Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Kristna,
ztra Jakub.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Indie je zemí kontrast (1)
 
Náš Airbus spol. Air Austria se snášel v deset veer na letišt Indiry Gandhíové v Dillí, hlavním mst Indie. Akoli jsme byli vybaveni radami známých „co u tu byli“ i informacemi získanými z Internetu a dalších zdroj, pesto jsme si s kolegou nebyli jisti, co máme pesn oekávat.
Byli jsme zvdaví a trochu nejistí. U i ta pouliní svtla vypadala z výšky ponkud jinak ne u nás  v Evrop. Letištní hala svým vzhledem i technickým stavem pipomínala nádraí D v Ostrav - Vítkovicích. Místo turistické informaní kanceláe s poítai, faxem atd. tu byly jen dv unavené osoby sedící za odenou devnou pepákou a vybavené pouze tlustými seznamy a psacím strojem. Nejvtší záitek z odlišné kultury nás však teprve ekal. idi obstaroního taxíku naloil naše zavazadla (poté, co jsme srazili na rozumnou míru pemrštné poadavky mladíka, který s ochotou penesl naše zavazadla asi o patnáct metr a pak za to ádal 10 dolar) a  vyrazil s námi do hotelu Oberoi Maiden, kde bylo rezervováno ubytování.
 
Náš hotel byl na opané stran msta ne letišt a tak na nás ekala cesta pes celé msto. Pozdji jsme zjistili, e v Dillí existují  široké a prostorné bulváry, nicmén tm se náš taxiká (asi volil zkratky) zdaleka vyhnul. Projídli jsme malými ulikami mezi domy, které vypadaly jako polozboené. Namísto pouliních lamp byly uliky  osvtlené desítkami oh u nich se ohívaly skupinky podezelých lidí. Mli jsme pocit, e snad chystají nco nekalého. Obas jsme vidli, e na ohni stojí obrovské hrnce ze kterých si lidé kolem nabírají – asi indický fast-food. U nkterých chatrných dom stály hranaté náklaáky, na které byly nakládány obrovské balíky ehosi neidentifikovatelného, kdoví eho, kdy byla skoro plnoc. Rzn v ulicích postávaly a potulovaly se povstné indické krávy. Taxiká naštstí nikde nezastavoval a nakonec jsme dojeli k hotelu, honosné budov v  britském koloniálním stylu, pipomínající slávu zašlých let.
 
Ubytování  bylo slušné, ale pesto mi pipadalo spíše jako ostrov uprosted divoiny. Moc jsem si neuml pedstavit, e v tomto prapodivném svt se má stavt metro, kvli kterému jsme sem pijeli. Druhý den nás ml pesvdit o tom, e Indie je skuten zemí kontrast. U za denního svtla jsme jeli taxíkem na místo našeho jednání, kde stojí vládní budovy  a  odehrává se i  obchodní  ivot.
Na rozdíl od úzkých, pecpaných uliek starého Dillí jsme nyní projídli širokými typroudými ulicemi se systémem kruhových objezd. Kolem ulic byly rozlehlé parky, ve kterých byly skryty budovy rzných ministerstev a úad. Názvy budov pipomínaly naše staré asy: místo prostého nápisu Nemocnice byla ped nemocniním komplexem obrovská cedule honosným názvem „Ústední ústav pro zdraví národ“.
Pesto i tady jsme vidli pro nás dost nezvyklé kontrasty. Hned vedle bohatých vil, jejich cena by u nás pedstavovala desítky milion, stály ve volných prolukách pístešky tch nejchudších – pes konstrukci z vtví strom petaené plátno, které slouilo jako stecha, ped chatrí ohe, kolem se batolí dti a domácí dobytek, o hygien nemluv. Na kadé svtelné kiovatce ebrající dti v hadrech. Hned za kamennou zdí luxusní rezidence obrovská hromada odpadk.
Kanceláe,  ve kterých  jsme  jednali,  byly modern zaízené, isté a klimatizované. Pohybovali se zde vzdlaní, kultivovaní a sebevdomí lidé, dleití pánové a dámy státní správy. Musel jsem pemýšlet nad tím, k jakému vzdlání se asi dostanou dti, které jsme vidli v plátných chatrích. Nakolik je trápí vci, které jsem etl v indických novinách, která hvzda Bollywoodu (indická verze Hollywoodu) se s kým rozešla, jak se vyvíjí vztahy s Pákistánem, co se dje mezi indickými celebritami. Vidl jsem, e vedle úzké elity, která je vzdlaná a dobe situovaná, ije vtšina tch, kteí jsou rádi, kdy najdou njakou práci a získají pár rupií za den (rupie je mén ne naše koruna). Akoli jsme bnými zamstnanci eské firmy, pro vtšinu prostých Ind jsme byli bohatými bílými mui. lovk se ani moc nemohl zlobit na to, e za  jakoukoli,  by i drobnou úsluhu, ekali Indové njaký bakšiš.
 
Byli  jsme  se také  podívat u posmrtného  památníku Mahátmá Gándhího, kterému Indie vdí za pokojný pechod z britské nadvlády k  nezávislosti. Byli jsme dojati úctou, kterou mu obyejní Indové prokazují. Uvdomovali jsme si, e k jeho myšlence svobody a rovnosti píleitostí pro kadého, i toho nejprostšího Inda, má jeho zem ješt kus cesty ped sebou. A nejen jeho zem.
 
Pavel Maásek
Pokraování píšt…


Komente
Posledn koment: 16.08.2006  09:45
 Datum
Jmno
Tma
 16.08.  09:45 Svatopluk Ghandi
 15.08.  23:41 Jarda aha
 15.08.  22:33 Svatopluk mal poznmka
 15.08.  19:52 Ludmila T
 15.08.  10:29 emach pro Marcelu
 15.08.  08:47 gagiknedlik zajmav pspvek
 15.08.  07:38 Marcela
 15.08.  07:33 emach