Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Krytof,
ztra Zita.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Beroun nebo Batchelor?
 
Kadý veer našeho australského asu tu lánky na SeniorTip a poslední vyprávní Jany Gotvaldové mn pineslo velmi milé vzpomínky. Nyní víte pro v názvu mého lánku je jméno Batchelor a k tomu Berounu ješt také dojdu.
 
Nkdy v zaátku tohoto století jsme se s manelem konen vypravili do Darwinu, Kakadu parku a celého tohoto zajímavého australského severu.
Jedno z míst, které jsme zde navštívili bylo práv také msteko Batchelor, ale pro do toho pletu Beroun ?
 
Protoe Karlštejn patí jist k nejznámjším a nejoblíbenjším stedovkým hradm v echách, a to jist i proto, e ho nechal postavit císa Karel IV, který mu také dal své jméno.
 A kdy jedete vlakem od Prahy práv na Beroun, objeví se najednou vysoko uprosted lesnatých kopc  známé ve Karlštejna.
 
Proto to  neekané pekvapení, kdy v australském Severním teritoriu, v msteku Batchelor, projídíte-li je smrem na Litchfield National Park, se náhle vedle silnice v travnatém paríku, uprosted eukalypt objeví tyté typické ve. Ovšem nejenom ve, ale vidíte celý hrad snad 3metry i více vysoký, postavený na navršeném kamení a ervené australské hlín. Fata morgana tropického severu? Docela jist ne; velice ivé a ilé ještrky se vyhívají na jeho  hradbách a stechách a jsou tak skutené jako ta stavba sama.
 
Kde se tu vzal ten náš eský hrad? Kde e to je postaven?
Informaní tabule u jeho základ hlásá, e hrad Karlštejn stojí v Parku Bernie Havlíka!
 
 
HAVLIK PARK
Batchelor – Northern Territory
This park is dedicated to the memory of
Bernie Havlik ( 1912 – 1990 )

 
Na pamtní desce zasazené do kamenného podstavce pak je jméno pana Bernarda Havlíka a verše Jaroslava Vrchlického v eštin i v anglickém pekladu, s úvodem :
 
To the visiting Czechs and Slovaks
 
„Poutníe postj, v dálku ne
bludná t zanese noha!
Kamen poslouchej hlas,
vlasti ti jimi zní e!“

 
 
V Batchelor íkali panu Havlíkovi Bernie a on pro tuto obec v jeho pozdjších letech pracoval jako zahradník. Práv v tom malém parku uprosted kiovatky hlavních cest vynívalo skalisko, které nemohl njak pkn upravit a rozhodl se , e práv tam postaví Karlštjn. Na postavení poteboval mnoho cementu a dalšího materiálu a všechno to platil sám ze svého.
 
Kadý autobus s turisty, který míí do Litschfield národního parku se neme vyhnout Karlštejnu a všichni zde zastaví a fotografují.
 
Máme v Austrálii slavný eský hrad!

***

Šest let jsme vydávali asopis Spectrum, pro eské a slovenské výtvarné umlce sdruené ve splenosti Czechaustralian Artspectrum. Zaínalo to jenom jako obník, ale rychle se to rozrostlo a na 35 stran.
Koncem devadesátých let nám pítel z Melbourne, Dr. Miloš Ondrášek poslal do Spectra lánek s názvem Zapadlý vlastenec, o panu Bernardu Havlíkovi, s kterým se osobn potkal, kdy byl pracovn práv v Batchelor.

Pijmte ješt toto povídání jako pokraování k mému krátkému lánku.
Dr. Ondrášek ji bohuel neije, ale všichni jsme pro Spectrum pracovali zdarma a tak by jist neml námitku, e jeho lánek Vám pedkládám. Konen pan Havlík a Dr. Ondrášek si zaslouí, e více lidí se o nich dozví.


 
Zapadlý vlastenec
 
K. V. Rais napsal koncem 19. století román Zapadlí vlastenci líící národní obrození v severoeském podhí a jestlie si dobe vzpomínám, tato kníka patila do stedoškolské povinné etby. Kdy jsem ji povinn, ale se zájmem etl, nenapadlo mne, e se jednou s takovým zapadlým vlastencem setkám – na severu Austrálie.
 
