Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Benjamn,
ztra Kvtoslava.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
07.12.2019  06:59
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 7. prosince 1907 se v Nagykll (Maarsko) narodil mal Imre Amos (zemel v r. 1944 v koncentranm tboe v Durynsku).
Studoval sice na technickm uen v Budapeti, ale pestoupil na umleckou kolu a studoval u Gyuly Rudnaye.
Jeho ran prce jsou hodn ovlivnny maarskmi mali, ale od poloviny 30 let u je patrn vliv dalho idovskho male Marca Chagalla. V r. 1936 byl zvolen za lena umleck kolonie v Szentendre. O rok pozdji odjel do Pae, aby se osobn setkal s malem Chagallem. V r. 1938 se stal lenem Nrodnho salonu.
V r. 1940 se stal obt nacistick genocidy pro svj idovsk pvod a byl deportovn do koncentranho tbora, kde v r. 1944 umr.
V Szentendre v muzeu jsou vystaveny nkter jeho kresby, znzorujc utrpen a hrzy druh svtov vlky.

Na nkter jeho prce se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Imre+%C3%81mos,obrazy&tbm=isch&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwic2eWSmqHmAhWjoVwKHYxZAWcQsAR6BAgJEAE&biw=1920&bih=1007




 
Datum:
06.12.2019  06:42
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho klavristu a skladatele klasick jazzov hudby Gideona Kleina, nar. 6. prosince 1919 v Perov (zahynul v koncentranm tboe Frstengrube v lednu 1945 ve vku pouhch 25 let).
Narodil se v idovsk rodin. Ml hudebn talent a studoval hru na piano u prof. Reny Kurzov, prof. Vilma Kurze a skladatele Aloise Hby. V prosinci 1941 byl nacisty deportovn do koncentranho tbora Terezn spolen s nktermi ky Leoe Janka (Pavel Haas, Hans Krsa) a stal se v Terezn jednm z hlavnch skladatel a organiztor kulturnho ivota. V Terezn vystupoval jako slov klavrista a zastoval se i komornch pedstaven jako len klavrnho tria nebo kvarteta. Z Terezna byl pak deportovn do Osvtimi a v jnu 1944 do Frstengrube, kde zemel za nejasnch okolnost bhem likvidace tbora v lednu 1945.
Jeho dlo bylo hodn ovlivnno jeho uiteli a zejmna tak Leoem Jankem. Skldal hudbu pro smycov kvarteto, housle, klavr, violu nebo violoncello.
 
Datum:
05.12.2019  07:01
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Dnes pipomenu pr slov o francouzskm botanikovi, dky nmu i u ns roste strom, nkdy oznaovan za nevhodnou devinu, ale kdo v. Podvme se do Francie a pot si nco dozvme o aktu, nebo-li neprav akacii.

Jean Robin se narodil v roce 1550 v Pai, zemel 1629 tamt. Vystudoval medicnu v Pai, zaloil zahradu livch rostlin na ostrov Notre-Dame v Pai, psobil jako botanik, zahradnk a odbornk na deviny na krlovskm dvoe Jindicha III., Jindicha IV., a Ludvka XIII.

Akty nebo-li neprav akacie, jsou nepehldnuteln zvlt na jae, kdy jsou obsypny hrozny blch, motlovitch, siln vonnch kvt. Je to rychle rostouc opadav listnat strom nebo ke z eledi bobovitch. Sv esk jmno zskal trnovnk podle npadnch trn, vchodiskem pro pojmenovn bylo zejm rusk pojmenovn trnovnk.

Jde o krtkovk stromy, dov se jen zdkakdy pes 200 let. Vely z jejich nektaru jsou schopny vyprodukovat aromatick, velmi svtl med. Akty nejsou pvodn evropskou devinou, okolo roku 1600 je ze severoamerick Virginie pivezl zahradnk krle Jindicha IV., Jean Robin. Podle zahradnka Robinia zskal trnovnk sv latinsk jmno Robinia. O jeho rozen v echch se zaslouil hrab Karel Chotek, nejvy purkrab eskho krlovstv, dky jeho iniciativ vzniklo mnostv novch sad a stromoad. Trnovnk akt je velice nenron na iviny v pd, doke pekonat i dlouhotrvajc sucho a horko. Je tak cenn pro sv devo, kter je tvrd, houevnat a prun, odoln vi vod a tak vi devokaznm houbm a dalm kdcm
Problm s aktem je ten, e potlauje vechny pvodn druhy a je prakticky neporaziteln. Normln klasick postup pokcen prost nepome. Proto u zahradnk nen pli oblben, m velkou potebu minerlnch ltek a tm zanech po sob pdu vyerpanou. Odbornci hledaj rozlin zpsoby jak akt nepravou akcii odstranit z prody.




