Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek arlota,Zoe,
ztra Sttn svtek.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Kdo kamarádí se zvíaty,
ten kamarádí s Bohem.
Pes zvíata si s ním zadarmo popovídáš.
 
(Bohumil Hrabal)

 

Mé pístavní smeky
 
Pi svých plavbách na zaoceánských parnících jsem ml v nkolika pístavech smeky pouliních ps, které jsem chodil krmit. Tvoili jakousi rodinu, která spolen zaívala radosti i strasti všedního dne. Kdo jste mli nkdy monost vidt tyto pouliní psy víte, e mají v ivot vlastn jedinou starost – sehnat si kadý den nco k sndku. V tomto ohledu jsem pro n byl skuteným poehnáním, a to nepeháním. Na lodi se toti denn vyhazovalo ohromné mnoství jídla. Dodneška to nedokáu vbec pochopit. To plýtvání bylo opravdu nepochopitelné. Denn se v noci vyhazovaly metráky jídla do moe, take se za lodí táhlo obrovské hejno všech moných ryb. Bylo mi to šílen líto, ale jídlo se nesmlo z lodi vynášet, take to vlastn nemlo jiné ešení. Na lodi toti bylo o pasaéry dobe postaráno. Jídelní lístek obsahoval ptadvacet jídel pro sedm set pasaér. Porce, které pebývaly si rozdlila posádka a co nesndla ani posádka, to se vyhazovalo do moe. Dovedete si pedstavit to mnoství jídla, které šlo pes palubu? Hrza! Naštstí jsem se mezi posádkou tšil uritému privilegiu, protoe jsem všem námoníkm a kamarádm stíhal zadarmo vlasy. Z toho mi potom plynuly urité výhody a jednou z nich byla i ta, e m nikdo nekontroloval, kdy jsem v pístavu odcházel z lodi na beh a v kadé ruce nesl plnou igelitku plnou šunky, masa, peených kuat, zkrátka všeho, na co si vzpomenete. A tak jsem chodil krmit „své“ psy vybranými lahdkami, které zbyly po našich pasaérech.

Všichni tito pouliní psi jsou velice plaší, nenechají na sebe sáhnout, ale toho, kdo jim nosí krmení, vezmou na milost, take po ase jsem je mohl hladit a dával jsem jim dokonce i jména. Myslím, e m ti psi mli hrozn rádi. Dokonce jsem ml tenkrát pocit, e poznají i naši lo, kdy piplouvala do pístavu. Kadý lodní šroub toti vydává trochu jiný zvuk.

Na ostrov Aruba v Karibském moi se mi stala krásná píhoda. Rozhodli jsme se, e si zajdeme na obd. Po cest jsem nakrmil místní psí smeku (opravdu jsem ml ty spíznné psí duše po celém svt) a nejednou koukám, e tam pibhl takový malinký pejsek,. Ale protoe byl skuten drobouký, neml šanci, aby na nj zbylo aspo jedno sousto. Ve smece je právo silnjšího velice dsledn dodrováno, take tenhle chudáek ml smlu. ekl jsem si: takhle tedy ne, já t, kamaráde, pozvu do ínské restaurace. Byli se mnou ješt dva muzikanti, tak jsme si vzali taxíka a nechali se zavézt do nejlepší ínské restaurace.

V té dob byl na palub jako jeden z pasaér Emilio Perucci, co je asi sedmdesátiletý známý  milioná, kterému dlaly spolenost dv krásné modelky a zrovna byli v tée restauraci na obd. Kdy jsme vešli do restaurace, sedli jsme si k barovému pultu a poprosili jsme o „nápojový lístek pro psa“. Barman zaváhal, e to tedy nemají. Tak jsem pejskovi objednal mlíko. Pedstavte si, e ten lovk pinesl mlíko ve sklenici! Povídám mu: „Vidl jste nkdy, aby pes pil ze sklenice?“ Barman se omluvil a donesl misku. No, bavili jsme se náramn, to mi urit víte.

Stejná situace nastala, kdy jsem chtl psí jídelní lístek…Opt omluva, e ten nemají. Tak tedy vybereme nco z našeho jídelního lístku… a Emilio Perucci tohle všechno sledoval. Njak mi ovšem uniklo, e se pejsek zaal vrtt. Chtlo se mu urat, a najednou cítím, e mi urá na kalhoty. Protoe to byla feneka, tak jsem ji vzal a odešel jsem na dámské toalety, šoupl jsem ji do dveí a sám jsem pokal venku. Kdy recese, tak se vším všudy. Feneka skuten vykonala ob své poteby, a to tak, e na nepehlédnutelném míst. Jenome v tom okamiku se zvedla jedna ze spolenic Emilia Perucci a chystala se rovn navštívil toaletu. Jakmile do ní vstoupila, udlala uááááá, vrátila se zpátky a stovala si Emiliovi. Ten udlal pochopiteln humbuk, obsluha se strašn omlouvala, všechno uklidila a my jsme si íkali, tak a te nás musejí urit vyhodit! Ale protoe jsme jim dávali pomrn vysoké spropitné, vzali nás na milost. Nikdy jiný krom nás a Emilia v té restauraci toti nebyl.

Kdy jsme se vraceli zpátky na lo, tak mi bylo líto, e bych ml toho malinkýho pejska nechat na behu. Rozhodl jsem se, e ho propašuji na lo. Všichni m od toho zrazovali, protoe kdyby se to zjistilo, tak bylo to byl velký malér. Nicmén se mi to podailo, pejska jsme vykoupali, holky z posádky byly nadšené, ale protoe se blíila hodina odjezdu a opravdu by to mohl být malér jako hrom, vynesl jsem ho zpátky na beh. Ten malinký pejsek šel podél našeho kolosu (lo mila 213 metr) a m tekly slzy, jak mi ho bylo líto. Ale nedalo se nic dlat.

