Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jaromr,
ztra Zlata.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
24.09.2018  07:02
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Jitka Kolnsk, nar. 24. z 1930 (zemela 10.8.1992) byla esk malka, grafika a ilustrtorka pedevm dtskch knih.
Vystudovala kolu dekorativnch umn a pozdji Akademii vtvarnch umn v Praze u Vladimra Sychry a Vladimra Pukla. Spolu s Richardem Fremundem, Robertem Piesenem a Jim Martinem zaloila Skupinu Mj 57. Svou prvn samostatnou vstavu mla v r. 1957 v Galerii s. spisovatele v Praze. V jej tvorb pevldaly figurln kompozice s prvky abstrakce. Malovala tak podobizny a zti. Z technik nejvce pouvala pastel a uhel. V 70. letech ji zaujala technika kole v kombinaci s kresbou. Hodn se vnovala ilustrovn knih pro dti a to i pro nejmen. I nadle se zastovala vstav a to nejen doma, ale i v zahrani. Pat k vznamnm eskm malkm, i kdy jej dlo nebylo dosud pln ocenno.
V r. 1976 j byla udlena Cena ministerstva kultury za ilustrace ke knize Tolstoj dtem.

Na nkter jej prce se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Jitka+Kol%C3%ADnsk%C3%A1,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwjp5Ky-qszdAhWG1ywKHTxfAJYQsAR6BAgGEAE&biw=1920&bih=1007

 
Datum:
23.09.2018  07:06
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho male a grafika Karla Koubka, nar. 23. z 1896 v Tebi (zemel 24.9.1940 v Plzni ve vku pouhch 44 let).
Vyuil se fotografem a soukrom se uil malovat u Frantika Soukupa ve Dvoe Krlov nad Labem a u prof. K. Kemnyiho v Plzni, kde od r. 1928 il.
Vnoval se kresb podobizen, olejomalb a grafice.
Dne 19.9.1935 zaslal Karel Koubek do Kancele prezidenta republiky vtisk svho devorytu, zobrazujcho prezidenta T. G. Masaryka a podal o svolen k prodeji omezenho potu reprodukc. Tm vznikl ve fondu Kancele prezidenta republiky spis, kter byl v r. 1965 ve skartanm zen znien. Nelze proto doloit, zda byl devoryt zaazen do umleckch sbrek Praskho hradu.

Na nkter prce Karla Koubka se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Karel+Koubek,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwizt87AqczdAhWHhiwKHeQtBqAQsAR6BAgGEAE&biw=1920&bih=1007
 
Datum:
22.09.2018  07:17
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
V souasn dob rostou hodn houby a tak pipomenu velkho a znmho populariztora mykologie a houbaen, eskho pedsedu esk mykologick spolenosti a potravinskho chemika Miroslava Smotlachu, nar. 22. z 1920 v Praze (zemel 6.6.2007 tamt).
Vystudoval gymnzium a Vysokou kolu chemicko-technologickho inenrstv v Praze se zamenm na chemii potravinskou a kvasnou. Pracoval jako technolog-vedouc technickho rozvoje a vzkumu na generlnm editelstv o.p. Mrazrny.
Houbm se vnoval ji od dtstv a od svch 14 let psobil v redakci asopisu eskch houba - Mykologickm sbornku. Po smrti svho otce, kter byl znmm mykologem a zakladatelem vysokokolskho sportu Frantika Smotlachy, byl zvolen jednatelem eskoslovensk spolenosti, ve kter psobil a do sv smrti. Je autorem i spoluautorem ady populrnch houbaskch atlas a kuchaek a vrazn pispl k rozen znalost o jedlch a jedovatch houbch. Angaoval se tak v ochran prody. Stle pracoval v redakci Mykologickho sbornku. Hodn se vnoval i devokaznm houbm. Vypracoval mnoho posudk a pispl k zchran nebo opravm mnoha eskch pamtek.
V r. 2005 byl za sv celoivotn dlo vyznamenn medail Za zsluhy II. stupn a v r. 2006 byl zvolen estnm pedsedou esk mykologick spolenosti.
Uvdm citt, kter o sob Ing. Miroslav Smotlacha ekl: "Lid mne asi znaj jen pes sv aludky i houbov smaenice, ale j si pece jen vce cenm prce svho tmu pi rekonstrukci architektonickch klenot, pedevm Valdtejnskho palce."
 
