Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Karolna,
ztra Jindich.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Otakar Ševík, houslový virtuos a pedagog, zakladatel houslové školy
 
Domnívám se, e vtšina lidí, kteí nkdy dreli housle pod bradou, bude znát charakteristický sešit s notami se svtle zelenou obálkou a velkými bílými písmeny nad sebou „O“ a „Š“ - monogram velkého hudebního pedagoga Otakara Ševíka. Nezáleí na tom, zdali si noty kupovali ped padesáti lety nebo nedávno. Oznaeny jsou tak sešity jeho houslové školy.
Ovšem netýká se to pouze lidí z naší zem. Podle jeho „houslové školy“ hrají áci mnohých hudebních škol na celém svt a podle ní se uili mnozí velcí svtoví houslisté.

Otakar Ševík se narodil 22. bezna 1852 v Horaovicích. Jeho tatínek byl uitel, co v dob Ševíkova mládí znamenalo, e byl i muzikantem - editelem kru. Tedy byl i jeho prvním uitelem, který ho uil zpvu, he na klavír i na housle.

Na studia pešel Otakar Ševík do Prahy, kde studoval nejdíve na Akademickém gymnáziu a pak od roku 1866 na konzervatoi u profesora Antonína Josefa Václava Bennewitze (1833-1926), u kterého konzervato v roce 1870 absolvoval. Bhem studií zpíval jako vokalista v kostele svatého Františka z Assisi na Kiovnickém námstí u Karlova mostu a úinkoval jako primárius v horaovickém orchestru.

Po absolutoriu byl v letech 1870 - 1873 inný jako koncertní mistr v salzburském Mozarteu. Podle uritých pramen zárove uil a také zaloil své vlastní kvarteto. V dubnu 1973 se stal koncertním mistrem praského Prozatímního divadla, ale hned v kvtnu nato dostal nabídku stát se koncertním mistrem Vídeské komické opery. Asi rok pobyl ve Vídní a koncem roku 1874 se vrátil a pak roku 1874 pijal nabídku místa koncertního mistra v Charkov. Ale od roku 1875 do roku 1892 byl profesorem na kyjevské hudební škole, která tehdy povýšila na Ruskou carskou hudební spolenost, ale rovn tak i samostatn koncertoval v Rusku i Polsku. Je známo, e byl prvním houslistou Kyjevského klavírního kvinteta, zaloeného v 80. letech ukrajinským skladatelem Mykolou Lysenkem (1842-1912). Druhým houslistou tohoto kvinteta byl také ech Vladislav Alois, tam vystupující jako Vladislav Francovi Musikant.

Poprvé byla vydána jeho „Škola houslové techniky“ v dob jeho psobení v Rusku a v Rusku také vznikly jeho eské tance, ze kterých je nejznámjší „Holka modrooká“, jakoto variace na známou eskou píse.

V té dob v Rusku také psobil významný belgický houslista, skladatel a dirigent Eugéne Ysaÿe (1858-1931), pod jeho orchestrálním vedením Ševík také hrál. Pozdji Ševíkovou ákyní také byla skladatelova manelka - Jeanette Dincin, která byla o 44 let mladší ne její manel.

Ale ji bhem svého psobení v Rusku zaal mít Ševík problémy s oima, co zpsobilo, e pozdji musel nosit ernou pásku pes oko. Postupn tedy pecházel pouze k uitelství a rovn se musel rozlouit s moností zpvu kvli potíím s hlasivkami.

V roce 1892 nastoupil místo profesora houslí na praské konzervatoi.

Ješt po tom, kdy se stal profesorem na praské konzervatoi, zahrál Ševík na jae 1893 v praském Rudolfinu jeden z houslových koncert belgického skladatele Henriho Françoise Josepha Vieuxtempse (1820-1881); pravdpodobn to bylo vbec poslední jeho koncertní vystoupení. V roce 1901 se stal vedoucím oddlení houslí na konzervatoi.

V roce 1901 také odešel do penze editel konzervatoe Bennewitz, nkdejší Ševíkv uitel, a do roku 1904 byl editelem a do své smrti skladatel Antonín Dvoák (1841-1904).

