Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Viola,
ztra Filip.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Biblické píbhy  (5)

Starý zákon - JOSEF A JEHO BRATI

Jákob tedy dal vzniknout svazu dvanácti kmen Izraele. Poslední potomek Benjamín se narodil u v zaslíbené zemi. Ráchel však pi porodu zemela a rodina ji pohbila ped Betlémem. Aby nezstalo pi jedné rán, musel se Jákob nadlouho rozlouit ješt s nejmilovanjším potomkem – s Josefem. 

Jákobv rod tehdy bydlel v Chebrónu (Hebronu) a synové pásli bohatá stáda necelou stovku kilometr na sever, na bohatých pastvinách. Josef se musel vydat na pokyn otce za svými sourozenci do míst, kudy probíhala cesta ze Sýrie do Egypta. 

Souhra okolností pak rozhodla nadlouho nejen o osudu Josefov, ale i o osudu jeho bratí a také o djích Starého zákona. Ne si zopakujeme sled dalších událostí, bude teba pipomenout, e bratí na Josefa a velkou náklonnost otce k tomuto chlapci tuze árlili. Mnohé si zavinil i Josef sám, kdy se sourozencm pochlubil dvojicí sn; pes veškerou symboliku, jak se zdá, tu promluvil také spodní tón Josefovy pýchy.
Brati v jednom vidní vázali na poli snopy – pojednou se však Josefv snop vztyil a ostatní snopky se mu klanly. V jiném snu se mu klanlo slunce, msíc a jedenáct hvzd, tedy krom všech bratí také otec a matka... není divu, e Jákob tehdy Josefa okikl. 

Kdy se tedy nyní Josef objevil na pastvinách, brati vykikli: „Hle, mistr sn sem pichází!“ (Gn 37,19) Nastádaný hnv a árlivost bratí se promnily v rozsudek smrti – Josef skonil v hluboké cistern, v jám slouící k zachycování dešové vody. Jediný, kdo se v té chvíli odsouzeného „zastal“, byl Juda. 
Z obavy ped bratrovradou vyuil náhlé pítomnosti nkolika cizinc a navrhl prodat vlastního bratra do otroctví. A šestnáctiletý Josef se ocitl v Egypt, jmenovit u velitele královské stráe Putifara (i Potífara), jemu pak slouil celých deset let. 

Tak se djová osnova Starého zákona pesouvá do jiné teritoriální a duchovní sféry. Z detail Josefova ivota víme málo – osudné zkoušky však vypravi zaznamenali pesn. 
Bhem sluby u egyptského hodnostáe zaala o mladého Izraelce usilovat Putifarova ena. Josef se ovšem navázání intimního vztahu bránil – odplatou se mu dostalo mstivého obvinní, e se pokusil Putifarovu enu svést. Neoptovaná láska se takto pomstila ji nejednou. Izraelský otrok Josef se tedy ocitl v cele královského vzení, v nm si odsedl všeho všudy celá tyi léta. 
V té dob, jak praví Písmo, vyloil Josef sny dvou spoluvz: Pekai, který nesl ve snu na hlav ti košíky peiva, se zdálo, e v nejhoejším koši zobali tsto ptáci. Josefv výklad nebyl práv nejpíznivjší: do tí dn pijde peka o hlavu a maso mrtvého budou trhat ptáci. 
Nejvyššímu íšníkovi se zase zdálo, e makal do faraónovy íše ti hrozny vína. Josefv pokus o interpretaci noního vidní sliboval návrat k dívjší hodnosti u dvora bhem tí dn. Oba sny se splnily – nejvyšší íšník však brzy na svého dobrodince z vzení zapomnl. Nezapomnl však navdycky. Kdy se o dv léta pozdji zdál faraónovi sen o sedmi klasech bohatých a sedmi klasech prázdných a o sedmi kravách hubených a sedmi kravách tuných, nepovolali ke dvoru nikoho jiného, n práv Josefa. 

