Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zlata,
ztra Andrea.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

KNIHA KNIH - 2 

Pt knih Mojíšových
 
První knihou Starého zákona je První Mojíšova, zvaná té  Genesis, ili Kniha zrodu. Tato kniha pináší zvst, e Hospodin Bh, Stvoitel nebes i zem, má od poátku svj lid a zdvoduje, pro práv Izrael se stal lidem vyvoleným. Je velkolepým prologem k ústednímu tématu Písma, jím je Boí vykoupení.
Genesi je mono rozdlit na dv ásti: a) Kap. 1-11 zaínají stvoením svta a lovka, ale nechtjí podávat zprávu o prehistorickém údobí a prehistorickém lovku. Je to teologický výklad svta a jeho vztahu k Bohu. b) Kap. 12-50 líí píbhy praotc Izraele od Abramova vyjití z Chrámu a po vstup Jákobova rodu do Egypta. Je to svdectví o Boích inech uprosted tohoto svta a o poátcích Boího lidu.
I kdy Genese ve své konené redakci tvoí dílo peliv koncipované, nelze pehlédnout, e je sloeno z rzných dílích vyprávní, jejich odlišnost vyplývá jak z rznosti slovesných útvar, tak i z rozdílnosti slovní zásoby. Mnohá vyprávní prošla dlouhým údobím ústního podání, ne byla písemn zachycena a vtlena do dnešního kontextu.
Na rozdíl od eckých filosof, pro které bylo bostvo beztvarým neosobním jsoucnem, vznášejícím se nkde ve vesmíru, pedstavuje bible hned v první kapitole Boha jako svrchovaného Pána a Stvoitele všeho.
Ze ivota praotc uvádí Genese jen výbrem rzné píbhy jako názorné doklady, e Bh zstává se svými vyvolenými ve stálém spojení za všech okolností.
 
Slova Bible:
Setba i e a chlad i ár,
léto i zima a den i noc
nikdy nepestanou po všechny dny zem.
 
Dále Bh ekl:
Toto je znamení smlouvy,
je kladu mezi sebe a vás
i kadého ivého tvora, který je s vámi,
pro pokolení všech vk:
Poloil jsem na oblak svou duhu,
aby byla znamením smlouvy
mezi mnou a zemí.
Kdykoli zahalím zemi oblakem
a na oblaku se ukáe duha,
rozpomenu se na svou smlouvu
mezi mnou a vámi
i veškerým ivým tvorstvem,
a vody ji nikdy nezpsobí potopu
ke zkáze všeho tvorstva.
Ukáe-li se na oblaku duha, pohlédnu na ni
a rozpomenu se na vnou smlouvu
mezi Bohem a veškerým ivým tvorstvem,
které je na zemi.

 
Druhá kniha Mojíšova se nazývá krátce Exodus. Tento název, v kesanstvu mezinárodn uívaný, vychází z polatinštného eckého názvu Exodus neboli Vyjití, toti z Egypta. Izrael v této knize vystupuje jako pevn semknuté spoleenství, jeho jméno je jasným vyznáním: Izrael – zápasí Bh. Bh prostednictvím Mojíšovým odhaluje a vysvtluje lidu své jméno: Jsem, který jsem.
Ústední postavou knihy je Mojíš. Pedevším je prostedníkem mezi Bohem a lidem; tím pevyšuje všechny postavy starozákonní. Vysvobozenému Izraeli jsou sinajskou smlouvou dány jednak ideální zákony v Desateru, které budou jeho srdce i zrak upínat vdy k cílm ješt vyšším a v tomto ivot v plnosti nedosaitelným.
Vyjití z Egypta znamenalo pro Izraele víc ne jen vysvobození z otroctví. Bylo to pro nj pímo vytrení z moci podsvtí a uvedení do ivota. Proto si je kadoron pipomínal slavením velikononích svátk, pi nich byli otcové povinni vydávat synm  svdectví o spasitelném jednání Hospodinov. Nejenom Izrael, nýbr i církev tedy chápe exodus jako vysvobození ze smrti k ivotu. Nejde jen o historickou vzpomínku, nýbr o výpov víry, pesahující hranice asu i prostoru.
 
Slova Bible: Pamatuj na den odpoinku, e ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dlat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpoinutí Hospodina, tvého Boha.
Cti svého otce i matku, abys byl dlouho iv na  zemi,
kterou ti dává Hospodin, tvj Bh.
Nezabiješ.
Nesesmilníš.
Nepokradeš.
Nevydáš proti svému blinímu kivé svdectví.
Nebudeš dychtit po dom svého bliního. Nebudeš dychtit po en svého bliního, ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vbec po niem, co patí tvému blinímu.
 