V této dob byl o Ševíkovy vyuovací metody velký zájem. Stalo se to v dsledku úspch dvou jeho slavných ák. Byli to: Jan Kubelík (1880-1940), který u v roce 1901 ohromil Ameriku, a Jaroslav Kocian (1883 - 1950), který zaal být svtov známým práv v letech 1902 a 1903. Ševík dostal nabídky na místo profesora na Královské akademii v Londýn (Royal Academy of Music), na chicagské konzervatoi (American Music Conservatory Chicago) a na mnichovské Královské akademii (Akademie der Bildenden Künste München).

V letech 1903 a 1906 vedl letní kurzy zahraniních ák, kterým se íkalo “houslová kolonie“, v Kandlov mlýn u Prachatic a zárove se léil v blízkých tehdejších Lázních svaté Markéty. Jeho psobení v Prachaticích pipomíná pamtní deska na hotelu Národní dm na Velkém námstí v Prachaticích.

V roce 1906 se Ševík nepohodl s novým vedením konzervatoe a z profesorského sboru odešel.

V roce 1907 pesthoval svou pedagogickou innost i se svou „houslovou kolonií“ do msta Písku, kde s pestávkami pro svá zahraniní psobení vyuoval houslové he a do své smrti. V roce 1912 mu bylo udleno estné obanství msta Písku, nebo psobení v Písku znamenalo pro msto velký kulturní vklad. Nejdíve se ubytoval v nov postaveném hotelu, který fungoval nejdíve pod jménem „Slavia“, ale po první svtové válce se nazýval po svém zakladateli „Dvoáek“. Do roku 1994 byl zase znám jako „Otava“ a nyní je v budova v rekonstrukci. Je ozdobena sgrafity podle Alešova návrhu. Nejdíve bydlel Otakar Ševík v pokoji . 5 a ve vedlejším pokoji . 6 vyuoval. V roce 1914 se pesthoval do tehdejší ulice Na Pevorce, která se nyní jmenuje ulice Otakara Ševíka. Na dom, kde bydlel, byla pi píleitosti jeho osmdesátin v roce 1932 odhalena pamtní deska.

Ale v letech 1909 a 1918 byl zárove vedoucím mistrovské houslové školy ve Vídni na tamjší Akademii hudby (Wiener Musik Akademie).
Po osamostatnní eskoslovenska se v roce 1919 stal opt smluvním profesorem konzervatoe v Praze a v období do roku1920, kdy patil emauzský klášter konzervatoi, uil v Emauzích. Na konzervatoi uil do roku 1923.

Pes léto vdy uil v Písku zahraniní studenty. Byla to napíklad významná rakousko-americká houslistka Erika Morini (1904-1995), anglická houslistka Mary Pauline Hall (1884-1956), polský významný virtuos Paul Kochañski (1887-1934) nebo jeden z nejvtších houslist Rakouska Wolfgang Scheiderhahn (1915-2002). Ovšem v pípad Wolfganga Schneiderhahna, který byl v Písku v lét 1923, nebyl Ševík ideálním uitelem a Schneiderhahn se radji opt vrátil do Vídn k Juliu Winklerovi. O Ševíkov metod tvrdil, e je suchá jako pep, ale úinná. Dokonce ml prohlásit, e „Ševík byl jako posedlý, kdy chtl z kadého ze svých ák udlat Paganiniho, a tak „cepoval“ spíše ne uil.“

Na druhé stran napíklad Jaroslav Kocian o svém uiteli mluvil vdy s velkou úctou a láskou, pesto, e i z jeho vlastních zápisk vyplývá, e pan profesor býval nemluvný a asto a úsený.

Po rzných ranách osudu, pedevším po zdravotním postiení, se i toto dá pochopit.

Z našich významných houslist byl mezi jeho áky vedle Kubelíka a Kociana ješt Alexander Plocek (1914-1982), který byl jeho ákem a na sklonku Ševíkova ivota - v letech 1927 a 1933, a houslový pedagog Josef Muzika (1894-1982).

Ševík byl ve dvacátých letech tikrát pozván k delším pobytm v Americe. Uil v Bostonu, Chicagu a New Yorku.

Njakou dobu u po roce1930 vedl i mistrovské kurzy u jezera Mondsee v Rakousku a byl pozván jako jednaosmdesátiletý do Londýna, odkud se vrátil v srpnu 1933 u s velmi chatrným zdravím.