Sedm klas prázdných, které ve snu pohltily sedm bohatých klas, a sedm hubených krav, které pohltily sedm krav tuných, není niím jiným, ne obrazným vyjádením píštích trnácti let. Po sedmi letech tuných pijde sedm let hubených. To tedy znamená, e musí být po všech sedm let stádána ptina výnosu, která zabrání v dalších sedmi letech neúrody krutým hladomorm – jak navrhl Josef. 

Touto odpovdnou funkcí ve stát byl tedy rázem poven on sám; stal se druhou nejvyšší osobností hned po faraónovi, správcem Egypta. Sen se asem vyplnil a sýpky plné zrna nastádaného Josefem byly pipraveny elit nouzi. Tehdy trpl bídou i Kanaán a deset Josefových bratí se vydalo do Egypta doplnit zásoby. Josef bratry poznal, zatímco oni si v hodnostái faraónova dvora ani netroufali hledat vlastního píbuzného. 

Faraónv dvoan Josef se tedy pokusil o hru – podezírá své sourozence z vyzvdaství a ponechává si jednoho z nich, Šimeóna, jako rukojmí. Šimeón bude z rozhodnutí moci ve vzení tak dlouho, dokud brati nepivedou nejmladšího Benjamína, který tentokrát zstal v Kanaánu. Tak znla Josefova podmínka. Karavana se ovšem vrátila dom s plnými oky obilí a Josefovi sourozenci nalezli na dn svých pytl ješt peníze. 

Slib daný faraónovu úedníkovi se snaí rodina splnit – u kvli vznnému Šimeónovi; a tak jsou zakrátko všichni, Benjamína nevyjímaje, znovu na cest do Egypta. Tam stále ješt nepoznaný Josef podrobí bratry poslední zkoušce: Dává vloit do vak nejmladšího z Jákobových dtí vlastní stíbrný pohár. Faraónova strá „ztracený“ majetek objeví a Josef si vymíní, e Benjamína potrestá otroctvím. 
Tu se Juda, pouený vlastními zkušenostmi, nabízí výmnou. Ten, který kdysi navrhoval prodej Josefa do otroctví, dává nyní svou vlastní šíji do otrockého jha. 
V té chvíli se ji plaící Josef dává bratrm poznat a zve do Egypta celou rodinu, otce Jákoba nevyjímaje. 

Všech, kdo tehdy vešli s Jákobem do zem faraón, bylo všeho všudy sedmdesát. Jak uvádjí nkteí historici, došlo k Jákobov cest nkdy mezi lety 1720-1580 ped Kristem. Jiným se naopak jeví, e se Josefova osobnost shoduje spíše s postavou jistého Janchama, neegyptského ministra financí za faraóna Amenhotepa IV. (asi 1372-1354). Pokud jde o samo datování, zdá se, e 400 nebo 430 let útlaku, o nich se zmiuje Písmo, pedstavuje nejenom vlastní egyptský pobyt, ale celé období izraelských djin od Abrahama a do odchodu ze zem faraón. V tom pípad by Josefova éra probíhala skuten teprve ve 14. století, za as Amenhotepa III. a IV. 
A je tomu jakkoliv, idé v Egypt ili a idé z Egypta odcházeli – stalo se tak ovšem v dob, kdy ji Josef neil; na jeho místo nastoupili potomci dvou Josefových syn, kteí zaloili dva kmeny Izraele. Jmenovali se Efrajim a Manases. Nepoítáme-li kmen Lévi, ze kterého pocházel Mojíš a který – s ohledem na duchovní poslání – získal zvláštní pozici, pak Efrajim a Manases doplnili svaz izraelské pospolitosti zase na dvanáct kmen. 
Tak jsme mli monost nahlédnout do hlubšího smyslu starozákonní zvsti – toti do vného kolobhu pein, zkoušek, následného utrpení, bolesti a koneného vykoupení.
 
