Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Oldika,
ztra Lada.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Evropská populace moná jednoho dne zachrání barasingy v Indii a Nepálu
 
Ostravská zoo je jediným chovatelem barasing v esku a má na starosti koordinaci chovu tchto vzácných jelen v celé Evrop, který me mít v budoucnu dleitou roli v peití druhu.
 
Jelen barasinga se dnes v místech svého pirozeného výskytu nachází ve dvou rezervacích v Nepálu a celkem v 11 rezervacích ve stední, severní a severovýchodní Indii. Mimo tyto chránné lokality se barasinga nevyskytuje. Brání mu v tom jednak pytlaení, jednak skutenost, e je to zvíe ijící pedevším na loukách. Jeliko jsou louky snadno pemnitelné v pole, v chránných lokalitách jsou zastoupeny jen zídka. Výskyt jelena barasingy je proto negativn ovlivnn i zemdlstvím. Paklie tento druh ve své domovin vymizí, lze oekávat, e se to odrazí také v populaci tygr, pro které je barasinga jedním z klíových sloek potravy. Aby se zvýšila šance na peití tohoto druhu, jsou barasingy chovány také v evropských zahradách. „Poet jedinc ani chovatel není ale pro zachování druhu mimo domovinu optimální. Kupíkladu na americkém kontinent ije jen velmi malá nekoordinovaná populace (ítající 68 zvíat). Šanci na peití má jelen barasinga pedevším v Evrop. Evropská populace je jedinou populací mimo Asii, která je dostaten velká na to, aby mohla dlouhodob prosperovat, vysvtluje vdecký pracovník Zoo Ostrava Jan Pluháek.
 
A jak si stojí evropská populace?
Veškeré údaje o evropské populaci shrnuje Zoo Ostrava v Evropské plemenné knize pro barasingy a práv v tchto dnech vychází její nové vydání shrnující chov barasing ji od roku 1919. K prvnímu lednu letošního roku ítala evropská populace 156 zvíat ve 12 chovatelských institucích. V prbhu roku 2019 se populace barasing rozrostla o 31 kolouch, zárove však došlo k uhynutí 26 jedinc. Došlo také k pesunutí tech zvíat mezi institucemi. „Stávající evropská populace je roztíštna do nkolika izolovaných stád. Do dnešní doby tém nedocházelo k pesunm zvíat mezi institucemi, pestoe práv jimi se zajišuje píliv nových gen do stáda. Tím se udruje populace zdravá,“ popisuje Pluháek. V loském roce se situace evropských chov zmnila, nebo byl pro barasingy vytvoen Evropský záchovný program (EEP) a jeho koordinace (vetn vydávání plemenné knihy) byla svena do rukou Zoo Ostrava. „Z dat vidíme, e barasingám by podobn jako u sik velmi prosplo samí stádo, které by slouilo jako rezervoár geneticky nepíbuzných dosplých samc. Ti by mohli pomoci reprodukci u celé ady chov, co by v dsledku mlo píznivý vliv i na budoucnost celého druhu,“ dopluje vdecký pracovník.
 
Chovné stádo barasing mohou návštvníci Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava pozorovat pi projíce safari expresem ve výbhu Indie.
 
Safari v ostravské zoologické zahrad otevené v roce 2014 zahrnuje ti výbhy o celkové rozloze 6 hektar. Ve výbzích Afrika, Persie a Indie ije pes sto zástupc africké a asijské fauny ve více ne 10 druzích.  Návštvníci se mohou projet safari expresem kadý den v dob od 10 do 17:45 hodin. Délka jedné jízdy je asi 15 a 20 minut. Nástupišt se nachází pod výbhem iraf.
 
Letošní mláata
Ve výbzích Afrika a Indie jsou k vidní letošní mláata. V africkém výbhu je to šest mláat vzácných vodušek abok (dva samci a tyi samiky) a pt mláat antilop losích (jeden samec a tyi samiky). Pi pejídní z Afriky do Persie mohou návštvníci zahlédnout ve výbhu velbloud ti mláata (jednoho samce a dv samiky). Další mláata jsou pak v Indii, a to u axis indických – jeden samec a ti samiky. V tomto výbhu by v prbhu sezóny mla pijít na svt i mláata dalších druh – vzácných jelen barasing a tur nilgau pestrých.
 
