.
Hodn tak sv prce vystavuje na 23 samostatnch vstavch a 95 spolench vstavch nejen doma, ale i v zahrani. Patil mezi vrazn osobnosti eskho realistickho sochastv potku dvactho stolet.

Na jeho prce se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Josef+Kub%C3%AD%C4%8Dek,obrazy,sochy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwiG58WVg-7gAhXJ0aQKHX3hClwQsAR6BAgGEAE&biw=1920&bih=1007


 
Datum:
12.03.2019  07:04
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Zastavme se u jinho odvtv umn a pipomeneme si eskho sochae, kter zemel v pouhch 45 letech, Bernarda Otto Seelinga, nar. 12. bezna 1850 v Praze (zemel 20.4.1895 v Praze).
Rodie mu zemeli, kdy mu bylo 6 let a o jeho vchovu se starali pbuzn. Ml se stt obchodnkem, ale po njak dob ho umleck nadn pivedlo do dlny sochae Platzera. Pozdji zskal uednick msto v sochask dln ve Vdni. Vrtil se vak zpt do Prahy a vystudoval AVU u profesor Antonna Lhoty a Emanuela Roma. Prvn jeho sochou byl Jan Amos Komensk pro msto Perov. Dlal tak sochu sv. Jiho pro kapli na pu a model sochy hrabte Frantika porka se kterou vyhrl Klarovsk stipendium v r. 1875. Strvil potom 3 roky v Itlii, kde vytvoil sochu kardinla Schwarzenberga a Krista Spasitele pro mskou Akademii dell“ Anima. Kdy se pak vrtil po tech letech zpt do Prahy, vytvoil mnostv soch a nvrh. V Praze restauroval Pranou brnu a Staromstskou radnici. V letech 1880-1883 psobil v Kuksu a Jaromi. Byl jednm z nejvce pracovitch socha s velkm nadenm pro umleckou tvorbu. Vet jeho soch a prac vbec by byl velmi obshl a proto nabzm internetovou strnku:
https://www.google.com/search?q=Bernard+Otto+Seeling,sochy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwiHyZSogu7gAhWBbFAKHQNiAMgQsAR6BAgFEAE&biw=1920&bih=1007

 
Datum:
11.03.2019  06:54
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme regionlnho umlce, male Vilma Balarina, nar. 11. bezna 1894 v Zbehu u Hluna (zemel 1.10.1978 v Hlun). Maloval oleje, akvarely a kvae a byl lenem opavsk skupiny X.
Ji od mld projevoval vtvarn talent. Malstv studoval v Ratiboi a na Krlovsk akademii vtvarnch umn ve Vratislavi. V rmci studijnch cest hodn navtvoval Vde, kde se seznamoval s modernm malstvm. Po vlce il v Hlun. V r. 1956 na svou tvorbu upozornil vstavou pi 700. vro msta Hluna. Pozdji pravideln vystavoval v Opav se skupinou X. Maloval portrty, kon, krajiny, zti a figurln kompozice.
 