Zemel v Písku 18. ledna 1934. Pochován je uprosted Písku na bývalém hbitov u kostela svaté Trojice, kde odpoívá také August Sedláek. - Bohuel koncem roku 2007 byla z hrobu ukradena brozová umlcova bysta od sochae Rudolfa Bezy (1888-1955), která ale byla pozdji vypátrána.

Ševíkova pedagogická metoda spoívala na pesném prstokladu s drazem na pltóny. Zpsob jeho vyuování budil jak kladné, tak i záporné ohlasy. Jeho výuku sice ponkud hanliv, ale pravdpodobn pomrn pesn popsal jiný uitel houslové hry, maarský virtuos Carl Flesch (1873-1944), jak si zapsal do svého deníku 16. íjna 1931:
„Tento lovk, nyní osmdesátiletý, je jedním nejpekvapivjších píklad umleckého úpadku. Zaal jako pomrn mladý mu v roce 1880 s tvorbou nové základny studia houslové techniky, e ji „zracionalizoval“, tj. šetil as i energii - a to s nepochybným úspchem.
Bhem posledních dvaceti let ale zaal pejímat metody, které byly stále hloupjší. Nechal áky hrát pasáe pozpátku, peskakoval pomalé ásti koncertu, které byly technicky nezajímavé a rozebral skladby na minutové ásti s dvma, tymi notami v asovém úseku, které nechal svému ákovi opakovat znovu a znovu jako prstová cviení - všechno to je symptom staecké demence.
Pes to všechno studenti se k nmu hnali v houfech a byli potšení, e je pro ivot zniil... Škoda tch, kteí se svili jeho vedení, volá do nebe. Na druhé stran jako teoretik vytvoil cviení trvalé hodnoty.“


Je známé, e napíklad v orientálních zemích jde písnost uitelova ješt hloubji, a k otrocké oddanosti áka, ale bývají i výsledky. Tko v dnešní dob posoudit. Asi posledním jeho ákem byl práv ji zmínný Wolfgang Schneiderhahn, který zemel pomrn nedávno, u v tomto tisíciletí.

Oproti souasnému trendu, kdy prý je cílem výuky školení budoucích uitel houslových virtuos, byl Ševík pívrencem výchovy samotných mistr houslí.

Jisté je, jak jsem poznamenala na zaátku, podle jeho školy, a u je to „Škola houslové techniky“, Škola smycové techniky“, Houslová škola pro zaáteníky“ se stále i po ptasedmdesáti letech po jeho smrti houslová hra vyuuje.

A jsou houslisté a badatelé z celého svta, kteí stále studují jeho dílo.

Za svého ivota byl známý jako upímný vlastenec, len rzných estných výbor a hudebních spolk.

Na jeho rodném dom byla odhalena pamtní deska. V Praze byla k 70. výroí jeho úmrtí výstava v Národním muzeu, pi ní byla zdraznna i jiná stránka jeho povahy. Zaloil pro nemajetné studenty Praské konzervatoe nadaci nazvanou „Ševíkova kolej“, které pi zaloení vnoval milion korun a odkázal dalších 2,4 milióny korun.

Z Písku vede Ševíkova turistická stezka, jsou po nm pojmenovány umlecké školy. - Existuje houslová sout Ševíkv Písek.

Ulice s jeho jménem, a u je to Ševíkova nebo Otakara Ševíka, jsou v mstech, které se týkají jeho ivota - v Horaovicích, Prachaticích, v Písku a v Praze na ikov, mezi ulicemi dalších význaných hudebník. Ale ulice, po nm pojmenované, jsou i v dalších mstech - v Brn, Olomouci, Liberci, Ústí nad Labem, Teplicích, atci, Varnsdorfu, Šluknov, Jinoanech a v Louce u Litvínova.

 
Dobromila Lebrová
***
Zobrazit všechny lánky autorky
 


Komente
Posledn koment: 23.03.2020  08:45
 Datum
Jmno
Tma
 23.03.  08:45 Von
 22.03.  17:06 miluna
 22.03.  14:14 Lenka
 22.03.  08:55 Karla I.