Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Mikul,
ztra Benjamn.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Turisté? Turisté…
 
Peetla jsem si se zájmem lánek Marty Urbanové, který se týkal rozcestník, a ihned jsem si vzpomnla na svj rozhovor s emeritním pedsedou Klubu eských turist, panem Janem Havelkou. Ve svém vku neuviteln inorodý lovk, plný elánu a nápad, mi ochotn vyprávl o svých plánech i o historii KT. Místem našeho setkání bylo msto Bechyn, kde jsem byla vloni na dovolené a kde tenkrát, a pravdpodobn i dnes, sídlí jediné Muzeum turistiky na našem území. Rozhovor vyšel v týdeníku Naše rodina v ísle 45/2018. Teba i pro vás bude v prázdninovém ase zajímavým potením.
 

Jan Havelka
Pedkové íkávali: Je teba krajinu ohmatat svými chodidly


Klub eských turist si letos pipomíná 130. výroí svého vzniku. V jeho historii, tak jako v historii celé naší spolenosti, bychom našli mnohé peripetie. V roce 1948 byl KT zakázán, jakmile pomry dovolily, v roce 1990 opt obnoven.
Více ne 40 tisíc km znaeným turistických tras, udrovaných v perfektním stavu, patí mezi nejpehlednjší v Evrop, moná i na svt.
Stovky akcí- pochod, setkávání, pednášek, pibývající informaní tabule v krajin- to vše pitahuje zájemce všech generací. Turisté navazují na své pedky i údrbou starých a budováním nových turistických chat, a tak jako generace ped nimi pibliují krásy naší zem ostatním. estným pedsedou KT je Ing. Jan Havelka. Práv on má nejvtší zásluhu na vzniku prvního a zatím u nás jediného muzea turistiky. Bylo oteveno v Bechyni v roce 2006 v prostorách bývalé idovské synagogy, a jak íká je „jeho díttem“. Z vedlejší budovy je zatím zprovoznno pouze její pízemí. Další dv patra a okolní prostory procházejí náronou rekonstrukcí, take stovky exponát zatím ekají v krabicích. Kdy uvidíme definitivní podobu muzea? Do deseti let, nebo nikdy – íká Jan Havelka.
 
Jak bude jednou muzeum vypadat?
Jeho dokonení beru jako svj hlavní úkol. Mám ptiletý „skluz“, protoe jsem ídil výstavbu Bezruovy chaty na Lysé hoe. Bylo s tím spojeno mnoho starostí, take provoz v muzeu sice bel, ale rozvoj se zastavil. Te se do toho dám, vím, e vzhledem ke svému vku musím spchat. Všechna povolení a projekt u máme, ve dvou patrech probíhá rekonstrukce strop, instalací, druhá polovina budovy je dnes skladem výstavních pedmt. V podkroví plánujeme vybudovat centrální archiv Klubu, chceme tu mít i byt pro archiváe a malou turistickou ubytovnu. Prioritou jsou ale výstavní prostory. Vím, e to zvládneme.

Pedsedou KT jste byl poprvé zvolen v roce 1991…
Hned v prosinci 1989 jsme s páteli zaali plánovat obnovení Klubu. Podailo se to o pár msíc pozdji, byl jsem zvolen místopedsedou a další rok pedsedou. Potvrzen ve funkci jsem byl ješt nkolikrát, vedl jsem Klub celkem 15 let, dnes jsem jeho estným pedsedou. Zaátek byl velmi obtíný, protoe jsem se zárove stal v KD Praha, kde jsem celý ivot pracoval jako projektant, generálním editelem, a ob funkce vykonával tém pt let soubn.

Co bylo vaším nejdleitjším úkolem?
Naším páním bylo, aby Klub eských turist navázal na prvorepublikové tradice našich pedchdc. Mli jsme schované staré stanovy, roenky, pihlásili se nám tyi bývalí funkcionái, kteí byli ochotni pomoci. Velkým úkolem bylo zmnit zamení turistiky. Samozejm i ve Svazu turistiky jsme nadšen organizovali rzné pochody, ale jen ty povolené a se správným pojmenováním- to bylo ale vše. Pvodní KT ml i jiné priority- pro cestovní ruch u nás byl nejdleitjším lánkem. Jeho leny byli naši nejlepší architekti, památkái, poádaly se desítky pednášek, diskusí. To bylo znieno. Mohl jsem zaít prosazovat své sny, ale jednoduché to nebylo, mnozí mi nechtli rozumt. Snail jsem se psát lánky do asopisu Turista a burcovat, e musíme povýšit i intelektuální innost, která k turistice patí.

