Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vtzslav,
ztra Magdalna.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
21.07.2018  06:20
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


21.7. 1870 v Praze se narodil Emil Orlk, zemel 28.9. 1932 v Berln. Byl to litograf, mal, pedagog, rytec lept, talentovan umlec, kter ji od dtstv udivoval svmi kreslskmi npady.

V letech 1890 - 1891 studoval na soukrom kole H. Knirra v Mnichov. Dle nsledovalo studium na mnichovsk akademii, na malsk kole Lindenschmidtov a grafick J. L. Raaba. V roce 1894 po ukonen studia na mnichovsk akademii se vrtil do Prahy, ale v roce 1905 definitivn pesdlil do Berlna, kde se stal profesorem Umleck prmyslov koly.

Prask rodk Emil Orlk byl dobr grafik, ocenil kvality japonskho devoezu tak vysoko, e se vydal na del dobu do Japonska a snail se tto technice piuit z osobnho styku s japonskmi umlci a ezai tok. Z rznch obor Orlikovy tvorby je nejrozshlej jeho tvorba portrtn, v n doshl ve sv dob nejvt proslulosti. Existuj destky jeho portrt v devoezu, velk poet portrt malskch, ale pedevm stovky portrt grafickch a tisce kreseb a skic v mnoha veejnch a soukromch sbrkch. Svj zjem vnoval tak hudb, portrtoval skladatele Antona Brucknera , Richarda Strausse , pozdji zachytil i Arnolda Schnberga. Maloval i dirigenty, nap. Alexandra Zemlinskho. Emil Orlk portrtoval i skladatele Gustava Mahlera, z literatury to byl mlad R.M. Rilke, Henrik Ibsen, Thomas Manna, dle napi i Albert Einstein, Maxim Gorkij.

Emil Orlk byl nenavn pracovit umlec, vytvoil adu lept i devoez s motivy ze ivota star Prahy, zejmna idovskho msta, prvn exlibris, plakty, pozvnky i volnou grafiku. V roce 1898 podnikl 11-msn studijn cestu do Anglie, Skotska, Holandska, Belgie a Pae, pi n vznikla poetn srie pastel. V roce 1900 se konala prvn samostatn vstava Emila Orlka v Moravskm umleckoprmyslovm muzeu v Brn.

V poslednch letech byla velmi pkn vstava obraz Emila Orlka v Galerii Roberta Guttmanna v Praze, tila se zjmu nvtvnk a bylo opravu na se dvat, byly vystaveny krsn obrazy i grafick prce s podrobnm textovm doprovodem. Nsledovaly vstavy v Chebu a v Ostrav.

Na dla umlce se meme podvat zde:
https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1422&bih=664&ei=oWNRW9KvDcujsAGA1KfICw&q=Emil+Orl%C3%ADk&oq=Emil+Orl%C3%ADk&gs_l=img.12...1946.5283.0.9216.10.8.0.2.2.0.136.821.0j7.7.0....0...1ac.1.64.img..1.7.809...0j0i30k1j0i24k1.0.leu-ristesc

 
Datum:
20.07.2018  07:23
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

20.ervence 1919 v Zuakau se narodil Edmund Percival Hillary, zemel 11.1.2008 v Aucklandu na Novm Zlandu.

Edmund Hillary byl novozlandsk horolezec a przkumnk, proslul tm, e jako prvn vystoupil na horu Mount Everest.Vrcholku tto hry vysok 8848 metr doshl 29. kvtna 1953 se erpou Tenzingem Norgayem.

Byl dritelem nsledujcch vyznamenn:
Podvazkov d, d Novho Zlandu, d britskho impria.


Pes veker dosaen spchy zstal velice skromn. Nikdy se svmi spchy nechlubil. Pokraoval v horolezectv, zlzal i evropsk Alpy a zastnil se vprav na oba zemsk ply, na Severn i Jin pl, a vnoval se svmu konku - velastv.


Sir Edmund Hillary svoji slvu vyuval ve prospch erp, kte mu dky sv otevenosti, ptelskosti i stylu humoru pilnuli k srdci. Avak neustle se vracel do podh Everestu. Zatioval a realizoval spoustu projekt ve zdejm kraji. Zaloil fond Himalayan Trust, dky nmu zde vznikly koly, nemocnice, silnice, mosty i letit. Fond psob v kraji dodnes a pokrauje v jeho ivotnm krdu pomhat zdejmu lidu i kraji.

