Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vclav,
ztra Michal.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Babibajky

Seniorský vk dostihl i mne a vnoval mi AS – as na odpoinek po hektickém pracovním období, as na vnouata, na relaxaci nad záhony v zahrad, na knihy bhem let kupované a odkládané bez tení na dobu, a na n zbude as...

Dal mi také monost seznámit se s „plechovou bedýnkou“ plnou ip a drátk, tím zázrakem dvacátého století. Zaátky s ní mi ulehil dárek – CD s nkolika tisíci klipart. Pi jejich prohlíení se mi zaaly vybavovat rzné záitky z proitých let, které jsem se snaila v nkolika vtách zachytit. To, co jsem bhem let zkušeností nasbírala, dostalo formu krátkého vyprávní, nkde skoro pohádky, povzdechnutí, píslibu. A protoe stojí na samé hranici reality a bajky a protoe jejich autorkou je babika, dostaly název BABIBAJKY.
 
Ne kadá se povedla, písní kritici najdou mnohé nedostatky, škarohlídi je zavrhnou zcela, ale pesto doufám, e se najde i dost tená, kteí se zasmjí, souhlasn pokývají hlavou a leckterá bajka v nich vyvolá jejich vlastní vzpomínku, nebo je vlastní fantazií povede dál v nartnutém dji. Peji všem dobrou náladu.

 
Mara
 
Babibajky
*31*
 
Taky znáte toho prima kluka, který jezdí se svým ddou a babikou lyovat? Nedávno byli a v Alpách, kde si to svištli s vtrem o závod z vysokánských svah ozáených skorojarním sluníkem. Kdy se vrátil po pár dnech dom, ml pusu opálenou jako indián a kolem oí bílá koleka, protoe tam se sluníko pes brýle nedostalo. Vypadal docela legran a nesl to staten, i kdy mu pusa pálila, jako by ji stril do kopiv.
 
Jen si nejsem tak docela jistá, jestli teba nejezdí jako tady ten kluina v závsu a na ddových lyích. Akoli – vloni se o nm vyprávlo, jak si to šusem frnknul pímo do potoka taky kdesi v Rakousích a celá zbývající rodina z toho byla v šoku.
 
On si stejn troufá, ten kluina. Doneslo se mi, e sjezdovka s erveným puntíkem je pro nho jen sladká malina a tu ernou sjídí, jako by se narodil s lyemi na nohou. Ale já jsem ho vidla jako miminko a ádné lye na noikách neml, take se to lyování musel nauit jako kadý jiný kluk.
 
Tak mu tedy peji, aby se na sjezdovkách cítil jako ryba ve vod a pták v povtí, jen aby nezapomnl, e i ryba se me chytit na háek a pták vlett do tenat…
 
* * *
 
Znáte to, kdy sluníko svítí jako na objednávku, vedro se na vás lepí jako výkaka, chodníky jsou rozpálené jako plotna  a stín nikde, limonádu vám prodají teplou jako kafe, protoe chladicí box chladí radj sám sebe, aby to vbec peil, a vy s jazykem na vest hledáte njakou cukrárnu, protoe tam snad budou mít aspo zmrzlinu.
 
Uf, to nám ale dalo zabrat, ne jsme se doplíili pes námstí k té nejbliší! Proboha, to je ale fronta… a zatím co se po krcích šouráme k okýnku, dláme si chut na citronovou, ta pkn osví, jen aby byla, jestli dojde, ne na nás pijde ada,  tak se tady rozbreíme!
 
No breme, breme, nejen e mají citronovou, ale taky merukovou, ananasovou, pistáciovou, ernorybízovou, oíškovou, pomeranovou, dokonce i kokosovou… a v em je tedy problém?  No pece do kornoutku se nám všechny nevejdou! a nevejdou!! A nevejdou!!! A to je k breku, ne?
 
* * *
Všechna mláátka jsou pkná a roztomilá, a kdy konen vyrostou, všechna se skoro na chlup podobají svým rodim. Malé pelikáátko vypadá v dosplosti stejn jako velký pelikán, z myšátka vyroste od oušek a k ocásku stejná myš jako je jeho maminka, malý gepardík  bude za pár týdn na puntík k nerozeznání od táty...
 