Prosazujete pojem „aktivní turistika“…
Ano, je to nco jiného, ne vyrazit na dovolenou k moi a mluvit o tom jako o turistice. Kdo si krajinu neprojde pšky, ten ji nepozná. Turistika je pohyb vlastní silou za úelem poznání reálného svta, vlastní poznání historie. Musíte mít as zastavit se, popovídat s místními… Teba z uebnic známé: Za Habsburk bylo temno- si poopravíte, kdy na svých cestách zjistíte, e polovina našich historických památek vznikla za jejich vlády.

Take cyklisty mezi turisty nepoítáte?
Samozejm, e ano, cykloturistika je také aktivní pohyb, ale je pi ní podstatn menší monost z blízka poznávat pírodu a krajinu.. Protoe se velmi rychle rozvíjí, je nutno odstranit nebezpené soubhy cyklotras s pšími trasami. Práv tohle mají dobe propracované nap. ve Švýcarsku nebo Nmecku, kde tzv. moderní pší trasy v klidném pírodním prostedí pilákaly k turistice mnoho mladých lidí. U nás je to ješt hudbou budoucnosti, navíc moderní fenomén motorových kol pináší další komplikace.

Naše turistické znaení cest patí k nejlepším. Kolik znaka u nás pracuje a znakujete trasy i vy sám?
Máme 1600 znaka, mezi nimi mnoho mladých, nkdy to bývá i rodinná tradice u i tí generací- z toho máme radost. Kadý rok se kontroluje a opravuje tetina tras, v mezidobí obnovujeme ty, které zniily polomy i následné kácení strom se znakami. Máme bezvadn fungující smlouvu s Lesy R, vdy nám dávají vdt, kde je teba nkterou ást trasy nov vyznait. Já sám jsem nikdy neznakoval, ale jsem takový „aktivní kritik“. Jakmile na svých cestách narazím na njakou nesrovnalost, hned si to zapisuju a zjednávám nápravu.

Vrame se ješt zpátky k muzeu. Je jeho vytvoení vaším nápadem?
Klub usiloval o jeho vznik u od ticátých let minulého století. Nestihlo se to, potom pišla válka a brzy po ní zákaz innosti. My jsme se k plánu vrátili, nejprve hledáním vhodných prostor, co byl velký problém. Nakonec „zaúadovala“ náhoda. Moje dcera se s manelem pesthovala do Bechyn, pomáhal jsem jim s úpravou domu a všiml si vedlejší idovské synagogy s rozbitými okny a padajícími stešními taškami. Nedalo mi to, sešel jsem se s pedstaviteli Praské idovské obce, a ti nám objekt pronajali s podmínkou, e zde bude i malá výstavka ze ivota idovských obyvatel Bechyn. Muzeum jsme oteveli v roce 2006 a zanedlouho za námi s nabídkou prodeje pišel i majitel sousedního domu.

Povaujete péi o muzeum za svj trvalý úkol?
Ano, moc bych si pál, dokud mi bude zdraví slouit, dokonit stavební úpravy obou objekt. Vím, e pokud bude dobudováno, pijdou jiní, mí nástupci, a budou v práci pokraovat. V rzných sekcích KT i v rad Sín slávy pracují mladší, šikovní lidé, vím, e by starost o uspoádání a rozšiování sbírek pevzali.

Nejvtší zajímavostí, takovým zdejším „tahákem“ bývala interaktivní mapa všech eských rozhleden, ale nikde ji tu nevidím…
Museli jsme ji z výstavních prostor odstranit. Rozhledny pibývají jako houby po dešti, bhem dvou let nám jich v map chyblo více ne sto, bylo technicky velmi obtíné je doplovat. Pro zjednodušení pipravujeme její promítání dataprojektorem na velké plátno. Jiné vystavované pedmty plánujeme propojovat s interaktivními promítacími boxy. Taková prohlídka je moderní, atraktivní a zajímavá i pro dti.

