Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Romana,
ztra Albta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Ema Destinová
Moná e si ješt nkdo i dnes, krom znalc, vzpomene na jméno Ema Destinová, která se vlastn pvodn jmenovala Ema Pavlína Kittlová a svtlo pozemského svta spatila v Praze dne 26. února v roce 1878.
Pvodn chtla být „houslistkou“, na které se uila hrát u pana Ferdinanda Lachnera v Praze, a ji ve svých osmi letech vystupovala na koncertech. Ve svých 14ti letech zapoala se studiem zpvu v létech 1892 – 1896 u paní Marie Loewe Destinn, po ní pak z dík  pevzala - jako své umlecké jméno, jméno své  uitelky - Destinn.
Z politických dvod bylo njaké angama na operní vystoupení v Praze v tehdejší dob pro ní nemoné, a tak poprvé zpívala v srpnu 1898  v berlínské Kroll opee jako Santuzza v „Cavalleria rustikana“. V záí 1898 debutovala opt jako Satuzza na Berlinské Hofoper, a zde zstala jako stálý len do roku 1908.
Zpívala v pvodních provedeních oper > Mudarra< v roce1899 od Ferdinanda le Borneho, v roce 1904 od Leoncavalla> Roland z Berlina, v roce1905 od E. Humperdincka>Satek proti vli v roce 1906 sehrála roli >Salome< ve stejn jmenované opee od Richarda Štrausse.
 
V roce 1903 zpívala v berlínském Západním divadle roli Milady v >Daliboru< od Bedicha Smetany.  Mezi tím v létech 1901-1902 vystupovala na slavnostních hrách v Bayreuthu jako Senta v >Létajícím Holananovi<. V roce 1905 vytvoila roli Donny Anny v Mozartov > Don Giovanni< na londýnské opee Covent Garden. Zde rovn v titulni roli premiery Pucciniho opery >Madame Butterfly< s Enrikem Carusem a Antonínem Scotti. Zde zpívala do roku 1914, potom ješt opt v roce 1919, kde mimo jiné postavy, debutovala v ajkovského premiee > Eugen Ongin < (s Matta Bastini) v titulní roli. Ped tím té v roce 1901 byla hostem státního divadla v Zurichu a  v roce 1913 v divadle de la Monnani v Bruselu.
Po úspšných vystoupeních ve Vídni, Londýn, Praze, Paíi, vtších nmeckých operách v Hamburku, Dráanech, Wísbadenu byla pozvána do newyorké Metropolitan Oper. Zde zán debutovala na zahájení sezóny jako Aida a v roce 1909 hrála  Maenku ve Smetanov „Prodané nevst“, v roce 1910 jako Líza v premiée ajkovského opery >Piková dáma<. 
Roku 1908 se pipravovala na roli Marty v americkém prvém pedstavení od d’Alberts >Hluboká zem<, v roce 1909 následovala titulní role >La Wally< od Catalaniho. Zde té zpívala 10.prosince1910 v pvodním provedení Pucciniho >La Fanciulla del West< jako partnerka - Carusa a Paskala Amáta - Minni. Tuto stejnou roli hrála v roce 1911 na londýnské opee Covent Garden.
V „Metropolitan Oper“ v New Yorku „zazáila“ Ema Destin ve 247 vystoupeních, z toho ve 22 rolích mezi jinými jako Santuzza v titulní postav >La Gioconda< od Ponchielliho, jako Butterfly, jako Nedda v >Bajazzo<, jako Eva v >Misti pvci<, dale Elisabeth v >Tanheuserovi<, Alice Fordová ve >Falstafovi< od Verdiho, Lisa v >Pikové Dám<, Pamina v >Kouzelné flétn<, Amelia ve Verdiho >Ballo v zamaskování<, Leonora v >Trubadrovi<, Valentina v >Hugenotech< od Meyerbeera.
V prbhu prvé svtové války opustila Ema Destinová severní Ameriku a vrátila se po dlouhé dob do vlasti, kde jako velká vlastenka podporovala nezávislost eskoslovenska. Pro toto své okouzlení byla té doasn od rakoských úad i zatena, pesto, e ped svým návratem získala americké státní obanství. Rozhodujícím dvodem pro její návrat bylo také to, e její snoubenec francouzský barytonista Dinh Gilly zde byl rakouskými úady zaten. Rakouské úady jí odebraly cestovní pas, tedy návrat do New Yorku byl nemoný. To se uskutenilo teprve po ukonení prvé svtové války a vznikem eskoslovenského státu. Své angamá si Ema Destinová mohla trochu vylepšit v té dob a v roce 1917 pohostinským vystoupením v praském Národním divadle.
V roce 1919 se opt, po dv operní sezóny navrátila do Metropolitánské opery stále pod jménem Ema Destinová. Mezi tím té byla  opt hostem v Londýn jako Aida, a v roce  1923 na opee v Oslu. Ale v roce 1926 se s konenou platností s operním jevištm s tkým srdcem po 28ti létech své záivé operni dráhy rozlouila. Po návratu ze Skandinavie se Ema Destinová provdala za nadporuíka eskoslovenského letectva Josefa Halsbacha.
Roku 1927 vystoupila opt na jevišti v Berlín a Bratislav na koncertech, le její úspch byl jen prmrný. K desátému výroí vzniku eskoslovenské republiky byl k této píleitosti vnován koncert v londýnské Queen’s Hall, a ten byl její „Labutí písní“.
Té i jako koncertní pvkyn mla velikou mezinárodní karieru, a dokonce také psobila i v nkolika filmech (tenkráte ješt nmých), mimo jiných té ve >Lví nevsta<, kde vystoupila sama se lvem ve lví kleci. Jako zámoná dáma si zakoupila 1914 v echách zámek Strá, kde ila. Na koncertech vystupovala potom ji jen píleitostn. V té dob byla v eskoslovensku oslavována jako národní hrdinka, a po její smrti dne 28. ledna 1930 jí na její poest vystrojil eskoslovenský stát státní poheb. Pohbena jest v estné hrobce v Praze na Vyšehrad. Byla to zejm nejen hudebn velmi nadaná dáma, ale je velmi zajímavé, e psobila i literárn-poeticky, a nkteré její básn byly i zveejnny,
jako na píklad Boue a Klid ( ale jen v nmeckém jazyce ,1902– Sturm und Ruhe).
Její pekrásn zralý sopránový hlas, s neobyejn barevnou výrazovou škálou, v jejích více jak osmdesáti rolích, zapsobil neobyejnou  emocionální silou. Ema Destinová  byla jednou z nejvtších opernich zpvaek své doby.
Bohat byly její árie té nahrány na gramofonových deskách jako:Columbia, Odeón, HMV A Edison. Na gramofonových deskách firmy G & T jsou od ní celé opery > Fausta< a > Carmen <,  které vznikly v roce 1908 v Berlín.
„Boská Ema“ byla nazvána ve své rodní vlasti.
Tomáš Vodika, Švýcarsko
 Elsa
 Aida
 Maenka
 Milada
 Tosca
 
Pozn.: O Em Destivé bylo ji velmi mnoho napsáno. Jisté je, e to byla opravdu záivá hvzda na svtových operních zcénách, a loský rok 2005 nám pipomenul její úmrtí ped 75 léty v eských Budjovicích. Museum v Jindichov Hradci zakoupilo po jejím úmrtí njaké její pozstalosti, a otevelo za tímto úelem oddlení nazvané sí  Emy Destinové. Na její poest vydala té tehdejší eskoslovenská repulika poštovní známku a bankovku s jejím portrétem.
 
Lit.: V. Holzknecht & B. Trita: »E. Destinová ve slovech a obrazech« (Praha 1972); M. Pospíšil: »Veliké srdce. ivot a umní E. Destinové« (Praha 1974); Marie Bajerová: »O Em Destinové« (Praha 1979); Else Lasker-Schüler: »Emmy Destinn« (in Das Theater, Jahrg. 1, 1910). A. Rectorys & J. Dennis: Emmy Destinn (in »Record Collector«, 1971-72).Google.


Komente
Posledn koment: 28.02.2006  08:08
 Datum
Jmno
Tma
 28.02.  08:08 Zdenka
 27.02.  13:32 Vra NL o Destinov
 27.02.  09:39 Svatopluk Ema Destinov
 26.02.  23:28 Eva Mar Smutn zmek
 26.02.  16:11 Zdenka
 26.02.  14:14 Vra NL Ema Destinov
 26.02.  13:58 Karla I. film
 26.02.  13:10 Kamila
 26.02.  10:06 Standa
 26.02.  10:02 Karla I. Ema Destinov
 26.02.  08:32 Karla