Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vclav,
ztra Michal.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohádky „z babiiny krabiky“


Na svoje poslední vnoue – Vendulku – jsem ekala devt let. To u byla pedchozí ti vnouata docela odrostlá. Na rozdíl od nich jsem se jí mohla cele vnovat, jsouc u regulérní seniorkou.


Proívaly jsme spolu dobrodruné vycházky po zahrad, kde rostlo tolik zajímavých kvtinek a ke, kde se na zídce vyhívaly ještrky, cvrci závodili ve cvrlikání, na zelných listech se pásly baculaté housenky bláska, hopsaly tam sýkorky... však to znáte, jak pestrým ivotem ije zahrada. ...“Babi, vem si veliký boty, pudeme na kopec“... no jist, v pantoflích bych se tam sotva vyšplhala. Doprovod nám dlal velký hafan – kavkazan „Loldík“, Vendina chva, dobrá víla a ochránce. To bylo paneku jiné dobrodruství ne dole na zahrad. Obrovské mraveništ lesních mravenc a skoro nahoe s lesem za plotem bylo cílem výprav. „...A plo lezou? A plo nosí semínka? A kde mají dti?...“


To bylo otázek, a z nich babice šla hlava kolem. A protoe takové výpravy byly na denním poádku, zaala o nich babika spisovat pohádky. Teba se budou líbit i vašim vnouatm.


Mara


* * *


…o chytrém pejskovi Hafákovi


A úpln dole pod strání s kei rozkvetlých šípkových rí a mladých doubk stála malá chaloupka a na jejím dvorku psí bouda. Bydlel v ní chundelatý pes Haf se svým synem Hafákem. Bylo jim tam dobe, protoe se o n všichni domácí peliv starali a oba pejsci se zase starali o hlídání. To byla jejich práce a oni ji dlali velice dobe. Celou noc byli ve stehu, spali jen tak na pl ucha, obcházeli kolem chaloupky a honili kadou myš, která si chtla jít do spiírny smlsnout.


Kadé ráno vyšel z chaloupky ddeek, aby se podíval, jestli sluníko opravdu vstalo, jestli spadla ta správná rosa a jestli je všechno v poádku, jak má po ránu být. Haf i Hafáek ho provázeli na ranní procházce.


„Tak co, kluci,“ íkal ddeek, „ jak se vám dneska hlídalo a kolik myší jste zahnali?“


V tu chvíli se Hafáek pkn posadil ped ddeka a spustil: …„haf haf haf …“


„Aha,“ ekl dda, „tak ti myšky jste zahnali? No to jste ale pašáci, za to vám musí dát babika njakou odmnu.“


No tohle Hafáek rád slyšel; sotva to dda ekl, u pelášil ke dveím a tam ekal na babiku, aby se také jí pochlubil, jak umí poítat, a dostal od ní kousek voavého krajíku.


Asi by u chaloupky zstal napoád, ale jednou takhle odpoledne ped boukou se u nich zastavil na kus ei ddekv vnuk Honzík. Jezdil s cirkusem po svt a cviil v nm lvy a jiná zvíata. Kdy byl malý, hrával si s Hafem a te se docela divil, jakého má jeho starý kamarád chytrého pomocníka. Slovo dalo slovo, a kdy Honzík odcházel, nesl si v náruí Hafáka, kterému se taky moc líbil. A tak se chytré štátko dostalo do cirkusu.

Hafáek se ocitl v kouzelném svt, to bylo nco jiného ne bhat kolem chaloupky a honit myši. Chodil s Honzíkem od klece ke kleci a se všemi jejich obyvateli se seznámil. Ze lv a tygr ml trochu strach, ale brzy se z nich stali kamarádi, kdy spolu bhali a skákali v manéi. Na konci pedstavení vdycky spoítal, kolik je v manéi lv i tygr, a kdy se ho Honzík zeptal, kolik je tam pejsk, udlal haf jen jednou. A lidé tleskali, div cirkusový stan nespadl.


Hafákovo vystoupení se také moc líbilo editeli cirkusu, který rozhodl, e pejsek bude mít svoje vlastní íslo s klaunem Pepíkem. Ti dva spolu nacviili plno legraních kousk a rošáren, které provádli dtem v prvních adách. Ale vrcholem jejich vystoupení bylo poítání, to Hafákovi šlo líp ne nkterým školákm. Stailo, aby Pepík ukázal cedulku s njakým íslem a Hafáek vdycky hafal správn. Dti se ped pejskem tak stydly, e umí poítat lépe ne ony, e se zaaly honem uit, aby si nedlaly ostudu.


Plno zemí projezdil Hafáek se svými cirkusovými páteli, všude rozdávali radost i pouení a dostávali za to spoustu potlesku a lásky, hály je rozzáené dtské oi. Ale roky utíkaly jako voda v potoce, z Hafáka vyrostl velký huatý pes a zastesklo se mu po tatínkovi Hafovi, po ddekovi a babice i po malé chaloupce pod strání. Jednoho dne si s Honzíkem sbalili svoje sakypaky a ne se nadáli, byli doma. To bylo radosti a vyprávní!


A te urit chceš, Vendulko, vdt, jak to dopadlo. No pece Hafáek zstal doma v chaloupce, ve dne se vyhíval na sluníku ped boudou a v noci hlídal a hlavn honil myši, aby nevlezly do spiírny.


A vdycky vdl, kolik jich bylo!


Marie Zieglerová

* * *

Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 09.01.2015  19:17
 Datum
Jmno
Tma
 09.01.  19:17 Vesuvjana dky
 09.01.  13:17 Vendula
 09.01.  12:38 Mara
 09.01.  09:12 kusan k pohdce Mary.
 09.01.  08:47 Von
 09.01.  07:03 Kvta dky
 09.01.  06:03 Bobo :-)))
 09.01.  05:14 rka