Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Helena,
ztra Ludvk.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zapomenuté osudy  - 13
 
POÁTKY FILMU
 
RUDOLF MYZET

 
Ve vyprávní o hvzdách eského filmu musím pedstavit i lovka, který v samých jeho poátcích zaal plout jako hvzda stední velikosti na nebeské báni Hollywoodu. Jmenoval se Rudolf Myzet. Dnes se u asi nedozvíme, kdo z vládních rad ministerstva školství pišel na nápad prvního zahraniního stipendia v oboru filmu. Nesporné však je, e toto stipendium pipadlo Myzetovi a e sestávalo z pouhých šesti tisíc korun, které staily jen na cestu do New Yorku. Dál se o Myzetv osud nikdo nestaral.
 
Hned v New Yorku se mladý reisér uchytil ve filmovém komparsu, aby si vydlal na elezniní jízdenku do Hollywoodu. Dlal i maskéra chicagské opery a reíroval ochotnická vystoupení našich krajan. Teprve po deseti msících strastiplné cesty dorazil k branám hollywoodských ateliér. Nejdív ho odtud vyhodili, snad proto, e takových tu picházely tisíce. Nakonec se uplatnil, ale v prvních tech tkých rocích jen malými rolemi cizinc, vtšinou v komparsu. A kdy u u dosahoval na první lístky vavín, objevil se ve filmu zvuk a Myzeta s cizím pízvukem zas nikdo nepoteboval.
 
Po delší dob reiséi pochopili, e cizí pízvuk je pro role cizinc naopak výhodou a Myzet konen zaal doopravdy toit; dohromady ve více ne dvanácti  stech filmech. Nakonec nebylo v Hollywoodu umlce, s ním by byl nepracoval. Natáel v prvním filmu slavné Grety Garbo. Znal osobn hrdinného Fairbankse, ped kamerou zápasil s Rudolfo Valentinem, prvním milovníkem. Uil se jezdit na koni v Arizon, aby se jako zlý kovboj  zúastnil natáení seriál slátanin. Natáel dokonce i s nejslavnjší filmovou holikou všech dob, se Shirley Temple. Myzetovy vzpomínky patily i slavnému Erollu Flynovi, ale ml štstí natáet v pti filmech s nejvtším filmovým umlcem všech dob, s Charlie Chaplinem; ve filmu Cirkus, ve Svtlech velkomsta, v Moderní dob vystoupil v roli kavárenského muzikanta, v Diktátorovi provázel Chaplina s generálskou suitou a ve filmu Monsineur Verdoux jako zkrachovalý bursián spáchal sebevradu.

 
 
Pes malé i vtší role se Myzet dostal i k reii. Za války spolureíroval film Odmítáme zemít, dílo vyprávjící o tragedii Lidic. Nakonec se stal hoolywodským poradcem pro evropské záleitosti. Od eského krajana Johna Peterse (Jan Petr) se nauil v Hollywoodu nezbytné suverenit – na píklad reie hledala dva Holanany: pihlásili se, a kdy mli hovoit holandsky, mluvili ovšem esky. Reisér pravil „very very good“ a byli angaováni, dokonce za dvojnásobný plat.
 
Aby nebylo pochyb, z Myzeta se pese všechno milioná nestal; cesta, pvodn plánovaná na jeden rok se protáhla na tvrt století jen proto, e Myzet neml dost penz na zpátení cestu. Vzpomínal „bylo nás tyi tisíce herc a komparsist, dovedete si pedstavit, jak bylo tké sehnat angamá?“ A tak se mu i stalo, e dva msíce nezavadil o práci a potom dokonce i trpl hladem.
 
A pece nemyslel zdaleka jen na sebe. Zastupoval v organizaci hollywoodských herc zahraniní pracovníky, tch tam byla vtšina. A pomáhal krajanm, hlavn v letech krize, v letech 1933 a 1935 sehnal americkým echm a Slovákm tolik práce v ateliérech, e vydlali dobrých 35 tisíc dolar. Vystupovali jako folkloristická skupina ve filmech z venkovského prostedí. A na Olympijských hrách v Los Angeles pivedl Myzet tuto krajanskou skupinu do exhibiní soute národ. Pedstavovali ivou eskoslovenskou vlajku a získali první cenu. Krajané proto na Myzeta nikdy nezapomnli. Kdy se roku 1947 vracel do vlasti, uspoádali mu velké oslavy v hollywoodské eské restauraci. A ve své pošt má mnohé dopisy orazítkované ve Spojených státech.
 
Natáel pak i v eskoslovensku. A shodou okolností, jako ve vtšin amerických film, vystupoval v uniformách. Vystídal pi své práci stejnokroje všech policejních sbor a armád svta, Alexandrem Velikým poínaje a Hitlerem kone. A také pednášel na filmové fakult, psal scénáe a reíroval. Myzetv ivot byl nabitý tolika událostmi, e ho svt nakonec pedasn vyerpal.. Dív nebo pozdji se musela projevit léta hollywoodského strádání, hladový ivot v Horomicích u Prahy, kde patil k tinácti dtem tesae Františka Procházky a ovšem i dina na velkostatku, kde zaal Myzet pracovat od svých deseti let. A nepidaly mu ani studie na dramatické škole, kterým zasvtil všechen volný as po zamstnání. A to nemluvíme o bezpotu bezesných nocí.
 
Kdy jsem ho navštívil, byl velmi unaven a jen s krajním vyerpáním dokonil své vyprávní. Svil se, e by chtl ješt sepsat kníku vzpomínek nazvanou „Byl jednou jeden Hollywood“. Ale brzy na to jsem se dozvdl e ji u nenapíše … Narozen roku 1888, zemel ve své vlasti roku 1964.
 
Slavomír Pejoch-Ravik
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
 
 Datum
Jmno
Tma