Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Romana,
ztra Albta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Stvoení svta (2)
 
S laskavým svolením tolerantních tená si dovolím pokraovat v „napínavém“ a snad i poutavém líení toho, co se odehrávalo v „dalších dnech“ pi tvoení svta a nejprve vstoupíme na chvíli na parketu geolog.  Na konci toho „prvního dne“ stvoení Zem zárodený plynný a plazmový „kokon“ pi stále neuviteln vysoké teplot i tlaku neustále chladl a tvoily se další chemické prvky. Nkteré z nich u pecházely do stavu kapalného a asi ped 4,6 miliardy let do stavu tuhého.
 
V ped geologické dob, kdy byla naše Zem ješt velkým havým plynným „kokonem“, vyzaovala do okolního prostoru ohromné mnoství energie. Tím se ochlazovala a pi tom se formovala do tvaru nepatrn zploštlé koule. Dále se  také se usadila na obné dráze kolem Slunce a stabilizovala svou rotaci. A práv ped u zmínnými asi 4,6 miliardy let se na jejím povrchu zaaly vytváet první pevné kry zemské kry. Ty ovšem zásluhou sopené innosti a také neustálým bombardováním dopadajících meteorit praskaly a opt se spojovaly, co tehdy byla zpoátku práce doslova sisyfovská. Z mezihvzdné smsi plyn pak vznikl první atmosférický obal naší planety. Ten obsahoval vodík, helium, methan a pavek, soptící krátery pidaly sirné páry – z dnešního pohledu tedy pkný sajrajt! Zmrzlou vodu pinášely na zemský povrch meteority, led se okamit mnil na vodní páru a tak se nad Zemí tvoily první tké mraky. Tuto první atmosféru si však naše planeta neudrela a máme pro to dv vysvtlení. Bu pi tak vysoké teplot Zem svj pomrn tký plynný obal svou gravitací neudrela, nebo se to stalo pi naší pravdpodobn nejvtší meziplanetární sráce s tlesem, jeho velikost byla údajn srovnatelná s Marsem. K té sráce došlo asi ped 4,5 miliardami let a mimo jiné pi ní bylo na obnou dráhu Zem vyvreno takové mnoství hmoty, e z ní o nco pozdji vznikl náš souputník Msíc! Nebude moná na škodu, kdy si o tom nco povíme.
 
To bylo tak - po vytvoení Zem jako planety, si o naši Zemi pravdpodobn „škrtlo“ tleso o hmotnosti asi 1/10 hmotnosti Zem, jakýsi „Pramsíc“!   Pi této náhlé katastrof se uvolnilo pro nás naprosto nepedstavitelné mnoství kinetické energie, v joulech je to íslo s 32 nulami a v kilowatthodinách s 27 nulami! To zpsobilo roztavení a vypaení „Pramsíce“ i znané ásti zemského plášt. Z plynného prstence kolem Zem pak zkondenzoval Msíc piblin v dnešní podob, ale v podstatn menší vzdálenosti od Zem (patrn jen 15 000 km od stedu Zem). Ten nový Msíc se od Zem postupn vzdaloval a soubn se brzdila rotace Zem kolem své osy z pvodních asi osmi hodin na souasnou hodnotu tyiadvacet hodin za den. Rotace Zem se i dnes pomalouku prodluuje tak, e stední délka dne vzrstá o 1,7 milisekundy za století. Na našich hodinkách to tedy urit nepoznáme, ale pesto se obas, naštstí po staletích – musí trochu mnit náš kalendá. Dleité pak také je, e ten tený náraz „Pramsíce“ zpsobil, e se zemská rotaní osa naklonila šikmo k obné rovin, co se posléze projevilo stídáním roních dob v mírných i vysokých zempisných šíkách.
 
Druhá atmosféra, kterou u si naše Zem udrela, vznikla asi za dalších 600 milion let. Na jejím vzniku se u hlavn podílela sopená innost. Tato atmosféra byla sloena asi ze ¾ z vodní páry, dále z dusíku a u i z postrachu dnešní doby - z oxidu uhliitého. Pochopiteln ješt obsahovala i oxid siiitý a uhelnatý, opt methan, pavek i vodík a dokonce i kyselinu chlorovodíkovou, o samostatném kyslíku však ješt nebylo ani vidu ani slechu ani ichu!
 
Podívejme se nyní, jak se dále vyvíjelo naše zemské ovzduší. Zdá se, e je vlastn zcela jedno, zda obloha – tedy zemská atmosféra - vznikla oddlením vod - tedy hydrosféry - druhého dne boího tvoení, nebo a po nkolika miliardách let. Trvalo jist njaký ten pátek, ne se sms pvodních atmosférických plyn promnila a naše zemské ovzduší dostalo podobu plynné smsi, v ní pevládá nitrogen (dusík) a oxygen (kyslík), a v nm vodní pára tvoí u jen dleitý jazýek na vahách pi tvorb poasí. Nejdleitjší je, e to oddlení hydrosféry od atmosféry, a u ho provedl kdokoliv a kdykoliv, se uskutenilo nedokonale a ást vody v plynném stavu – jako vodní pára - v ovzduší zstala. A pi velmi pomalém chladnutí Zem i jejího vzdušného obalu pestala spojenému vodíku a kyslíku plynná fáze vyhovovat a oba prvky pešly ve svém chemickém manelství do další fáze – fáze tekuté. Vznikla voda a dodnes je jí na naší planet tém 1,5 miliardy kilometr krychlových. Z toho 94% je voda slaná, tedy v oceánech a moích, a ve zbývajících 6 ti % vody „sladké“ je 84% vázáno v ledovcích. A e více ne 70% zemského povrchu je pokryto vodou, to se uíme u v základní škole. Ale vrame se zpt k prvopoátku.
 
Bhem dalších asi 100 milion let ustávalo bombardování zemského povrchu, tím se rychleji atmosféra ochlazovala, v mracích kondenzovalo více vodní páry a na zemský povrch se snášely lijáky, jaké si nedovedeme pedstavit! Voda tak postupn zaplovala všechny prohlubn a krátery a vytváely se první vodní plochy - jezera i praoceány. Krom vzniku u tém stabilní atmosféry došlo v prahorách, piblin ped temi miliardami let, k dalším velmi dleitým událostem. Vytvoily se nejstarší horniny a dokonce se u objevily i první zárodky ivota - bakterie a sinice. Jak se na naši Zemi dostaly, na to existují stále pouhé teorie a hypotézy, a vdci se dosud nedohodli. Jedna z hypotéz íká, e je moná pinesly z dalekého Vesmíru komety. Ty jsou sice tvoeny zejména ledem a rznými hluboce zmrazenými plyny, ale také pinášejí kosmický prach a ve špín se, jak je dobe známo, bakteriím dobe daí. I kdy v prahorách pevládalo klima doslova „pekeln“ teplé, klimatické zmny byly drastické, nebo se dochovaly i známky prvního zalednní! Koncem prahor se pak u objevují první mnohobunné organizmy – asy.  Chcete-li - pro Pána Boha zaínal tetí den tvorby.
 
Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 05.11.2018  12:48
 Datum
Jmno
Tma
 05.11.  12:48 Vendula
 04.11.  08:42 Von
 03.11.  10:41 Vesuvjana dky
 03.11.  10:26 Vclav Dky, Vladimre!
 03.11.  10:19 ferbl