Datum:
21.09.2018  07:22
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Peneseme se do svta hudby a pipomeneme si narozen hudebnho skladatele a klavristu Josefa Richarda Rozkonho, nar. 21. z 1833 v Praze (zemel 3.6.1913 tamt).
U jako chlapec ml mnoho zjm. Krom hudby studoval filozofii, techniku a malstv. Klavr studoval u Josefa Jirnka na Hudebn vzdlvacm stavu. Ve skladb byl kem J. B. Kittla. U v 11 letech veejn vystupoval a v 17 letech publikoval sv prvn skladby. V r. 1855 vykonal spn koncertn turn po Uhrch, Srbsku a Rumunsku.
Po nvratu pracoval u esk spoitelny v Praze a dle se zabval hudbou amatrsky. Byl sbormistrem sboru Lukes a pedsedou hudebnho odboru Umleck besedy. Krom toho byl i lenem esk akademie vd a umn.
J. R. Rozkon hodn skldal hudbu a jeho klavrn skladby, psn a sbory byly v t dob velmi spn a oblben. V hudb byl velmi ovlivn Mendelssohnem s Gounodem. Nejvce spn vak byla jeho opern tvorba (Svatojnsk proudy, Mikul, Zvi z Falketejna, Mlad pytlci, Alchymista, Popelka, Krakono atd.). Mezi dal jeho vznamn skladby pat Re-melodram, symfonick bse Odysseus, symfonick bse Sen lsky, kantta Lumr a Me B dur.
 
Datum:
20.09.2018  07:03
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Podvme se do svta poezie a pipomeneme si bsnka, esejistu, historika umn, vtvarnho teoretika a pekladatele Doc. PhDr. Jana Mariuse Tomee, nar. 20. z 1913 v Olomouci (zemel 11.8.2010 v Praze). Patil do mezivlen generace bsnk z pelomu 30. a 40. let 20. stolet. Mezi jeho ptele patil Ji Orten, Ivan Blatn, Josef Kainar, Kamil Bedn, Frantiek Halas a dal.
Narodil se v Olomouci, ale dtstv proil v Kunttu, kam se cel ivot rd vracel. Pobval tak v Brn, kde se seznmil s bsnkem Jim Mahenem. Pispval do novin a asopis (Prce, Rovnost, Literrn noviny, Vtvarn prce, Vtvarn umn, Studentsk asopis a dal). V r. 1942 vydal svou prvn bsnickou sbrku Klubko Ariadnino. Tak po vlce, v r. 1946 a 1947 vydal dal bsnick sbrky Za… a Ruby. Jeho vere vak nenaly odezvu pro svou abstraktn lyriku a nebyly dle publikovny.
Po vlce J. M. Tome vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor djiny umn a po studich pak pracoval jako vedouc oddlen modernho umn v Nrodn galerii v Praze. Pozdji pednel djiny umn na Vysok kole umleckoprmyslov v Praze.
V r. 1996 napsal sbrku bsn Star zahrady a o rok pozdji Z dlky asu. Psal monografie o umlcch, doprovodn texty ke katalogm rznch vstav a kninch doslov. Jeho vtvarn-teoretick komente k eskmu a svtovmu umn byly otitny nejen v domcch, ale i zahraninch odbornch asopisech. Pekldal pedevm z francouztiny a to poezii.
Za svou prci zskal mnoho ocenn a to nejen doma, ale i v zahrani.
V r. 1999 se stal estnm obanem Kunttu.
 
