Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Radim,
ztra Ludk.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Posázavský pacifik (6)


Nejstarší písemná zpráva o ece Sázav


Sázava – Zlatá eka


Píhody z Posázavského pacifiku, jak tu na n postupn vzpomínám, udály se v posledních deseti a patnácti letech. Stojí však za to, perušit tok nedávných vzpomínek a pipomenout si, jak radikáln zmnila tra Pacifiku ivot na Sázav i v jejím okolí, jak ovlivnila osudy lidí a jejich tradiního kumštu, voraství.


U z názvu tohoto legendárního vlaku je zejmé, jak úzce je tra spojena s ekou Sázavou. Kdysi jí trampové dali jméno Zlatá eka, nebo tady se ji dávno zlato úspšn rýovalo. Zastavme se dnes u její historie prostednictvím obecního kronikáe obce Kamenný Pívoz, pana Antonína Kubíka, v jeho spisu Plavci na Sázav.


Nejstarší písemná zpráva o ece Sázav je v Kosmov kronice, kde ji kroniká jmenuje Zazoa (po.XII.stol.). Sázavy se k voroplavb pouívalo ze Svtlé n/Sáz. a k ústí do Vltavy, do Davle (starý název byl k Davlm). Tato plavební tra mí 142km (dle starých mr 18,7 mil). Na uvedeném úseku mla Sázava celkem 40 jez se 40 jezovými vrátky.


Voroplavbu na Sázav a jejích pítocích provozovala panství ve Svtlé n/Sáz., Ledi, Kácov, eském Šternberku, Ratajích, Komorním Hrádku, Dolních Kralovicích, Konopišti a v Lešanech. Voroplavbu provozovaly i církevní úady, Kapitula praská a Kapitula vyšehradská.


První regule voroplavby stanovil ji císa ímský a král eský Karel IV. Krom regulí technických byly souástí té ostatní naízení jako nap.: ,,Na lodích a vorech, kde se víno plaví, enám k pití jen šávu z hrozn dáti, ale radji jich na vorech netrpti, dále nesmí býti hanebného mluvení, oplzlého zpívání, hromování, klnutí, jinak kadý v trdlici kolomasti nakrmen býti má”.


Zdejší plavecké party vznikaly hlavn na Pívoze. Mezi plavci ale byli i chlapi z Újezdce, Lešan, Nové vsi a z Pikovic. Kdy se ploulo, tak ráno chodili plavci do Bukovnice (Prosenice), kde ást trati u byla hotová a jeli do eran. Tam odvázali prameny a ve dvou lidech plouli do Pikovic, kde prameny zakotvili na Babách (pod skalou Komín). Kdy byla eka Na Babách plná, vázaly se prameny na ampachu a na Pívoze. V Pikovicích se spojily vdy dva prameny do šipy. Další úsek plavby byl z tchto míst do Prahy a trval jeden den. Plavci konili na Smíchov ve vorovém pístavu (hafnu), nebo na Císaské louce. Z Prahy se chodilo pšky, tra do Jílového nebyla ješt hotová.


Jak pibývalo staveb eleznice a pozdji stavba pehrady ve Vraném, zaala plavba deva po Sázav a Vltav upadat. Poslední parta plavc ploula nkdy v roce 1941. Po válce, po roce 1945, proplouli pes Pívoz ješt nkolik pramen horáci. Vtšinou pi vtší vod a prameny vtšinou rozbili.


Tak skonilo období nejvtší slávy pi peprav deva na Sázav!


Plavecké emeslo bylo nároné a plavci skládali písné zkoušky, ne mohli samostatn vyplout.


Nejmladší chasník, ne vstoupil na pramen, musel odíkat jako Otenáš


• pod ampachem je falešný vír na tichém


• pod Terezií v Pinvicích jsou pes eku ,,prahy”


• za ernou skalou íhá Kukle a Vlk


• nemáš-li povoleny stihy(houve) u Kukle rozbiješ


• dostaneš-li se za ernou na levou stranu – rozbiješ


• dostaneš-li se na pravou za Vlka, taky rozbiješ


• musíš proplavat vraty skalního hradla mezi Kuklí a Vlkem


• u kíe Na Babách nad Pikovicema nesmíš pedákem do mrtvé vody


• dr se pravého behu, povol stihy na levé stran co nejvíce meš, aby ses dostal doprava, jinak se ti pedák potopí a zstaneš tam


Vysoký devný kí, jen holé, hrub otesané devo bez Krista, stojící na skalnatém ostrohu Na Babách, výstran doploval tento struný ,,PLAVECKÝ ÁD”.


ivot plavc a té skalák neopakovatelným zpsobem zvnil spisovatel Jan Morávek ve svých románech. Jan Morávek byl prozaik, dramatik, noviná, autor tzv. lidových román. Jeho díla, peván situovaná do Posázaví, jsou nenáronou, ale ve své dob velmi oblíbenou etbou.


Jan Morávek se narodil v rodin hostinského a ezníka v Kamenném Pívozu roku 1888. Po absolvování mšanské školy studoval na vyšší prmyslové škole v Praze. Protoe ho však více pitahovala literatura a herectví, po smrti svého otce zbhl k divadlu. Po první svtové válce, v ní také bojoval, se vrátil k herectví v Hašlerov divadélku Lucerna.


V roce 1919 se Jan Morávek stal redaktorem týdeníku Obrana venkova a Kalendáe republiky, postupn psobil v nakladatelství Melantrich a redigoval Praský ilustrovaný zpravodaj.


Od roku 1941 se Jan Morávek vnoval pouze spisovatelské innosti. Vydal na patnáct román. Zemel v Praze roku 1958, kde je také pochován. Na vlídném hbitvku v rodném Kamenném Pívozu má však symbolický hrob a v obci je té zaloen Sad Jana Morávka.


Na tom hbitvku je pochován i poslední plavec, stoletý Váa, co je jméno v Kamenném Pívozu asté. Nikdo u ho zde ovšem nepamatuje, jeho hrob není však nikdy opuštný, stále ho zdobí erstvé kvtiny.


Jak vidno, místní lidé jsou patrioty. I tak je mono si vysvtlit jejich hrdost na píslušnost té k Posázavskému pacifiku.


Text a koláe: Olga Janíková


* * *

Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 25.04.2015  18:48
 Datum
Jmno
Tma
 25.04.  18:48 Blanka K.
 25.04.  18:24 Vclav idek Jet poznmka k Vltavance
 24.04.  18:58 Blanka K.
 24.04.  11:22 Ferbl
 24.04.  10:13 Von
 24.04.  06:15 Bobo :-)))