Tv Edmunada Hillaryho se dostala jet za jeho ivota na bankovku sv zem.
 
Datum:
19.07.2018  07:11
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Karlo, dkuji, pekvapila jsi m tmto malem, znm jeho obrazy.
Pjila jsem si vera v Mstsk knihovna prvn dl knihy o jeho ivot s nzvem J, Alfred. Moc se na n tm.

Alfred Justitz byl ovlivnn mnoha vlivy, pesto el svou cestou a zstal svj.
 
Datum:
19.07.2018  06:55
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Pipomeneme si male, grafika, ilustrtora, ale i kynologa a pedstavitele generace eskho modernho malstv, Alfrda Justitze, nar. 19. ervence 1879 v Nov Cerekvi (zemel 9.2.1934 v Bratislav).
V Jihlav se setkal s malem Romanem Havelkou a jeho obrazy mu uarovaly. Nebyl vak jet rozhodnut, kterou cestou se dt a tak studoval architekturu na esk vysok kole technick v Praze u prof. Kotry, odkud pak peel na praskou akademii k prof. Pirnerovi a Thielemu. Ve studiu dle pokraoval v Nmecku a v r. 1910 odeel do Pae, kde ho okouzlila dla Czanna a dalch velikn. Po nvratu dom v r. 1928 vstoupil do SVU Mnes a vystavoval se skupinou Tvrdojnch. Vystavoval vak u v letech 1921-1924 a to v Pai a Berln, kde pracoval pro Modern galerii.
Justitz byl nejen malem, ale i vznamnm grafikem a ilustrtorem. Ilustroval nap. romn V. Huga Chrm matky Bo v Pai z r. 1927. V mnoha galerich jsou tak jeho plakty.
Inspirac ke svm obrazm mu byla jihoesk krajina a idovsk tmata. Ped vlkou namaloval na zakzku obraz Jkob, Lea, Rchel a Zilpe s malm Josefem.
Krom umn se vnoval kynologii a byl velkm nadencem plemene boxer. V klubu byl zvolen sprvcem chovu a poven vedenm plemennch knih.
Byl tak aktivnm svobodnm zednem a lenem le Sibi et Posterir v Praze. Nhrobek na hbitov v Nov Cerekvi byl vnovn prv jeho li a nese zednskou symboliku.

Nkter dla A. Justitze mete shldnout zde:

https://www.google.com/search?q=Alfr%C3%A9d+Justitz,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwiF8uWn8Z7cAhUMhiwKHWevDwUQsAR6BAgGEAE&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
18.07.2018  06:52
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


esk skladatel a pedagog Vtzslav Novk se narodil 5.12. 1870 v Kamenici nad Lipou a zemel 18.7. 1949 ve Skuti. Gymnzium studoval v Jindichov Hradci, dky mstnmu uiteli hudby byl podncen ke komponovn. V z 1889 byl pijat na Praskou konzervato, studoval skladbu m.j. i u Antonna Dvoka.
Vtzslavu Novkovi velmi pomohl Johannes Brahm tm, e dla doporuil nakladateli F. Simrockovi. To poskytlo Novkovi v zatcch kariry urit finann zabezpeen.

Novkova ran tvorba vychzela z nmeckch romantik a byla siln ovlivnna moravskou a slovenskou lidovou psn. V prvnm desetilet 20. stolet se Novk stal vdm pedstavitelem esk hudby a svj vliv zamil i na mladou generaci. Vyuoval pozdj vznamn esk a slovensk hudebn skladatele na Prask konzervatoi v mistrovsk td (1909-19) i na mistrovsk kole (1919-39) a pozdji i soukrom. Mezi jeho ky patil Ladislav Vycplek, Jaroslav Kika, Jaroslav Novotn, Boleslav Vomka, Vclav tpn, brati Jeremiov, K. B. Jirk, Alois Hba nebo Ilja Hurnk. Byl tikrt zvolen rektorem konzervatoe, dostalo se mu nejvych oficilnch uznn, byl pedsedou hudebnho odboru esk akademie vd a umn.

