Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Hedvika,
ztra Luk.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat.
 
Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.
 

Kulovnice
 
Ve Vickovicích jsem stílel dost srního, také zde ale byli divoáci a brokovnice pestávala stait. Poídil jsem si tedy kulovnici. V originále rakouskouherská jezdecká karabina – Manlicher ráe 8,2x50R.
 
  
S touhle zbraní jsem si uil svoje. Za prvé to byl její nenapodobitelný zptný ráz. Tuto vlastnost jsme mli okusit s fotem hned pi seznámení oba na vlastní ki. Pivezl jsem si ji a bylo nutné sezkusit, jak stílí. Byla hezká, celopaebná. Závr, aby nevypadala vojensky, byl upraven do tvaru aludu. Zásobník na pt ran. No – paráda!
 
Na zahradu polesí Vickovice jsme šli vybaveni Rudým právem. To byly njaké noviny. Velké ve svém formátu! Bylo ureno, e první budu na padesát metr stílet já. Šéf pušku okoukl a povídá: „Kouknou, ta potvora má vrtání jako moje Mexianka. Rozbije jim to hubu. Dají si pozor!“
 
Musím vysvtlit tu Mexianku. Vlastnil polesný kulovnici, kterou kdy jsem poprvé uvidl stát ve stojanu, tak trochu zaprášenou, mohl kadý povaovat za vzduchovku. Hlave nebyla o mnoho silnjší, jen ten otvor pro stelu byl vtší. Ta strmost vrtání, kterou ta flintika mla, se nedala najít snad nikde jinde. Hlavní však na té pušce bylo Made in Mexiko a datum z konce devatenáctého století. Nikdy jsem ale nebyl u toho, kdy se z této zbran stílelo.
 
Tak te aby mi ta moje nerozbila koukání, zasadil jsem ji pevn do vidlice jablon, co nejvíce chytil a vystelil. Výsledek byl ten, e Rudé právo zstalo netknuto a z obou dírek nosu mi tekla krev!
 
„Ukáou to sem! Jak se mohli nkam trefit, kdy si rozbíjeli nos? To musejí takhle.“ Fot pebil, opel pušku o jablo a vystelil. Výsledkem bylo zase nco zajímavého. Krev mu sice netekla, ale kulovnice leela na zemi! „Tak to je horší mrcha, ne ta má moje.“ Noviny zasaeny nebyly. Pak jsme se njak nauili s tím vraedným nástrojem zacházet. Skuteností bylo, e noviny jsme zasáhli do horního okraje na pouhých patnáct metr! „To nic, pinesou pilník, kladivo a pilku na elezo!“ A dly se vci nevídané. Nakonec se ty noviny na tch padesát metr daly zasáhnout docela dobe a do stedu.
 
„Tak a te dou za Kleákovy. Chodí tam lazar a bude pou. Mli by ho mít na ránu.“ A tady je zaátek další píhody z Vickovic, která zní jak ta povstná latina, ale není to tak. Svdkem byl Toník Novák, nejprve hajný, potom technik a nakonec fot na Bohdani.
 
Podle navedení našeho fota jsem šel na toho srneka za Kleákovu zahradu. Byl to skuten lazárek. Paliká a ješt nic moc ve zvin. Prost pouový srneek pro dva.
 
Vycházel docela brzy na jetelišt. Nestál jsem ani pl hodiny. Vyšel. V poklidu a bezpen. Zamíil jsem s oporou na osmdesát metr. Rána jako z dla! Toti moji kulovnici se dalo poznat mezi stem výstel i podle kraválu, jaký dlala. Srnec na to skoro nic. Z Chotusic sem toti zalétávala vojenská letadla,  kdy vyvádli mladé. Take njaká rána sem nebo tam, nic nebylo. Zašel do kraje lesa a koukal, co se to asi stalo.
 
Potichu, jak bylo jen moné, jsem pebil. Znova namíil a zmákl spouš. Po rán se srnec trochu nahrbil, poskoil nkolik krok a v ostrvku ttiny se zlomil. Pokal jsem tu povinnou chvilku a šel k úlovku. Rána to nebyla nijak ukázková. Hodn dozadu na játra. Ale sedla a srneek byl zhaslý. ádnou paseku, jako dlají ve zvin sedmiky, ta kule neudlala. Jen tak prošla.
 
Vyvrhl jsem úlovek a odnesl dom. Tam mi zaalo vrtat hlavou, jak to vlastn na kraji lesa za Kleákovými bylo. Pro se nechytila ta první rána? Kam vbec šla? Došel jsem na místo inu. A hledal. Stopy po první rán jsem našel v jetelišti dost mimo místa, kde asi stál cíl. Nejvtší pekvapení však pišlo, kdy jsem našel jasný dkaz o cest kuliky, která ukrátila srnekovi ivot. Prošla okrajem smrku, moná tak dvacet centimetr silného, a vybhla tak, e našla smr, kam bylo ureno. Stelil jsem toho srnce skrze devo! 
 
S Toníkem Novák jsme si to prohlédli naprosto jasn. Nemusí mi nikdo vit. Me m mít za lháe. Ale toto není myslivecká latina!
 
Antonín Suk
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 10.08.2018  15:53
 Datum
Jmno
Tma
 10.08.  15:53 Bobo -:)))
 09.08.  14:04 ferbl
 09.08.  13:12 Vendula