Staronový druh
Do výbhu Persie, který v souasné dob obývá chovné stádo vzácných divokých osl onager a samí skupina vzácných dak mezopotámských, se vrátila gazela perská, nazývaná té dejran. Zoo ped nkolika lety chovala dva samce této nejvtší asijské gazely, z nich jeden uhynul a druhého jsme pak v rámci mezinárodní spolupráce pevezli do Zoo Helsinky k devítilenné skupin samic. Jeho mise zde byla úspšná a Zoo Ostrava získala nkolik jeho potomk – celkem ti samce jako základ nové samí skupiny. Aktuáln zde pobývají dva z nich, v mezidobí byl jeden pevezen do partnerské zoo v Holandsku. Po otevení hranic by ml být další odvezen do Maarska a nahradit tamního chovného samce za úelem udrení genetické variability populace chované v lidské péi. Samec z Maarska pak najde (doasný) domov v samí skupin v ostravském safari.
 
Historický terénní vz
Netradiní novinkou ve výbhu afrických zvíat je exponát vozu Land Rover z roku 1971, který Zoo Ostrava vnovala ostravská spolenost B of B cars s.r.o. „Vozy Land Rover jsou neodmysliteln spjaty s pírodou na všech kontinentech, Afrika není výjimkou. Do dnešního dne mete vidt vozy Land Rover slouit v tch nejextrémnjších podmínkách jak místním lidem, tak svtovým organizacím,“ vysvtluje Ing. David Kiša, jednatel spolenosti, která je autorizovaným zástupcem Jaguar a Land Rover v Moravskoslezském kraji. „I to byl ten dvod, pro jsme se rozhodli veterán darovat práv naší ostravské zoo. Za pomocí technik Zoo Ostrava jsme z vozu odstranili i pipevnili ásti pro zajištní bezpeí zvíat,“ dodává.
 
Zoo Ostrava se drí mezi nejnavštvovanjšími turistickými cíli v eské republice
 
Ostravská zoologická zahrada se v roce 2019 umístila na 12. míst v ebíku návštvnosti turistických cíl, které pravideln vydává agentura CzechTourism. V loském roce ji navštívilo rekordních 580 091 lidí, co je nejvíce od zaloení zoo v roce 1951. V Moravskoslezském kraji si u nkolik let drí druhou pozici za Dolními Vítkovicemi. A mezi zoologickými zahradami se njakou dobu umisuje na tetím míst za zoo v Praze a Zlín.
 
Loský rok byl pro ostravskou zoo opravdu mimoádný. Krom rekordní návštvnosti se dailo i na poli chovatelském – v potu chovaných zvíat byla pekonaná hranice 5000 jedinc a v prbhu roku se narodil rekordní poet mláat – 2376, co je tém dvojnásobné mnoství oproti roku 2018. V areálu zoo byly oteveny dv nové expozice – Tsavo (pro mangusty trpaslií a dikobraze jihoafrické) a Zahradní umní Dálného východu. Krom toho probíhala výstavba nkolika nových voliér, které budou návštvníkm oteveny v tomto roce. Jedná se o voliéry pro naše druhy sov, pro vzácné dravce orly královské a velká voliéra pro jihoamerické ptáky, do které budou moci návštvníci pímo vstoupit a pozorovat zvíata z bezprostední blízkosti.
 
Jsme velmi rádi, e k nám lidé míí v tak vysokém potu, a to nejen kvli umístní v ebíku návštvnosti turistických cíl. Od roku 2016 je naše zoo zapojena do systému podpory projekt na ochranu pírody prostednictvím píspvku ze vstupného. První ti roky to byla jedna koruna ze vstupného, pak došlo k navýšení na koruny dv. To znamená, e ím více lidí do zoo dorazí, tím více ochranáských projekt bude podpoeno. Jedná se o projekty probíhající na rzných místech svta, ale samozejm i v eské republice. Kadý návštvník tak spolen se Zoo Ostrava pomáhá chránit pírodu a nejohroenjší druhy ivoich i rostlin.
 
Zoo Ostrava je otevena denn od 9 hod. Aktuální zavírací doba areálu je 19 hod. Pokladny a pavilony se zavírají o hodinu díve, tj. v 18 hod.
 
Text: Šárka Nováková, Zoo Ostrava
Foto: Pavel Vlek


Komente
 
 Datum
Jmno
Tma