Vtzslav Novk procestoval tm celou Evropu, Rusko nevyjmaje a jeho vjimen postaven v esk kulturn spolenosti utvrzovala i jeho znalost cizch jazyk - hovoil nmecky, anglicky, francouzsky, panlsky a rusky, ml irok znalosti literatury, filosofie a vtvarnho umn. Bhem nmeck okupace eskoslovenska prokzal Novk vrazn nrodn ctn a osobn odvahu. Vtinu asu strvil ve Skuti, kde tak napsal memory Vtzslav Novk o sob a o jinch.

Vet dla skladatele by zabral mnoho msta, jen pro zajmavost, mnoz asi znme komickou operu Zvkovsk rarek, podle hry Ladislava Stroupenickho, operu Karltejn, ve ostatn je mono dohledat.



 
Datum:
17.07.2018  07:01
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 17. ervence 1930 se v Szolnoku, Maarsko, narodil Arpd Rako (zemel 2.1.2015 v Koicch), slovensk socha, maarskho pvodu, ijc v Koicch.
Vystudoval prask AVU u prof. Jana Laudy. Byl velmi talentovan. Vnoval se voln plastice, podobiznm, relifm i monumentlnm sochaskm dlm ve spojen s architekturou. Velmi dobe maloval a byl znamenit portrtista a tak zachytil i nkter vznamn osobnosti kulturnho a veejnho ivota jako nap. hereku Mriu Kraloviovou, prezidenta Rudolfa Schustera nebo primtora Koic Richarda Rai.
Vet jeho sochaskch dl by byl velmi dlouh, nebo byl velmi pracovit socha. S jeho tvorbou se mete setkat v mnoha muzech nebo galerich po celm svt. Jeho sousom Hudba a poezie je Slovensko zastoupeno v OSN. V r. 1988 mu byl udlen titul Nrodn umlec.
 
Datum:
16.07.2018  07:12
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Dnes pidm pspvek k nejvtmu umavskmu litertu Karlu Klostermannovi, erpajcmu nmty z mst, kter mu byla bytostn znm.

Karel Klostermann se narodil 13.2. 1848 v hornorakouskm Haagu, zemel 16.7. 1923 ve tkni u Strakonic. Pouval i pseudonym Faustn Doubravsk. Klostermann studoval gymnzium v Psku a v Klatovech, pak medicnu ve Vdni, studium nedokonil. Nejprve byl vychovatelem v amberku, potom redaktorem asopisu. A nakonec od roku 1878 profesorem nmeckho a francouzskho jazyka v Plzni a do odchodu na odpoinek v roce 1908. Klostermann byl stejn jako Adalbert Stifter pvodem Nmec. Ale hlsil se k esk nrodnosti. Stal se jednm ze zakladatel eskho akademickho spolku ve Vdni a nakonec eskm spisovatelem.


Podnikl nkolik cest do ciziny, zejmna do Francie a na Balkn, byl lenem plzesk mstsk rady a okresnho zastupitelstva, funkcionem etnch kulturnch a osvtovch spolk. Inicioval tak stavbu rozhledny na Javornku, kter po rekonstrukci v roce 2000 nese jeho jmno.
Pro eskou literaturu objevil krsu umavskch les a hor i ivot a tradice jejich obyvatel. Velk draz klad na vylen krajiny a prody. Jeho dla vznikla na zklad skutench udlost a vyprvn.


Z dla: V rji umavskm, Ze svta lesnch samot, Mlhy na blatech, povdkov knihy rty z Podles, V srdci umavskch hvozd a dal.



 
Datum:
15.07.2018  07:10
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

15.7.1606 se v Leidenu narodil Rembrandt Harmensz van Rijn, zemel 4.10.1669.

Rembrandtv ivot zan astn. Jeho rodina je zmon, plat mu studia, a kdy se chlapec rozhodne stt malem, podporuje ho v jeho volb a posl do ateliru mstnho umlce. Ba co vc - pole ho dokonce do Amsterdamu, aby tam mohl zdokonalit sv dovednosti.
V osmncti letech si Rembrandt otevr vlastn atelir. O sedm let pozdji se umlec usad v Amsterdamu. Kdy je mu osmadvacet oen se s krsnou a bohatou Saski. V t dob je ji slavnm malem! Potom se vak tst od nj odvrt. Nejprve smutek a utrpen, potom bankrot.
Jak je to zvltn osud - spn a slavn mal postien padkem. Dokonce i v poslednch letech ivota mu smrt odvd ty, kter miluje. Stopy proitk nm po sob zanech Rembrandt v autoportrtech, kter asto maloval po cel svj ivot a nic pitom ped nmi nezakrval. Nebyl snad na posledn podobizn marnotratnm synem nizozemskho malstv proscm o odputn za to, e vce ne cokoli jinho chtl tvoit a zstat svobodn???



