Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Valérie,
zítra Rostislav.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Eifelova vì¾
 
Na svìtì jsou místa, která se poznají okam¾itì podle jednoduchého vizuálního podnìtu. Patøí mezi nì Paøí¾ se svým nezamìnitelným symbolem TOUR EIFFEL. Na svém místì stojí více ne¾ jedno století a z vì¾e se stala nejen pouhá rozhledna, jak bylo pùvodnì plánováno. Je to  symbol celé Francie.  Pro veøejnost byla otevøena  6. kvìtna 1889 u pøíle¾itosti Svìtové výstavy.
 
®eleznou rozhlednu navrhl a postavil in¾enýr Alexandre Gustave Eiffel. Narodil se 15. prosince 1832 v Dijonu. V osmnácti letech slo¾il maturitu a zaèal studovat na École Polytechnique v Paøí¾i, na elitním vysokém uèení technickém. Roku 1855 získal diplom in¾enýra chemie. Tíhl k èistì vìdecké kariéøe, ale zároveò si uvìdomoval, ¾e veškerou mo¾nou zkušenost lze získat pouze tvrdým experimentováním. Proto vstoupil do laboratoøí Ch. Nepveu, je¾ zalo¾il in¾enýr-konstruktér stejného jména a které se vìnovaly výzkumu mechanických vlastností materiálù pou¾ívaných pøi stavbì ¾eleznic. Nástupní plat èinil 150 frankù mìsíènì, co¾ tehdy pøedstavovalo slušné peníze. Kdy¾ bylo Eiffelovi 26 let, svìøili mu projektové práce na stavbách ¾eleznièních mostù. Pøi této práci získal neobyèejnou rutinu a zároveò se mu otevíral prostor pro pøemýšlení nad odvá¾nými projekty.
 
Jakmile se zjistilo, ¾e litinu a pozdìji ocel lze pou¾ít ke konstrukcím odolávajícím èasu, rostly ¾elezné stavby jako houby po dešti.  Mladý in¾enýr se spojil s konstruktérem Boileauem a od nìho získal prostøedky na výstavbu továrny na stavební stroje pro mostní konstrukce v malé vesnièce Levallois-Peret - dnes souèást Paøí¾e. Ovìøil novou metodu, jak nýtovat jednotlivé èásti pomocí stlaèeného vzduchu. Zakázky se rozjely a dodnes se ukazuje slavný Eiffelùv most pøes øeku Truy`ere. Je to viadukt vysoký 122 metrù, rozpìtí nosného oblouku je 165 metrù. Byla to doba velkolepých projektù. Po Suezském prùplavu se zaèal budovat prùplav Panamský. Roku 1887 se Eiffel zavázal k tomu, ¾e tam vybuduje deset zdymadel. Láme si hlavu nad tím, jak nejlépe vyøešit komorové uzávìry. Pøi stavbì došlo k rùzným finanèním machinacím, korupèním skandálùm a nezaplatitelným dluhùm. Soudní jednání se táhlo dlouho, jak je tomu zvykem i v dnešní dobì, a proti tvùrci Suezu, Ferdinandovi Maria de Lessepsovi, se obrátilo veøejné mínìní. Spoleènost se rozpadla, a tím byl vr¾en stín pochybností i na Eiffela. Roku 1893 ho odsoudili k dvìma letùm vìzení a k pokutì 20 tisícù frankù. Mezitím ale postavil VÌ®.
 
Je vysoká 321 metr vèetnì antény. V posledním, tøetím patøe (274 m nad zemí) se nachází vyhlídková terasa. Pojme najednou a¾ 800 lidí. První patro je ve výšce 58 m. (Tak je asi vysoká pra¾ská petøínská rozhledna.) Gigantická stavba vyrùstá ze ètyø pilíøù, které tvarují pùdorysný ètverec o stranì zhruba 125 metrù. Rozhlednu postavili rychle bìhem dvou let u pøíle¾itosti Svìtové výstavy roku 1889. Tehdejší div techniky byl pokládán za zázrak. Novátorská technologie. ®ádné lešení. Stavba rostla z dokonale propoètených a vyrobených válcovaných ocelových nosníkù. Zpoèátku vypadala jako nadzemní koøeny ohromného stromu. Ve druhém patøe se nachází restaurant Jules Verne. Nádherná vyhlídka. Ve tøetím patøe Eiffel zamýšlel postavit svùj byt. Snad ka¾dý den mohl vystoupat 1652 schody a¾ nahoru nebo pou¾ít vysoce bezpeèný výtah a obdivovat za jasného poèasí tajemnou katedrálu v Chartres a dohlédnout a¾ do kraje Beaujolais. Zále¾elo na viditelnosti-dohlednosti.
 
