Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Rostislav,
zítra Marcela.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

NÁVŠTÌVA Z VLASTI
 
Tak jako ka¾dý turista, který navštíví Austrálii a zapomene si spakovat teplé obleèení, tak ani kamarádka Hanka nebyla výjimkou.
S pøípravami na její dalekou cestu jsme ji varovali s tím, ¾e canberské podzimní období mù¾e být chladné. Samozøejmì, ¾e naše výzvy nebrala vá¾nì.
 
"Pøece nepojedu jako snìhulák, kdy¾ jedu do Austrálie? To by se mi ka¾dý vysmál." Byl její koment. Kdy¾ k nám dorazila, smáli jsme se my. Moje kabáty jí nepasovaly, nebo» je mnohem vyspìlejší v pøedních partiích tìla. Pomoc pøišla od kamarádky, která vlastní mnoho náhradních kabátù a bund. Ta také èasto vyrá¾í za hranice nepøipravená. Tím pádem u ní ve skøíni visí kabáty a bundy všech mo¾ných tvarù a barev z celého svìta. Hanièka si vybrala modrou bundu, její oblíbenou barvu a byla nadmíru spokojená.
 
Kdekoliv jsme se s pøítelkyní objevili, a» to bylo v Canbeøe, nebo na cestách mimo našeho bydlištì, zaujala mnoho lidí. Ka¾dý si jí okam¾itì oblíbil.
Vyjeli jsme na výlet do Oberonu (stát N.S.W) do Mayfield Gardens ‐ zahrad situovanými 200 km západnì od Sydney. Byli jsme tam pøed pár lety a zahrady na nás moc zapùsobily. Majitel zahrad Garrick Hawkins získal inspiraci po zhlédnutí nádherných evropských zahrad. Jeho zahradní park je zatím v plenkách, avšak, i tak nabízí probouzející se nádheru. Po 10 letech úmorné práce s pomocí zkušených zahradníkù, kameníkù a všelijakých jiných odborníkù zaèíná být zahrada na úrovni tìch evropských.
 
Nejvìtší inspiraci Garrick získal v Anglii ‐ z Chelsea flower show. V kafeterii jsme se osvì¾ili pochoutkami a lahodnými nápoji, prošli školkou nových sazenic a obdivovali evropskou, asijskou i australskou èást zahrady. Nahlédli jsme do nádherné kaple, kterou majitel nechal postavit své dceøi za úèelem její svatby.
Škoda, ¾e nám nepøálo poèasí. Vybraný den k prohlídce fuèel strašný mrazivý vítr, tak si Hanka lebedila v teplé modré bundièce. Zahrady na ní také zapùsobily, co¾ nás velice potìšilo. Prohlídka trvala skoro tøi hodiny.
 
Ubytování jsme mìli v nedalekém mìstì Bathurst. Hlad na nás zaútoèil a ¾ena z Motelu doporuèila Hotel hned vedle našeho ubytování. Údajnì tam mají vynikající kuchyni. Obìd byl opravdu chutný a èíšnice se informovala, jakou to øeèí komunikujeme? "No to je ú¾asný, zavøískla, mana¾er hotelu je váš krajan. Pøijïte ještì na veèeøi, kdy¾ slou¾í a já vás pøedstavím"! Na veèeøi jsme se tím pádem moc tìšili. Pøivedla ke stolu pana Pantoflíèka. Hotel vlastní jeho tchán s chotí (Anglièané). Pantoflíèek se o¾enil s jejich dcerou, tedy rodinný podnik a ruka v rukávì. Èech Pantoflíèek, narozený v Austrálii nemluvící èesky si k nám pøišel popovídat. Ze setkání byl tak dojatý, ¾e se i radostí rozplakal. Zajímala ho velice historie Èeské republiky a nemohla se mu naskytnout lepší šance ne¾ potkat historièku Hanku. Nakonec k nám pøišel i jeho tchán s tchýní a pro¾ili jsme ú¾asnì strávený èas pospolu. Rozlouèili jsme se se slibem, ¾e jakmile nás cesta opìt zavede do Bathurst, ubytujeme se v jejich Hotelu.
 
Další výlet se konal do bývalého zlatokopeckého mìsteèka Captains Flat. Jelo se ke Gûnterovi a Christine, nyní u¾ našim pøátelùm. Byli jsme u nich s rùznými známými tolikrát, ¾e jsme velice rychle navázali pøátelství.
 
To bylo nìco pro Hanku. Vešli jsme do galerie, zároveò obydlí umìlcù, malíøe Gûntera a Christine, která tvoøí výtvory z mozaiky. Naše kamarádka se na bohéma zamìøila a šeptala nám, ¾e jí nìkoho pøipomíná. Gûnter jí prozradil, ¾e se narodil ve Šternberku. "U¾ to mám, vyhrkla najednou Hana. Je podobný panu…. Ten je také umìlec i jeho bratr, oba narození ve Šternberku. "Gûnter byl s jeho maminkou odsunut z Èeskoslovenska hned po druhé svìtové válce do Rakouska. Èesky nemluví, nebo» v té dobì byl malý kluk. Okopíroval Hance jeho rodný list se zvìdavostí, co naše detektivka, plná zájmu vypátrá. Pøíbìh jí velice zaujal a jak ji známe, nebude návštìva v galerii jen tak bez ohlasu. Mìla takovou radost z objevu, tím pádem dostala dojem, ¾e její návštìva v Austrálii mìla velký význam.
 
