Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jon,
ztra Vclav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohádky „z babiiny krabiky“


Na svoje poslední vnoue – Vendulku – jsem ekala devt let. To u byla pedchozí ti vnouata docela odrostlá. Na rozdíl od nich jsem se jí mohla cele vnovat, jsouc u regulérní seniorkou.


Proívaly jsme spolu dobrodruné vycházky po zahrad, kde rostlo tolik zajímavých kvtinek a ke, kde se na zídce vyhívaly ještrky, cvrci závodili ve cvrlikání, na zelných listech se pásly baculaté housenky bláska, hopsaly tam sýkorky... však to znáte, jak pestrým ivotem ije zahrada. ... "Babi, vem si veliký boty, pudeme na kopec"... no jist, v pantoflích bych se tam sotva vyšplhala. Doprovod nám dlal velký hafan – kavkazan "Loldík", Vendina chva, dobrá víla a ochránce. To bylo paneku jiné dobrodruství ne dole na zahrad. Obrovské mraveništ lesních mravenc a skoro nahoe s lesem za plotem bylo cílem výprav. "...A plo lezou? A plo nosí semínka? A kde mají dti?..."


To bylo otázek, a z nich babice šla hlava kolem. A protoe takové výpravy byly na denním poádku, zaala o nich babika spisovat pohádky. Teba se budou líbit i vašim vnouatm.

Mara


* * *


... o Brokovi ze dvorka

 

 

Byl jednou jeden pejsek, Brok mu íkali. To proto, e je to hezké psí jméno, a také asi proto, e byl tak rychlý jako brok, kdy jej myslivec vystelí z pušky. Ani jste se nestaili podívat a u byl pry, jen se za ním zaprášilo. Oni vlastn všichni pejskové umjí rychle bhat, i kdy se naped jen batolí a pletou si noiky. Jene to jsou ješt docela malinkatá psí batolátka, a jak rostou, bhají poád rychleji.


Také Brok u vyrostl ze štátka v poádného pejska. Byl veselý, rád se kamarádil teba i se slepicemi na dvorku a se sousedovic kokou Mícou si vykládali, kudy se ze zahrady v noci pikrádají myšky, aby posbíraly zapomenutá zrníka a v Brokov misce si pochutnaly na granulkách. Které si pejsek schovával napotom. Jeho velkým kamarádem byl i kohout Kykyryk, velký znalec bojových umní a nositel nkolika vyznamenání za statenost, který dokázal vyhnat z kurníku teba i lišku, co si chtla pochutnat na kehounké slepice.


Oba vládli na dvorku, ale protoe ani kohout ani pejsek nemohou bez odpoinku hlídat celou noc a celý den, uzaveli spolu dohodu a rozdlili si práci.


„Kykyrykýýý, Broku, já musím být v noci v kurníku, to víš, slepice jsou hloupé a samy se bojí, vdy to jsou jen slepice. Tak si myslím, e by bylo dobré, kdybys ty byl vzhru v noci a dával pozor, aby se na dvorek nedostala ádná škodná. A jen co se zane na východ rozednívat, vzbudíš m, protoe musím pivítat sluníko a probudit celý dvr, kykyrykýýý.“


Brokovi se kohoutv návrh velice zamlouval. Ml rád noní šramoty v houští a obcházení kolem plotu zahrady, kam se z blízkého lesíka obas zatoulal srnec nebo liška. To potom, paneku, spustil takový štkot, e probudil všechny psy v ddin a ti mu vydatn pomáhali zastrašit troufalé vetelce. Trochu ho sice zamrzelo, e na ten nápad nepišel sám, ale nadšen s kohoutem souhlasil.


„Hafy hafhaf haf, to je dobrý nápad, kohoute, já si pak ve dne pkn zdímnu na sluníku. Bude to sice jen tak na jedno ucho, ale to mi staí a ješt stihnu ohlásit kadého, kdo pjde kolem. Na to se meš spolehnout, haf.“


Pkn jim to spolu klapalo a na dvorku byl klid s poádek. Kohout si ve dne hlídal slepice, aby se neulejvaly a poádn vyzobávaly brouky z trávy, správn se popelily a zavas šly do kukan snášet vajíka. V noci pak sedl na nejvyšším bidýlku a dopával si sladkého dímání. Tak se stídali ve slub.


