Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Darina,
ztra Berta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohádky „z babiiny krabiky“


Na svoje poslední vnoue – Vendulku – jsem ekala devt let. To u byla pedchozí ti vnouata docela odrostlá. Na rozdíl od nich jsem se jí mohla cele vnovat, jsouc u regulérní seniorkou.


Proívaly jsme spolu dobrodruné vycházky po zahrad, kde rostlo tolik zajímavých kvtinek a ke, kde se na zídce vyhívaly ještrky, cvrci závodili ve cvrlikání, na zelných listech se pásly baculaté housenky bláska, hopsaly tam sýkorky... však to znáte, jak pestrým ivotem ije zahrada. ...“Babi, vem si veliký boty, pudeme na kopec“... no jist, v pantoflích bych se tam sotva vyšplhala. Doprovod nám dlal velký hafan – kavkazan „Loldík“, Vendina chva, dobrá víla a ochránce. To bylo paneku jiné dobrodruství ne dole na zahrad. Obrovské mraveništ lesních mravenc a skoro nahoe s lesem za plotem bylo cílem výprav. „...A plo lezou? A plo nosí semínka? A kde mají dti?...“


To bylo otázek, a z nich babice šla hlava kolem. A protoe takové výpravy byly na denním poádku, zaala o nich babika spisovat pohádky. Teba se budou líbit i vašim vnouatm.


Mara


…o voavé jahdce


Byla jednou jedna pkná zahrada pod vysokou strání. Kamarádily spolu, protoe na stráni i v zahrad rostlo plno uitených léivých bylinek, všelijakých kvtin divokých i pstných a stromy i kee. Strá se ráda dívala do upravené zahrady a posílala jí na pomoc velky, baculaté meláky a vbec všelijaké brouky, kteí lítali z kvtu na kvt, mlsali slaounký nektar a pomáhali je opylovat. Sama zahrada by to nedokázala.


V chundelatých buinách a doubí na stráni mli hnízda kosi a sýkorky, nejvtší pomocníci. A víš, Vendulko, jak pomáhali? No všichni pece sbírali housenky, které se krmily na sladkých listech zelí a kedluben, a z výhonk jabloní ozobávali mšice, které tam pstovali mlsní mravenci.


Na sluníkem vyháté stráni kadý rok také rozkvétaly lesní jahody. Kdo ví, jak se tam dostaly? Moná jejich semínka pinesl vítr, moná ptáci, kteí jsou doma na loukách, zahradách i v lese. Jejich kvty svítily v tráv jako bílé hvzdiky a lákaly velky, aby taky u nich ochutnaly. Jene co to bylo platné, kdy nikdy nedozrály. A ty, Vendulko, chceš vdt pro, vi? Strá se pece musí na poátku léta posekat a suché seno shrabat, jinak by všechno zplanlo a za pár let by místo trávy rostlo na stráni jen hloí a kopivy.


Jedné chytré jahdce bylo moc líto, e se nikdy nedoká svých voavých plod, a proto se rozhodla, e se ze strán pesthuje dol do zahrady. Pestala kvést a místo blostných hlaviek zaala natahovat co nejvíc do daleka svoje výhonky. Byla velice pilná, a tak uprosted léta dorazila na kraj strán a zahrada byla vzdálená jen pár krok.


Konen! Protáhla se pod plotem a usadila se mezi kvtinkami na zídce, aby si odpoinula. Však u to potebovala, byla velice unavená a vyerpaná. Ješt zapustila koínky a usnula. Usnula tak siln, e prospala zbytek léta, celý podzim i zimu. Dobe se jí odpoívalo pod silnou snhovou peinkou, nic nevdla o mrazivé fujavici, která tanila se snhovými vlokami po zahrad a vyhrávala zimní písniku na holé vtve strom a rampouchy na okapech. Probudilo ji a sluníko, které ji teplým paprskem zašimralo uprosted srdíka.
Protáhla se, lísteky narovnala, rozhlédla se kolem sebe, a kdy uvidla svoje rozkvetlé sousedky modence a narcisky, ekla si, e u nikam nepjde, e zstane mezi nimi. Hned se pustila do práce. Rozkvetla spoustou kvítk a nabídla je velkám, které sluníko vylákalo z úlu. Ne se jaro pehouplo do léta, ervenalo se to na zídce voavými jahdkami, rudými jako korálky. Moc jim to tam slušelo a také všechny okolní kvtinky si pochvalovaly, jak i jim to mezi jahdkami sluší.


Stejn jako na stráni i v kamenité zídce vedle kvtinek bydlelo plno nájemník. Vlastn kadá škvíra mezi kameny mla svého obyvatele. Pod jahodovým lístkem za slunených dn neúnavn vyhrával cvrek v erném fráku, svým bzuením mu pizvukovala pkn baculatá moucha, na kterou si dlal chut pozorný pavouek ve své pavuince. Mezi stébly trav, kalíšky modrých zvonek a nnými kvítky slziek se batolily berušky a hopsaly kobylky.


Protoe na zídku celý den svítilo sluníko, byla prohátá a všem se na ní dailo. Mezi tmi, kdo chodili mlsat sladké jahdky, byla i malá myška, která si ale musela dávat moc dobrý pozor ped uovkou, co se taky v zídce zabydlela.


Jednoho krásného sluneného letního dne pišla na zahradu malá holika. Pohladila kadou kvtinku, a jak se sklánla nad malými rikami, uvidla blounké hlaviky a vedle nich ervené plody naší jahdky. Natrhala si jich plnou dla, posadila se do trávy ve stínu velikého oešáku a mlsala a mlsala. To byla ale dobrota! Hned to také jahdce povdla a od té doby za ní chodila kadý den a do podzimu.


Mezitím se kolem jahdky rozrostlo plno jejích dtí a všechny nabízely svoje voavé plody, take bylo pro všechny mlsálky dost a dost.


Marie Zieglerová

* * *


Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 02.03.2015  11:30
 Datum
Jmno
Tma
 02.03.  11:30 Vendula
 01.03.  17:46 Mara
 01.03.  15:27 JaninaS
 01.03.  11:05 Blanka K.
 01.03.  10:09 kusan
 01.03.  09:58 Vesuvjana dky
 01.03.  09:49 Vclav idek Do tetice veho dobrho...
 01.03.  09:41 Ferbl
 01.03.  08:54 Kvta
 01.03.  08:08 Von
 01.03.  07:53 Blanka B,
 01.03.  05:52 Bobo :-)))