Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Leona,
ztra Ivona.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

ZAPOMENUTÉ OSUDY (19)

Zapomenuté osudy zajímavých a statených lidí, které osobn poznal Slavomír Pejoch Ravik, si pipomínáme vybranými píbhy, je vtšinou spolu s ním dokumentoval fotograf Bedich Kocek. Jsou to vzácné doklady o poátcích mnoha aktivit a slueb, je dnes u povaujeme za samozejmé.
Jak Karel May inspiroval estmíra Loukotku
 
Zaalo to nkdy v roce 1912, kdy obvinili Karla Maye, duchovního otce dvou legendárních postav – Old Shatterhanda a náelníka Apa Vinetoua, e nikdy mezi indiány neil a e tedy jeho dílo není niím jiným,  ne snškou nesmysl.
 
A tu, tehdy teprve tercián estmír Loukotka, se ujal obrany starého unaveného Karla Maye: dokázal, e slova z indiánských jazyk, pouitá v Mayových románech jsou naprosto správná a pocházejí skuten z jazyka Apa, Sioux, Kiow a jiných kmen severní Ameriky. Loukotka je našel v knize Mayova pítele, indianologa Buschmanna. A o slovech, která v knize uvedena nebyla, Loukotka správn pedpokládal, e mohla být získána bezprostedním studiem.

 
 
Za pravdu dal tehdy Loukotkovi a rok dvacátý tvrtý, kdy byl na hranici Mexika a Kalifornie objeven kmen Nijor, jeho náelníci vystupovali v knize o  Old Surehandovi. Navíc objevení indiáni mluvili pesn tým jazykem, který ve svém díle pouíval Karel May. Jen Vinetou ve skutenosti nikdy neexistoval. estmír Loukotka zjistil, e si Karel May jeho jméno vypjil od francouzského spisovatele Eimarda, který popisoval ve svém literárním díle slavnosti  chilandských Araukanc,  nazývané vintún. Ostatn všichni slavní náelníci Apa byli popsáni americkým generálem Grantem, který s nimi bojoval. Odborná literatura zná Victoriu, Koise a Geronima, ale o Vinetouovi nepadlo v historických pramenech ani slovo.
 
Tak zaal, nkdy ped padesáti roky, vyprávní ve svém dejvickém byt tehdy ji sám starý pán, estmír Loukotka. Je vlastn velkým paradoxem, e estmír Loukotka, kterého pro studia indiánských kmen nezlákal nikdo jiný ne Karel May svými knihami, pozdji seriózn odbourával jednu legendu za druhou. A to jednomu pijde líto – protoe i v pokroilém vku, kdy bychom mli mít tak íkajíc rozum, opouštíme iluze svého mládí jen velmi neradi. Hrdí Apai dostali podle názoru estmíra Loukotky jméno od vlastních soused a jejich název prý neznamená nic víc a nic mí ne loupeníky a vrahy. Karel May prý sám napsal vtšinu knih ve vzení, kde si odpykával dvojnásobný trest za háství. A pokud jde o slávu, získali údajn nejvtší proslulost nejspíš Siouxové, kteí v bitv u Little Bighornu rozsekali na padr všechny vojáky, je proti nim poslala americká vláda. Padli prý do jednoho všichni, vetn hrdiny války Severu proti Jihu, generála Custera. Stetnutí se Siouxy peili jen ti lidé, dva vojáci a jeden urnalista. A chápeme, e estmír Loukotka pi seriozním studiu indiánských kmen musel nakonec sejmout rové brýle mayovské literatury.
 
estmír Loukotka v mládí absolvoval obchodní akademii, potom zaal studovat na paíské Sorbonn americkou etnologii u Paula Riveta. Ale vypukla první svtová válka a student se musel vrátit dom. Mladý mu, zabývající se po nocích ivotem a jazykem indián, vydlával si ve dne podvojným úetnictvím u praských Elektrických podnik, kde to nakonec dotáhl a na úetního editele. Pozdji pracoval vdecky v Náprstkov muzeu  a poté v Ústavu pro etnografii a folkloristiku SAV. Jeho nejvtší pínos spoívá v dodnes uívané klasifikaci indiánských jazyk jiní Ameriky.
 
 
 
Osud mu dopál, aby si po ticeti pti letech pilné odborné práce potásl rukama s ivoucími objekty svého studia. Nepoítáme-li ovšem prvního indiána, kterého estmír Loukotka spatil kdysi velmi dávno v Praze. Byl to populární erviš z paraguayského kmene amakoko, kterého do Prahy pivezl cestovatel Fri, aby tu nechal nemocného indiána vyléit od stevních parazit. To se podailo; kdy se však erviš vrátil na americký kontinent, jeho vlastní kmen ho nepijal a oznail ho za sprostého lháe, vymýšlejícího si báchorky, nehodné indiánské cti. Druhým Indiánem v Praze byl severoamerický Irokéz, který uil první eské sportovce jízd na kanoi. Pozdji poznal Loukotka ješt tyi civilizované peruánské indiány, kteí mu pomohli ve studiu keuánského jazyka.
 
Ve svých tiašedesáti se Loukotka vydal na cestu za ivoucími indiány amerického kontinentu a bezmála v sedmdesáti bez dokoneného vysokoškolského vzdlání obhájil svou kandidátskou práci. To jsou výkony, které by obyejný smrtelník bez romantiky mládí snad nikdy nezvládl.
 
Ke „svým“ indiánm se Loukotka dostal díky bohatému mecenáši Asissi Chateaubriandovi spolu se skupinou vdc. Byl to brazilský kmen o stopadesáti a dvst lidech na úrovni starší doby kamenné. Na této úrovni se kmen ivil tím, co mui ulovili v hloubi pralesa a tím, co eny nasbíraly kolem sídlišt kmene. Jedli vlastn všechno, co snese lidský aludek. Z toho všeho Loukotka ochutnal. Ohe se poád ješt zapaloval vrtáním kolíku z tvrdého deva  do podloky z mkké deviny. Byl to stav, srovnatelný snad se sídlištm lovc z Vstonic. S tím rozdílem, e Loukotka ty indiánské Vstonice zail v docela hmatatelné podob uprosted dvacátého století.
 
Loukotka sepisoval slovník kmene, ale s obtíemi. Není to jednoduché naklonit si dvru divoiny a dost dobe lovk neví, v kterém kritickém bod se me zvrtnout trplivost kmene v bojovou zbsilost. V rozhoení nad všetenými dotazy jazykového znalce Loukotky odešel napíklad z kmene kouzelník, aby se u nevrátil. Bylo také tké, dozvdt se více o náboenství a kmenových mýtech.
 
Ovšem estmír Loukotka tu vidl i mnoho jev, které stály za obdiv. Poád ješt, snad i dnes, toti ijí na naší planet skupiny lidí, kteí jsou takoví, jakými je udlala píroda. Bez škodolibosti, závisti, li, lstivosti a petváky, je jako vedlejší produkty civilizace zamoily ivot našeho vku.
 
Text: Slavomír Pejoch Ravik
Koláe: Olga Janíková
Foto: Bedich Kocek a internet
* * *
Zobrazit všechny lánky autora
 
 
 

Komente
Posledn koment: 17.03.2019  08:52
 Datum
Jmno
Tma
 17.03.  08:52 Von
 15.03.  17:01 zdenekJ