Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Evenie,
ztra Vojtch.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Šlo jen o náhodu?


Kdysi dávno, na zaátku bezna jsem byl na vojenském cviení. V jednch v té dob nejpakárnjších býgošských kasáren v eském Krumlov. Vyznaovalo se toto zaízení tím, e tam mimo dstojník po nádvoí nikdo nechodil sám. Vdycky musel být velitel. A pohyb byl pouze poklus. To nádvoí je velice lichotivá nadsázka. Byl to obyejný buzerplac. Protoe u tehdy musela armáda šetit, nácvik boje s imperialisty se provádl na poli za kasárnami tak, e osádka obrnného transportéru se postavila do útvaru, který byl totoný s umístním v bojovém vozidle, ale na vlastních nohách. Rychlost vozidla byla urována ne šaltpákou a plynem v karburátoru, ale evem cviícího dstojníka. ádn zablácení vojáci potom mli co dlat dát polní uniformu a u ku podivu podle západního mustru ne pllitry, ale kanady do stavu odpovídajícího vzhledu píslušníka armády Varšavské smlouvy. Vojáci mli práci a politruk kupodivu ped seznámením voják s bojovým úkolem, ve kterém budou stejn vítzi, udlal z hlíny, mechu (to byl lesík) plastický obraz bojišt. Byla to jedna z mála inností, které jsem ho vidl provádt. Ale k rozluštní oné skládanky bylo poteba nesmírn veliký kus fantazie, kterou v tchto podmínkách naprosto neuívali.

 

Jene to jsem se ve vzpomínání zatoulal nkam jinam.
Pi denním nástupu stojíme u v jarním sluníku pkn vyrovnaní a bdle sledujeme píkazy našich velitel. Do toho se ozvalo bzuení milé, známé, hmyzácké. Chudra velka zalétla tam, kam se nikdo mimo furák lampasákú nedral.


Vyvolala znané vzrušení u mých spolustojících, kteí toto povaovali snad za pokus o rozvrácení bojov politické morálky armády socialistického bloku krvavými západními agresory a nkteí se po ní i hrdinn ohnali.


Nebrala je v úvahu. Pozakrouila a nakonec pistála na lvíkovi zdobícím mojí ušanku. Chudrka, a se jí zadeek pomalu rozkmital námahou a snad i trochu zimou. Proti všem ádm jsem pro ni sáhl. Špacírovala mi po ruce a já na ni dýchal. Pro ostatní to bylo neslýchané hrdinství. Také jsem se jí zeptal jestli nepilétla z myslivny. Ale, mluvte s velkou...
Popochodovala ne strnulým vojenským pochodem, ale krásn po velím a pak zabzuela a letla si po svém.


Do konce cviení mi tím zaídila velikou úctu u spolutrpících a toto povídání se rozneslo i mezi vojsko. Podle jejich chování jsem mohl poznat, kdo má doma postavený njaký oulek.


A tak nevím. Šlo jen o náhodu a nebo to byl vyslanec pro útchu v tch divných podmínkách?


Antonín Suk

* * *

Zobrazit všechny lánky autora



Komente
Posledn koment: 13.03.2015  12:06
 Datum
Jmno
Tma
 13.03.  12:06 Vendula
 13.03.  10:49 Ferbl
 12.03.  22:26 Alena
 12.03.  08:25 Von
 12.03.  06:08 Bobo :-)))