Oslniv a plodn umlec Rembrandt bv povaovn za nejvtho vlmskho male. nl vysoko nad vyumlkovanost vlmsk malsk koly a pedvedl naprost mistrovstv v technice, jeho vsledkem byla dokonal dla.

"Rembrandta meme po prvu nazvat arodjem. Nen to toti vbec lehk povoln"
slova Vincenta van Gogha 1885.

https://www.google.cz/search?safe=active&hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1324&bih=638&q=rembrandt+van+rijn+schilderijen&oq=Rembrandt+van+Rijn&gs_l=img.1.3.0l3j0i30k1l7.21606.26275.0.29393.21.21.0.0.0.0.182.1763.14j4.18.
0....0...1.1.64.img..3.18.1738.0..35i39k1.KGowX3_EBjU
 
Datum:
14.07.2018  07:00
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes se pro zmnu ponome do vn hudby a pipomeneme si eskho dirigenta, kter adu let psobil v zahrani, Bohumila Gregora, nar. 14. ervence 1926 v Praze (zemel 4.11.2005 tamt).
Vystudoval praskou Konzervato a to hru na kontrabas a dirigovn. Pak psobil jako dirigent v nynj Sttn opee, v Nrodnm divadle v Praze a tak v opee Sttnho divadla v Brn a v Ostrav, kde byl fem opery. V edestch a nsledujcch letech psobil v Krlovsk opee ve Stockholmu, ve Sttn opee v Hamburku, v Amsterodamu, v San Franciscu a Washingtonu. V r. 1999 se vrtil zpt do Sttn opery Praha, kde pracoval jako hudebn editel a do r. 2002.
 
Datum:
13.07.2018  06:49
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si odpoineme od obraz a pipomeneme si osobnost z jinho oboru umn. Dne 13. ervence 1873 se v Kladn narodil Alfons Breska (zemel 26.9.1946 v Praze), esk bsnk a pekladatel.
Vystudoval gymnzium v Praze a pak pracoval jako potovn ednk. Souasn pracoval jako knihovnk Umleck besedy. Byl funkcionem literrnho odboru Umleck besedy, Kruhu eskch spisovatel a Spolku eskch spisovatel Mj. Byl tak lenem Balzacovy spolenosti v Pai.
Psal bsn a byl hodn ovlivnn Jaroslavem Vrchlickm a dlem Jiho Karska ze Lvovic. Patil k novoromantickm autorm kolem asopisu Modern revue. Zabval se tak japonskou poezi a pouval pseudonym Otto Elexhauser. Vc ne psanm bsn se zabval peklady poezie, zejmna z francouztiny, nminy, italtiny a panltiny. Vedle poezie pekldal i divadeln hry pro Vinohradsk divadlo, vandovo divadlo, Stavovsk divadlo a pro Mstsk divadlo v Plzni.

