Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Krytof,
ztra Zita.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Biblické píbhy (13) 
 
Píbhy proroka Daniela

Daleko detailnjší pohled na osudy vysthovalc skýtá zejména historie Danielova. Víme napíklad, e Daniel opouštl Jeruzalém s trojicí mládenc, které spolený údl spoutal svazkem pátelství. Zachovala se i jména: Chananjáš (Ananiáš), Míšael a Azarjáš. Všem tyem byla promnna jména k jazykové podob nového domova. Daniel se napíklad nazýval Beltšasarem. „A Bh dal tm tyem jinochm vdní,“ teme v bibli, „a zbhlost ve veškerém písemnictví a moudrosti. Danielovi dal nadto porozumt všem vidním a snm.“ (Da 1,17) Jak ješt uvidíme, bylo to práv toto umní, které Danielovi (jako kdysi Josefovi v Egypt) otevelo cestu do bezprostedního okolí královského trnu. Daniel také patil mezi prominenty, jim se v Babylón dostalo výuky ve vcech státnických, vdeckých a v enictví. Není divu, e tato zcela výjimená osobnost pekonala bez úhony i mocenský pelom, k nmu došlo po dobytí babylónské íše Peršany.
 
V takzvané knize Danielov objevíme mimo jiné i zajímavé ukázky tehdejších výklad sn. Král Nebúkadnesar ml napíklad vidní velké sochy se zlatou hlavou, se stíbrným hrudníkem, s mdným bichem a se eleznými stehny. elezo nohou bylo však promíšeno s hlínou. Tu se utrhl kámen a socha se rozbila. „A ten kámen, který do sochy udeil, se stal obrovskou skálou a zaplnil celou zemi.“ (Da 2,35) S výkladem snu si nedovedli poradit ani babylónští mudrci, a tak se tedy úkolu podjal Daniel, jemu se dostalo ve snu legendy k Nebúkadnesarov snu. Ukázalo se, e jedno „zlaté“ království bude nahrazeno jiným, „stíbrným“, pak dalším, „mdným“, a posléze „elezným“. Smíšení eleza a hlíny symbolizuje vnitní nepevnost tohoto mocnáství. Konen Bh „vzbudí“ poslední království, které znií pedchozí vlády a které „samo zstane navky“...(Da 2,44) Nebúkadnesar Danielovi piznal, e „váš Bh je Bh boh a Pán král...“ (Da 2,47)

Podobné vize se v rzných formách v Danielov knize opakují – jednou se hovoí o rozích zvíat, jindy o tveru šelem, ale vdycky a znovu se opakuje legenda o stídání dynastií. Tou první, jak tvrdí vykladai Písma, má být íše babylónská, druhou Peršané, tetí ekové reprezentovaní pedevším Alexandrem Makedonským. Konen pichází íše ímská, v jejím ln se rodí poslední, vné království Kristovo. Král si Daniela pro mimoádné schopnosti váil a uinil jej pánem nad babylónskou zemí, kníetem nad národy a nad všemi mudrci.

Písmo nám také obšírn vypráví o zkoušce tí mládenc „v peci ohnivé“. V dob Nebúkadnesarovy vlády byla toti jednoho dne „posvcována“ zlatá, ticet metr vysoká pohanská modla – a všichni initelé íše se mli aktu povinn zúastnit. Jen naši ti mládenci, pátelé Danielovi, odmítali poklonit se idolu. Bh, kterého ctíme, íkali, je s to nás vytrhnout i z rozhavené pece. Ortel byl tedy vykonán, avšak vedle naší trojice, která se procházela uprosted ohn, se objeví ješt tvrtá postava, podobná synu Boímu. Mládenci pak nemli seehnutý ani odv. Nebúkadnesar odsouzené Hebrejce propouští a konstatuje, e jejich Bh je poehnaný...
 
Daniel byl podobné zkoušce vystaven v období perské vlády. 

Mimoádné postavení cizince Daniela ponoukalo toti všechny dvoany k závisti a úkladm. Jedinou schdnou cestou pomsty se jim zdál být problém Danielovy víry; inspirovali krále k vydání dekretu, podle nho se celých ticet dní nikdo nesml se svými prosbami obracet k nikomu jinému ne k vladai. Kdo by v uvedené lht oslovil svou prosbou njaké bostvo nebo lovka, ml být uvren do jámy lvové. Daniel se, pirozen, modlil k Bohu Izraele a mocní íše triumfovali. Lvi, mezi n byl Daniel uvren, se ovšem odsouzence netkli, avšak úedníci, kteí proti Danielovi intrikovali, byli tými šelmami roztrháni.