Co tedy v muzeu návštvníci uvidí?
Máme tu tabule s pehledným vyobrazením historie turistiky u nás, fotografie všech našich chat s technickými popisky, kresby hrad KST, odznaky, razítka, písemné materiály- mnoho deník našich bývalých len, tzv. vandrovnických kníek a také stará i novjší ísla našeho klubového asopisu. Souástí je i hojn navštvovaná výstavka o historii idovských obcí na Bechysku. Historické dokumenty jsou zatím uschovány v praském archivu, aby se neztratily a neponiily, a do muzea se po rekonstrukci vrátí- zajímavá je nap. kupní smlouva, kterou nám Adolf Schwarzenberg prodával pivovar v Prášilech, KT z nj vybudoval chatu…

Zmínil jste váš asopis. Odkdy vychází?
Msíník TURISTA (pvodn asopis turist) patí k nejstarším asopism u nás. Vycházet zaal brzy po zaloení Klubu eských turist, u v roce 1889. Vycházely tu nejen lánky s vlastivdným obsahem, ale také lánky o mnohých spoleenských aktivitách. Teba z popisu otevírání elezniní trati Tábor- Bechyn v roce 1903 erpají elezniní historici dodnes. Svj smutek z toho, e se nám z rzných dvod nepodailo získat zpt nkteré chaty, které naši pedci vybudovali, si kompenzuju tím, e práv do asopisu TURISTA píšu lánky o všech chatách, které KT vlastnil a vlastní.

Kdy se vrátíme do historie, brzy po svém vzniku zaznamenal Klub eských turist velký úspch na Jubilejní zemské výstav v Praze v roce 1891...
Na podnt zakladatel KT byla vystavna Petínská rozhledna, lanovka na Petín a také pavilon, který ml nejvtší návštvnost a který byl pozdji penesen na Petín, kde dodnes slouí jako proslavené bludišt.

Ani dnes nezahálíte a díky vašemu charitativnímu projektu vznikají turistické trasy pro vozíkáe. Kolik jich máte a která byla ta úpln první?
S budováním turistických tras pro vozíkáe jsme zaali ped deseti lety a kadý rok otevíráme jednu. Na pelomu roku vdy poádáme Novoroní tylístek- sérii 50 pochod, kde se místo startovného konají sbírky. Výtek se pouívá na vybudování nové trasy pro vozíkáe, letos to bylo více ne 200 tisíc korun. O vozíkáské stezky je zájem, bohuel ne u všech je vybudována potebná infrastruktura- tedy bezbariérové ubytování apod., ale urit je to vykroení správným smrem. První trasa se otevírala u Lutové, vesnice v blízkosti Chlumu u Tebon, s odbokou k památníku Emy Destinové. Kadoron máme svj stánek na turistickém srazu nmeckých turist. Materiály o stezkách pro vozíkáe tam budí vdy velkou pozornost, je to toti jedna z mála vcí, v nich máme ped Nmci náskok.

 
  

Jak vidíte budoucnost Klubu eských turist?
Nemám o ni strach. Picházejí mladí lidé, nkteí pak na as zmizí, ale vracejí se, spolu se svými rodinami, dtmi v koárku. Podle mého názoru se turistika brzy stane „medicínskou záleitostí“. Bude lékem na neduhy, zpsobené prací u poíta, na neustálý spch. V Americe zaínají zakládat „spolenosti pomalého ivota“. My ji u máme- to je pece pší turistika!

* * *
Jan Havelka se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu VUT, pracoval jako projektant v KD Praha, 5 let ve funkci generálního editele. V roce 1991 byl zvolen pedsedou Klubu eských turist, ve které byl potvrzován a do roku 2006, kdy byl jmenován estným pedsedou. Významn napomáhal vzniku Muzea turistiky v Bechyni, dodnes je hlavním organizátorem rekonstrukcí, které zde probíhají.
 
Eva Procházková
 * * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 26.07.2019  20:29
 Datum
Jmno
Tma
 26.07.  20:29 EvaP
 26.07.  18:44 Von
 26.07.  18:29 Duan
 26.07.  12:24 lenkaP
 25.07.  20:20 EvaP
 25.07.  15:12 zdenkJ
 25.07.  08:53 Vesuvjana dky