Architektura poskytuje v ka¾dé dobì snadný terè pro nespokojence všeho druhu. Je toti¾ ka¾dodennì na oèích. Kritici mohou halasnì zveøejòovat své názory. Takový osud potkal i Eiffelovu vì¾. Mnozí lidé se toti¾ domnívají, ¾e stavitelství je prázdnou rutinou, øemeslnickou fachou bez nápadu. Eiffel byl údajnì jen š»astným vyvolencem, který pøemluvil paøí¾ské radní a ti mu 8. ledna 1887 dali souhlas ke stavbì. I kdyby tomu tak bylo, tak pøed stavitelem stál obtí¾ný úkol. Martovo pole (Champ-de-Mars) - to byla holá pláò, kde za dva roky vyrostly paláce pro výstavu. A navíc rozhledna. Nejvìtší potí¾e vznikly se základy. Jak je vyhloubit, aby vì¾ nespadla? Nebudeme se tu zabývat technologií hloubení, konstatujme, ¾e tím, jak vykopat ZÁKLADY rozhledny, si Eiffel lámal dlouho hlavu. Proto¾e vìdìl, ¾e nýtované ¾elezné stavby lze hnát do obrovských výšek, pøiblí¾il se ke kameníkùm støedovìku. Eiffel patøil k UMÌLCÙM vertikálního prostoru, jemné uva¾ování mu bylo cizí. Jeho vì¾ je pøece brutální stavbou, je to replika vì¾e babylónské. Sice nádhernì strmící, ale hyzdící mìsto. "Eiffelomanie": Tak lze nazvat hlasy pro a proti v dobì stavby.Ztratil veškerou úctu a rozum, zní jeden hlas. Postihne ho zaslou¾ený trest. Na druhé stranì to byla stavba pro snílky: Je to konstrukce spojující lidi a vesmír. Ubohost zemì s nadoblaènými výšinami. Perfektní pozorovatelna povìtrnosti. (Na vì¾i brzy zalo¾ili meteorologickou pozorovatelnu. A potom instalovali i radiokomunikaèní techniku.) Zároveò dokonalá pøíle¾itost pro sebevrahy. "Je to umìní rozepjaté mezi lidským Já a Vesmírem." Prvotøídní atrakce pro návštìvníky (dnes se jim øíká turisté)! Proè ne? "Tour" je vì¾ a "tour" je cesta. Kdo jiný by se nechal vyvézt za mnoho frankù nahoru ne¾ "turisté"? Eiffelova vì¾ se stala symbolem moderní doby a moderního umìní.
 
Mù¾eme vést nekoneèné diskuse o významu stavby, dokonce popírat její význam, ale mnoho nám to nepomù¾e, proto¾e tu poøád stojí, a tak nelze popøít její existenci.  
 