Datum:
19.09.2018  05:23
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Jeho jmno bylo znmo snad kadmu, nebo byl hodn vidn a to nejen v televizi. Byl konferencir, modertor, dramatik, scnarista a tak pleitostn herec. JUDr. Jan Pixa se narodil 19. z 1920 a zemel 19.11.2004.
V letech 1947-1950 psobil aktivn jako cviitel v Sokole a bval vedoucm ozdravnch sokolskch tbor. Byl tak lenem ochotnickho souboru pi Sokolu Dejvice. Vystupoval na rznch besdkch, pohdkch a divadelnch pedstavench v dejvick sokolovn. Byl loutkohercem. Pes vechny tyto aktivity vystudoval prva a zskal titul JUDr.
Do podvdom eskch televiznch divk se zapsal pedevm jako specialista na rzn vdomostn televizn soute (Hdej, hdej, hadai, 10x odpovz, Sedmero pn, Deset stup ke zlat, Kdo se kdy narodil, Pokus pro dva, Hlas mho kraje). V eskoslovensk televizi psobil jako dramaturg a do 80. let 20. stolet a je pokldn za prkopnka televizn zbavy. Znm jsou tak jeho psov texty Jipi jou a Zpval konvalinkm vodopd. V mench rolch se objevoval ve filmu.
Po roce 1989 pracoval pro Masarykovo demokratick hnut.
 
Datum:
18.09.2018  07:05
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme nizozemskho realistickho male Antona Mauve, nar. 18. z 1838 (zemel celkem mld ve vku 49 let dne 5.2.1888).
Byl vedoucm lenem Haagsk koly. Sv obrazy podepisoval A. Mauve nebo A. M. Ml velk vliv na svho bratrance Vinceta van Gogha. Na svch obrazech maloval lidi pi prci venku a tak zvata. Mezi jeho nejznmj obrazy pat ty, kde jsou vyobrazeni rolnci, pracujc na poli. Oblben byly tak obrazy s vyobrazenm stda ovc.

Na nkter obrazy se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Anton+Mauve,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwjR45C9rcHdAhXPUlAKHW47BBEQsAR6BAgDEAE&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
17.09.2018  07:04
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Dnes se podvme na na hvzdnou oblohu. Setkme se s eskm astronomem, spoluzakladatelem Ondejovsk hvzdrny.

Frantiek Nul se narodil 3.12. 1867 v Jindichov Hradci a zemel 17.9. 1951 v Praze. V roce 1888 absolvoval gymnzium ve svm rodnm mst a pot odeel studovat do Prahy matematiku, fyziku a astronomii na eskou st Karlovy Univerzity. Byl kem vznamnch eskch astronom t doby, profesor A. Seydlera a V. Strouhala. Po absolvovn se stal v roce 1893 uitelem matematiky a fyziky na relce v Hradci Krlov a nsledn (od roku 1901) v Praze (Karln). Na stednch kolch uil celkem 14 let.

Stal se velmi dleitou osobou pro hvzdrnu v Ondejov, dnen sdlo Astronomickho stavu AVR. Stl u jejho zrodu roku 1898, spolu s jejm budovatelem, tovrnkem Josefem Janem Friem, a stal se jejm prvnm editelem.
V roce 1904 habilitoval na Karlov univerzit v astronomii, od roku 1908 se stal profesorem matematiky na VUT v Praze. Roku 1922 byl jmenovn editelem Sttn hvzdrny v Praze a pedsedou esk astronomick spolenosti. Od roku 1928 se stal tak profesorem astronomie na Univerzit Karlov.

Frantiek Nul byl inorod vdec, kter svou prac pat do nrodnho obrozen, jej dsledky ale maj dopad jet dnes. Astronomov po nm pojmenovali jeden z krter na odvrcen stran Msce, planetku slunen soustavy . 3424 a roku 2002 tak hvzdrnu v jeho rodnm mst.
 