 
Datum:
04.12.2019  06:49
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dlouho jsme nepipomnli sochae, tak to dnes napravme a pipomeneme si eskho sochae a tukatra Frantika Ondeje Hirnle, nar. 4.prosince 1726 v Praze (zemel 25.5.1773 v Kromi ve vku 46 let).
Tak jeho otec byl socha. Chlapec absolvoval Akademii vtvarnch umn u B. F. Molla a od r. 1758 psobil v Kromi, kde si tak zaloil dlnu. Tvoil v rokokovm stylu. Tla jsou thl, prothl, maj men hlavy a dlouh krky. Sochy psob neptomnm vrazem a jsou bez emoc.
Mezi znm prce pat nhrobek olomouckho biskupa Leopolda Egkha v kromskm kostele sv. Moice, Vzdoba hlavnho olte a kazatelny v kostele Nejsvtj trojice ve Fulneku, ezbsk prce v kostele sv. Jana Nepomuckho v Prostjov, hlavn olt v kostele Nanebevzet Panny Marie v Kromi, socha svatho Vendelna na Velehrad a mnoh dal.

Na nkter dla se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Franti%C5%A1ka+Ond%C5%99eje+Hiernle&tbm=isch&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwiWmuSV35nmAhUQEVAKHUr7BwUQsAR6BAgGEAE&biw=1920&bih=1007



 
Datum:
03.12.2019  07:00
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho male a legione Otto Matouka, nar. 3. prosince 1890 v Plzni (zemel 3.3.1977 v eskch Budjovicch). Patil mezi nejvznamnj esk male, psobc na jihu ech.
Byl spoluzakladatelem jihoesk organizace Sdruen jihoeskch vtvarnk a byl lenem spolku Myslbek. Ve sv malsk a grafick tvorb byl ovlivnn japonskou grafikou. Jeho tvorba byla spojena hlavn s jihoeskou krajinou. Vtvarn tak zpracoval materily pro sl. legie. Znmy jsou pedevm devoryty a linoryty znzorujc vjevy z I. a II. odboje nebo pohlednice. Nkter jeho prce byly umstny v pedvlen vzdob Pamtnku osvobozen na praskm Vtkov.

Na nkter jeho prce se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Otto+Matou%C5%A1ek,obrazy&tbm=isch&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwj2v-610Y_mAhUOfFAKHWACBSoQsAR6BAgKEAE&biw=1920&bih=1007



 
Datum:
02.12.2019  06:58
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Byla jednou z nejslavnjch opernch pvky 20. stolet. Ano, dnes pipomenu nezapomenutelnou Mariu Callas, nar. 2. prosince 1923 v New Yorku (zemela 16.9.1977 v Pai), eckou sopranistku. Narodila se sice ve Spojench sttech americkch, ale v r. 1966 se americkho obanstv vzdala a pijala obanstv ecka, odkud pochzeli jej rodie.
U od dtstv mla mal Maria rda hudbu a pi poslechu rdia nebo gramofonu si zpvala. Rodie j proto zaplatili hodiny klavru a zpvu. Rodim se vak pi podnikn nedailo a proto se Maria vrtila s matkou do ecka. Tam Maria zskala stipendium na Sttn konzervatoi v Athnch u sopranistky Elvry de Hidalgo. U v r. 1942 okusila prvn spch v Athnsk opee, kdy zpvala v opee Tosca.
Pesto se j stskalo po otci a rodnm New Yorku a proto v r. 1945 Athny opustila a vrtila se do New Yorku. Zaila vak zklamn, kdy opern domy o n nejevily zjem. Odjela proto do Evropy a zskala angam ve Veron a pozdji v Bentkch. Vdala se za italskho podnikatele Giovanni Battistu Meneghiniho, kter se stal jejm impresriem. Pijala tak italsk sttn obanstv. Na zatku padestch let pochopila, e k spchu nesta mt jen dokonal hlas, ale mus mt i pknou postavu. Podstoupila proto drastickou dietu a bhem jednoho roku zhubla 30 kg. Stala se z n elegantn, krsn ena s vybranm vkusem v oblkn. Umla perfektn anglicky, francouzsky a ecky.
V r. 1952 uzavela exkluzivn smlouvu s gramofonovou spolenost EMI. Vystupovala nejen v La Scale v Miln, ale pozdji i v Chicagu nebo Metropolitn newyorsk opee a rznch opernch domech po celm svt. V edestch letech vystupovala ji mn a vnovala se hlavn nahrvn desek.
Zemela nhle na srden zchvat v Pai ve vku 53 let.
 