Datum:
10.03.2019  07:13
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Frantiek Michlek se narodil 10. bezna 1895 v Komii-Dalmcie (zemel 18.11.1951 v Brn) a byl to esk varhank a hudebn skladatel.
Narodil se v Dalmcii, kde jeho otec byl varhankem a editelem Mstsk hudebn koly. Byl to velice spn pedagog a publikoval pro adu kol rzn knihy pro hudebn nstroje (kontrabas, violoncello, violu, trombn, tubu, trubku, fagot aj.). Vnoval se i chrmov hudb a pro poteby kostela sestavil esk kancionl. V takovm prosted Frantiek Michlek vyrstal. Ji od dtstv hrl na klavr i na varhany. Kdy se s rodii vrtil do ech, nastoupil na Konzervato v Praze a studoval u Josefa Kliky a Karla Steckera. Mistrovsk kurs skladby absolvoval u Vtzslava Novka.
Po studich se stal editelem kru v Pardubicch a tam tak psobil jako varhank v krematoriu a sbormistr pveckho spolku Suk. Po zaloen Mstsk hudebn koly se stal jejm editelem. Pitom vyuoval hru na klavr, varhany a harmonii. dil tak Pardubickou filharmonii.
V r. 1935 byl jmenovn dnm pedagogem varhann hry na brnnsk konzervatoi a tak zde psobil jako koncertn varhank. Ve spoluprci s brnnskm rozhlasem uskutenil asi 60 rozhlasovch koncert. V r. 1946 byl jmenovn profesorem Jankovy akademie mzickch umn v Brn a v r. 1948 se habilitoval docentem.
Krom pedagogick innosti spolupracoval s vrobcem varhan v Krnov, kde spolupracoval na technick a umleck vrob varhan.
Skldal tak hudbu a to klavrn skladby, varhann skladby, komorn skladby, chrmov skladby, scnickou hudbu a sbory. Upravoval a redigoval Zpvy moravskch kopani a 20 svazk varhannch skladeb starch eskch mistr.
 
Datum:
09.03.2019  06:52
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme hudebnho skladatele, pedagoga a violistu Milana Kka, nar. 9. bezna 1926 v Liov (zemel 15.2.2018 v eskch Budjovicch).
Vystudoval Gymnzium v Tboe a pak studoval na Filozofick fakult Univerzity Karlovy v Praze hudebn vdu, hudebn vchovu a djepis. Soukrom pak studoval u Jaroslava dkho skladbu. V r. 1959 sloil sttn zkouku ze hry na housle, v r. 1971 zskal doktort filozofie na Univerzit Palackho v Olomouci a v r. 1975 pak zskal titul kandidt vd.
Nejprve byl uitelem hudebn vchovy na Pedagogickm gymnziu ve Znojm, pozdji pesdlil do eskch Budjovic, kde uil na Hudebn kole, pozdji na Pedagogick kole a do r. 1986, kdy odeel do dchodu uil na Jihoesk univerzit v eskch Budjovicch.
V letech 1990-2001 byl pedagogem Konzervatoe v eskch Budjovicch a adu let tak psobil jako violista v opernm orchestru Jihoeskho divadla, Jihoesk komorn filharmonie a v nkolika komornch souborech.
Krom pedagogick innosti a hran na violu skldal hudbu a to jak orchestrln, tak i komorn, pro slov nstroje i vokln skladby. Vet by byl velmi obshl. Jeho skladby jsou uloeny v archivech eskho hudebnho fondu, Jihoeskho muzea v eskch Budjovicch, Jihoesk komorn filharmonie a Konzervatoe v eskch Budjovicch.
 
Datum:
08.03.2019  07:10
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Dnes se podvme do ndhern e vysokch jehlinan.

8.3. 1888 zemel Josif Pani, narozen 17.4. 1814. Byl to srbsk lka a botanik chorvatskho pvodu. Vystudoval medicnu v Zhebu a v Peti a vnoval se i botanice.

Josif Pani pracoval nejprve v hornickm mst v severnm Bantu, zajmal se o geologii a podnikal botanick exkurze do Karpat i jinam. V roce 1845 odcestoval do Vdn, kde se seznmil s botaniky ze Srbska a Slovinska. Zajmala ho kvten Bosny a pokusil se tam o zamstnn. Zskal msto lkae na srbsk kole, pijal srbskou sttn pslunost.

Pednel v Blehrad na vysok kole, zaloil botanickou zahradu, botanizoval v Bantu, Maarsku, ern Hoe, Srbvsku, Bulharsku, Itlii a Rakousku. Zpracoval kvtenu Srbska v nkolika vdeckch knihch, ale nejznmj je jeho objev dosud neznmho smrku. V roce 1876 hledal se svmi studenty nov smrk s v kaonu Tara a u Zaovine byl spn.