Vrame se však do as babylónské íše, ke králi Nebúkadnesarovi: i na krále pišel jednoho dne as zkoušek, ohlášený snem. Vlada spatil strom sahající k nebi a uslyšel hlas vyzývající k jeho podttí. Jen koeny mly být ponechány a spoutány elezem. Jeho srdce lidské mlo být nahrazeno zvíecím, pravilo se dále a hlas ve snu ješt stanovil lhtu sedmi let.

Danielv výklad nebyl pro vladae práv potšující: oním stromem neml být toti nikdo jiný ne sám král, který bude zkoušen po sedm let, a tak „iví poznají, e Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a komu chce, ji dává...“ (Da 4,14) Lidé Nebúkadnesara, jak teme v Písmu, vzáptí vyhnali a donutili jej ít jako divokou zv. 

Po sedm let se tak vlada toulal krajem a jen proto, e mu Bh zachoval koeny, vrátila se babylónskému mocnái vláda. Nestalo se tak ovšem díve ne v okamiku, kdy král poznal, e „Nejvyšší má vnou moc“. Sen se tedy vyplnil.

Konen Daniel s babylónskou íší proil rok 539 ped Kristem, okamik pádu. V té dob panoval v Babylónu Nebúkadnesarv následník, král Belšasar. Jedné noci se dvr opil a Belšasar si nechal pinést ukoistné zlaté a stíbrné nádobí Šalomounova chrámu – dal do nich nalévat alkohol. V té chvíli prsty „neviditelného“ napsaly na stnu paláce nkolik slov. Hvzdái, hadai a mudrci si však s textem nedokázali poradit. Teprve kdy povolali Daniela, dovdli se smysl slov textu: „Mené, mené, tekel, ú-parsín.“ (Da 5,25) V pekladu: „Seetl jsem, seetl, zváil a rozdluji.“ Daniel interpretoval slovní symboly takto: „Bh seetl kralování a ukonil je... byl jsi zváen na vahách a shledán lehký... Tvé království bylo rozlomeno a dáno Médm a Peršanm.“ (Da 5,26-28)

Vládce ovsil Daniela drahými plášti a zlatým etzem, jmenoval jej dokonce do funkce tetího mue íše. Ješt tée noci však vnikli do paláce Peršané a Belšasar byl zabit. Tímto okamikem se také uzavela epizoda takzvaného babylónského zajetí idovského národa.
 

O knize Ester
 
Ne pejdeme k vylíení návratu a k novým djinám Jeruzaléma, mli bychom se ješt zmínit o knize Ester, líící osudy dalších idovských vyhnanc. V tomto pípad jde o Izraelitu Mordokaje, o krasavici Ester a dobov o období perských vlada. Bylo by nepodstatné, kdybychom se chtli zabývat pesným dešifrováním zachované zprávy, jako by šlo o historický doklad. V knize Ester se toti hovoí o králi jménem Achašveróš a badatelé vedou spory, zda toto pohebrejštné slovo v sob ukrývá perského Xerxera i Artaxerxa. Podstatná je spíše základní rovina textu – zpráva o chystaném pogromu, základní to zkušenosti idovského národa. Stíhání, které idy postihovalo v rzných dobách a zemích, je tu zhuštno do krátké literární zkratky, do jediné události. Text tentokrát naštstí nekoní tragédií...

Píbh otevírá jeden z jeruzalémských zajatc Mordokaj, který slouí na královském dvoe. Uslyšel toti rozhovor dvou královských kleštnc, kteí pipravují zavradní vládce. Vlada je varován a Mordokaj vstupuje do pamtí dvora.

Tehdy však proti zachránci krále povstane velký nepítel Haman (Aman), jakési ztlesnní zla. Achašveróš v tch asech zanevel zase na svou manelku Vašti, která nebyla ochotna ukázat se v plné kráse (a zdá se i v nahot) ped vladaem a jeho hosty. Místo po králov boku je uprázdnno a cesta k trnu je otevena pro další osobu našeho píbhu, pro Hebrejku Ester. Král si sice ponechává právo volby a u dvora se shromaují davy dívek, které se mají ucházet o píze hlavy státu, ale osudov je ji rozhodnuto. 

