Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jon,
ztra Vclav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Babibajky


Seniorský vk dostihl i mne a vnoval mi AS – as na odpoinek po hektickém pracovním období, as na vnouata, na relaxaci nad záhony v zahrad, na knihy bhem let kupované a odkládané bez tení na dobu, a na n zbude as...


Dal mi také monost seznámit se s „plechovou bedýnkou“ plnou ip a drátk, tím zázrakem dvacátého století. Zaátky s ní mi ulehil dárek – CD s nkolika tisíci klipart. Pi jejich prohlíení se mi zaaly vybavovat rzné záitky z proitých let, které jsem se snaila v nkolika vtách zachytit. To, co jsem bhem let zkušeností nasbírala, dostalo formu krátkého vyprávní, nkde skoro pohádky, povzdechnutí, píslibu. A protoe stojí na samé hranici reality a bajky a protoe jejich autorkou je babika, dostaly název BABIBAJKY.


Ne kadá se povedla, písní kritici najdou mnohé nedostatky, škarohlídi je zavrhnou zcela, ale pesto doufám, e se najde i dost tená, kteí se zasmjí, souhlasn pokývají hlavou a leckterá bajka v nich vyvolá jejich vlastní vzpomínku, nebo je vlastní fantazií povede dál v nartnutém dji. Peji všem dobrou náladu.


Mara


Babibajky


* (18) *


Byl jednou jeden vtrný mlýn, co stál na vysokém kopci, kde to poádn foukalo do lopatek.To se mu moc líbilo a spokojen si mlel a mlel. Obas nkdo pivezl na trakai pár pytl pšenice nebo ita a na lavice u vrat si popovídal s mlynáem, ne se zrní semlelo na voavou mouku. Kdyby to mlýn uml, urit by se zaervenal pi chvále, kterou o sob slyšel. A jednou… v dálce se objevil vyzáblý jezdec na ješt vyzáblejším koníkovi a vedle nho na oslíku baculatý sluha. Te si urit íkáte, e tohle u znáte, e ta vyzáblina se dá do boje s lopatkami a nakonec potluená spadne z kon, jak o tom napsal pan Cervantes. Kdepak, milánkové, oba jezdci byli moc rádi, e se po kamenité cest konen ke mlýnu dokodrcali, protoe noc byla na krku a jim cestou poádn vyhládlo. Mlyná nebyl lakomec, a tak s plným bichem se pohodln vyspali na voavé slám a taky chudinka koník se dosyta nakrmil vyzrálým zrním. Ani ráno se boj nekonal, jezdci podkovali mlynái i mlýnu a jeli zase o kus dál.


* * *


Byla jednou jedna sfinga, tlo lva a hlava eny, která stála po staletí na kraji poušt a nespouštla z ní oi. U byla celá odrolená od vtru a zrníek písku, co do ní stále bušily. Vbec se jí to nelíbilo, aby taky ne, bývala kdysi zvyklá na jemné spršky dešt a spoustu zelen kolem dokola. Ale co naplat, od té doby, co ti tvorové, kteí ji postavili, odletli ke hvzdám, se všechno kolem zmnilo, pestalo pršet, eky vyschly, stromy ztratily listí, slunce nemilosrdn pálilo a všechno kolem opanoval písek.
Sfinga leela nehnut, ani nepozorovala, e ji písek pomalu zasypává, trpliv ekala na návrat tvor z hvzd. Jen oni znali slovo, které ji mohlo oivit. Jen oni znali tajemství pyramid, které sfinga steila.


* * *


To vám jednou byly jedny noty, leely u hodn dlouho pod haldou asopis a taky jiných not na desce klavíru. Ješt ani nevdly, jestli jsou smutné nebo veselé, protoe si je nikdo nepehrál a ony se mezi sebou moc neznaly, nanejvýš tak v jednom ádku. Kdy je pan skladatel jednu po druhé vpisoval, brnkal si jen pro sebe, poád nco mazal a pedlával a ony byly ješt moc mladé na to, aby si pedstavily celou skladbu. No, zapomnlo se na n, ale snad se nkdo najde, udlá poádek, ony se dostanou na svtlo a pilná holika si je pehraje. Bude stejn pekvapená jejich lehkostí a krásou jako noty samy.


* * *


A hele, tady je máme ta vn ujeená a rozjívená lidská mláátka. Co ona dokáou kolem sebe od rána do veera nadlat dleité „práce“! A z toho rodim pechází zrak a ruce tápou po opoe, zatímco nohy míí ke hvzdám, protoe pár vteinek pedtím šláply, kam nemly. Vidíte to zaujetí? Copak se asi objeví na obrazovce? Kdo bude rychlejší a stiskne knoflík první? Kdo zvítzí? … Já! … Nééé! Jááá!! … Jupí, jsem rychlejší! Kam se na m hrabeš, brášulo, tys byl ješt ve fialkovém háji, kdy já u makal knoflíky a šimral myší po stole! … No tak nebe a nevolej maminku, já t píšt nechám vyhrát, abys vdl, e jsem správnej brácha! Kamarádi navdycky? … Tak jo a za to ti na chvilku pjím kopaák, ale jenom na chviliku … mamíííííí, a mi ho u vrátíííí … mamíííííí…


* * *


Byl jednou jeden gorilák a myslel si o sob bhvíco, protoe od svého bratránka z Ameriky dostal digitální hodinky a vázanku. Sice ani nepoznal, e hodinky nejdou, protoe se jim pi dlouhé cest pes moe vybila baterka, ale s vázankou kolem krku si zaal myslet, e je neodolatelný, a kdy mu pošák ješt doruil starší poíta, protoe bratránek si poídil nejnovjší typ, prohlásil se hlavou tlupy.
Zatímco se ostatní ivili svími bambusovými výhonky, sedl ped tou divnou bedýnkou a makal malé tvereky. Tlupa se dávno uloila ke spánku, kdy milému gorilákovi konen došla trplivost. Strašn se naštval a praštil mlící bedýnku svou kamennou sekyrkou.
…Jak by mohl tušit, e ne bedýnka, ale on sám je sto let za opicemi?


Marie Zieglerová

* * *

Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 22.08.2015  17:53
 Datum
Jmno
Tma
 22.08.  17:53 kusan
 22.08.  11:58 Mara
 22.08.  10:48 Von
 22.08.  10:36 Mara Zapomnla jsem dodat
 22.08.  10:32 Mara
 22.08.  09:56 Von
 22.08.  08:44 MilunaH