Je to smrk omorika, dky semenm se dostal do evropskch botanickch zahrad, pak se omorika rozila do park. V Evrop se pstuje od roku 1880, u ns snad od roku v 1906 v Praze Kri. Je to jedna z nejodolnjch devin vi prmyslovm kodlivinm, vetn kyselho det. M elegantn habitus, pkn jsou skupiny s nimi a zakrslmi jehlinany. Smrk omorika je jehlinat strom vysok 30 - 50m s npadn thlou korunou. V roce 1877 upravil jmno esk botanik Emanuel Purkyn na Picea omorica /Pani/ Purkyn.


 
Datum:
07.03.2019  07:11
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Stle jet zstaneme u hudby a pipomeneme si hudebnho skladatele, dirigenta a hudebnho dramaturga PhDr. tpna Konka, nar. 7. bezna 1928 v Praze (zemel 26.5.2006 v Praze).
Studoval na Filozofick fakult Karlovy Univerzity v Praze hudebn vdu a estetiku. Krom toho jet studoval dirigovn u Karla Anerla a kompozici u Pavla Bokovce na AMU.
V padestch letech pracoval jako hudebn reisr eskoslovenskho rozhlasu v Brn a pozdji psobil v Symfonickm orchestru hlavnho msta Prahy FOK, odkud pak peel k Filmovmu symfonickmu orchestru, kde psobil a do r. 1991. Prv z tohoto psoben se stal nejvce znmou hudebn osobnost.
Za svj ivot zkomponoval hudbu k vce ne 300 jak eskm tak i zahraninm filmm. Za filmovou hudbu k animovanmu filmu Munro zskal v r. 1960 Oscara.
Krom hudby k filmm sloil i Sontu pro klavr a smycov kvarteta.

 
Datum:
06.03.2019  06:59
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Pejdeme k hudb a pipomeneme si regionlnho hudebnho skladatele, pedagoga, ale i politika Miroslava Klegu, nar. 6. bezna 1926 ve Vtkovicch (zemel 25.6.1993 v Ostrav).
Byl synem znmho a velmi vznamnho lkae a spoluzakladatele Ligy proti tuberkulze. Kdy bylo Miroslavu Klegovi 7 let, otec mu zemel a jeho porunkem se stal strc, znm spisovatel Vojtch Martnek. Ten se tak postaral o jeho zkladn hudebn vzdln.
Studoval na Prmyslov kole strojnick ve Vtkovicch a pozdji pestoupil na Gymnzium v Pvoze. Tam tak zaloil studentsk orchestr, pro kter napsal sv prvn skladby. Podlel se tak na zaloen studentskho divadla Kytice a mldenickho asopisu Nstup i umleck revui slo. Jeho spolukem byl pozdji slavn slista opery Nrodnho divadla v Praze Ivo dek. Stkal se tak s bsnkem Josefem Kainarem.
Po studiu na gymnziu pokraoval na Konzervatoi v Praze u Jaroslava Kiky a Emila Hlobila, dirigovn se pak uil u Vclava Talicha. Po uzaven konzervatoe nacisty pak ve studiu pokraoval soukrom u Jaroslava Kiky. Po skonen vlky studoval Konzervato v Bratislav u Eugena Suchon a Jna Cikkera. Po ukonen studia byl pl roku na sti v Darmstadtu. Po nvratu psobil jako redaktor pro vnou hudbu Slovenskho rozhlasu v Bratislav a v r. 1952 se vrtil zpt do Ostravy, kde se podlel na kulturnm ivot severomoravskho regionu. Byl zakldajcm lenem ostravsk poboky Svazu eskoslovenskch skladatel, pracoval jako dramaturg opery Sttnho divadla v Ostrav a podlel se na zaloen Vy hudebn-pedagogick koly Zdeka Nejedlho, nynj Jankovy konzervatoe v Ostrav. Na tto kole pak vyuoval a pozdji se stal i editelem.
V sedmdestch letech byl z funkce editele koly odvoln a pracoval jako hudebn reisr a pozdji jako redaktor vn hudby eskoslovenskho rozhlasu v Ostrav a do svho odchodu do dchodu v r. 1986. V devadestch letech se stal lenem esk nrodn rady.
Jako skladatel skldal orchestrln skladby (ern zem, Non slavnosti, Pantomima, Vpov osamlho pka aj.), vokln skladby (Psn na slovaa Jeana Cocteaua, 5 madrigal pro musk sbor na slova Viktora Dyka aj.), komorn skladby (Zbojnick npady pro klavr, Dobr veer, blues aj.), hudbu k filmm (Boj o ryu, Mria Justinov, Vetky cesty ved na vchod) a scnickou hudbu (Svat Johanka z jatek-Bertold Brecht, Majitel kl-Milan Kundera, Velk paruka-Petr Karva aj.).
Za scnickou hudbu k filmu Mria Justinov zskal Cenu za hudbu na Mezinrodnm filmovm festivalu v Marinskch Lznch a Zlatou medaili za zsluhy o evropskou hudbu udlenou Univerzitou v Cambridgi.
 
