Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ldie,
ztra Radana.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vný slunovrat
 
Slunovrat je astronomický termín pro den, kdy, nejjednodušeji vysvtleno, slunce vystoupí v poledne nejvýše (letní slunovrat) nebo nejníe (zimní slunovrat) z celého roku.

Slunovrat je  té magický okamik všech lidských civilizací, na jeho pivítání se mnohdy stavly velkolepé svatyn – v Evrop nejznámjší Stonehenge na britských ostrovech.

Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21. ervna a zimní kolem 21. prosince, pi em jejich pesný as se me mírn mnit. Letošní zimní slunovrat nastane u nás 22. prosince v 5:30 hodin ráno.
 
U od dob našich pohanských pedk byl pi oslavách slunovratu nejdleitjším dnem 21. a 22. prosinec.
Oslavován byl noním bdním a písným pstem. Konaly se rozliné obady, které mly zajistit bohatou úrodu, hojnost potravy a zdraví pro nadcházející rok. Ráno 22. prosince vítali lidé Slunce, pibliující se opt k Zemi.
 
Návrat Slunce se oslavoval celých 12 dní a 12 nocí. Kadý den tak symbolizoval jeden msíc v roce. Naši pedkové podle poasí v jednotlivých dnech usuzovali na poasí v následujících dvanácti msících píštího roku. Rznými pesuny v kalendáích došlo však postupn k rozdlení pvodn jednotného svátku na dva – na Vánoce a na Nový rok.
 
Pohanské obady byly postupn vytlaovány svátkem církevním, oslavujícím narození Krista. Pestoe se církev snaila pohanské zvyklosti vymýtit, je ješt dnes oslava vánoc prostoupena jak církevními, tak pohanskými zvyky – napíklad schovávání šupiny z kapra, kladení mincí pod talíe, rozkrajování jablek, pouštní skoápek se svíkou a dokonce chození na plnoní mši a podobn, to jsou  dávné zvyky pohanské.
 
Jak se prolínaly zvyky pohanské a kesanské v eských zemích?

Štdroveerní veee zaínala se soumrakem po zapálení "vánoního ohn" slavnostním pípitkem, který pronášel hospodá, kdy popál domu zdraví, štstí, úrodu a blahobyt. Veee bývala vdy postní, písný pst se drel celý den. Na stl se pinášelo vdy co nejvíce jídel, které dala zahrada, pole i les, aby tak byla zajištna hojnost po celý rok.  Vail se na píklad hrách, nikdy nesmla chybt jablka pedstavující zdraví, oechy symbolizující hojnost a esnek pro svoji ochrannou roli.
 
Významné bylo i peivo, které se jedlo hned jako první po pípitku, a které lámal a rozdloval hospodá. U nás to byla staroeská calta, co byla vánoka nebo houska. Kolá se dlil vdy na tolik díl, kolik bylo len domácnosti, navíc se nechával jeden díl pro pedky. Nkde se ješt zvláštní díl dával dobytku a nosil na pole. Do koláe býval asto zapeen stíbrný peníz nebo jiný magický pedmt; kdo ho našel, ten ml mít štstí po celý rok.
 
S veeí bylo spojeno i mnoho dalších magických úkon. Znan rozšíená je vštba z oechových jader. Dobré a zdravé jádro vštilo lovku zdraví a hojnost, scvrklé a špatné jádro pak znamenalo nemoci a bídu, kdo vylouskl erné vysušené jádro, mohl i umít. Dobrým znamením byl zdravý jádinec ve tvaru hvzdy v rozkrojeném jablku. Ze starých dob je známé i pouštní svíek po vod nebo lití olova. as po veei rozhodn nebyl ádnou dobou smutku a melancholie. Ve stedovkých echách si církev asto stovala, e se mui i eny po štdroveerní veei bujn veselí a dokonce hrají v kostky.

K jednm z nejstarších zvyk zimního slunovratu patí koledování. Pvodn se jednalo o obchzky mladých mu po štdroveerní veei, kteí nosili masky nebo byli pestrojeni za rzná zvíata. asto se pevlékali do enských šat, aby co nejvíce zmátli "zlé síly". Jeden z koledník nesl na tyi šesti nebo osmicípou hvzdu, která údajn znamenala betlémskou hvzdu, ale stejn tak dobe mohla pedstavovat i nové záící Slunce. Koledníci chodívali dm od domu, všude zazpívali nkolik koled, které oznamovaly fakt narození "mladého boha", potom páli domu zdraví, úrodu a blahobyt. Za koledování dostávali dary; jídlo, pití nebo peníze.
 
V echách se ustálil zvyk koledování na sv. Štpána. Jasné pohanské elementy v maškarních prvodech koledník však vadily církvi, která proti nim tvrd vystupovala. A tak dávný rituál z celého slovanského svta postupn vymizel, nebo se promnil na "nevinnjší" dtskou koledu.

Nemén rituál se vázalo i na první svátek vánoní – Hod boí vánoní. V echách se tradin obdvala husa. V jihoslovanském a východoslovanském prostedí se k obdu peklo prase, protoe pro svou kulatost je starobylým posvátným zvíetem nkterých sluneních boh. Ne nadarmo se ješt dnes dtem íká, aby se na Štdrý den postily, jinak neuvidí "zlaté prasátko".

Do tohoto období patí i Nový rok, kdy si píbuzní a známí chodí pát štstí a zdraví, popípad se i obdarovávají drobnými dárky. Podle eského zvyku se ten den nemá jíst drbe ani ryby, aby neuletlo, i neuplavalo štstí. Na koledy se chodilo a do Tí král.
 
Podoba  vánoc a Nového roku podléhá promnám neustále. Idylické ladovské vánoce odnesl as a nové generace jakoby se vracely zpt do pohanských dob, kdy doba slunovratu – vánoc, byla dobou nevázaného veselí. Kdo me, spojuje si vánoní dny s Novým rokem jako jedinou slavnost a i to je svým zpsobem návrat k dvanáctidennímu slavení ivotodárného slunovratu. Prastaré zvyky, které vzešly z dávných   zákonitých ivotních cykl, pipomínají se svou magickou silou i v moderní dob.
 
Olga Janíková
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 22.12.2017  17:15
 Datum
Jmno
Tma
 22.12.  17:15 Mirek
 21.12.  14:28 Von
 21.12.  09:36 ferbl