Za dva týdny jsme do Aruby pijeli znovu, ale mj pejsek ve své pístavní smece u nebyl. A tak si myslím (nebo bych si to aspo strašn moc pál), e jsem mu pomohl, kdy jsem ho vykoupal a navonl (obrazn eeno), protoe si ho moná nkdo vzal a poskytl mu hezký domov.
 

Kdy se vrátil zpátky do eské republiky, bylo jen otázkou asu, kdy si poídíme vlastního pejska. Toho souasného jsem si vlastn vyvzdoroval. Moje ena jezevíka nikdy nechtla, ale kdy jsem se vracel z nemocnice po léb rakoviny krku, tak jsem si vytelefonoval s jedním pánem z Brna, který ml zrovna pt štátek, e si pro jedno pijedu. Nikoho jsem se tenkrát neptal a pivezl ho dom. Dal jsem mu jméno Jolly, Jolík – jako nejvyšší karta ve he. Take v den, kdy jsem opouštl nemocnici po devítimsíní chemoterapii jsem pijel dom s malým erným štuclíkem.

Kdy pijedu nad ránem ve tyi v pt hodin dom z koncertu, tak ke mn hned bí a konen je spokojený, e jsem všichni pohromad a e je všechno v poádku. Kdy nejsem doma, tak teskní, poád m vyhlíí a je z nj úpln nešastný pes. Jakmile však slyší, e pijídím, a to mu být ješt dv st metr od domu, u znervózní a ví, e páneek pijídí. Nevymnil bych ho za nic na svt!

 
Laa Kerndl
 
Laa Kerndl, narozen v roce 1945. Vystudoval strojní prmyslovou školu a následn hudební školu obor klavír. Od sedmi let však hrál na housle, kytaru, klavír a skonil jako bubeník a zpvák. Stále poslouchal jazz a swing. Tato hudba se mu stala vlastní a ne nadarmo je dnes pezdívaný eský Sinatra. tyiadvacet let se plavil na zaoceánských parnících, kde  vystupoval s orchestrem Leona Slezáka.
V roce 1995 podstoupil náronou a naštstí úspšnou lébu rakoviny. Nikdy nepestane být vdný prof. Kosticovi a jeho týmu onkolog, bez nich by nevzniklo ádné jeho CD ani koncertní vystoupení.

 
* * *
Z knihy Václava idka a Blanky Kubešové „Kolja... to neznáte mého psa!“
Míšenka, krasavice z Pekingu (Blanka Kubešová)
ivot na psí kníku (Václav idek)
Vildóóó k noze! (Václav idek)
Naše Jessy aneb vliv psa na polidštní lovka (Jaroslav Vlach)
Mj pes má rád drobeky…(Vlastimil Brodský)
Pro nkteí dvounoci ijí na psí kníku? ! (Václav idek)
Jak si psi ochoili lidi (Jaroslav Kovaíek)
Psí rozhovory (Josef Fousek)
Louení se psem (Jaroslav Kovaíek)
Mj ivot s fenkou Anny (Petr Hromádko)
Mla Kolinka obdivuhodnou duši? (Emilie Krulíková)
Bojare, Bojare…! (Radovan Lukavský)
Medvídek, Montík a kolekái (Blanka Kubešová)
Nesahejte na nj, patrn má blechy! (Pavlína Filipovská)
Hajný ve slubách ertíka Bertíka (Zdenk Hajný)
Láska na první pohled (Ctirad Pánek)
Óda na Kaenku (Jana Reichová)
Moje baby Jesty (Stella Májová)
Moji pejskové  (Miloš Nesvadba)
Andulka, Fanynka, Boenka (Soa ervená)
Vzpomínka na Neru (Miloslav Švandrlík)
S tím Švandrlíkem musí bejt švanda (Miloslav Švandrlík)
O psí cestománii (Václav idek)
Nuda?... aneb Chlapeek a jeho štteek (Václav idek)
Objevilo se štn (Marta Kubišová)
Mají netopýi psí duši? (Kvta Fialová)
Rufík a Všichni moji dobí rodáci (Vojtch Jasný)
Jen rolnika cinkla a on tam stál...(Marina Huvárová)
Náš Profesor (Alice Frostová)
Parák (Milan Dibák)
Jakub a Cedrik (Zuzana Trankovská)

Psí láska (Olga Wister)
Nudle dlouhá ušatá (Blanka Kubešová)
Méa Béa (Eva Stíovská)
Felísek z TURISTY (Svatava Pátková)
Pes, bytost záhadná (Jií Suchý)
Jak se pavouk Macek do Kolína vrátil...(Václav idek)
Já na Macka a Macek na mne...(Václav idek)
Tak to je pkná sviárna! (Václav idek)
Moji milí Lupinové (Ondej Suchý)
Tanec kolem hromádky (Františel adský)
Frantv pes (Albta Šerberová)
Kubík aneb Zkoušky charakteru a odvahy ( Pavel Ková)
Za trochu srandy bych šel svta kraj (Václav idek)
Pes Perry, já a guvernantka Naa (Marcela Lund)
Tanec kolem hromádky (František adský)
LUCY (Thomas Hasler)
Mé pístavní smeky (Láa Kerndl)


Komente
Posledn koment: 21.01.2020  16:03
 Datum
Jmno
Tma
 21.01.  16:03 Von
 21.01.  15:16 Karla I.
 20.01.  16:52 KarlaA
 20.01.  14:00 Bobo -:)))
 20.01.  12:15 Vesuvjana dky