Datum:
16.09.2018  06:53
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Peneseme se do svta hudby a pipomeneme si eskho hudebnho skladatele Milana Haratu, nar. 16. z 1919 v Brn (zemel 29.8.1946 tamt ve vku 26 let).
Milan Harata vystudoval gymnzium a zaal studovat hudebn vdu na Masarykov univerzit v Brn, ale po uzaven vysokch kol v r. 1939 peel na konzervato, kde studoval klavr, skladbu a dirigovn. Onemocnl tuberkulzou, ale pesto byl za druh svtov vlky totln nasazen do Prvn brnnsk strojrny, co jeho zdravotn stav jet zhorilo. Po skonen vlky uil na hudebn kole a pispval do novin a asopis. Krom toho skldal hudbu. Inspirac mu byly lidov psn a dtstv, kter proval se svmi rodii na Podkarpatsk Rusi a na Slovcku. Hudebn ml velmi blzko k Leoi Jankovi.
Z jeho tvorby pipomnm vokln skladby Nikola uhaj, Requiem nebo Musk sbory, orchestrln skladby Symfonie . 1, 2, 3 (nedokonen), Dech smrti, Poloninsk tance, Coctaily, Suita pro orchestr a komorn hudbu Smycov kvartet, Sonatina pro housle a klavr, Klavrn skladby, Sonety a Psn.
 
Datum:
15.09.2018  06:45
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme akademickho male Vclava Peinu, nar. 15. z 1907 ve Vysokm Mt (zemel 1.8.1979 tamt).
Vyuil se reklamnm malem a malstv studoval individuln. Vnoval se pedevm figurln kresb a malovn zti. Ped koncem vlky se vrtil do Vysokho Mta a pracoval v n.p. Karosa jako reklamn mal. Ve svm volnm ase maloval a zastoval se sout mladch talent, kde ml spch. Ve sv tvorb peel od realistick malby k impresionismu. D se ct, e maloval vechno. Od kytic, zti, obraz interir a po krajiny nebo portrty.
Mstsk galerie ve Vysokm Mt pod vstavy dl Vclava Peiny. Mnoh obrazy jsou v soukromch sbrkch nebo regionlnch galerich, ale i ve sbrkch Nrodn galerie v Praze.

Na nkter obrazy Vclava Peiny se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=V%C3%A1clav+Pe%C5%99ina,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwifk6yexabdAhUHBcAKHWVXB58QsAR6BAgAEAE&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
14.09.2018  07:07
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Dnes pipomenu velkho prodovdce svtovho vznamu, kter podnikl cesty i do na zem.

Alexander von Humboldt se narodil 14.9. 1769 v Berln a zemel 6.5. 1859 tamt.
V letech 1790 - 91 studoval na obchodn akademii v Hamburku a na bsk akademii ve Freibergu. Jet jako student v roce 1791 podnikl svou prvn cestu do ech a to do oblasti eskho stedoho. Cestuje se svmi spoluky, navtv Teplice, Duchcov, vrch Klap, hrad Hazmburk. Po ukonen cesty se stv bskm inenrem. Ze sttn sluby odstoup a vnuje se svmu zjmu o prodn vdy. Do ech se vrac celkem jet mnohokrt, podnik i vstupy na Mileovku, je uchvcen tzv. prodravlm kopcem Borem.

V letech 1799 - 1804 podnikl Humboldt svou prvn vdeckou cestu do Latinsk Ameriky. Jeho zpisky z tto cesty byly pes 21 let vydvny v obrovskm nkladu. Byl jeden z prvnch, kdo vyjdil nzor, e kontinenty, kter omv Atlantik, byly kdysi spojeny v jeden celek (Jin Amerika a Afrika).

Je po nm pojmenovno vce vci, ne po komkoli jinm. Existuj msta, eky, poho, ocensk proud, kter se thne podl pobe Jin Ameriky, pak je tu tuk, ob chobotnice - dokonce i Humboldtovo moe na Msci. Jeho dobrodrustv a objevitelsk vpravy byly asn.


