Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Viola,
ztra Filip.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pro íst Bibli?   „1“

Pojme se seznámit  s „Knihou knih“ – BIBLÍ. Pijmte pozvání Slavomíra Ravika a ponote se do poselství a myšlenek v Bibli ukrytých.

V kadém pípad jde svtov o nejvydávanjší literární dílo, na nm byla zbudována kultura soudobého spoleenství. 
Biblické texty jsou tedy souástí vzdlanosti. Pravda, otevení knih Starého zákona a vnoení se do text, které spisovali etní autoi ped tisícovkami let, není snadné. Mojíšv zákon, kroniky dávných událostí, itineráe cest, jimi se ubírali pustinami Blízkého východu idovští patriarchové, výroky prorok, almy, knihy moudrosti a básnická díla Starého zákona nesou na sob rysy své doby, úrove dávného myšlení. To je však jen jeden dvod, pro dvacáté století tko vniká do dávno zformulovaných pravd a lidských zkušeností.
Druhým dvodem je sama naše doba, její charakter. Dnes je víra v Boha pokládána bezmála za atavizmus, za nemoderní peívání dávno odbytých povr a bájí. Naši souasníci však bezdn vytváejí nové povry - v našem dvoutaktním myšlení se zrodily napíklad protipóly barbarství a civilizace, piem tituly civilizovaného svta zdobíme pedevším svou vlastní epochu. Co nám však dává právo nazývat se vkem civilizovaným? 
Jestlie se pokusíme se znalostí starozákonních zvstí posuzovat náš vlastní svt, zjistíme, e naší dob sotva meme jednoznan pipsat adjektivum civilizovaná - snad proto, e jsme se dokázali obout, vybavit moderními komunikaními prostedky a létat do vesmíru? Vdy jsme pitom notn poniili pírodní i spoleenské vazby, v nich jsme odkázáni ít! To byl dvod, pro jsem ped asem napsal útlou studii o ivot Kristov. Tehdy jsem si uvdomil, e se stejnou naléhavostí se musíme zamýšlet i nad Starým zákonem bible, nad oním dávným kmenem, z nho vyrstala evangelia Nového zákona a z nho povstal Kristus sám. 

První ást bible stojí za toto zamyšlení u jen proto, abychom si vbec uvdomili, ím jsme starozákonním autorm povinováni. Nevím, ale snad málokdo si uvdomí, e tyto staré texty ovlivovaly naše myšlení a e dodnes, asto mimodk, uíváme biblickou pojmovou výbavu, i kdy v našich moderních obratech ztratila pvodní smysl. Ani bychom vzpomnli na biblického Daniela, hovoíme o "jám lvové". I ti, kdo jakiv nepeetli jedinou stránku starozákonních knih, vdí, e "kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá" a e "kdo seje vítr, sklízí boui". Rádi kryjeme svou pomstychtivost biblickým výrazem "oko za oko, zub za zub"... Hrníi mají po staletí ve znaku Adama, který byl v biblickém podání vytvoen práv z hlíny. Ani bychom vdli o ptkách Jákoba a Ezaua, chápeme, co znamená "zaprodat se za mísu oovice". Mluvíme o metuzalémském vku, o Kainov znamení, asto uvaujeme ve stylu "po nás potopa", pipomínáme si sedm let tuných a sedm let hubených, Evino pokušení, mládence z pece ohnivé, manu nebeskou, nebo tanec kolem zlatého telete ...
To jsem vybral jen nkolik obrat, které mi náhodou vytanuly na mysli. Generace, která neprojde lekcemi biblických djin (a i u nás došlo k absenci této výchovy), nepochopí ani tyto obraty, ani výtvarné djiny, bhem nich velcí misti penášeli biblické motivy do tvrdého mramoru nebo na plátna svých obraz. 

Ten, kdo nepoznal biblické djiny, nepochopí však ani kesanství, a tedy ani historii našeho kontinentu, jeho nejvtším dílem se stalo sjednocení Evropy jedním duchovním odkazem nesoucím znamení kíe...
Krom toho si bible vyaduje naši pozornost proto, e si klade tyté otázky, k nim dospívá ve zralém vku bezmála kadý z nás: má-li ivot smysl, anebo je-li pouhým pesýpáním asu, v nm se - a na technické zdokonalování - nic nemní. 
Bible se také ptá a odpovídá na otázku, je-li nad námi vyšší mravní princip. Bytost laxní, lhostejná, snad me z "pevahy" své nevíry toto pojetí odmítnout mávnutím ruky. Je však nesporné, e biblický metr, který nás odkazuje k autorit leící mimo dosah našich smysl, nám dává nový zorný úhel, nejvyšší zákon ivota. A zorným úhlem, jak víme, je ureno cítní, uvaování a iny lovka. Bezvrec me pochybovat o Bohu, neme však popít, e se bude lišit myšlení a konání lovka, který si uvdomuje svou nezanedbatelnou individuální odpovdnost ped vyšším ádem, a e jinak bude jednat individuum, které pijme bné praktiky našeho století, kodex ivoišného boje o existenci. Nelze také pochybovat o tom, které myšlení a konání je prospšnjší ivotu, lidem a svtu.
 