Nic však netrvá vn. Jednoho dne, bylo to práv uprosted léta, kdy na poli dozrává obilí, se jedna nezkušená a neposlušná mladá slepice Pipina z jarního chovu rozhodla, e si zajde na pár erstvých slaounkých zrníek jen támhle na kraj pole. Vbec nikdo si nevšimnul, jak se protáhla mezi plakami, protoe bylo k poledni a slunko pálilo ostošest, take se všichni schovávali nkde ve stínu, kde zmoeni horkem spokojen podimovali.


Brokovi se nejspíš zdály ty nejsladší sny o pkné morkové kosti, protoe se ze spaní olizoval a mlaskal. Nedaleko na zídce zase vyspávala Míca svoje noní toulky. A pro taky ne, vdy byla velice pracovitá, o em svdila ádka myší, které úhledn poskládala na práh ped dvee do kuchyn. Urit se jí zdálo o misce mlíka, kterou dostala za odmnu.


A tak spali a spali, nic nevidli, nic neslyšeli. Neprobudilo je ani tlapkání husí rodinky, která se vracela od rybníku a hlasit, jak to husy umí, si povídala o slepici, co ji vidla na pšeniném poli, jak se cpe zrním.


„Poslouchej, táto, myslím, e bychom o tom mli íct kohoutovi. Té hloupé slepici se pece me nco stát, kdy s sebou nemá ádného ochránce. Co kdyby po poli práv šmejdila kuna nebo lasika? Taky by jí mohlo zaskoit zrníko, a kdo jí potom pome? Vdy by se ani nikoho nedovolala. Kohout o tom urit neví, ten by ji samotnou ze dvorku nepustil, ješt dobe si pamatuje, co se pihodilo jeho lakomému ddovi, kdy mu zaskoilo!“ kejhala husa.

„Hele, matko, do eho to zase strkáš zobák? Nemáš svých starostí dost? Tam koukej, abys mla v poádku svoji rodinu a ostatní starosti nechej na muských!“ odbyl ji houser a u se rozhlíel, kde vzí kohout.


Jakpak by ho mohl vidt, kdy Kykyryk sedl na silné vtvi pkn ve stínu košaté koruny starého oešáku a pes zavená víka vbec nic nevidl? Zato baculatý uník Chrochta, co si opíral podbradek o práh svého chladného chlívku, byl vzhru, a protoe slyšel, co si husy povídaly, zavolal na souseda kozlíka: „Drcálku, pome spolu tu Pipinu hledat.“


Kozlíkovi se tento nápad velice líbil a s radostným dupáním a meením se rozbhl k brance, drcnul do závory a u se s Chrochtou v patách ítil polní cestou k lánu pšenice.


Nadlali oba braši poádný hluk a vzbudili všechna zvíátka na dvorku. Ze sladkého klimbání vytrení obyvatelé zaali zmaten pobíhat, vyptávali se jeden druhého, co se dje, a kdy uvidli vrátka dokoán, rozbhli se k nim.


No to by pkn dopadlo! Jene Brok byl ze všech nejrychlejší, všechny pedbhl, postavil se doprosted otevené branky a ze všech sil zaštkal. Naráz bylo ticho a klid. Zvíátka se pestala šouchat a šlapat si na paty, panika je opustila a všichni si uvdomili, e na dvorku je Brok nejvtším pánem. e je to on, kdo je hlídá a je za n odpovdný.


„Tak, te mn naped eknte, co se tady vlastn stalo!“ poruil Brok docela zlým hlasem. Houser, který stál v první ad, si odkašlal a dleit vysvtloval, jak vidl mladou slepici v pšeniném poli a jak hledal kohouta, aby mu to ekl. Mezitím Kykyryk, který ml špatné svdomí, e místo hlídání vyspával, u potetí honem honem poítal svoje slípky, protoe mu poád jedna chybla a on doufal, e se zmýlil.


Nakonec se pece jen dopátrali pravdy, kdy Míca mezi plakami plotu našla slepií peíko. Brok rychle všem rozdlil úkoly a husí rodinu povil hlídáním, protoe houser je silný a rány jeho zobákem urit zaenou kadého vetelce. Všichni ostatní budou dlat to co vdycky a v klidu budou ekat, a se Brok a Kykyryk vrátí se slepicí. Ale ješt se musí vyešit otázka otevené branky!


