Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Andrea,
ztra Jon.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Ludk Frýbort – Tomáš Záecký:
Je souasná demokracie v krizi?


Luka Frýborta (80) a Tomáše Záeckého (25) není ji teba tenám Senior Tip pedstavovat. Oba autoi, mezi kterými je mnohageneraní rozdíl, vedou své diskuze s rznými filozofickými i politickými námty na vysoké a kvalitní úrovni – nedá se jim nic vytknout. O tom svdí i jejich velká sledovanost na internetu. Patí k oblíbeným autorm eských tená po celém svt. Z ad tená oslovují jak nejstarší generaci tak i mladou. Redakce SeniorTipu ráda dává tmto dvma mum prostor na svých stránkách a také dkuje za jejich souhlas jejich zajímavý rozhovor otisknout.

Václav idek


* * *


Váený pane Frýborte, v našem posledním rozhovoru jste zmínil, e souasná demokracie je v krizi. Jak tento stav popsat a kde hledat jeho píiny?

Obávám se, e jsem se s tou krizí trochu unáhlil; ono to není tak jednoduché. Spíš jde o vývojový zlom: dosavadní pojetí demokracie se vyerpalo a dochází k pechodu do další fáze, pochopiteln za velkého náku tch, kteí si ádného vývoje nepejí a rádi by k svému pohodlí zachovali všechno, jak je. A pomrn donedávna bývala demokracie konkurencí myšlenek: ideové proudy, reprezentované politickými stranami, pedkládaly kadý svj recept k dosaení ideálního stavu spolenosti, jeden takový, druhý onaký. Tomu udlal konec rozpad sovtského imperia. Bylo to nco víc ne fiasko jedné ideologie: selhání ideologických pedstav jakoto takových. Pedstav, e kdesi leí záný cíl, jen k nmu najít cestu; dnes u tušíme, e není takové cesty. Proto je souasná demokracie, jaká je: u ne sout prorockých vizí, jen ešení hospodáských a sociálních problém, jak je pináší as. Ješt, to se ví, trvá rituální partajnické láteení, ješt takzvaná levice slibuje prostšímu obánkovi, co všechno pkného se mu chystá nadlit, jen co vyhraje volby, kdeto takzvaná pravice je v tom ohledu zdrenlivjší, ale nakonec, a vyhraje ten nebo onen, sedí všichni nad hromádkou nikdy nepostaujícího daového výnosu a lámou si hlavy, kde najít kámen mudrc, který by je pi stejn marnotratném nakládání s veejnými financemi vyvedl z dluhové pasti.


Kudy vede cesta ven z této krize?

U jsem zásti odpovdl: ne krize, ale vývojová etapa. