Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Romana,
ztra Albta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

TRIO mezigeneraní rozhovor
Josef ermák, Renata Šindeláová a Terezie erbáková

Pette si zajímavý mezigeneraní rozhovor o skládání básní, o literatue, o ivot v Kanad, o Havlovi a o ivot vbec…Tento rozhovor inicioval Václav idek a jist by k nmu napsal zajímavjší úvod. Ale v tuto dobu je v nemocnici a posíláme mu velý vzdušný pozdrav s páním brzkého uzdravení.
(redakce)

 
Rena: V jakém okamiku a na kterém míst  nejradji skládáte básn?
Pepíek: Reno, musím odpovdt v ase minulém. Naposled jsem nco sloil ped dvaceti lety - to mi bylo nco pes sedmdesát. Picházelo to na mne náhle, kdy jsem mozek nezamstnával niím jiným, asto v noci a na posteli. Obyejn jsem to nosil  v hlav, ne to bylo celé.
 
Terezka: Mohl lovk v 50. letech v eskoslovensku vbec básnit? Njak se mi to nerýmuje...
Pepíek: Terezko, bylo a byly psány nádherné básn v letech padesátých, stejn jako v tyicátých.  Halas:"Malovrní! Myslete na chorál!"
 
Rena: Zkrášlujete si njak tení, nebo si prost kdekoliv otevete knihu a zanete íst?
Pepíek: Reno, vtšinou zanu íst od zaátku. Ale jsou knihy, jako "Úpadek a pád íše ímské", kterou mohu otevít kdekoliv.¨
 
Terezka: Jak dlouho jste etl svj pas, ne jste ho pedloil definitivn celníkm?
Pepíek: Terezko,  nemyslím, e jsem nkdy svj pas opravdu etl.
 
Rena: Jaký typ literatury je podle Vás zbyten podceovaný?
Pepíek: Reno, nevím, kdo jakou literaturu podceuje. V mém pípad tu literaturu, která m zajímá. Ale to je otázka zájmu, ne hodnocení.
 
Terezka: Stalo se Vám nkdy, e jste pi njaké práci podcenil pípravu?
Pepíek: Terezko, dost asto. Vtšinou proto, e jsem chtl ušetit as.
 
Rena: Jaký pocit by ml v lovku zstat poté, co práv odloil dotenou knihu?
Pepíek: Reno, nezáleí pouze na tenái, ale také na kníce. Myslím , e bychom mli být ke kadé kníce spravedliví.
 
Terezka: Jaký pocit ve Vás pevládal poté, co jste odloil (ale nezanevel na nj) svj rodný jazyk?
Pepíek: Terezko, já ml to štstí, e v Torontu je dost silná eská (a skoro kadá jiná) národnostní skupina, take jsem esky  mluvil skoro kadý den svého 70 letého pobytu v Kanad. Kanada je v mnoha smrech, vetn jazyk, mimoádn snášenlivá zem.
 
Rena: Co je v Torontu nejvíce a nejmén podobné echám a echm?
Pepíek: Reno,nejvíce jsou si podobné v tom, e tu hodn lidí mluví esky, ješt poád tu najdete eské restaurace, eské divadlo, Masarykovo msto, eské kostely, noviny... Liší se snad nejvíc v tom, jak v tomto století ešily politické problémy. Kdy znaná ást obyvatelstva Quebecu ádala odtrení od Kanady, vláda Kanady (její pedsedou byl tatínek nynjšího ministerského pedsedy) trval na všeobecném referendu. Federalisté - nevelkým rozdílem - vyhráli.

Terezka: Není Vám tam zima? Mete se ohát u njakého teplého srdce?
Pepíek: Terezko, zima? Tu fyzickou obas cítím v instituci pro staré lidi, ale to má dobrý dvod. Bhem jídel (ale také ráno a veer, kdy my, chovanci, potebujeme víc pomoci (je tu ada devadesátník i stoletých) zamstnanci sebou musí hodit, tak místnosti nejsou peháté. A ta druhá zima? Myslím, e kdy sama nabízíte teplé srdce, jiné teplé srdce snadno najdete.

Rena: Kde si lidé v Torontu dobíjí baterky?
Pepíek: Reno, musím se Vám piznat, e jsem v Torontu baterky nikdy nenabíjel (vdycky se našlo "teplé srdce")

Terezka: Musel jste si Toronto dobýt? Nebo Vás pijalo pátelsky? 
Pepíek: Terezko, Toronto je msto, které neustále pijímá spousty nových  hleda domov.   Nemá as se  vnovat kadému novému pisthovalci, ale v podstat kadému dá monost, aby svj nový domov dobyl.
 
Rena: Na co byste dnešní echy nalákal do Kanady?
Pepíek: Reno, na obrovitost (rozlohou druhá nejvtší zem na svt), na velkolepost její pírody, na monosti vytvoit si dobrý ivot, ale pedevším na snášenlivé ladní zem. Naši diplomaté jsou si toho dobe vdomi. Píklad: Ped lety byl generálním konzulem naší rodné zem v Kanad Richard Krpa (dnešní generální konzul v Šanghai). Na Torontské univerzit organizoval pátelské setkání: pozval na n  Kanaany , krajany a jako úinkující hosty: kanadské Indiány ze Saskatchewanu, eské a slovenské hokejisty, hrající v kanadských a amerických  ligových mustvech, a skupinu krásných modelek z ech. Byl to fantastický veer.
 
Terezka: Kdybyste il nyní v echách, vzal byste zase nohy na ramena?
Pepíek: Terezko, nemyslím. Kdyby bývalo vyšlo Praské jaro, a to u jsem byl z SR skoro dvacet let, byl bych se  asi vrátil. Dokud bych mohl, hájil bych svoji rodnou zem.
 
Rena: Na co byste Kanaany nalákal do ech?
Pepíek: Reno, Prahu, zámky, muziku a pivo.
 
Rena: Co je pro Vás "nejvtší vda"?
Pepíek: Reno," nejvtší vda"? Snad astronomie a biologie..Cokoliv mi me zodpovdt otázku, o em to vlastn je.
 
Terezka: Kdo je pro Vás nejvtší ech?
Pepíek: Terezko, asi bych ekl  Hus. Protoe pravda pro nj mla vtší cenu, ne ivot. Protoe svému národu dal tak skvlou radu: "Milujte se vespolek, pravdu kadomu pejte..."
 
Rena: Co všechno jste chtl vdt, ale nikdy jste se k tomu nedostal?
Pepíek: Reno, je toho tolik, e bych to spisoval pár týdn. Na píklad: Je Bh a jestli je, pedpokládám, e je všemocný a jestlie je, pro se svt od svého zaátku brodí v potocích krve?
 
Terezka: Vdl jste vdycky, e se v echách jednou nadechnete svobodn?
Pepíek: Terezko, bohuel budoucnost jsem nikdy nevdl, o té jsem nanejvíc spekuloval a nkdy vil, e se nco musí stát, jinak ivot nemá smysl. Vil jsem, i kdy jsem nezapomnl, e jsme ti sta let ili pod Habsburky - a dosud vím, e pravda a láska zvítzí nad lí a násilím.Ale neuvaoval jsem o tom, zda se toho doiji v naší poslední variaci.
 
Rena: Jaký vdecký objev podle Vás nejvíce prospl lidstvu?
Pepíek: Reno, snad pluh? Snad léky?
 
Terezka: Prosplo by lidstvu, kdyby ho pravideln nkdo profackoval?
Pepíek: Terezko, to je, myslím, marná otázka a tak bezbehá jako: Nebylo by lépe, kdyby lidstvo nikdy neexistovalo? Ani na jednu, ani na druhou nemám odpov.
 
Terezka: Neprosplo by lidstvu víc, kdyby nic neobjevilo?
Pepíek: Terezko, nemyslím, e nco takového je mono obhájit, ale jsem si jistý, e se najdou zástupy obhájc kadé ohavnosti.
 
Rena: ím nejradji zamstnáváte svj mozek?
Pepíek: Reno, myslím, e mozek spíš zamstnává  mne. Nebo snad jsou to impulsy zvení, které zaklepou na mj mozek, ten potom zamstná mne (kdokoliv já - mimo mozku - jsem)…
 
Terezka: Me Váš mozek obhájit zlo páchané na lovku za jeho názor?
Pepíek: Terezko, nemyslím, e nco takového je mono obhájit, ale jsem si jistý, e se najdou zástupy obhájc kadé ohavnosti.
 
Rena: ím nejradji zamstnáváte své ruce?