Datum:
01.12.2019  06:10
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

1.12. 1709 v Holeov se narodil Frantiek Xaver Richter, zemel 12.9. 1789 ve trasburku. Byl to esk barokn hudebn skladatel, houslista, uitel hudby a zpvk. Pesn msto narozen skladatele nen znmo, s nejvt pravdpodobnost je to Holeov.

Skladatel vystudoval jezuitsk gymnzium, pot pravdpodobn pobval ve Vdni nebo v Itlii. Psobil jako zpvk (basista) ve dvorn kapele ve Stuttgartu, pozdji se stal editelem hudebnho oddlen Rytsk akademie v Ettalu. Od roku 1740 kapelnkem v Kemptenu, v letech 1747v- 1769 psobil v kurfitsk kapele v Mannheimu. Zbytek ivota strvil ve trasburku jako kapelnk v mstn katedrle Notre-Dame. Svmi komornmi a orchestrlnmi dly pispl k rozvoji klasickho slohu. Na rozdl od J.V.Stamice krom prvk ran klasickho slohu pouval i propracovanou polyfonii. Napsal rovn uebnici kompozice a harmonie, komponoval pevn chrmovou hudbu, zemel jako veobecn uznvan hudebn osobnost.

Mnoh skladby Frantika Xavera Richtera jsou i nyn nastudovny a vydvny, meme si je poslechnout na www.youtube.

 
Datum:
30.11.2019  06:31
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

30.11. 1877 v Kouimi se narodil Augustin Satra, zemel 31.3. 1909 v Clevelandu.

Augustin Satra byl esk mal. Umlec studoval na prask akademii u profesor J. Maka a R. Ottenfelda 1897-1903. Po stipendijnch cestch v roce 1906 do Mnichova, Pae a Hamburku se sthuje do Clevelandu v Americe. Zde jet pod soubornou vstavu dla, ale umr pedasn v roce 1909.

V echch vystavoval v Umleck Besed a v Dom umlc. Prvn vznamn vstava v roce 1903. Posledn uspodna k stmu vro mrt byla v roce 2010 ve Vlaimi. Ped odjezdem do Ameriky jeho tvorba obshla motivy z Alp, esk krajiny z okol Prahy a Jilemnice a Podblanicka. Oblbenm nmtem malby bylo moe. Jeho obrazy jsou v Nrodn Galerii v Praze, v galerii Liberec a v Muzeu umn ve Clevelandu. V jihoesk rapsodii Zem zamylen se i Ladislav Stehlk zmiuje o mali A. Satrovi, kter namaloval dva obrazy nmst v Protivn. Obrazy male jsou velice psobiv, zaujmou na prvn pohled propracovanost, znalost malsk techniky a vidnm krsna.

Na nkter obrazy male se meme podvat zde:
https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1463&bih=639&ei=fGfhXd1C1oWTvg-ZmauACQ&q=Augustin+Satra&oq=Augustin+Satra&gs_l=img.12..0.4146.10376..13430...1.0..0.141.1371.14j1......0....1..gws-wiz-img.....0..0i131j0i10j0i30j0i5i30j0i8i30j0i8i10i30.v2Hcq0A6O48&ved=0ahUKEwjd8K-qipDmAhXWwsQBHZnMCpAQ4dUDCAY