No a te se teprve pišlo na to, e v chlívkách chybjí Chrochta s Drcálkem. Brok se tak naštval, e se mu a najeily chlupy na hbet. Taková nezodpovdnost, taková klukovina! To by od chytrého uníka a stateného kozlíka neekal. Ledae!!!
Ledae by se vydali na záchrannou slepií akci! Potlail svou zlost a ekl si, e naped zjistí situaci a potom se ukáe. Zabouchl za sebou branku, Míca zavela závoru a pidala se k Brokovi a kohoutovi.


Sluníko ješt stálo vysoko na obloze, kdy dorazili k okraji pole. Bylo tam plno podupaného obilí a skivaní zpv byl provázen spokojeným chrochtáním a pomekáváním. Prasátko ani kozlík nejsou ádní stopai, na stopy nemají ten správný uch, take kdy Pipinu nevidli, pestali se o ni zajímat. Kdy na n Brok spustil bandurskou, rychle se vzpamatovali a, aby byli aspo trochu prospšní, pidali se k zachráncm s Brokem v ele. Drcálek skupinu uzavíral.


A tak pochodovali, Brok s nosem u zem po slepií stop, a došli na místo, kde bylo peí na dv hrsti. To v nich poádn zatrnulo! Tady se nco stalo a pro slípku to urit nebylo nic pkného! Stopa ukazovala k blízkému lesu a Brok si z ní peetl, e patí nejvtší škodné domácí drbee – lišce Elišce.


„Rychle, rychle, udláme rojnici, prohledáme kadé koví a výmol. Do kadé díry strte nos, a najdeme liší noru!“ porouel Brok.
„A Kykyryk poletí dopedu, teba nco uvidí!“


Všichni se opravdu snaili a docela rychle postupovali, a se dostali k malé mýtince, kde si ped norou schovanou pod velkým kamenem hrála ti lišata s pomuchlanou slepicí, která jen nešastn kdákala a ekala na svoji poslední hodinku. Z vrcholu balvanu jejich lovecké výpady spokojen pozorovala Eliška. Kdepak by ji napadlo, e ji nkdo vystopoval! Vdy pece byla tak opatrná! Kdy na ni zezadu zaútoil rohatý Drcálek, kdy se z koví ozvalo strašidelné chrochtání, kdy mezi lišata vlítla syící Míca jako njaká stará arodjnice, strašn se lekla. To u se malé lištiky krily do nejhlubšího koutku v noe a ekaly na nejhorší. Chuátka malá, vdy ony nedlaly nic špatného, tak to pece musí být, musí se nauit lovit a tentokrát jim maminka prost pinesla místo myši nebo zajíka slepici.


Liška není ádný zbablec, a kdy z ní spadl první úlek a ona vidla, kdo si pišel pro slípku, pesvdovala Broka i Kykyryka, e není pece tak hloupá, aby kradla slepice ze dvorku a k tomu ješt za poledne. Kdyby ta mlsná slepice zstala pkn doma, nic by se jí nestalo a basta!
To tedy museli všichni uznat, v tom mla Eliška pravdu, i kdy jí nikdo nevil, e je tak nevinná, jak se tváí.
„Lovec zstane lovcem a já si na tebe dám moc dobrý pozor, abys nezkusila krást pímo v kurníku“, íkal si Brok na zpátení cest.


A tak se zase všechno vrátilo do starého poádku a všichni se pouili, k emu vede hloupost a neposlušnost.



Marie Zieglerová

* * *
Ilustrace © Jana Pilgrová

Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 09.12.2013  07:43
 Datum
Jmno
Tma
 09.12.  07:43 Inka
 08.12.  21:01 Mara pro vechny
 08.12.  17:04 Vesuvanka dky
 08.12.  16:42 Gabi-florka
 08.12.  16:07 Von
 08.12.  14:20 imraL
 08.12.  10:08 Vclav Pite dl, pan Zieglerov!
 08.12.  07:32 kvta moc mil
 08.12.  06:03 Bobo :-)))