 
Datum:
12.07.2018  06:50
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 12. ervence 1824 se v Honfleuru narodil Eugne-Louis Boudin (zemel 8.8.1898 Deauville), francouzsk mal, pedstavitel impresionismu a jeden z prvnch krajin, malujcch pmo v prod.
Pracoval u jako desetilet, nebo jeho otec byl lodivodem na parnku a tak byl plavkem. Kdy se rodina pesthovala do Le Havre, kde Boudinv otec otevel obchod s psacmi potebami a obrazovmi rmy, pracoval tam jako pomocnk. Pozdji si mlad Boudin otevel vlastn krmek a tak se seznmil s nkolika mali a zaal jejich obrazy vystavoval ve svm obchod. Mali nabdali Boudina, aby sm tak zaal malovat a tak na jejich popud, ve svch 22 letech zavel obchod, zskal od msta stipendium a studoval malbu v Pai. Podnikal studijn cesty po Vlmsku a Bentkch, ale stle se vracel do Normandie. V r. 1857 se setkal s Claudem Monetem a strvil s nm nkolik msc prce. Stali se s z nich celoivotn ptel.
Boudin byl ovlivnn holandskm umnm 17. stolet a po setkn s holandskm malem Johanem Bartholdym Jongkindem, kter ji v t dob byl velmi dobe znm ve francouzskch umleckch kruzch, zaal na jeho doporuen malovat v prod. V r. 1859 se setkal s dalm umlcem, Gustavem Courbetem, kter ho seznamuje s Charlesem Baudelairem. Tho roku ukzal sv obrazy na Paskm salnu. Byl spn a tak mohl podnikat cesty po svt. V r. 1870 navtvil Belgii a Holandsko, pozdji jin Francii a znovu se vrtil do Bentek. Sv obrazy vystavoval v Paskch salnech a zskal nkolik ocenn. V r. 1892 se stv rytem estn legie. Ke konci svho ivota se s podlomenm zdravm uchlil na jih Francie, kdy vak zjistil, e mu zmna zdravotn neprospv, vrtil se zpt do Deauville, kde tak zemel.
Na poest Eugne-Louise Boudina byla zaloena tzv. Cena Eugne Boudina, kterou udluje Socit Nationale de Beaux-Arts.

Na nkter jeho obrazy se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Eug%C3%A8ne-Louis+Boudin,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjB8P7mnpLcAhWPalAKHaHODRsQsAQIJg&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
11.07.2018  06:15
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

11.7. 1834 se v Americe narodil James Abott McNeill Whistler, zemel 17.7. 1903 v Londn. Zajmavost je, e Whistler strvil st svho mld v Rusku, kde jeho otec, stavebn inenr psobil pi vstavb eleznice do Moskvy.

Roku 1855 po tech letech strvench na vojensk akademii se vydal do Francie a zaal studovat malstv v ateliru Charlese Gleyra. V Louvru obdivoval Whistler star umn, seznmil se s malem Courbetem, s nm ho pojilo dlouholet ptelstv. Koncem 19.stolet vytvoil umlec vrazn styl z rznch zdroj a dospl k post-impresionismu.

V roce 1859 se usazuje v Londn a jeho nejoblbenjm motivem se stala eka Teme. Brzy ho ovlivnily japonsk devoryty, kter pouze nenapodoboval, ale staly se soust jeho malskho vyjden.
Whistler vynalezl monogramov podpis - stylizovan motl zaloen na jeho inicilch - a vdy ho umstil zmrn jako kompozin prvek, nikoliv jen znaku vrobce.


Na nkter obrazy umlce se meme podvat zde:
https://www.google.cz/search?q=James+Whistler&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwidtpXjlojcAhXBOSwKHXA0DDU4FBD8BQgLKAE&biw=1536&bih=717

 
Datum:
10.07.2018  07:14
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
V kovkch se hodn objevuje jeho jmno a u urit poznte, koho dnes pipomenu. Dne 10. ervence 1904 se v Praze narodil skladatel a dirigent Ia Krej (vlastnm jmnem Frantiek Krej, zemel 6.3.1968 tamt).
Vystudoval gymnzium a pokraoval na Univerzit Karlov v Praze, obor hudebn vda a historie. Souasn studoval na prask Konzervatoi u K. B. Jirka a u A. my klavr a dirigovn u P. Ddeka a V. Talicha. V letech 1929-1932 psobil jako korepetitor v opee Slovenskho nrodnho divadla v Bratislav, pozdji i v praskm Nrodnm divadle a v letech 1934-1945 byl zvukovm reisrem v eskoslovenskm rozhlase. Skldal scnickou hudbu a spolupracoval mnoho let s reisrem Jim Frejkou a to ji v holeovick Legii mladch, pozdji v Divadle mladch, Osvobozenm divadle i v Nrodnm divadle. Byl tak hudebnm kritikem a publicistou a pispval do odbornho i dennho tisku. Nkolik sezn byl fem olomouck opery, externm i umleckm poradcem opery v eskch Budjovicch a dramaturgem praskho Nrodnho divadla a to a do sv smrti v r. 1968.
Komponoval jevitn dla-Mal balet, na nmt Pantomimy V. Nezvala, Pozdvien v Efesu, Antigona aj., orchestrln skladby, koncertn skladby a komorn skladby. Od r. 1964 ml titul Zaslouil umlec a v r. 1955 zskal Sttn cenu.
 
