Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Evenie,
ztra Vojtch.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Posázavský pacifik (5)


Toto je malý úvod ke vzpomínkám, které mi zstaly z mého ivota v Kamenném Pívozu, na dohled vláku, jím jsem velmi asto jezdívala tu do eran i do Týnce a Krhanic, tu zas do Prahy i na Zbraslav. Nikdy mi nezevšednl pohled do kaonu eky cestou do Prahy a nikde u nezaiju neopakovatelnou atmosféru kadé jízdy uvnit vlaku. Prvodí se dvrn zdravili se štamgasty a shovívav tolerovali obasnou bujarost tramp i vodák. Dobrá pohoda vdy vládla i mezi civilními cestujícími a pespolními undráky. Za ticet let svého ití u Posázavského pacifiku jsem nikdy nezaila ve vlaku nic nepíjemného, ádné naptí, vše spíše s úsmvem. Snad genius loci?


Nabízím tedy pár vzpomínek z té doby a místa, jako i njaké to foto i kolá. Pro dnešek tedy…


* * *


Nehoda na trati


Zanme o tom, jak mezi Davlí a Jílovým vykolejil vlak.


Zpráva z internetu: 21. února 2011 15:44, aktualizováno 20:10


CITUJI: Na trati mezi Davlí a Jílovým vykolejil po poledni osobní vlak. Nikomu z cestujících se nic nestalo. Nehoda se ale stala v tko pístupném, skalnatém terénu, a tak vlaky nejezdily pes sedm hodin.


Vlak vykolejil na trati, po které jezdí Posázavský pacifik. “Souprava vykolejila pouze jednou nápravou jednoho z voz. Nikdo se pi tom nezranil,” ekl mluví eských drah. Po nehod museli cestující z vlaku vystoupit a dojít na nejbliší náhradní dopravu.


Na místo dorazili inspektoi drání inspekce, kteí pátrali po píin. ádné závry ale zatím nezveejnili.


“Ped pár desítkami minut hasii Správy elezniní dopravní cesty dokázali vz opt nakolejit,” ekl krátce po pl osmé veer mluví Správy elezniní dopravní cesty. Pt minut po osmé hodin byla tra opt prjezdná.
KONEC CITACE.

 


touc tuto zprávu, má mysl zjihla vzpomínkami To zas bylo jist zábavné! Kdo však nic podobného nezail, neuví. Na píklad Jirka, který nás jednou navštívil v našem Kamenném Pívozu. Pijel a poptával se po místních zajímavostech. Naše vyprávní o nebezpených jízdách Posázavským pacifikem povaoval za pehnané. Jsa smílivé povahy, své pochyby nám zamlel.


Den po štpánské koled vydali jsme se spolu – vlákem – do eran, zakoupit záchodové prkénko. Cesta tam probhla hladce. Cestou zpátky jsme se radovali:
za plhodinku jsme doma.


První zastávka v Peceradech se ale protáhla. Dvee našeho vagonku ne a ne se samoinn zavít dálkovým povelem mašinfíry. I pišel ten dobrý mu, tímaje v ruce kladivo, a jal se jím tu a tam lehce ukat do obnaeného zaízení. Postupn bušil ím dál silnji, ale pestoe ze stroje vypadlo nkolik šroub, ani jim ten dobrák vnoval pozornost, dvee se zakously ješt sveepji.


Obtavý prvodí se nabídl, e bude otevené dvee bránit za jízdy vlastním tlem a to konal svdomit, dokud jsme nedojeli do Týnce. Tam, po kratším, ale urputném zápasu obou mu s proklatými dvemi dostalo se cestujícím rady, aby pestoupili do jiného vagonku, e náš marod tu zstane. Mašinfíra stranou poznamenal – to pjde do šrotu. Jirka jásal nad tou píhodou a e u nám všechny zvsti o Pacifiku úpln ví. Vesele se smjíce, pestoupili jsme do vedlejšího vagonku. Zbytek cesty jsme ale hlavn mleli a dýchali jen úsporn, protoe vnitek vozu byl nasycen naftovými zplodinami.


Copak se pihodí píšt?


Tém vdy se nco pihodí, ale nemusí to být vdy drama! Vlastn vdy, pokud jsem jela naším Pacifikem, bylo co k vidní. Na jiných tratích se podobné vci nedjí.


Tak jedné poslední ervnové soboty bylo zejmé, e nastaly prázdniny. Ve vlaku plno vodák s pádly, dtmi a psy, také v Týnci na nádraí plno kiku. Mezi tím poskakovali nadšen vrabáci, nebo kadý jim hodil kousek své svainy.


Poblí dveí pana pednosty uvidla jsem malou boudiku, je tu díve nebývala, a hle, ukázalo se, e patí tíbarevné koce, která tu mla svou misku s mlíkem a hovla si na sluníku. Pednostové stanic bývají na této trati hodní. Na píklad v Jílovém ujali se takto opuštného pejska, moná se ztratil, snad ho i nkdo opustil, ale od jisté doby, podobn jako týnecká koka, bydlel spokojen na jílovském nádraí. Ostatn i v Kamenném Pívozu kdysi nkdo opustil staršího škaredého kíence jezevíka. Kril se nkolik dní hladov pod lavicí, cestující ho krmili, jak kdo mohl, ale on ml oi ím dál smutnjší. Ujala se ho paní Povolná, pokladní pívozské zastávky . Mohu potvrdit, e jí byl vden ješt nkolik let, dokud pokojn neodešel do psího nebe.


Tak v tom letním týneckém poledni pijel vlak od Prahy a z nj se vyhrnula další parta vodák pozoruhodná tím, e dvata byla v kraasech, kdeto všichni pánové v pestrých sukních. Nikdo se tomu nedivil a to bylo na tom to nejhezí. Objevila se khaki dvojice, pipevnila na ze nástupišt dva ekologické plakáty a spchala dál.


Vlak odejel dál k eranm, nástupišt tichlo, a osielo úpln. A tu pišli dva muíkové, oba mraví, tlustí, holohlaví, oba s bíbrem a v kraasech s kapsami. Pobíhali mezi kolejemi, gestikulovali a hlasit se dohadovali, jeden esky a ten, co více hulákal, jakoby italsky.


Pijel mj vlak a já bez nehody dojela dom.


Text a koláe: Olga Janíková


* * *

Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 17.04.2015  13:11
 Datum
Jmno
Tma
 17.04.  13:11 Blanka K.
 17.04.  09:01 Von
 17.04.  06:22 Bobo :-)))