Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Albta,
ztra Nikola.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat.
 
Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.
 

O koatech a o Punovi
 
Milí pátelé, zamyslel jsem se a usoudil, e Tonda Suk byl pro nás takový velikán, e by se na nj nemlo zapomenout. A protoe jsem mu ped lety pro Pozitivní noviny pepisoval nkolik lánek (neml tehdy ješt poíta), mám ty lánky ve svém archívu. Redakce PN mi dovolila, abych je mohl pedávat i SeniorTipu a tak zde je další z nich..

 
Srden zdraví Vladimír (von)
 
Koka, kterou jsme ubydleli v naší hájence, se spustila s nkterým kocourem ze vsi a náš malý Honzík ml moc práce. Ve stodole na mlat se odbývalo krmení koiák. Batolila se tam tyi krásná koátka, dv erná, asi po tátovi, a dv ernobílá. To po mám.
 
Krmení nedokavc se ujmul Honzík a plnou odpovdností. A se mi zaalo zdát nco divného. Vdy ti mourkové nejsou schopní tolik mlíka, co jim kluk nosil, spotebovat.
Protoe hájenka nebyla ádná mladice, byla vybavena i takovým domekem se srdíkem ve dveích. Sice na potebné místo jsme pi oprav postavili novou splachovací mísu, a co je to platné, domeek se tady zachoval jako lahdka. Pravda, v zim to od spodu nepíjemn táhlo, ale v lét musel kadý závidt. Škvírami bylo vidt na dvr i do stodoly. To jednou pivedlo k odhalení záhady spoteby našich koátek
 
Sedl jsem naveer na prkénku. Do stodoly vlezl Honzík s miskou pro krmení. Strávníci se ukázali okamit. Postavil misku na zem a stalo se! Klekl na všechny tyi a u se strkali hlavou sem i tam. Jen aby kadý vydobyl lepší místeko pro upíjení mléka. Nevyrušil jsem je. A se iví. Jen jsem se svil mamince a to byla chyba! Byla z toho dost špatná.
 
Tak jsme si pokali a krmení bylo zkontrolováno maminkou. No to bylo kiku! Honzík nemohl pochopit, co je na tom špatného? Byl na samot skoro poád sám. Tak povaoval všechno, co tam bylo, za své kamarády.
 
asem se dohodli. Koata chodil krmit dál, ale s doprovodem.
 
Dodnes si nedovedu nijak rozumn vysvtlit chování Punti cestáového. Byl to pes, co ves dala. A co mohla dát osádka, jako byly Vickovice? Bylo nás tam celých patnáct obydlených chalup!
 
Puna ml z nepochopitelných dvod ke svému tlu, je nepipomínalo nic vrnji, jako kousek tlaenky, i kupírovaný ocásek. Nebyl lovecký, neml nátok na vlajku nebo prut. Svrchu byl rezavý jako liška a bicho, které pi zbném pohledu zabíralo asi tak ti tvrtiny tla, bylo slušn bílé. Uši pevislé, pohled a dost dobrý a pitom poouchlý. Prost psisko venkovské, ale neobyejné. Ml jednu vlastnost, kterou by mu závidli i ti špikoví psychotronici. On dokázal pedvídat!
 
Cestáv soused chodil zabíjet po vsích prasata. A tady práv tkvla ta mimoádná vlastnost Punti. Bylo jedno, jestli šel ezník do Michalovic, Tebtína nebo do Bludova. Také mohl zstat i ve vsi. Jene kamkoliv se vypravil, tam ped vrátky u ekal Puna.
 
Soused – ezník mu urit pedem nic nevyslepiil. Ale jakmile zaal dávat vercajk do tašky, pipravoval se startovat i jeho psí souputník
 
Ze zabijaky v cizin ten masorout moc neml. Pokal si na mord, vykolení vepíka a spchal dom. Sem tam sebral, co se vyhodilo. Z ciziny se vracel vdy bez trofejí. O trochu jinak tomu ale bylo jednou doma.
 
Teta Šastnová si pi zabijace staila pipravit naklepané ízky do sklepa. Po odleení je zítra jen obalí a bude obd. Nebyl! Okénkem do suterénu baráku našel po uchu cestu Puna. Nabral do mordy, co se dalo a odnesl dom na práh. Hezky to rozloil a nkolikrát se vrátil. Take – co bylo pvodn ve sklep, bylo te na prahu. Neseral ani kousíek. Natolik v nm pracovalo vdomí odpovdnosti ke smece! ekal asi pochvalu, ale s tou to nebylo nijak slavné. Spíš se dokal opovrení. Jene – tak svt odplácí nejen psm!
 
Zkoušel jsem pak cestáe: „Hele, pute mi Punu, docela bych si dal ízek!“ Nikdy nepjil. Spíš mi vše vysvtlil po zpsobu babky z hospody. Taky jaký div, vylíhli se oba v jednom vickovickém hnízd. Dokázali se nahnvat, ale nikdy hnvat!
 
A ten Puna, pejsek, u mne zstal záhadou.
 
Antonín Suk
* * *
Anotaní obrázek František Kratochvíl
Kolá Marie Zieglerová

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 10.11.2017  12:00
 Datum
Jmno
Tma
 10.11.  12:00 Vendula
 10.11.  10:27 ferbl
 10.11.  08:50 Alena
 09.11.  08:01 KarlaA
 09.11.  05:33 Bobo :-)))