Na zvr slova tohoto vznamnho mue:
"Pohled z Mileovky je tet nejkrsnj na svt, kter jsem kdy ve svt spatil..."

 
Datum:
13.09.2018  06:29
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Marinsk lzn, kdo by je neznal. K jejich zaloen v roce 1779 pispl kltern lka tepelskho kltera Johann Josef Nehr. Prokzal liv inky minerlnch pramen a nsledn aktivn prosazoval jejich vyuit.

Johann Josef Nehr se narodil 8.5. 1752 v Tepl a zemel 13.9. 1820 v Marinskch lznch. Liv inky pramen v oblasti kolem dnench Marinskch Lzn byly znmy ji ve stedovku. V roce 1528 kolem livch bain jsou zkoumny msta na pkaz krle Ferdinanda I. na obsah soli.

V Marinskch Lznch o livch pramenech vdli ji dvno, ale o vznik lzn jako takovch se zaslouil nejvce doktor Johann Josef Nehr v 18. stolet. Pesvdil opata a nkolik mnich k pitn ke a pzniv inky na sebe nenechaly dlouho ekat. Po dlouhch peripetich se klteru podailo dostat vechna povolen ke stavb lzesk budovy. A v roce 1812 byl Marienbad vylenn jako samostatn obec. Nzev nese po prvn lzesk budov, kter byla postavena u Mariina pramene. V letech 1805 - 1807 postavil dr. Josef Nehr u Kovho pramene na mst pvodn devn che prvn zdn dm pro lzesk hosty s nzvem "Zlat koule". Bronzovou bustu Johanna Nehra najdeme od roku 1857 v blzkosti Kovho pramene.

Psal se rok 1813, kdy dr. Johann Josef Nehr vydal svou historii Marinskch Lzn. Spisek nazval "Popsn minerlnch pramen u Marinskch Lzn na panstv tepelskm pobl vesnice ڹovic." Svj spisek uvedl mylenkou: "Krsn je, co vidme; krsnj, o em vme; daleko nejkrsnj je to, co neznme."
 
Datum:
12.09.2018  06:39
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


12.9. 1688 se v ervenm Hrdku narodil Ferdinand Maxmilian Brokoff, zemel 8.3.1731 v Praze.

Ferdinand Maxmilian Brokoff byl esk socha a ezb. Spolu s otcem a bratrem patili k pednm pedstavitelm eskho baroknho sochastv.
Vyuil se v otcov prask dln, pravdpodobn ji od roku 1707 pracoval samostatn. Sochask dlna Brokoff byla pmo na ulici v centru Prahy, sochali ped domem, a jim bylo na udn soused toto zakzno.

Do roku 1716 tvoil tm vhradn pro Prahu, pot spojil sv umn s dlem rakouskho architekta J. B. Fischera z Erlachu, se kterm pronikl do Vdn, do Vratislavi i jinam.

Ferdinand Maxmilin Brokoff pracoval hlavn s pskovcem, ale i s mramorem, devem i tukem.Snad nejpopulrnj je Brokoffovo trinitsk souso lidov zvan Turek na Karlov most, je je soust prask mytologie.

Na Karlov most jsou i dla, kter vytvoil socha jako velmi mlad nap. souso sv. Markty, Albty, Barbory, socha svatho Kajetna, svatho Frantika Borgie a dal.

Vrazn stopy Brokoffova psoben nesou i dal stavby nap. 1714 vzdoba portlu Morzinskho palce v Nerudov ulici v Praze: dva mouenni, nesouc na svch bedrech balkon (latinsk npis "Tyto Maury roku 1714 udlal Brokoff" na svornku mezi obma mouenny), dv alegorick busty Dne a Noci nad portly a sochy ty svtadl na atice.

