Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Dana,
ztra Simona.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

POVÍDAKY (6)
 
Kdysi jsem, ze smutku, psala po veerech, co m bhem dne potkalo. Pro potšení svých pátel jsem tch asi padesát povídaek nechala vlastním nákladem vydat. A m Marie Zieglerová (Mara) pobídla; dovolte mi, kdo rád nahlííte do SeniorTipu, nabídnout je i vám všem. To dobré potení!


BÍLÁ HOLUBICE
 
Jednou, sestoupila jsem do suterénu našeho domeku a otevela dvee do domácí kotelny. V šeru mezi kotlem a uhlím jsem uvidla  v prachu na podlaze bílou holubici.  Dívaly jsme se na sebe. Nepohnula se, blounká a neposkvrnná  ani smítkem.  Jak dlouho jsme se na sebe nehnut dívaly?
 
Já, abych ji nepoplašila, ona ... pro?
 
Promluvila jsem na ni: Co tu dláš? Pomalounku  jsem se k ní blíila, musela jsem projít kolem ní, abych mohla otevít vrata do zahrady a pustit ji ven.  Jak se dostala do kotelny? Pooteveným okýnkem? e se neumazala! Otoila se  ke mn zády a capkala pede mnou, prošly jsme sušárnou, vešly do garáe, trefila tam. Beze strachu m nakonec pustila ped sebe. Otevela jsem vrata a vyšla do zahrady první.
 
Ona za mnou váhav. Jakoby smutn vycapkala ped vrata, u se na mne nedívala, jen nad ímsi váhala. Nco divného se ve mn dlo,  tém hrza, ale beze strachu. Lehounce se vznesla a krouila nade mnou.  Já s hlavou zvrácenou jsem polykala  slzy a šla za ní, kdy vtšími a vtšími kruhy, výš a výš, odlétala.
Málem jsem nahlas zavolala  MAMINKO !
 
 
 
ŠEDÁ HOLUBICE
 
Holubice leela mezi dvma mladými tisy s kídly rozevenými k letu. Hlavu mla poloenu na stranu v hlubokém spánku. Kolem ní vtík povíval šedými peíky, je ztratila pi tom usínání, ale stopy ádného zápasu nikde.
 
Tlíko u bylo ztuhlé, a kdy jsem je obrátila bíškem k sob, objevila se na hrudi rudá stopa, jakoby ji nkdo zastelil a trochu krve uniklo. Byla to bobulka velikosti rybízu, odstranila jsem ji, hru zstala istá.
 
A tu vidím, e na zemi pod ní a kolem ní je tch rudých bobulek roztroušeno víc. Nkteré potrhané, jiné nedotené. Posbírala jsem je a spolu s holubicí vloila do pytlíku k pohbení.
 
Dovedu si pedstavit, e pozela jedovaté plody a umela. Ale kde se vzalo tolik bobulek na jejím míst posledním? A pro ztratila ta nná šedá peíka?
 
Ráno piletl holoubek a na vtvi borovice echral své letky.

 
SVATEBNÍ KYTICE
 
Svatební kytice hoela
mumifikovaná desítkami let
hoely bílé stuky na  zelené myrt
re stále rudé vydechovaly své lístky
do sivého popela
hoela  krajka objímající kytici
nejdéle plakaly re
a mé oi slzely voavým dýmem.
 
 
 
Tato melancholie je dost smutná, ale ráda na ni vzpomínám.
 
Olga Janíková
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 15.07.2018  06:58
 Datum
Jmno
Tma
 15.07.  06:58 Vclav