Tetí  kniha Mojíšova nazývaná té Leviticus. Název vychází  z polatinštného eckého názvu Leuitikon, ili kniha lévijská neboli knská. Jedná peván o obtních a obadných ádech. Jako djišt knihy se pedpokládá hora Sínaj, kde Hospodin vydal Mojíšovi Zákon. Tetí kniha Mojíšova je tém celá vnována kultickým a rituálním pedpism. Jejich dodrováním se ml Izrael  odlišovat od jiných lidí jako lid svatý Hospodinu. Nešlo ovšem jen o plnní njakých formálních naízení, nýbr o podízení celého ivota Boímu zákonu. To se mlo projevovat práv ve vztahu k lovku. Není moné mluvit o lásce k Bohu, kdy náš ivot není naplnn láskou k blinímu.
 
Slova Bible:  Ve své zemi si nebudete dlat bky, ani si nevztyíte tesanou sochu nebo posvátný sloup, ani nepostavíte pitesaný kámen, jim byste se klanli. Já jsem Hospodin, váš Bh. Dbejte na mé dny odpoinku a mjte v úct mou svatyni. Já jsem Hospodin.
 
tvrtá kniha Mojíšova nazývaná Numeri oplývá rozmanitými výty, nap. bojovník, lévijc, oddíl a velitel, posl, zastávek, dar pro oltá, obtí, koisti, lévijských a útoištných mst apod.
Táboení Izraele pod horou Sínajem, na míst zjevení a vydání Zákona, vtiskuje uritý ád první ásti knihy ( 1,1-10,10). Jsou tu zaznamenány peván rzné ády. Následuje oddíl popisující další putování Boího lidu k zaslíbené zemi (10,11-20,13). Cesta je poznamenána  reptáním a vzpourou lidu. Dokonce i oba vdcové Mojíš a Áron zemou pro svou nedvru ped zaslíbenou zemí.
Navzdory vnitním a vnjším pekákám je Izrael piveden k hranicím zaslíbené zem. Výpravné ásti jsou propleteny kultickými píkazy a rituálními pedpisy, je mají lidu ustavin pipomínat, aby byl svatý a istý pro Boha.
Mnozí z tch, kteí vyšli z Egypta, odpadli a zahynuli, ale nové pokolení pod vedením nového vdce Jozua se ji pipravuje k boji o zemi zaslíbenou. Cesta Boího lidu pouští svta a djin vede pes  pády, nevru a tresty pece jen k cíli, jím je zaslíbené království Boí.
 
Slova Bible: 
Poslyšte má slova:
Bude-li mezi vámi prorok,
já Hospodin se mu dám poznat ve vidní,
mluvit s ním budu ve snu.
Ne tak je tomu s mým sluebníkem Mojíšem.
Má trvalé místo v celém mém dom.
S ním mluvím od úst k ústm
ve vidních, ne v hádankách;
smí patit na zjev Hospodinv.
Jak to, e se tedy nebojíte
mluvit proti mému sluebníku Mojíšovi?


Pátá kniha Mojíšova, Deuteronomium, je pojata jako Mojíšova  pedsmrtná e k Izraeli na hranicích kenaanské zem. Její dnešní podoba ovšem nepochází z doby Mojíšovy, ale a z doby král. Ukazuje lidu na staré a trvalé základy víry a ivota. „Mojíš“ mluví k lidu pes hranice staletí, ale dávné poselství je zaktualizovno  a zameno na pítomnou situaci a souasné úkoly doby.
V Deuteronomiu se prolínají látky tradované od starodávna s látkami pozdjšími. Pro teologické zamení Deuteronomia je píznané, e neustále pikazuje, aby se lid odvrátil od jakýchkoli jiných boh, model a kult. Do popedí se místo obtí dostávají modlitby a zvstované slovo.
 
Slova bible: 
Hlásám Hospodinovo jméno,
piznejte velikost našemu Bohu!                            
na všech jeho cestách je právo.
Bh je vrný a bez podlosti,
je spravedlivý a pímý.
Pokolení pokivené a potmšilé do zkázy se vrhlo.
Pro svá poskvrnní pestalo být jeho syny.
Takto odplácíte Hospodinu,
lide zbloudilý a nemoudrý?
Copak není on tvj Otec? Vdy mu patíš.
On t uinil a zpevnil.
 
Pronárody, zaplesejte s jeho lidem,
Vdy on pomstí krev svých sluebník,
vykoná nad svými protivníky pomstu
a svou zemi, svj lid, zprostí viny.

 
Píští pokraování pojedná o KNIHÁCH SOUDC…
 
Olga Janíková
***
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 11.09.2021  13:35
 Datum
Jmno
Tma
 11.09.  13:35 olga jankov
 11.09.  10:30 Ivan
 10.09.  20:36 Von