Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Tana,
ztra Arnot.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat.
 
Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.
 
ivot tropí hlouposti, aneb mé ivotní paradoxy a renoncy (62)
 
Múza tance Terpsychoré se m pokoušela získat na svou stranu asi od mých patnácti let. Prvn jsem provozoval pohyby podobné tanci v aule vrchlabského gymnázia a pak jsem byl nucen navštvovat tanení kurzy v místní Sokolovn, co byla pro nás kluky pkná nuda. Zejména eská beseda se snad nedala vydret. Pak ale po maturit jsme chodili ve Vrchlabí na zimní odpolední aje kadou nedli a na rzné plesy a bály jsme dokonce jezdili se „svým“ orchestrem Severákem autobusem po širém okolí a do sálu se vtšinou dostávali zadarmo, a to tak, e jsme muzikantm nosili jejich nástroje, tedy zejména basu a bubny.
 
Byli jsme tehdy nucení šetílkové a jednou jsme s kamarádem, mimochodem jedním z bývalých „Rack“, vymysleli velkou fintu na „levné osvování“. Na jednom maškarním plese, byly to tuším šibinky, s ohlášeným rázem – meziplanetární rej – jsme vymysleli jednoduchou, ale rafinovanou a hlavn „úinnou“ masku. Šli jsme stylov za mimozemšany, docela jsme se vyjímali mezi všemi tmi obligátními cikánkami a rznými elegány, kteréto masky vlastn na tom plese nemly co pohledávat. Teda – alespo dle našeho názoru. Svou masku jsme pojali ernobíle – bílé plátné kalhoty, erné boty i erný rolák, bílé rukavice a na hlav bílý válec s otvorem pro oi, který byl ale ješt zakryt prhlednou gázou. Na tom válci byla ješt malá anténa, na stran nakreslená sluchátka a nejdleitjší malý otvor ped ústy. Kouili jsme dlouhou špikou a obas jsme do toho otvoru zasouvali gumovou asi ticeticentimetrovou hadiku. Vše bylo promyšleno do nejmenšího detailu, na malých kartikách jsme mli v nkolika jazycích napsáno – smím prosit? - a na druhé stran – dkuji! A tak jsme vbec nemuseli mluvit, pi výzv k tanci stailo pouze ukázat správnou stranu kartiky. No – moná tušíte, e tu kartiku jsme pouívali i k tomu, abychom se dovolili ponoit ty své „gumové sosáky“ obas do sklínek na cizích stolech! Rozjaení plesající to zejm povaovali za dobrý nápad a tak jsme se zadarmo docela pomnli! Museli jsme si ale dávat pozor a hadiku zasouvat do správné sklínky, tedy z tch dvou, které jsme brzo vidli! Chtlo to prost zavít jedno oko… Peili jsme to a moc nás mrzelo, e akoliv jsme dle našeho názoru byli jednoznan jedniky, sout o nejlepší masku vyhrála samozejm njaká „cikánka“!
 
Jakoto sklerotik a chaotik te nevím, zda jsem patin vylíil naše studentské vymetání praských bar a taneních kaváren v polovin „bájených“ padesátých let, ale faktem je, e jako snad kadý jsem se velmi rychle „usadil“ jako ená v letech šedesátých. Terpsychoré mne pomalu ale jist opouštla a asi v mých ticeti letech u pak lechtala mé nohy a tlo jen zcela sporadicky.
 
A nyní pozor, zjistil jsem „umlecký paradox“ jako hrom! Víte, e malíi a výtvarníci vlastn ádnou múzu nemají? Ano, je tomu tak a dokonce to osobn mohu potvrdit! Mé „výtvarné výkony“ si opravdu opt zaslouí ty uvozovky, jak poznáte sami. Dosti brzy - u ve školce - jsem kupodivu uml známý domeek jedním tahem i malé prasátko z profilu se zakrouceným ocáskem. Pak ovšem a po letech jediným výtvorem, na který se snad dalo koukat, byl Klement Gottwald, kterého m nauil kreslit jiínský kamarád Dpold podle novinových karikatury v roce 1947. Pro nepamtníky – ten zmínný výteník je na této dobové karikatue O.Sekory jako primáš s houslemi kupodivu zcela vpravo! No a pro poádek – u varhan sedí lidovec Šrámek, basu drí tehdy ješt sociální demokrat Fierlinger a na bicí válí národní socialista Zenkl.
 
 
 
Ale vari od nás politiko - vrame se k nemu solidnjšímu. Výkres, který jsem dlouho uchovával ve svém „školním archivu“, byl obraz kohouta - pastel podle školní pedlohy, která visela na tabuli. Hlavu a krk tohoto krasavce mi nádhern nakreslil uitel, já to pak domáral a trochu se mi povedla jen jedna noha. To u ovšem bylo ve Vrchlabí a výsledek byl doslova nevídaný! Škoda, e se ten „školní archiv“ nezachoval. Jinak mé výkresy a podobné runí výtvory nestojí za komentá. Domácí rysy z deskriptivní geometrie jsem bn kazil, vtšinou a pi popisu i podpisu šablonou a tak nkdy dokonce pomáhal i tatínek, který ml rakousko-uherskou reálku. A tím bych u opravdu ml se svým výtvarným „umním“ skonit!
 
Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 02.06.2017  11:49
 Datum
Jmno
Tma
 02.06.  11:49 Von
 31.05.  22:12 Marta U.
 31.05.  10:23 Vesuvjana dky
 31.05.  09:40 Ivan
 31.05.  07:59 ferbl