Je ovšem pirozené, e ve svtle dvacátého století a u vdomí vlastních neopakovatelných ivotních zkušeností bude kadý z nás vidt biblický odkaz po svém. Uijeme-li biblických slov, tedy budeme nalévat staré pravdy, víno Starého zákona, do nových mch svých poteb a své doby. Nechci pirozen konkurovat ani staré dogmatice, ani novodobým vykladam Zákona - troufám si jen po svém a pi svých znalostech svta vyhledávat v Písmu léky na bolesti své doby a odpovdi na tíivé otázky pelomu dvou tisíciletí. Pro lovka našich as budou sotva uitené pokyny ke stavb a rozmrm Šalamounova chrámu, obtní rituály, píkazy sedmidenního oišování koních chorob mimo tábor, hygienické pokyny udlované Mojíšem idovským kmenm na cest pouští. Nkteré pasáe jsou pro dnešního tenáe také jen koloritem doby, neopakovatelnou atmosférou idovského dávnovku. Jiné stat Zákona však zstaly ádem platným pro všechny systémy a pro všechny asy. A posléze mnohé pasáe, které relativizovaly dosah a praktiky moci a moc samu, se staly svrchovan aktuálními teprve v nazrálém ase, dnes, kdy obraz svta zpochybnil tradiní cesty mu u kormidla moci a kdy tedy cítíme, nebo jsme cítili bemeno svých vlád tíivji, ne pedchozí generace.
 
Snad jsme proívali v posledních desetiletích tíse doby intenzivnji práv proto, e se svt nachyloval k novému ešení. Zateme-li se do Písma pod tímto zorným úhlem, pak teprve zjistíme, kde nám dávné texty mohou být vodítkem, oporou a orientací pro boje dneška. Pochopíme také, e civilizace, kterou dnes tak nepesn definujeme, nemá nic spoleného s technikou, ale spíš se subtilními vazbami morálky, se vztahem solidarity mezi lidmi, s kultivací ducha, s tolerancí a snášenlivostí. Není ostatn náhodou, e nejkultivovanjší bytosti schopné porozumní, málokdy hledají uplatnní ve svt moci. Na druhé stran se do tchto sfér silou svých lokt derou individua bez velké vnitní kultury, a tedy také bez tolerance a ovšem i bez víry ve vyšší ád Zákona. Tito oldnéi moci, trestaní Boí rukou na stránkách Písma, dodnes písahají na své pozice a na technické pokroky planety bez ohledu na zempisné souadnice... Jaký tedy div, e dva svty - svt víry a nevíry, svt pochopení a zatvrzelosti, zlo a dobro, pýcha a pokora - spolu vedou stále nekonící boj. Bible je pak jedním z válených polí tohoto boje. Kdyby nemla dnešku co íci, kdyby víra byla jen smšným atavizmem a intelektuální zaostalostí, pak by vru sotva stála za námahu stálých konflikt a popírání. Neiritovala by mocné, kteí ji tak asto (zvlášt v totalitních reimech) vytlaují na periferii veejného ivota.
 
Neli pistoupíme k detailnjšímu rozboru nkterých stále aktuálních pasáí Starého zákona, pokládám za nutné zopakovat ve zkratce djovou osnovu tohoto díla. Pedstavit osoby dramatu, v jejich ivotních cestách se zrcadlí koncentrovaná zkušenost lidského rodu. Teprve pak se ponoíme do hlubších vrstev textu, abychom pochopili smysl a poslání ady starozákonních osobností, které se pak stanou našimi prvodci na cest labyrintem lidského tápání. To byl ostatn úkol, který jsem si pedsevzal po ukonení všech studií biblických text. Jestlie tená po dotení mé poslední stránky oteve originál, aby v nm etl po svém a ve svtle vlastních ivotních proitk, jako jsem to uinil já, splní se pinejmenším ást zámr, s nimi k sepsání této úvahy pistupuji. A pome-li vám etba bible na cest ivotem, ulehí-li vám váš neopakovatelný lidský údl, pak se splní i druhá polovina mého literárního zámru.

Zbývá zeptat se, JAK ÍST BIBLI? Tento dotaz bych ovšem zpesnil: nejde toti jenom o etbu, ale o pochopení, a vlastn o otevení se textu biblických píbh, úvahám, napomenutím a dramatickým událostem z velkých djin malého národa. 
Svého asu jsme se s pítelem, Otcem ThDr. Jiím Skoblíkem shodli, e jedinou naprosto spolehlivou cestou k pochopení bible je vlastn lidské utrpení. Naše zkoušky, klopýtání na ivotní pouti. Kdo prošel touto trasou, ten nejspíše pozná, e chápání biblických text není jen etbou (ostatn bible není beletristickým dílem), ale také souástí našeho nelehkého údlu. 