 
Datum:
29.11.2019  06:59
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme znmho hudebnho velikna, jeho hudbu meme slyet v koncertnch snch, i kdy sm autor tto hudby il na pelomu 18. a 19. stolet. Dne 29. listopadu 1797 se v Bergamu-Itlie narodil Domenico Gaetano Maria Donizetti (zemel 8.4.1848 tamt).
Narodil se v chud rodin, kde neml nikdo k umn blzko. Pesto u nho rodie poznali hudebn talent. Jeho prvnm uitelem hudby byl Giovanni Simon Mayr, knz v bergamskm kostele a skladatel spnch oper Donizetti byl zpvkem v chlapeckm sboru. Pozdji byl zapsn do koly zaloen v Bergamu prv Simonem Mayrem. Obdrel stipendium a studiem zskal znalosti kompozinch prvk, fugy a kontrapunktu. Prvn skladby napsal pod dohledem Paola Zancy. Svou tvrtou operou Zoraida di Granata ohromil prominentnho divadelnho impresria a tak zskal smlouvu pro slavn opern dm v Neapoli. Psal a skldal pro opern divadla v m i Miln a doshl tak znanch spch. Po roce 1830 byl znm i v zahrani. Pro Pa napsal operu Dcera pluku na francouzsk libreto a sklidil velk spch.
Donizetti je sice znm svmi operami, ale sloil tak adu crkevnch, smycovch i orchestrlnch dl. Celkov sloil 71 oper (Npoj lsky, Lucie z Lammemooru, Anna Bolena, Roberto Devereux, Don Pasquale a dal). Spolu s Vincenzem Bellinim a Goacchinem Rossinim patili mezi vd osobnosti skladatelskho stylu belcanto.
V r. 1834 se u Donizettiho objevily pznaky pokroil syfilidy a musel bt uzaven v stavu pro duevn chor. Po nvtvch ptel, zvlt Giuseppe Verdiho, byl pevezen do rodnho Bergama, kde v roce 1848 zemel v pouhch 50 letech.
 
Datum:
28.11.2019  07:43
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Charles Filliger se narodil 28.11. 1863 v Thannu v Alsasku, zemel 11.1. 1928. Byl to francouzsk mal symbolismu.

Jeho otec pracoval jako kresl a kolorista ve vrob specializujc se na vrobu tkanin a tapet. Od roku 1880 - 1895 pracoval Charles v tiskrn v regionu Thann. Do Pae piel v roce 1885 a navtvoval Akademii Colarossi, kolu malstv a sochastv.

Mal bretask msto Pont Aven bylo mstem setkn mal, kte se snaili odejt od impresionistickho realismu. Filliger odeel poprv do Pont Aven ve vku 25 let, setkal se s Gauguinem, Serusierem a Emile Bernardem. Nsledujc roky pobv asto v Bretani zejmna s Gauguinem. Na rozdl od svho ptele, male Paula Gauguina a jeho spolenk v Pont Aven zstal Charles Filliger ve stnu. Byl to mal barvy, volil vak temnotu jako mystick mal, jeho existenci brnila nemoc, chudoba, osamlost a alkohol. Jeho umn nen odrazem malova trpen, ale bojem zvtzenm nad vemi dmony, kte ho napadaj. Alfred Jarry a Andr Breton byli fascinovni istota jeho obraz. Krajiny bretaskho slatiny, Kristov s otevenou nru, dti zem, kter slou jako model k jeho souhvzdm andl dlo pln tajemstv a milosti.
V poslednch 10ti letech 19.stolet se snail asto vystavovat, nebyl vyslyen. Jeden z nejvtch mal t doby Paul Gaugin pochopil originalitu Filligerova umn a pimlouval se k jeho asti na Salonech. Bohuel alkohol podlomil zdrav umlce jak fyzick, tak i psychick.
Po mrt Ch. Filligera, kter se bohuel nedokzal v ivot prosadit, dolo k jeho zapomenut. Dnes se mal objevuje jako jeden z mnoha nepochopench umlc, znovuobjevench dlouho po jejich zmizen.

Na nkter dla se meme podvat zde:
https://www.google.cz/search?q=charles+filiger+galerie+malingue&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwiE6v6qzIXmAhUFLlAKHYcUAycQ_AUoAXoECAsQAw&biw=1463&bih=639
 
Datum:
27.11.2019  06:57
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Vrtme se k hudb a pipomeneme si pvkyni Stanislavu Soukovou, nar. 27. listopadu 1923 ve Velimi (zemela 23.7.1997 v eskch Budjovicch). Byla sestrou opernho pvce Jaroslava Souka.
V obdob 1951-1961 psobila v praskm hudebnm divadle Karln. Vystupovala s Oldichem Novm. Setkala se tam tak s Karlem Effou, Karlem Fialou, Vlastou Burianem a mnohmi dalmi znmmi umlci. V t dob tam tak psobil jako reisr Ji Frejka.
V r. 1961 dostala nabdku do opery divadla v eskch Budjovicch, kde psobila a do konce sv aktivn pveck kariry v r. 1974. Pak psobila na Pedagogick fakult Jihoesk univerzity v eskch Budjovicch.
V dob sv aktivn pveck kariry zpvala jak v eskch, tak i zahraninch operch. Nikdy nebyla lenkou Nrodnho divadla v Praze, ale nkolikrt tam hostovala nap. v Kouzeln fltn, Lazebnku Sevilskm, Prodan nevst a dalch operch nebo operetch.
 
