Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Marcela,
zítra Alexandra.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamìtníci, vzpomínejte!


Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se sna¾íme zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi popisujeme dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat.


Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.


Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.


®ivot tropí hlouposti – aneb mé ¾ivotní paradoxy a renoncy (13)


Rok 1948 byl jistì osudový pro nás všechny, kdo¾ jsme ¾ili v naší krásné a do katastrofy se øítící republiky. Tyto mé ne nadarmo tøinácté ¾ivotní paradoxy jsou ale osobní zpovìdí tehdejšího rovnì¾ tøináctiletého teenagera, pro kterého znamenal podzim toho roku dvojnásobné vykolejení. Nejdøíve jsem byl v záøí ještì v Jièínì „ pøejit“ z gymnázia na mìš»anku – pota¾mo základní devítiletku a o mìsíc pozdìji, tìsnì pøed mými tøináctými narozeninami jsme se pøestìhovali z krásného rodného mìsta Jièína do teprve èerstvì doosídleného pohranièního Vrchlabí.


Mùj starší bratr právì zaèal „kroutit“ vojnu. Nejprve v Liberci u koní, kterých se bál, brzy dostal tì¾kou ¾loutenku a tak jako „štáckrypl“ byl pøevelen do Prahy na funkci jakéhosi písaøe, a to byla jiná káva. I tatínkovi se koneènì splnil dávný sen o pøednostování a odjel u¾ koncem léta slou¾it a pøipravovat náš nový byt na vrchlabském nádra¾í. A tak nejvíce posti¾eni tímto „vytr¾ením z rodné hroudy“ jsem se cítil já s maminkou. Jedinou náplastí na naše nostalgické povzdechy byl nový byt, který byl témìø dvakrát vìtší ne¾ náš starý v Jièínì. Mìl moc pìknou kuchyni s vlastním vodovodem a kachlovým sporákem, naši první koupelnu s WC, velký pokoj a velkou lo¾nici, obé s krásnými vysokými kachlovými kamny a mezi nimi mùj menší pokoj. Plyn zde ještì zaveden nebyl, ale tatínek mìl uhlí deputátní. Byt byl v prvním patøe a z lo¾nice se dalo oknem vylézt na plochou støechu pokrytou malými oblázky a ji¾ní orientace byla vhodná na opalování. A mimochodem – o pìt let pozdìji o „svatém týdnu“ jsem se zde sna¾il „našprtat“ maturitní otázky. Pøes ulici byla dokonce malá zahrádka, kterou protékal potok, pøesnìji - umìlý náhon na blízké bìlidlo. To byla oáza tatínka, který zde mohl pìstovat zeleninu, tedy samozøejmì nikoliv na bìlidle ale na té zahrádce! Pod okny sice konèily vlaky, ale divili byste se, jak rychle si èlovìk na nádra¾ní ruch zvykne! Byla to koneèná stanice, osobních vlakù nebylo mnoho, více bylo nákladních, které pøivá¾ely suroviny a subdodávky pro místní fabriky a odvá¾ely jejich finální výrobky – pomìrnì rozlièného sortimentu. Rùzný textil, hydrauliku, elektronky, kabely a samozøejmì i auta. A¾ nyní v hlubokém dùchodu jsem se doèetl, ¾e Vrchlabí bylo po Ostravì naše druhé mìsto s nejvìtší koncentrací nejrùznìjšího prùmyslu! A to, ¾e bydlíme na nádra¾í, jsem ocenil zejména v dobì pozdìjší, kdy jsem ka¾dý víkend absolvoval vlakem trasu Praha – Vrchlabí a v pondìlí èasnì ráno zpìt. Z nádra¾í „do mìsta“, tedy na námìstí to bylo mnohem dále ne¾ v Jièínì a navíc stále do kopce, ovšem do školy jsem to daleko nemìl. O tom ale nìkdy pozdìji. Nejprve bych mìl Vrchlabí tak nìjak rehabilitovat, proto¾e jsme brzy poznali, ¾e má s Jièínem i dosti spoleèného. Staèí hledat klady a ne jen zápory!

 


Kromì „brány nìkam“ do také krásného kraje tøeba i to, ¾e v období Tøicetileté války patøilo i vrchlabské panství Albrechtovi z Valdštejna a nakonec jsme všichni v rodinì museli pøiznat, ¾e vrchlabský zámek je mnohem hezèí, ne¾ jièínský.


Je sice o dost menší, ale zato tak nìjak „zámeètìjší“, co¾ dokumentuje foto, i kdy¾ se na nìm pøi pohledu z námìstí cudnì skrývá za stromy. No - ještì ho nìkdy pøedvedu v plné jeho kráse. Navíc je kolem nìj velmi rozlehlý zámecký park s nádhernými starými stromy, nìkolika rybníèky a nìkdy od šedesátých let tu byla i zajímavá malá zoologická zahrada s mnoha voliérami i menšími šelmami v klecích. Pozdìji se proslavila tím, ¾e se zde sna¾ili rozšíøit chov tetøevù a neblaze pak tím, ¾e zde „zhrzený“ adept myslivosti zastøelil vzácného rysa v kleci! A nyní u¾ mohu prozradit, ¾e kolem toho jièínského zámku v rohu krásného námìstí jsem v dìtství dlouho chodil, ani¾ bych si uvìdomil, ¾e je to zámek, kde¾to „náš nový vrchlabský“ je nepøehlédnutelný! Postavil ho pøitom Kryštov z Gendorfu u¾ pùl století pøed Valdštejnem v sasko - slezském stylu.


Také tøi staré domky na druhém menším námìstíèku pøed kostelem svatého Vavøince se nám líbily a u¾ asi pùl století je v nich èást sbírek vrchlabského Krkonošského musea, mimo jiné krkonošské betlémy – tedy alespoò doufám, ¾e tam ještì jsou. Jinak hlavní èást muzea je toti¾ v bývalém klášteøe, ve kterém jsem byl pøed jeho zrušením nìkdy poèátkem roku 1949 naposled u svatého pøijímání.


Vzpomínám si, ¾e zejména u zpovìdi jsme nejen já, ale i mí noví kamarádi mìli trochu problémy. A¾ doposud jsme se zpovídali z jednoho z nejvìtších našich høíchù slovy - myslel jsem na vìci nestydaté, a nyní náhle u¾ bylo témìø nutné nahradit sloveso myslel jsem slovesem dìlal jsem. A na kontrolní otázku zpovìdníka, zda sám nebo s nìkým, se velmi tichým hlasem odpovídalo – sám!


Foto – webové stránky


Vladimír Vondráèek

* * *
Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 16.02.2015  12:52
 Datum
Jméno
Téma
 16.02.  12:52 Jarmila Moje milované a jako malované
 16.02.  08:23 Von
 16.02.  05:52 Bobo :-)))
 15.02.  18:57 Blanka K.
 15.02.  13:26 gerta11
 15.02.  11:32 kusan.
 15.02.  10:51 Ferbl
 15.02.  10:25 Kvìta
 15.02.  09:59 Vesuvjana díky