Datum:
09.07.2018  07:02
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Kdo by ho neznal? Uili jsme se o nm u na zkladn kole a etli jsme si jeho Psn kosmick a nejen bsn. Ano, dnes pipomenu eskho bsnka, prozaika, novine a dramatika Jana Nerudu, nar. 9. ervence 1834 v Praze (zemel 22.8.1891 tamt).
Nebudu se zabvat jeho ivotopisem, to by dalo na knihu. U od dtstv ml velmi pestr ivot a tm i dost indci ke svmu psan. Vystudoval gymnzium a chtl studovat prva, ale to se mu nepovedlo. Pracoval jako ednk, ale nebyl spokojen a proto se rozhodl zat znovu studovat a pihlsil se na filozofickou fakultu. Studia vak pedasn ukonil a dle se ivil jako uitel etiny a nminy. ivil se tak jako novin, nejprve v nmeckch redakcch, pozdji v eskch a zpotku pouval pseudonym Janko Hovora.
Miloval eny, ale hlavn svoji maminku, se kterou il a do jej smrti a byl zamilovn i do Karolny Svtl. Politicky se angaoval a byl vd osobnost generace mjovc. Hodn cestoval (Nmecko, Francie, Maarsko, Itlie, ecko a Egypt) a o svch zitcch si vedl zznamy.
Psal bsn, divadeln hry, przy, fejetony a pekldal. Pesto vtinu svho ivota il v nouzi.
Z jeho dla pipomnm bsnickou sbrku Hbitovn kvt, Psn kosmick, Balady a romance, Prost motivy, Zpvy pten, z przy pak Arabesky, Rzn lid, Trhani, Prask obrzky, Pask obrzky, Povdky malostransk, divadeln hry enich z hladu, Prodan lska aj.
Zemel celkem mld a je pochovn na Vyehradskm hbitov v Praze. Jeho poheb se stal spoleenskou udlost a manifestac nrodnho ctn.
 
Datum:
08.07.2018  07:04
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Stle jet zstaneme u hudby a pipomeneme si narozen vznamnho eskho klavristy Jana Panenky, nar. 8. ervence 1922 v Praze (zemel 12.7.1999 tamt).
Vystudoval relku a pihlsil se na konzervato, kde studoval dirigovn. Tam si ho poviml prof. Frantiek Maxin st. a vzal jej do svho klavrnho oddlen, nebo se domnval, e by z nho byl vborn pianista. Po ukonen konzervatoe Jan Panenka jet rok studoval v Leningradu klavrn interpretaci u prof. Pavla Serebrjakova. V r. 1951 zskal druhou cenu v souti Praskho jara a byl jmenovn aspirantem Akademie mzickch umn v Praze. O 6 let pozdji se stal lenem Sukova tria ve sloen Josef Suk, Josef Chuchro a Jan Panenka. V r. 1958 byl jmenovn slistou esk filharmonie a o rok pozdji se zastnil tmsnho zjezdu tohoto tlesa do t svtadl pod taktovkou Karla Anerla. V nsledujcch 20 letech vystupoval jako slista a hrl nejen eskou hudbu, ale i hudbu svtovch hudebnch skladatel. Intenzvn se tak vnoval komorn hudb a vystupoval i s orchestry, nejvc s eskou filharmoni. Byl pravidelnm hostem festivalu Prask jaro.
V r. 1978 zanechal sv aktivn koncertn innosti z dvodu onemocnn prav ruky a ke klavru se znovu vrtil a v r. 1986, ale pouze ke studiovmu naten a ke komornmu vystupovn. Hodn se vnoval gramofonovm nahrvkm a nkter zskaly nejen tuzemsk, ale i zahranin ocenn (Grand Prix du Disque v Pai, cenu Supraphonu a ocenn od Nippon Columbia v Japonsku).
Krom koncertn innosti se vnoval vyuovn hry na klavr na prask HAMU, kde byl v r. 1969 jmenovn docentem a v r. 1990 profesorem. Pedagogick innosti se vnoval dlouhodob tak v Japonsku, kde pravideln vyuoval hru na klavr v letnch kurzech v letech 1986-1997.

Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>