Datum:
26.11.2019  06:51
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Odklonme se od umn a pipomeneme si vznamnho eskho rybnke, Josefa ustu, nar. 26. listopadu 1835 v Jankov (zemel 15.11.1914 v Praze). Byl otcem historika Josefa usty.
Psobil v Teboni, kraji rybnk na panstv knete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu. Vnoval se hospodskmu chovu sladkovodnch ryb. Zkoumal pedevm kapra a jeho vivu. Zabval se i histori rybnkstv. Ml hlubok teoretick i praktick znalosti, kter poslouily jako zkladn poznatky hospodskho chovu sladkovodnch ryb a jsou dodnes svtov uznvan.
O svch teoretickch a praktickch znalostech napsal nkolik knih (Viva kapra a jeho druiny rybnin, Pt stolet rybninho hospodstv v Teboni, Hospodsko-rybsk tba v rybncch).
 
Datum:
25.11.2019  06:47
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Vrtme se k obrazm a pipomeneme si eskho male, grafika a ilustrtora, Jana Jzla, nar. 25. listopadu 1905 v Hoepnku (zemel 22.7.1976 v Havlkov Brod).
V Havlkov Brod studoval gymnzium, ale v sext studium zanechal a vnoval se malstv. Soukrom studoval u male Frantika Hladka a pak na Akademii vtvarnch umn v Praze. Po dvou letech studia na Akademii vtvarnch umn u prof. Maxe vabinskho odeel do soukrom krajinsk koly Aloise Kalvody.
Pro sv obrazy hledal inspiraci nejprve na Slovensku a Morav, ale stle astji nachzel inspiraci na sv rodn Vysoin.
V Havlkov Brod se podlel na zaloen vtvarnho oboru v Lidov kole umn a svou pedagogickou innost zashl tak do kulturnho dn msta a okresu vbec. Po vzoru svho uitele Maxe vabinskho ovldal adu grafickch technik. Vnoval se ilustracm, devorytm a akvarelm.

Na jeho prce se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Jan+J%C5%AFzl,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwj8pfvN-fjlAhXPaFAKHQeaCcsQsAR6BAgKEAE&biw=1920&bih=1007



 
Datum:
24.11.2019  06:44
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 24. listopadu 1881 se v Hornm Jelen narodil Josef Janeba (zemel 15.10.1954 tamt), mistr housla.
Vyuil se u svho otce truhlskmu emeslu. S vrobou hudebnch nstroj se setkal u firmy Lidl v Brn a v Sonbachu. Po smrti otce pevzal jeho truhlskou dlnu, kterou dovybavil strojnm zazenm s transmisnmi pohony a dieselovm motorem. Mimo zhotovovn hudebnch nstroj uil he na housle a vedl mstn kapelu. Zaloil pveck spolek Smetana a byl jeho sbormistrem. Vrob a opravm hudebnch nstroj se vnoval a do konce svho ivota.
e vyrbl kvalitn hudebn nstroje dosvduje i uznn Jaroslava Kocina a Stanislava Ondka. V souasnosti pi svch koncertech po celm svt pouv jm vyroben violoncello virtuz Petr Nouzovsk.
 
Datum:
23.11.2019  06:46
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
A jsme opt u obraz a pipomeneme si eskho vtvarnka, male a ilustrtora, Jaroslava Baumbrucka, nar. 23. listopadu 1921 v Praze (zemel pedasn ve vku 38 let dne 23.8.1960 ve Varn).
Vystudoval Akademii vtvarnch umn v Praze u prof. Otakara Nejedlho. Byl lenem Svazu eskoslovenskch vtvarnch umlc a hodn vystavoval na lenskch vstavch. Psobil tak jako ilustrtor (Nklad do Hamburku, il jsem na ukotce, Pi prameoch ivota aj.)
Podnikl nkolik studijnch cest do zahrani (Hamburk, Francie, pstavy Stedozemnho moe, Sovtsk svaz, Bulharsko).
Doma ho inspirovala krajina-louky, rybnky, strn, potoky, v cizin zase nmon pstavy a jejich ruch-Hamburk, Marseille, Kyjev. Oblbenmi motivy v Praze byl smchovsk pstav, holeovick pstav, zkout Starch Dejvic, Karlv most nebo behy Vltavy pod Vyehradem atd.

Na nkter prce Jaroslava Baumbrucka se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Jaroslav+Baumbruck,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwi2wr_U-PjlAhXML1AKHXcuAsEQsAR6BAgKEAE&biw=1920&bih=1007


Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>