Jenom u dtí nememe s uritostí íct, co se nám z nich v prbhu dospívání vyklube. Meme si jen pát, aby naše batole z té baculatosti vyrostlo do štíhlé výšky manekýny, kdy babiky nejsou nijak vysoké, aby nebylo pihovaté jako sestenka Jarka, aby si nešlapalo na jazyk jako strejda Pepík, nemlo nohy do O  jako praddeek... Pane Boe, bu milosrdný, vdy je to holka!!!
    
Jsou to roky starostí a úzkostí, ale i malých i vtších radostí, e dít je zdravé, narostly mu krásné rovné zuby, nešilhá, noiky se narovnaly, e mu to mluví nkdy a moc, e má nápady, nad kterými zstává rozum stát, je nebojácné, spoleenské, dobe se uí, úspšn ukonilo studia…
 
A je to tady!!! Kolem domu zaínají brousit pšky, na kole i na motorce mladíci, dcerunka je neklidná a rodie ješt víc, táta má špatné spaní, pes se v noci me uštkat... Tak ao, rodie, u jsem dosplá a svt na m eká s otevenou náruí! 
 
Chudáci rodie, copak ty starosti nikdy neskoní?! (Dneska u to vím: nikdy!)
 
* * *
 
No prosím, sotva za sebou kocour zave vrátka, dají se myši do slavení. A je vru pro slavit, vdy jinak nemou vystrit ani koneek nosu, aby je po nm nesekl ostrý kocouí drápek. Kocour není ádný lidumil, tedy pesnji myšomil, bere svoji funkci hlídae domácí spiírny neobyejn ván. Aby taky ne! Kdyby zanedbal svoji estnou povinnost a hospodyn našla utopenou myš teba v krajái smetany, z eho by pak udlala tu výtenou omáku? A kocour by si o vylízání hrnce mohl nechat jen zdát. Jo, taky u dostal poádn vynadáno, e se myši prokousaly do pytlík s moukou a do krabice s cukrem. Obojí pak skonilo v odpadcích a tam se zase oblizovali potkani, na mladší a menší píbuzné nic nezbylo.
 
Myši vbec nemají lehké ivobytí, a kdy se z díry v rohu koukají na Jeryho, jak se v televizi kamarádí s Tomem, jak spolu dlají všelijaké skopiinky, je jim z toho do breku. Páni, to by byl ivot! Tak se jim, prosím, nedivte, e vyuijí kadé koucouí nepítomnosti, aby si pišly na svoje pré!
 
* * *
 
V jedné uklizené garái stálo u celou vnost takové docela mravé autíko. as od asu je jeho majitel oprášil prachovkou z kohoutího peí, sem tam petel rukávem lesknoucí se kapotu, kouknul, jestli je dost oleje v klikovce a benzínu v nádri. Autíko vdlo, e se blíí slavnostní chvíle, kdy spolu vyjedou, aby se na veteránrely pedvedli svtu, aby se nechali obdivovat a sami obdivovali zase jiná stará auta.
 
Tentokrát ale byla prohlídka velmi dkladná, autíko bylo rozebráno do posledního šroubku, vyištno tak, e víc to ani nešlo, a do kufru mu naskládali spoustu zavazadel. Nic takového se mu doposud nestalo, a tak bylo velice zvdavé, k emu ty pípravy, a u dopedu se tšilo.
 
No, já nevím, jak se mu bude líbit, a se bude protloukat tisícikilometrovou rely Peking – Paí pes všechny ty velehory a polopoušt a níiny a msta. Drím mu palce, aby se cestou nerozsypalo, aby dojelo a do cíle a mohlo se radovat z vavínového vnce vítze.
 
Marie Zieglerová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 19.09.2016  13:53
 Datum
Jmno
Tma
 19.09.  13:53 Vesuvjana
 18.09.  09:57 ferbl
 18.09.  09:23 Von
 18.09.  08:57 kusan
 18.09.  05:43 Bobo :-)))