Maminka Gûntera pracovala na Moravì v nìjaké usedlosti, kde pomáhala s domácností. Pan domácí byl fešák a velký proutník. Nenechal si ujít ¾ádnou pøíle¾itost. Zamìstnával ¾eny a zdá se, ¾e se mu dokonce nabízely. Proto mo¾ná vzniklo tìch nìkolik nelegálních sourozencù? Ten pán byl obdaøen silnými geny, jinak by si všichni nemohli být tak podobní. V dnešní dobì by mìl šanci dobrého donora spermií. Paneèku, to by se pravdìpodobnì narodilo ještì více umìlcù. Konec legrace.
 
Gûnter byl velice otevøený k objevu. Øíkal, ¾e má moc otázek, kdo vlastnì je a kdo byl jeho otec? Byl pøesvìdèen, ¾e je bastard. ®e by mìl bratry? O sestøe v Rakousku jak¾ tak¾ vìdìl. Údajnì stejná máma ‐ otec? Smáli jsme se, ¾e Hanku- detektivku Colombovou nelze v pátrání podceòovat.
 
Nejvìtší zá¾itek mìla z výletu do Sydney. Procházka po Circular Quay, prohlídka Opera House, lodí do Manly. Byla v sedmém nebi. Stále øíkala, ¾e olizuje smetánku, ¾e  to stálo za to.
 
Naše rodinná oslava v parku na rozluèku s Hankou byla moc dojemná. K této pøíle¾itosti nám z lásky upekla vynikající dort. U jezera, jsme my dvì krmily èerné labutì. Zobaly nám nalámaný chleba pøímo z rukou. Nahánìly jí hrùzu. "Hani, pøece se nebudeš bát takových pøekrásných jemných ptákù"? Ne¾ jsem vìtu dokonèila, jedna potvùrka na ní vybìhla a štípla jí do lýtka. Toto jsem tedy neèekala. Štípanec poøádnì zrudl. Stì¾ovala si, ¾e moc bolí. S rodinou jsme pak vzpomínali, co všechno tady bìhem krátké doby pro¾ila. V tom vyskoèila ze sedaèky jako støela. Ukazovala nám další zapálený kousanec bùh ví od èeho. Zdálo se nám to nenormální i kdy¾ tady poøád nìco zákeøného hrozí. Avšak v jedno odpoledne a vzápìtí hned dvì pøíhody?
 
V noci nás neš»astná budila s tím, ¾e má strach, aby ten neznámý kousanec nebyl smrtelný, ¾e v Austrálii umøít nechce. To nás strašnì rozesmálo i jí samotnou. Ujiš»ovali jsme jí, ¾e ty smrtící potvory jsou tady tak jedovaté, ¾e u¾ by tady v tuto chvíli nebyla. Zase jsme se tomu smáli a zarudlé místo na stehnì i na lýtku po labuti potøeli dezinfekcí a šli spát.  Ráno nám ukázala zlepšení, tak jsme si oddechli. Samozøejmì, ¾e nás to vystrašilo. Všechno však dobøe dopadlo, Hanka odletìla bez problémù do vlasti a urèitì si odvezla krásné vzpomínky na Austrálii. Hani na shledanou a díky za pøátelství.
 
Skoro rok po návratu Hanky, pøišel dopis pro Gûntera. Vladimír ho pøelo¾il do angliètiny a vydali jsme se na návštìvu do galerie, abysme výsledek pátrání spolehlivì pøedali. Chudák umìlec byl šokován, ¾e existoval nevlastní bratr Manfred, ji¾ ne¾ijící významný malíø z Rakouska. Gûnter nevìdìl, jak si vše srovnat v hlavì, ani jak se zachovat. Výsledek pátrání je trošku zamotaný.
 
Kdy¾ nás man¾elé z galerie poctili návštìvou, tak nám Gûnter s radostí oznamoval, ¾e si Hankou vypátrané dùkazy provìøil, souhlasil s výsledkem a moc jí pozdravoval. Proto¾e se nám zdál pøíbìh vhodný do "Pošty pro tebe", navrhli jsme umìlcùm navštívit s námi Èeskou republiku.
 
Gûnter odpovìdìl, ¾e z Austrálie nerad cestuje a tím ¾e údajní bratøi o setkání nejeví zájem prosil detektivku a» uzavøe pøípad.
 
Jana Gottwaldová
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 13.11.2022  18:43
 Datum
Jméno
Téma
 13.11.  18:43 Vladimír Køí¾
 09.11.  11:42 Vesuviana
 09.11.  11:03 Ivan Odpoved pro Olgu
 09.11.  10:35 olga janíèková
 09.11.  07:41 von
 09.11.  06:42 Ivan