Ped asem mne exilový Pán Bh zavál do Darwinu, kde jsem vyfasoval sluební auto s píkazem, abych se na dva msíce hlásil necelých sto kilometr na jih, v obci Batchelor, nazvané podle velitele polního letišt, které tam bylo zaátkem tyicátých let vybudováno jako základna pacifické letecké perut. Já jsem ovšem s letadly neml nic spoleného, mým úkolem bylo sledovat uitkovost odchytaných bahenních buvol. Kdy jsem do obce Batchelor dojel a pokoušel se orientovat na velké silniní kiovatce, úasem jsem strnul. Uprosted této kiovatky byla vybudována na vynívající skále replika hradu Karlštejna se vším všudy i se studnou, jen vodní kolo chyblo, celá stavba byla podle oka ve velikosti 6x4x2 metry velká. A nechybl tam verš Jaroslava Vrchlického:
 
Poutníe postj, v dálku ne
bludná t zanese noha!
Kamen poslouchej hlas,
vlasti ti jimi zní e!
 
Šel mn mráz po zádech i kdy bylo pes 40 stup Celsia nad nulou. Objel jsem Karlštejn a v nedalekém obchod, jediném v obci, kde se prodávalo všechno od potravin po zahradnické náadí, jsem se zeptal, zda ješt ije hradní pán. Poslali mne do domku o ulici výše a ji zdálky jsem slyšel eský hovor. Doma byl Bernard Havlík, který postavil na okraji Arnhemské zem eský hrad podle purkrabství Karla IV. na uloení císaských korunovaních klenot v polovin 14. století. A hovoil s Milanem Vodikou, jeho pítelem, který tam s ním v té dob bydlel. Dnes peuje o Havlíkv odkaz, ije v nedaleké obci Humpty Doo, kde má mangovníkový sad.

Spátelili jsme se brzo a vidívali jsme se tém denn. Havlík il velmi skromn, pracoval tak jako Vodika v uranovém dole Rum Jungle. Po uzavení tohoto dolu Havlíka, íkali mu tam Bernie, zamstnala obec, zahradniil tam a protoe tu vynívající skálu uprosted kiovatky  nemohl nijak zkrášlit, postavil tam Karlštejn. Spoteboval na to 60 pytl cementu, které kupoval z vlastní kapsy. A to mlýnské kolo, které mi na replice chyblo, ml doma pod postelí a ekalo na instalaci. Domníval jsem se, e Havlík pochází odnkud z okolí Karlštejna, nikoliv, ekl,“byl jsem na tomto hrad jen jednou se školním výletem, kdy mi bylo 16 rok. Všechno jsem si zapamatoval a jediným vodítkem mi byla pohlednice, jinou literaturu nemám“.

V dob, kdy jsem se s Havlíkem seznámil, byl ji na odpoinku, jen snad dvakrát v týdnu chodil vypomáhat do místní drbeárny. Havlík neml penzi, bydlel v obecním dom, jeho jediným majetkem byl tzv. Havlik´s Forest, jak hlásala velká tabule pi hlavní silnici do Darwinu, pímo naproti turisty vyhledávané krokodýlí farm. A turistické autobusy jedou od krokodýl pak pímo do Litschfieldova národního parku práv kolem Karlštejna, kde autobusy zastaví a hordy cestovatel Havlíkovo dílo fotografují ze všech stran. Zavazadla si mohou ozdobit nálepkami s kresbou hradu a nápisem „Batchelor-Karlestein“.