Fakt, e se králi zalíbí práv Ester, bude mít také ji vzáptí velký vliv na další prbh píbhu. Nad dívkou a jejími osudy bdí pirozen Mordokaj, typ hluboce vícího vyznavae Zákona, který dbá na cesty svých souvrc.
 
V eckém pekladu se dokonce hovoí o tom, e se Mordokaj sám chtl oenit s Ester a e se jen pro vc víry a pro záchranu lidu vzdal osobního štstí. Haman zatím hledá cestu ke zniení Mordokaje. Nakonec nalézá ešení ve vydání královského dekretu, jakési výzvy k pogromu proti idm. Za necelý rok se mají obyvatelé zem oboit proti jinovrcm, kteí dbají svých vlastních zákon. V té chvíli se zdá, e idé v Mezopotámii ji krutému osudu neuniknou. 

Mordokaj se však obrací na Ester s prosbou o zákrok krále. Královna si ovšem audienci z vlastní vle neme dovolit, nechce-li zaplatit ivotem; nesmí se objevit ped vladaem z vlastního rozhodnutí. A tu slyšíme z úst Mordokaje následující slova: „Nedomnívej se, e v dom králov vyvázneš ivotem, jediná ze všech id. Budeš-li v tuto chvíli skuten mlet, úleva a osvobození pijde idm odjinud, ale ty a dm tvého otce zahynete. Kdo ví, zda jsi nedosáhla královské hodnosti práv pro chvíli, jako je tato.“ (Est 4,13.14)
 
Ester tedy podstupuje riziko a objevuje se ped vladaem s páním, aby se Jeho Velienstvo – i s Hamanem – zúastnilo hostiny, kterou pipravila. Vládce souhlasí – a po první hostin pichází i s dvoanem Hamanem také na hostinu druhou. To ji Haman pipravuje ptadvacet metr vysoký kl, na nj má být naraen nenávidný Mardokaj. Haman, jak se zdá, je po dvakrát ukolébáván do pocitu bezpeí a Ester zejm naaranovala setkání tak, aby se Haman králi nejevil v nejlepším svtle.

Ped tetí hostinou neme Achašveróš usnout a proítá starou kroniku. Tam se objevuje jméno Mordokaje, který ochránil králv ivot. I pozeptá se, jakého povýšení, jaké pocty se tomuto lovku dostalo. „Nedostal vbec nic,“ (Est 6,3) odpovídají dvoané. Král tudí povolává Hamana a ptá se jej, co udlat s lovkem, kterého chce pán zem povýšit. Haman v klamném tušení, e se jedná o jeho vlastní osobu, jmenuje královské roucho, korunu a kon, na kterém jezdil král. 

S tmito rekvizitami moci má být vyznamenaný pedstaven celé veejnosti. Jaké však je pekvapení, kdy se Haman dovídá, e má takovouto poctu pipravit práv pro Mordokaje. Nicmén nezbývá ne se podídit a vlastní Hamanova ena vyslovuje tiché varování: „Je-li Mordokaj, který je poátkem tvého pádu, pvodu idovského, nic proti nmu nezmeš, ale podlehneš mu.“ (Est 6,13)
 
Konen nadchází as tetí hostiny, a kdy je král ochoten splnit Ester jakékoli pání, královna jej prosí o vlastní ivot a o ivot svého lidu, nebo ona i její blízcí mají být vyvradni. Král se pirozen ptá, kdo je schopen nco takového udlat. „Tím protivníkem a nepítelem je ten zloduch Haman,“ odpovídá Ester. (Est 7,6) Marn prosí Haman o milost – je naraen na kl, který sám vztyil pro Mordokaje. Dekret vyhlášený králem však ji nelze vzít zpt, nebo rozhodnutí vladae jsou neodvolatelná. S královskou peetí však vychází dekret nový, podle nho se idé mohou shromádit na obranu svých ivot. A tak nový píkaz de facto Hamanovo neblahé dílo zrušil...
 
Píšt Úvaha nad mýty Starého zákona
 
Slavomír Pej4och-Ravik
* * *
 
 

Komente
 
 Datum
Jmno
Tma