V zvru sochaova ivota vznikl Marinsk sloup na Hradanskm nmst, na kterm se patrn nejvce projevila prce Brokofovch spolupracovnk. Velk barokn mistr, kter nm zanechal dlo, je slou ke studiu a obdivu dodnes umr na souchotiny, obvyklou nemoc u socha a kamenk.

na nkter dla se meme podvat zde:
https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1280&bih=597&ei=BZeYW-j2N8yNsgGu2aboAQ&q=Ferdinand+Maxmili%C3%A1n+Brokoff&oq=Ferdinand+Maxmili%C3%A1n+Brokoff&gs_l=img.12..0j0i24k1.2654.8158.0.12716.27.10.0.17.17.0.134.1268.0j10.10.
0....0...1ac.1.64.img..0.27.1727...0i30k1j0i8i30k1.0.pateg49pFo4





 
Datum:
11.09.2018  05:30
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Zavtme na Slovensko a pipomeneme si slovenskou malku, pedstavitelku slovenskho realistickho impresionismu, akademickou malku Mriu Medveckou, nar. 11. z 1914 v Medvedzie (zemela 23.4.1987 v Bratislav).
Maturovala v Koicch a dle studovala v Bratislav na Pedagogick akademii. Po studiu psobila jako uitelka a po vlce pokraovala ve studiu na Akademii vtvarnch umn ve Vdni a v Praze u prof. Jna elibskho. Vrtila se na Slovensko a stala se malkou rodn Oravy a jejho lidu.
V obci Medvedzie se nachz Galerie Mrie Medvedck, kde lze spatit jej obrazy. Mezi jej nejznmj dla pat Vtr na strnitch, Dti mru, ena s kohoutem aj.

Na prce Mrie Medveck se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=M%C3%A1ria+Medveck%C3%A1,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwjJxuvXxKbdAhVKjSwKHQg_CJgQsAR6BAgGEAE&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
10.09.2018  06:29
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Dnes pipomenu osobnost, jej jmno a dlo asi vtina z ns zn.

Byl to Josef Gor, narozen 13.3.1880 v Semn u Peloue, zemel 10.9.1945 v Jin. Studoval architekturu na Umleckoprmyslov kole v Praze (1902-05) u Jana Kotry, jeho byl pozdji nejblim spolupracovnkem. Aktivn se zastuje spolkovho umleckho ivota praskch architekt i vtvarnch umlc. 1911 zakld Skupinu vtvarnch umlc, 1912 spolu s Pavlem Jankem Prask umleck dlny. Je aktivnm lenem, pozdji pedsedou praskho Mnesa. Od roku 1923 byl Josef Gor profesorem architektury na Akademii vtvarnch umn v Praze, zde v letech 1928-31 rektorem.

V mld byla jeho tvorba ovlivovna styly secese a moderny, nsledovalo kubistick obdob a nsledn obdob tzv. nrodnho dekorativismu, neboli rondokubismu, kterm se Gor spolu se svmi druhy zapsal do djin svtov architektury. Pozdn dlo se nese ve stylu konstruktivismu a funkcionalismu.

Josef Gor pat k nejvznamnjm eskm architektm prvn poloviny 20. stolet. Jeho dlo je veskrze pvodn. Nalezneme ho na spoust mst na republiky, Svmi stavbami okoval i ohromoval, a je to Hradec Krlov, Praha, lzn Bohdane, Pardubice, Jaromi, Dvr Krlov nad Labem i Brno. Pohben byl na Vyehradskm hbitov v Praze.
Zde odkaz na dlo Josefa Gora:

https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1280&bih=597&ei=S_KVW4P8Ho7IrgS_9Y7IDQ&q=Josef+Go%C4%8D%C3%A1r&oq=Josef+Go%C4%8D%C3%A1r&gs_l=img.12..0j0i24k1l5.1760.4217.0.7808.11.8.0.3.3.0.150.1116.0j8.8.
0....0...1ac.1.64.img..0.11.1185...0i30k1j0i5i30k1j0i8i30k1.0.QYX7hv5AQNE
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>