Stránky mého textu, který budete íst, byly napsány ped drahnou ádkou let. Nemly tehdy šanci vyjít tiskem v tom smutném ase. Byly jen zveejovány na pokraování ve vývskách kostela sv. Ignáce v Praze na Karlov námstí. Lidé si je fotografovali, opisovali  a hlavn etli. S pítelem Jiím Skoblíkem jsme tak ušetili tenám pracnou pípravu, studium tisíc stran biblických text, piem ani autor, ani jeho zpovdník ThDr. Jií Skoblík netušili, nebo si nechtli pipustit, velké riziko. V pípad duchovního mohlo jít o obvinní, e porušuje státní dozor nad církvemi. Co by znamenalo ztrátu státního souhlasu pro výkon funkce. A autor ml ji i tak starostí s dohledem a nad hlavu. 

Tak se stalo, e se ve svátcích i ve všedních dnech v chrámové pedsíni scházeli lidé prostí; ale texty zaujaly i duchovní elitu, která si pjovala kopie v sakristii nebo rovnou od autora textu. Dílo se ji tehdy zdailo. 
Jií Skoblík, který dnes vyuuje na Teologické fakult, se dodnes tší z jednoho vzkazu. Ve schránce zanechala vzkaz telefonistka ze Šternberka na Morav. Zaetla se tak, e zapomnla na odjezd svého rychlíku do Olomouce. Chtla vdt, kde si me peíst pokraování. Inu te jí meme odpovdt. Tebas práv na této stránce. 
Jií Skoblík však ji tehdy zaplesal, nebo cílem kadého teologa nebo filozofa je, zaujmout lovka tak, e alespo na chvíli zapomene na všední starosti. e se na okamik pestane zabývat sám sebou, svými nákupy, jízdními ády svých spoj a svým duchem se pozvedne o poznání výš.

Text je ilustrován grafikami nazarénské školy z poátku devatenáctého století, smrem, který pejal svj název (ovšeme ne náhodou) od biblického Nazareta. Ti, kdo absolvovali biblickou výuku v hodinách náboenství, si vzpomenou, e takto byly kdysi ilustrovány texty katechism. A ti, kdo tyto hodiny neabsolvovali, se tak ponoí do as a stylu svých pedk. 

A tak zaínáme vyprávní, které je od poátku srozumitelnjší bez všech teoretických píprav a slovník. Staí dobrá vle, chu vstoupit mezi vzdlané kesany. Vyslechnte trpliv naše, tedy biblické píbhy, a nakonec se dozvíte, co nám chtli sdlit autoi biblických text, jaká tajemství. Dojde i na styl vyprávní, na radu, jak by se ml malý národ pouit od dávného pedchdce, od idovského národa. Té si vysvtlíme, jak v tchto píhodách soudila bible mocenské reje, co vypráví o mravech… Zkrátka na adu dalších literárních rozbor textu teprve dojde.
A nyní si ješt dodejme, e u jednotlivých citací biblických text máme uvedena tradiní upesnní. Zkratka Gn 1,3 napíklad znamená, e teme z první knihy Mojíšovy, zvané Genesis (Gn) z první kapitoly a tetího verše. Co je naprosto nezbytné, budete-li se k nkterému výroku chtít vrátit do pvodního biblického textu. To hledání by jinak bylo velmi obtíné, vezmete-li v úvahu, e jen Starý zákon pedstavuje soubor piblin padesáti spis nejrznjšího ladní. Jsou tu zahrnuty djiny idovského národa, kniha Písloví, nastádané moudrosti, modlitby, literární píbhy, ba i poezie. A abyste si ušetili píští hledání, uvedeme alespo nkolik bn pouívaných zkratek: 

kniha Mojíšova – Genesis – Gn 
kniha Mojíšova – Exodus – Ex 
kniha Mojíšova – Leviticus – Lv 
kniha Mojíšova – Numeri – Nu 
kniha Mojíšova – Deuteronomium - Dt 
kniha Samuelova – 1S 
kniha Samuelova – 2S 
kniha letopis Paralipomenon – 1Pa 
kniha letopis Paralipomenon – 2Pa 
kniha Jozue – Joz 
spis Ezdráš – Ezd 
Ester – Est 
Kniha Rút – Rt 
Kniha Jób – Jb 
Písloví – 
Kazatel – Kaz 

Pasáe dvanácti prorok od Izajáše po Malachiáše nesou zkratky jednotlivých prorok (Iz) pro Izajáše, (Jr) pro Jeremiáše, (Mal) pro Malachiáše… Ostatn, poídíte-li si bibli, najdete soupis pouívaných zkratek hned na úvodních stránkách.
 
Pipravil: Slavomír Pejoch-Ravik
 
Grafiky Albrechta Dürera pouila © Olga Janíková
Zobrazit všechny lánky autora  


Komente
Posledn koment: 22.03.2019  20:16
 Datum
Jmno
Tma
 22.03.  20:16 Mara
 22.03.  18:27 Von
 22.03.  17:33 miluna
 22.03.  14:59 Kvta
 22.03.  07:18 Karla I.
 22.03.  06:24 zdenekJ