Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jon,
ztra Vclav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!


Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat.


Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.


Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.


Taková jsem byla já! (11)


Mimo školu to bylo dobrodrunjší…


Kvli zapalování lejtek nesmím zapomenout na to, e jsem byla taky skautka. Zatím jen „svtluška“, ale stálo to za to. Klubovnu jsme mly v oslavanském zámku. Nebylo to nic nóbl, taková malá místnstka zastrená a v rohu pod podloubím. Ona to vlastn byla i zkouška odvahy jít na pravidelnou schzku za tmy pes Oslavany, pak zámeckou ulicí a kolem zdi parku zahnout do temného prjezdu. Bylo nad síly malé holiky pokraovat dál podloubím, zvlášt kdy se muselo projít kolem kované brány do parku, kde, jak pravila povst, byla kdysi za iva zazdna neposlušná zamilovaná jeptiška. Take zbývající metry jsem zdolávala trapem úhlopíkou pímo pes nádvoí. Jakmile za mnou zapadly dvee klubovny, ocitla jsem se v ráji. Jak jinak nazvat útulnou místnost se stnami vyzdobenými našimi výtvory, na které jsme byly patin pyšné, s nástnkou plnou zajímavostí, kdy a kde se konala njaká sout mezi drustvy a jak dopadla, kdy a kde se bude konat další a co všechno si na ni pipravit.


Na police kronika oddílu zachycující slovem, obrázkem kresleným i fotografiemi naši tábornickou innost, naše nedlní výpravy do pírody se stavním stan, vaením v kotlíku a všemi bájenými soutemi a hrami.


Díky skautingu jsem se nauila i morseovku a vázání rzných potebných uzl, z nich dodnes pouívám pevný ambulantní. Taky rozdlat ohe pomocí jediné sirky a bezové kry, která hoí jako papír i mokrá. Pravideln jsme mívali spolené výpravy s chlapeckým oddílem a soutili jsme, kdo je v které disciplín lepší. Vyvrcholením celoroní innosti v klubovn byl spolený letní tábor daleko od Oslavan nkde v lesích. Naši dosplí vedoucí všechno zorganizovali a nám jen zbývalo zabalit si do batohu nejdleitjší vci jako kartáek na zuby, mýdlo, runík, njaké triko a trenýrky a samozejm plavky. Jo, taky krabiku první pomoci, kde byly ti zápalky se škrtátkem, jehla s nití, sichrhajcka, pár knoflík, kousek náplasti a provázek. Pibalili jsme ješt nártník, pastelky a obyejnou tuku, popípad kníku.


Deky a celty se vezly s námi na náklaáku, který nás dopravil tak daleko, jak to jen po lesní cest šlo. Zbytek jsme pkn šlapali po svých se svým batohem na zádech.

 


Poslední tábor, na který se pamatuji, jsme si vybudovali na louce pod hustým smrkovým lesem. Pi troše vtru nám vtve škrábaly na celtu stanu, co hlavn v noci bylo strašidelné.


Krom kuchyn a pístešku dost velkého na to, abychom se tam všichni vešli kolem stolu pro pípad špatného poasí, jsme se tuili hodn a rychle a poádn, aby byly do veera zbudovány podsady pro stany (co dlali starší kluci) a na n napnuty celty (co si dlala kadá dvojice sama, aby jednak ukázala, e to umí, a jednak se pak nemohla vymlouvat na nkoho jiného).


Kadý správný skautský tábor býval postaven do tém uzaveného kruhu, kterému vévodil stoár se státní vlajkou. Kadé ráno jsme ji, obleeni do skautského kroje, vztyovali, zpívali táborovou hymnu, podávali hlášení a vyslechli si od vedoucího dne, co budeme a do veera dlat, kdo má v kolik hodin denní i noní hlídku a taky kdo pomáhá v kuchyni.


Sobectví se netrplo, nikoho ani nenapadlo, e by si dlal, co chtl sám pro sebe, všude bylo plno smíchu a halasu a kamarádní. Kadý den jiný oddíl podnikal výpravu do lesa na suché díví, na híbky, maliny i borvky. Vše se dávalo do kuchyn, kde nám z tch dobrot kuchaky nco uvaily. Duši bychom dali za kynuté pry s malinami sypané tvarohem, nebo za borvkový kolá s drobenkou.


Tyhle zlaté asy skonily, kdy byl po roce 1948 Junák zrušen a místo nho byl pro dti a mláde zaveden Pionýr s erveným šátkem na krku. I kdy hodn kopíroval z innosti Junáka, u to nebylo „ono“.

Marie Zieglerová

 

* * *

Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 03.07.2015  19:28
 Datum
Jmno
Tma
 03.07.  19:28 Vclav idek OMLUVA ...
 30.06.  17:49 Blanka K.
 28.06.  11:26 Pavel
 28.06.  09:01 Ferbl
 28.06.  05:33 Vclav Pokojn eka Senior Tip
 28.06.  00:13 Ivan
 27.06.  21:02 Vesuvjana dky
 27.06.  17:03 kusan
 27.06.  10:08 Ivan
 27.06.  08:46 Von
 27.06.  05:31 Bobo :-)))