Pepíek: Reno, to je otázka, která se u mne nikdy nepihlásila. Moje ruce jsou velmi autonomní. Ale kdy na to (Vaší zásluhou) myslím, pak bych asi musel íct, e moje ruce se nejrozkošnitji cítily pi plavání v teplé vod.
 
Terezka: Ml jste nkdy lidský osud ve vlastních rukách?
Pepíek: Terezko, ne tak, abych mohl rozhodnout o pokraování i konci lidského ivota. Díky Bohu.
 
Rena: ím nejradji zamstnáváte svoji duši?
Pepíek: Reno, tohle je dvojklanná otázka: nejsem si toti jistý, co je duše. Hlas, který mi íká, co je správné, jakási šra do vnosti? Je to nco, co mohu zamstnávat? Pak to musí být nco, emu mohu udlovat rozkazy. Dkuji za otázku, na kterou nemám odpov.
 
Terezka: Zamstnala Vaši duši Milada Horáková jen na ástený úvazek? (viz recenze na film "Milada", pozn. redakce)
Pepíek: Terezko, Milada Horáková moji duši zamstnávala snad víc, ne kdokoliv jiný. Víc, ne kdokoliv jiný mne nutila od mých tinácti let hledat Boha.  Kdy mi bylo tináct, jednu noc jsem v bouce bhal po vesnici a kiel do blesk: "Jestli jsi, tak mne zab´." Proces s Miladou Horákovou m zastihl u v uprchlickém táboru v Nmecku, kde byli také rodiny Jiího Corna a Dr. Karla Jeábka a  kde ekal na emigraci i manel Milady. Spolen poslouchali vysílání procesu s Miladou. Dovedete si pedstavit, jak se cítil Miladin manel?
 
Rena: ím nejradji zamstnáváte druhé?
Pepíek: Reno, touhle otázkou jste m chytla. Já opravdu nerad zamstnávám druhé lidi. Leda kdy jde o placenou záleitost.
 
Terezka: Zamstnal byste i Václava Havla?
Pepíek: Terezko, záleí v jaké roli bych ho ml zamstnat? Jako essayistu? Jako dramatika nebo eníka? V podobných pozicích bych neml problém. Ale problém jsem s ním ml v otázce dlení eskoslovenska. Havel pijel do Toronta 9. února 1990. Mlo to být jeho první velké setkání s krajany a hlavn tmi, které vyštval komunistický reim. Havlv torontský pítel, profesor Torontské univerzsity, G.H. Sklling, m navrhl na roli MC pi setkání na Torontské univerzit. Havel a mluví slovenské skupiny Rev. D. Toth pronesli ei, v nich ádali, aby v eských zemích od sebe oddlili vdomí eské státnosti od státnosti eskosloslovenské, a tak posílili národní vdomí a sebevdomí obou národ. Havlv lánek byl uveejnn v krajanském tisku, kde byla rovn uveejnna moje opovd´: "píští formální rozdlení eskoslovenska by v budoucnosti bylo daleko snazší, kdyby ke skutenému rozdlení došlo te." A pak jsem rezignoval na všecky krajanské funkce. Ale skoro souasn jsem si uvdomil, e  tím víc práce uvalím na ostatní krajanské dobrovolné pracovníky a  rezignaci jsem odvolal. Ale  nešel jsem na party k Havlov poct, kterou uspoádali manelé Škvoretí. Take, kdybych  ml co mluvit do volby prezidenta SR…
 
Josef ermák, Renata Šindeláová a Terezie erbáková
* * *
Editor Vra Kohoutová vera.toronto@gmail.com
Koláe Marie Zieglerová
Zobrazit všechny lánky Josefa ermáka
Zobrazit všechny lánky Renaty Šindeláové
Zobrazit všechny lánky Terezie erbákové


Komente
Posledn koment: 26.08.2018  21:51
 Datum
Jmno
Tma
 26.08.  21:51 Renata . Dkuji...
 26.08.  20:55 ryfuk
 26.08.  18:16 JaninaS
 26.08.  16:42 Blanka K.
 26.08.  16:03 Jaroslava Turkov
 26.08.  09:56 ferbl
 26.08.  02:54 Ivan
 25.08.  17:23 Ludmila
 25.08.  16:26 Von
 25.08.  09:32 KarlaA
 25.08.  09:19 PEPEK VYSKOC
 25.08.  07:05 miluna