Mnohohektarový pozemek Havlík zakoupil ped mnoha lety, vysázel tam cedry a tšil se, e mu plantá pinese uitek. Ped ticeti lety cyklon rostoucí stromy zniil, Havlík zaal znovu a za jeho ivota mu plantá nedala ani dolar. Zamstnání zahradníka nebylo kryto ádným dchodem a starobní penzi nedostával vzhledem k jeho lesu, který mu nepinášel zcela ádný píjem. Havlík byl vící a zboný lovk, v obci Batchelor peoval o malou kapli, kam v nedli veer zajídl slouit mši katolický knz z místa zvaného Noonama, kde salesiáni spravovali školu. A les, nic jiného neml, zamýšlel odkázat darwinské diecézi. V Darwinu il jeho bratr, eholník, toho jsem ji ale nezastihl na ivu. Byl váleným pilotem v s. Západním letectvu, po únoru 1948 emigroval do Severní Austrálie, kde vstoupil do kláštera a Bernard ho vlastn následoval. Chtl za ním i do Anglie ji v roce 1939, pi útku byl zaten v Jugoslávii, kde pak njakou dobu internován. Bernard Havlík maturoval tsn ped válkou na textilní prmyslovce v Brn, v roce 1945 se stal národním správcem malé textilní továrny ve Varnsdorfu, odkud ho komunisté po únoru 1948 vypudili. Na toto severoeské msto jsme pišli tak, e jsem se pi první návštv díval na jediný obraz, který ml Havlík v obývacím pokoji, motiv i zpracování se mi zdály velmi povdomé, stelil jsem od boku a trefil do erného. Byl to olej Z. Kávy, malíe z Varnsdorfu, kterého jsem dobe znal z mého nkdejšího psobení ve šluknovském výbku. Obrázek Havlík dostal od jednoho lékae z Kanady, který do roku 1968 ve Varnsdorfu psobil a kterého jsem také dobe znal. Svt je malý.
 
Havlík se pokoušel po píchodu do Austrálie uplatnit svoje textilní vzdlání a zkušenost, Australané o to nestáli, tak pracoval v uranovém dole, kdyby neemigroval, asi by ho ekalo toté – v Jáchymov. Pi tom byl plný pokory.

Ptal jsem se Vodiky, pro se Havlík nedomluví s diecézí, vnuje jí svj les ješt za svého ivota s tím, e do konce jeho dn o nj bude peovat. Pak by nebyl zatíen majetkem, který mu nepinášel ádný uitek, jedin radost. Mohl by pak poádat o penzi. Milan Vodika mi ekl, e ho to napadlo také, znal ale Havlíkovu povahu lépe ne já a neml odvahu mu to navrhnout. Tak jsem se s tímto zlepšovákem vytasil já, to jsem si dal! Pro Havlíka by to byl podvod a radji zstal bez jakéhokoliv píjmu, v drbeárn pracoval za nepatrnou naturální odmnu. Kdy Havlík zemel, poslední vle se nenašla, pozemek koupil za ti sta tisíc dolar agent, Havlíkovu pýchu – cypiše vykácel, vytyil 57 stavebních parcel a prodal je po padesáti tisících dolarech. Po Havlíkovi tam zstalo jméno jedné ulice. lovk nemusí být matematik, aby si nevypoítal, jaký mla realitní kancelá profit. Tch ti sta  tisíc dostala Havlíkova sestra ijící v Praze i kde, plstoletí s ní neml kontakt, dostala pak kolem šesti milion korun. Pak e exulanti v Austrálii nejsou bohái!

 

Kdosi se z obce Batchelor odsthoval a zstalo tam archaické pianino, jediným zájemcem o nj byl Bernard Havlík, který do svých 70 let nesáhl na klávesy. Nauil se hrát a pehrával mi svoje skladby – všechny s eskou tonalitou, psal k nim i slova a posílal je paní M. Šimkové, aby je zaadila do svého repertoáru. Ta na skladatelova díla nijak nereagovala, co Havlíka velmi hntlo. Kdy jsme o tom debatovali, Milan Vodika vytáhl z kufru eskou vlajku, tehdy ješt eskoslovenskou, a ádal Havlíka, aby ji vyvsil, kdy ji nezíská slávu jako hudební umlec, tedy alespo jako vlastenec. Havlík pravil, e s naší vlajkou se neertuje. To ml pravdu, do debaty jsem se vloil s tím, e by souasn musel vyvsit i australskou  vlajku a v Batchelor navíc i tu ervenoernou se sluncem uprosted, to ji bylo na Havlíka píliš mnoho, vlajky se nevyvšovaly.
 
Tu eskou ml mít na rakvi, v Arnhemské zemi je pochován estný lovk se zlatým srdcem, eský exulant a v pravém slova smyslu zapadlý vlastenec dvacátého století.
(Dr. Miloš Ondrášek)

Pozdravy z Austrálie
 
Jana Reichová
 
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 15.07.2019  11:12
 Datum
Jmno
Tma
 15.07.  11:12 Von
 27.06.  17:53 Alena
 25.06.  16:31 zdenekJ
 25.06.  07:43 Dita
 25.06.  06:00 Jitka