Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vclav,
ztra Michal.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Babibajky

Seniorský vk dostihl i mne a vnoval mi AS – as na odpoinek po hektickém pracovním období, as na vnouata, na relaxaci nad záhony v zahrad, na knihy bhem let kupované a odkládané bez tení na dobu, a na n zbude as...

Dal mi také monost seznámit se s „plechovou bedýnkou“ plnou ip a drátk, tím zázrakem dvacátého století. Zaátky s ní mi ulehil dárek – CD s nkolika tisíci klipart. Pi jejich prohlíení se mi zaaly vybavovat rzné záitky z proitých let, které jsem se snaila v nkolika vtách zachytit. To, co jsem bhem let zkušeností nasbírala, dostalo formu krátkého vyprávní, nkde skoro pohádky, povzdechnutí, píslibu. A protoe stojí na samé hranici reality a bajky a protoe jejich autorkou je babika, dostaly název BABIBAJKY.
 
Ne kadá se povedla, písní kritici najdou mnohé nedostatky, škarohlídi je zavrhnou zcela, ale pesto doufám, e se najde i dost tená, kteí se zasmjí, souhlasn pokývají hlavou a leckterá bajka v nich vyvolá jejich vlastní vzpomínku, nebo je vlastní fantazií povede dál v nartnutém dji. Peji všem dobrou náladu.
 
Mara
 
Babibajky
*33*
 
Uprosted jednoho pšeniného pole postavili brzy na jae strašáka. Sám se tomu divil... Pro tak brzy, osení je sotva po kotníky, koho by zajímalo, ukrást se nedá a zrníka taky ješt nemá, zbyten se tady nachladím, ani kabát si nemu zapnout, dali mn ho bez knoflík ...
 
Jene sotva se zaalo šeit, objevila se na kraji blízkého lesa srní rodinka a opatrn se loudala k veerní hostin. Za dlouhou zimu mli všichni dost okusování smrkových vtviek a suchého sena, zachtlo se jim mladinké slaounké pšeniky. Piblíili se tak potichouku, e je strašák, íkejme mu teba Pepa, uvidl a na poslední chvíli  Lekl se jich tak, e se celý rozklepal a v náhlém poryvu vtru se na nm záplatovaný kabát rozevlál jako prostradlo na še. Vydšená srní rodina zmizela pod ochranu lesa a do podzimu se na poli neukázala.
 
Pepovi stouplo sebevdomí, dobrá nálada ho neopouštla, dával se do ei s kadým vrabcem a vbec si nevšiml, e obilí zatím dozrálo a ti jeho vrabí kamarádi jsou ím dál vypasenjší. Ve své samolibé spokojenosti ani nezpozoroval, jak si ho omotali kolem drápk  a piln sklízejí, co ml ped nimi hlídat. Take kdy hospodá vymlátil prázdnou slámu, spravedliv se s Pepou vypoádal. Za trest ho postavil na zahrad do zelí, kde byl pro smích všem divokým králíkm, co sem lezli mlsat dírou v plot.
 
* * *
 
Byl jednou jeden starý slon, toulal se sám savanou a byl poád naštvaný. Jo to u je osud starých slon. Dupal si to ídkým porostem jako buldozer, mladé stromky lámal jedním šlápnutím a ty velké vyvracel z koen, aby se nemusel obtovat se zvedáním chobotu pi krmení. Neml rád spolenost, o sloní krásky dávno nestál a nejvtší radost ml, kdy nkoho poádn vystrašil. I stalo se jednou, e na svých toulkách potkal stejn navztekaného osla, který se celý den honil za jednou oslí slenou a ta mu veer dala poádným kopancem najevo, e není ten pravý, co by ji ml provázet ivotem.
 
 
Stál tedy osel proti slonovi na úzké stezice v akáciovém koví a vbec neml pocit, e by ml uhnout nebo se, nedejboe, bát. Protoe byl velmi tvrdohlavý, co je o oslech známo, chtl si vynutit silou, aby mu slon udlal místo. Vidíte, jak se ho snaí petlait? Jste zvdaví, jak to dopadlo? Je to pece jednoduché! Slon jednou mávnul chobotem a osel skonil celý podrápaný v koví a ne se z nho vyškrábal, byl slon u dávno ten tam, jen jeho vítzné troubení bylo ješt slyšet.
 
