Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jon,
ztra Vclav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

BABIBAJKY


Seniorský vk dostihl i mne a vnoval mi AS – as na odpoinek po hektickém pracovním období, as na vnouata, na relaxaci nad záhony v zahrad, na knihy bhem let kupované a odkládané bez tení na dobu, a na n zbude as...
Dal mi také monost seznámit se s „plechovou bedýnkou“ plnou ip a drátk, tím zázrakem dvacátého století. Zaátky s ní mi ulehil dárek – CD s nkolika tisíci klipart. Pi jejich prohlíení se mi zaaly vybavovat rzné záitky z proitých let, které jsem se snaila v nkolika vtách zachytit. To, co jsem bhem let zkušeností nasbírala, dostalo formu krátkého vyprávní, nkde skoro pohádky, povzdechnutí, píslibu. A protoe stojí na samé hranici reality a bajky a protoe jejich autorkou je babika, dostaly název BABIBAJKY.


Ne kadá se povedla, písní kritici najdou mnohé nedostatky, škarohlídi je zavrhnou zcela, ale pesto doufám, e se najde i dost tená, kteí se zasmjí, souhlasn pokývají hlavou a leckterá bajka v nich vyvolá jejich vlastní vzpomínku, nebo je vlastní fantazií povede dál v nartnutém dji. Peji všem dobrou náladu.


Mara


BABIBAJKY
* (10) *

Byl jednou jeden koala, co bydlel na velikém blahoviníku. Zajímaly ho jen mladé lísteky, kterými se krmil vdy, kdy práv nespal. Jene znáte to o „dobrém bydlu“. Milého koalu taky zaalo pálit, vtev, na které nejradj sedával, ho zniehonic zaala tlait, strava se mu znechutila, a tak pemohl svoji vrozenou lenost, slezl ze stromu a vydal se do zahrady, kterou z nejvyšší vtve u njakou dobu obhlíel.


Nepoítal ale se silnicí, pes kterou se musel dostat na druhou stranu a pi tom svém pomaloukém batolení málem pišel o ivot pod koly strašliv houkajících a rachotících plechových oblud, z vonících barevných kvt se mu udlalo špatn od aludku, a kdy spadl do bazénu, jak se lekl chundelatého psiska, byl nakonec rád, e ho neznámý dvounohý tvor vrátil na jeho blahoviník.
No vida, ono je doma opravdu nejlépe!


* * *


V jednom veselém bílém pokojíku na psacím stole stál poíta a bylo mu tam dobe, protoe rád pracoval a byl šastný, kdy kolem nho i v nm všechno pkn klapalo. Moc se mu líbilo brouzdat se po internetových sítích, to ml pocit, e mu patí celý svt.


Ani netušil, e práv tady na nho íhá nejvtší nebezpeí. Jak tak jednou tahal rozumy z nového serveru, zaaly se mu dlat ped oima hvzdiky a bhat všelijaké barevné prouky, rozbolela ho celá obrazovka a tlaítka zaala sabotovat. Propánajána, co se to dje? Kdo se mi to pehrabuje ve slokách? Kdo mi tam krade soubory? Co si o mn mj majitel pomyslí, kdy mu pedvedu prázdné stránky?!
Chudinka poíta, jak ml vdt, e viry nenapadají jen lovka. Kdo mu te pome?


* * *


Na jednom pevném krouku ily pkn pospolu tyi klíe. Jeden odmykal zahradní branku, druhý dvee do domu, tetí zase gará a ten tvrtý, chudinka malá, dávno zapomnl, ke kterému zámku vlastn patí.


I mezi páteli se obas stává, e zapomenou na pátelství, a jeden kadý zane mít dojem, e práv on je ten nejdleitjší… jo, hoši, kdybych já neodemkl branku, museli byste nejspíš pelézt plot… moment moment, a jak byste se dostali do domu, kdyby m nebylo?!… ale ale pánové, pokud já neodemknu gará, s autem nikdo nevyjede!… a co ty tady zavazíš a ubíráš místo, prave jeden pravá?! A cinkaly a vrtly se v kapse, a do ní udlaly díru a vypadly ven. uchly do snhové závje a zimou celé ztuhlé ani nedokázaly volat o pomoc. Jejich majitel je našel a na jae, kdy sníh konen roztál, jene to u byly celé rezavé a on dávno ml klíe nové, zámky vymnné a kapsu poádn zašitou.


* * *


To jednou byly jedny staré váhy, samy sob se nic moc nelíbily, pipadaly si píliš jednoduché, a kdy za nimi pišly na návštvu vzdálené píbuzné váhy digitální a blýskaly íselníkem, a oi pecházely, bylo z toho našim váhám skoro do breku. No a aby toho pokoení nebylo málo, stril je jejich majitel do tmavého kouta vzadu na polici a na jejich místo postavil toho digi vetelce. Jene… všeho do asu! Kdy jednou po silné bouce vypadl proud, hledal majitel se svíkou svoje staré váhy a byl móóóc rád, e je má. Ješt e nevyhodil závaí…


Aha, ono vás zajímá, co na to váhy?! Deprese je pešla, poznaly, e práv v jednoduchosti je jejich síla a nesmrtelnost, zatímco osud toho moderního vynálezu je skuten na vákách!

 

* * *


Coe, vy nevíte, co to býval cirkus? Ani jste nezaili ten rozruch, kdy po dlab z koiích hlav kodrcal do msteka jeden vz za druhým a všechny a po vrch naloené, kdy se za míemi ozývalo vrení a chrení a úpln neznámé vaní cizokrajných zvíat? Vdy pijel ten nejvtší a nejznámjší Humberto! Cviení lvi a tygi skákali pes ohnivé obrue, blostní kon tanili kolem manée, vysoko a pod vrcholkem stanu se z hrazdy na hrazdu míhali artisté, sloni pochodovali v ad za sebou a dreli se navzájem chobotem za ocásek, v rukou onglér se míhaly balonky, krouky i kuelky a ádná nespadla! Nespadla ani krasojezdkyn, která pedvádla pemety na širokých zádech rychle cválajících koní.


Boínku, co tam toho bylo k vidní! A oi pecházely z té krásy a tpytu, ze všeho nevídaného hemení lidí a zvíat. A kolik smíchu a dtské radosti rozdával klaun svými neohrabanými kousky! Bez klauna nebyl cirkus cirkusem. Jak legran padal na nos, jak na nm plandávaly širokánské kalhoty, kdy upaloval pes mané…Tak tohle býval cirkus! A neíkejte, e by se vám nelíbil, vdy byl ivý! Ne tak jako ty vaše vymyšlené hloupé poítaové hry, které ivot jen pedstírají!


Marie Zieglerová

 

* * *
Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 26.06.2014  09:31
 Datum
Jmno
Tma
 26.06.  09:31 Mara dk vem
 26.06.  05:49 Ivan
 20.06.  09:42 Von
 20.06.  07:51 Vesuvanka dky
 20.06.  06:16 Bobo :-)))