Z ryze praktického hlediska je rozhledna na první pohled vlastnì zbyteèná vìc. Ovšem udìlat vìci tak, aby se zvýšil horizont pozorování, patøí témìø instinktivnì k adaptaèním mechanismùm homo sapiens. Být výše znamená mít vìtší kontrolu, rozhled, znamená to více VIDÌT a VÌDÌT. Vì¾e se stavìly odnepamìti. Mytologickým archetypem je pøíbìh o vì¾i babylónské. Lidé zpychli a chtìli se pøiblí¾it bohùm. Stavìli tak dlouho, dokud vì¾ nespadla a nezpùsobila chaos. ®e se jedná o pudový imperativ manipulace prostorem, dokládá pozorování malých chlapcù: Z toho, co je po ruce (nejlépe kostky), stavìjí vì¾e tak dlouho, dokud se nezøítí. Z faktu zøícení mají zpravidla ohromnou radost. Infantilní slast z pozorování demolice se výchovou pøetaví do slasti z vykonaného díla. Kdyby se postavené vì¾e mìly hroutit, docházelo by k tomu, co je popsáno v bibli: ke zmatení jazykù. Z mýtù je zøejmé, ¾e STAVITELSTVÍ a OSVOJOVÁNÍ ØEÈI spolu hluboce souvisí. A navíc, vyvýšené stavbì rozumí ka¾dý,i kdy¾ bude mluvit anglicky nebo svahilsky. Jiný je pochopitelnì ESTETICKÝ a TURISTICKÝ význam rozhleden. Jsou to nezamìnitelné OZDOBY krajin nebo mìst. Rozhlí¾ecí punkt prvního øádu, proto¾e mù¾eme obzírat kruhový horizont ideálního poètu 360 stupòù. Estetické potìšení z vizuálního vnímání je univerzální. Lidé se nejen pøesvìdèují o mo¾nostech vjemového pole, ale ukládají si do pamìti topografickou pøedstavu vidìného. Dostavuje se slast z rozpoznávání prostorového uspoøádání a dùle¾itých dominant, okrskù a tras. Být na rozhlednì znamená obohacovat MENTÁLNÍ MAPU terénního rytmu. Zakoušíme nefalšovanou geometrii prostoru. Je to slast ze zírání. Václav Cílek, který rozvíjí "kulturní geologii", upozornil na zvláštní zá¾itek "klouzat pohledem" po nabídnutém prostoru. Bohu¾el to nemohou pro¾ít lidé trpící závratí. Psychologie závrati je jednoduchá: Je to automatická obrana organismu proti archaické touze skoèit dolù. Udìlá se nám tak zle, ¾e si radìji rozhled odpustíme. Navíc hlubiny vábí. Sebevra¾dy skokem dolù jsou suicidálním evergreenem. Roku 1911 se paøí¾ský krejèí Reisfeldt rozhodl napodobit ptáka. Ušil si pláš» coby køídla a skoèil z vì¾e dolù. Zabil se a podle pitevní zprávy dostal infarkt ještì pøed dopadem na zem. Snad nejlépe charakterizoval vábení hlubin E. A. Poe: Je to "démon zvrácenosti", ztráta pudu sebezáchovy.Aby k tom u nedošlo, dostavuje se závra». Nejvìtším nepøítelem pøi stavbì Eiffelovy vì¾e nebyly úøady ani technické obtí¾e, ale VÍTR. Proto se geniální in¾enýr rozhodl vìdeckou a experimentální metodou prozkoumat nejen "obecné podmínky povìtrnosti", ale POVÌTØÍ jako takové. To znamená rùzné meteorologické parametry.Snad proto zalo¾il roku 1912 v Auteil laboratoø pro výzkum aerodynamiky.Vybudoval ji na své vlastní náklady a polo¾il základy budoucí aerodynamické vìdní disciplíny.Dokázal experimentálnì vyrobit vítr o rychlosti 80 metrù za sekundu a zkoumal, co to udìlá s rùznými tvary a s rùzným materiálem.
 
Dobrá rozhledna si na sebe rychle "vydìlá". Eiffelova vì¾ za šest let vybrala na vstupném tolik penìz, ¾e se pokryly náklady na stavbu. Suvenýry ve tvaru vì¾e se prodávají dodnes a minivì¾ièky, které byly vyrobeny ze ¾elezného odpadu pøed sto lety, jsou cenìné turistické kuriozity. Dobøe postavená rozhledna na dobrém místì je prostì dobrý byznys. Dílo je dokladem "geometrického ducha", bytostné souèásti francouzské národní mentality.Výsledek racionalismu, encyklopedického a osvícenského uva¾ování. Velký francouzský filozof a matematik 17. století, Blaise Pascal, hovoøí o podvojné lidské pøirozenosti. Na jedné stranì je to sklon k jemnému vnímání a na druhé stranì k pøesnému myšlení a cítìní. "Esprit géometrique" a "esprit fin". Geometricko-matematický duch vyvozuje z principù exaktní závìry,kde¾to duch jemný cítí, esteticky hodnotí a nachází subtilní, skryté principy. Zatímco vìci geometrické lze v ¾ivotì vypoèítat a naprojektova t (buï dobøe, nebo špatnì), vìci oslovující v lidech ducha jemného "vedou k chápání naráz, jedním pohledem, okam¾itì". Eiffelova vì¾ je dokladem SYNTETICKÉHO úsilí obou sklonù lidské èinnosti: dokonalá geometrie a vizuální slast z jemného pozorování.
 
Jiøí Kempný
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 06.05.2021  09:58
 Datum
Jméno
Téma
 06.05.  09:58 Marta
 06.05.  08:41 Vesuvjana díky
 06.05.  08:14 Milada
 06.05.  08:06 Von
 06.05.  05:28 Zdenka