Osel, vzteky rozpálený dobla tím strašným pokoením, se rozbhl za slonem, aby se pomstil. Co naplat, osel holt zstane oslem!
 
* * *
 
Co je na svt smutnjšího ne opuštný trpaslík?! Nejspíš se zdrel v práci … ješt kopnu semhle, ješt támhle, to by bylo, abych na tu zlatou ílu nenarazil, hele, cosi se tam tpytí, to bude slávy, a vyvezu plný vozík, to m pak teba i Snhurka pochválí a nebude m honit, abych si umyl poádn nohy, ne vlezu do postele… jejda, kde jsou ostatní, neslyším ádné ukání krompák, e by m tady nechali? Halóóó, kluci, kde jste kdo, já se sám bojím a kahánek skoro dohoívá …
 
Ale no tak, copak se trpaslíci bojí? Za tmy jdou do práce, za tmy se vracejí dom, nesmí je pece nikdo vidt, vdy jsou pohádkoví! To si jenom kluci pracovití udlali pestávku, aby se posilnili a nedonesli svainku zpátky, Snhurka by se urit zlobila. Tak se pesta plašit, podívej se támhle za ten veliký balvan a uvidíš, jak jim chutná chleba se sádlem sypaný mladou cibulkou. A ekni jim taky o té zlaté zái ve sloji, spolen vám pjde práce rychlej od ruky a Snhurka vás pochválí všechny, kdy bude dost penz na praku a myku nádobí, víte, co se holka nade, ne na vás vypere, a co je nádobí po sedmi trpaslících?!
 
* * *
 
e byste se taky chtli vrátit do as praddeka? To musela být pohodika, silnic málo a ješt prázdné, auto pejelo tak jednou za týden a ped ním utíkal kluk s erveným praporkem, aby se lidi nelekali, v nedli se hlava rodiny nechala vysadit na nejnovjší model kola a jezdila po rynku, aby kadý vidl, jak jde s dobou, maminka dojat mávala vyšívaným šátekem, dti v modrém obleku s námonickým límcem se s nadšeným jekotem pletly do cesty a nanejvýš si odely koleno, kdy spadly do píkopy…
 
Coe? Nechtli byste se tam vrátit? To vám opravdu nevadí ten randál na silnicích a všude plno smradu ze špatn seízených motor, provoz ve dne v noci a se domeek tese strachy, e mu spadne komín? A kde máte místo na jízdu na kole? Vdy se silnice ani nedá pejít, lovk aby ml strach pustit dti ven!
 
No dobe, dobe, u toho nechám, ješt byste mne oznaili za staromilce. Ale ano, taky se ráda svezu autem, abych nemusela tahat nákup v ruce a všechno rychlej vyídila. To jen e by se mi to tenkrát líbilo  A se píšt narodím, tak do pedminulého století!
 
* * *
 
Bu bu bu, jsem hrozitánské strašidlo, m se báli u ped temi sty lety! A co vy? Jak to, e se neklepete strachy, jak to, e vám nenaskoila husí ke a zuby vám necvakají? Jak to, e se nebojíte a jsem vám k smíchu?! Coe? Mám si s váma sednout k televizi?!     
  
Tak jsem tady no a co? Óóó, to je pece hrza, co tam vidím, samá krev a stílení a tejrání lidí! To se všichni zbláznili? A na tohle se koukáte? Vdy se vám o tom bude zdát! Coe? To ješt není hlavní program? To jsou teprve jen zprávy ze svta? Tak to tedy ne, na tohle se koukat nebudu, já jsem slušné strašidlo, jen trocha ledového závanu a svtýlka ve tm. Já si ivnosti váím, sbohem, vracím se dom, tohle není nic pro mne, pokám si pár set let... No jo a bude potom ješt vbec koho strašit?!
 
Marie Zieglerová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 13.11.2016  18:03
 Datum
Jmno
Tma
 13.11.  18:03 Mara
 13.11.  15:27 LenkaP
 13.11.  10:10 Von
 13.11.  10:07 kusan
 13.11.  08:41 ferbl
 13.11.  05:39 Bobo :-)))