V tomto smyslu je klasickou látkou, která se vymyká djinným událostem, je jsme zatím sledovali, a skuteným klenotem se stává samostatné literární dílo, Kniha Jákobova. Jinak inspiraní zdroj, z nho pocházejí takzvané „Jóbovy zvsti“. Jak uvádí ekumenické vydání bible, patí práv osudy Jóbovy mezi skvosty svtové literatury, mezi n, jak se doítáme, patí ecké tragédie, Dantova Boská komedie, Miltonv Ztracený ráj i Goethv Faust. 
Jak uvádí autor pedmluvy uvádného starozákonního spisu, skotský myslitel T. Calyle (1795-1881) v Jóbových osudech vidl to nejznamenitjší, co bylo napsáno v bibli i mimo ni. Krom prozaického úvodu a závru jde o dílo psané ve verších. Nebudeme se zabývat rozsáhlým rozborem díla. Podstatný je ovšem etz zkoušek, do nich Jób vstupuje jako lovk zboný a šastný. Hrdina díla pijde nejprve o majetek a dti – avšak pijímá osud odevzdaným konstatováním: „Hospodin dal, Hospodin vzal...“ (Jb 1,21). 

Posléze je protagonista píbhu stien malomocenstvím. „To máme od Boha pijímat jenom dobro, kdeto vci zlé pijímat nebudeme?“ reaguje Jób (Jb 2,10). O všem zlém, co Jóba postihlo, se dovídají ti pátelé, kteí na výraz smutku roztrhli své ízy. Le nakonec ani pátelé nedokáí potšit trpitele. „Hle, tys napomínal mnohé, te došlo na tebe a tce to neseš,“ íká jeden z pátel (Jb 4.3.5). V dialogu se objevují otázky, zdali je kadý sám vinen svým neštstím, a Jób posléze shledává, e Bh asto nechává híšníky bez trestu. 

Nakonec promluví Bh sám a dává najevo svou svrchovanost. 

„Víš nco o tom, jak plují oblaka, a vbec nco o divech Vševdoucího?“ (Jb 37,16). „Kde jsi byl, kdy jsem zakládal zemi?“ 

Nakonec se ovšem Jóbovi, kdy bylo vyešeno tajemství lidského utrpení, vrací nkdejší štstí i majetek. Protoe se nám toto vné téma bude v djinách Izraele opakovat, nebude od vci, vrátíme-li se k nkterým moudrostem Talmudu. 
„Bh zkouší spravedlivého útrapami“, píše J. Hirsch. „Chce-li hrní zkoušeti nádobí, neklepává na chatrné, protoe by se snadno rozbilo, nýbr na pevné, které se nerozbije, by by klepal na n celý den.“ A dále se dozvídáme, e „nejskvostnjší dary, jimi obdaroval „Bh Izraele“ zákon a zemi, jsou plody útrap. A eknme i pouení. 
Krom toho se v tchto textech doítáme ješt o jednom poznání, e jsme sami svého osudu tvrci, o em jsme se v djinách mnohokrát pesvdili. „Kdy bylo stvoeno elezo“, teme, „zašelestily smutn všechny stromy a volaly: „Bda nám, te vznikl nám krutý bezohledný nepítel, který nás všechny vyhubí.“ Ale elezo je chlácholilo, prav: „Jsem vám nebezpené, a pece se mne nemusíte lekati. Váš osud je úpln v rukou vašich; dokud budete svorny a nespojíte se se mnou, dokud se mi nepropjíte za toprko, nic zlého se vám nestane.“ 
 
Píští pokraování: idé dostávají zákon
 
Slavomír Pejoch-Ravik
* * *
Pvodní grafiku nazarénské školy upravila pro tisk © Olga Janíková

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 12.05.2019  20:34
 Datum
Jmno
Tma
 12.05.  20:34 KarlaA
 12.05.  14:36 Jitka
 11.05.  08:21 Von