Datum:
05.03.2019  06:55
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 5. bezna 1901 se ve Veltrubech narodil esk mal Bedich Blaek (zemel ve vku 56 let dne 4.7.1960 v Praze).
Malstv studoval soukrom u O. Blaka a V. Radimskho. Nmty erpal hlavn na Kolnsku. Maloval krajiny a vjevy z vesnickho prosted. Nkter obrazy m i Regionln muzeum v Koln. Po druh svtov vlce byl lenem Spolku vtvarnch umn Marold.

Na jeho obrazy se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Bed%C5%99ich+Bla%C5%BEek,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwjQ-NH81t7gAhUKKVAKHYCbBncQsAR6BAgFEAE&biw=1920&bih=1007

 
Datum:
04.03.2019  07:16
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 



V roce l552 v Koln nad Rnem se narodil Hans von Aachen. Byl to jeden z nejvznamnjch mal pozdnho manrismu na dvoe csae Rudolfa II. Zemel 4.3. 1615 v Praze.
Hans von Aaachen psobil v Itlii, byly Bentky, m, Florencie, kde proslul jako nsledovnk nizozemskch manrist. V Itlii mal kultivoval svj osobit styl, dovedl ho k virtuozit pod vlivem nizozemskch a bentskch mal. Od roku 1601 il v Praze jako dvorn mal csae Rudolfa II, kter ho zahrnoval zakzkami i pzn a v roce 1604 jej povil do lechtickho stavu. V Praze se pak Hans von Aachen uplatnil ve vech oborech, kter mistrovsky zvldl. Jako portrtista, a to nejen csav, ale i dalch vznamnch osobnost csaskho dvora a jeho urozench nvtvnk.
Mal podnikl v csaovch slubch dv cesty do Itlie, aby koproval renesann mistry a nakoupil umleck pedmty. V Itlii se Aachen seznmil s technikou malby na kameni, kter od antiky provala nov rozkvt. Postaven Hanse von Aachena na csaskm dvoe mlo jist specifika, odliujc ho od ostatnch koleg. Byl po celou dobu svho psoben v Praze jednm z dvrnk Rudolfovch, poutalo je zk ptelstv.
Maloval nboensk, ale pedevm mytologick obrazy, alegorie a podobizny, vyznaujc se chladnou barevnost a rafinovanou vybrouenost malskho podn.
Po Rudolfov smrti se Hans von Aachen stal dvornm malem csae Matye a jeho oficilnm portrtistou.


Na dla umlce se meme podvat zde:
https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1477&bih=667&ei=jDJ8XJO3E-iImwWh7J6gDA&q=Hans+von+Aachen&oq=Hans+von+Aachen&gs_l=img.12..0l2j0i24l5.3285.7480..13954...0.0..1.442.1635.12j1j0j1j1......0....1..gws-wiz-img.....0..0i30j0i8i30.5LOOpw-b6RQ

Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>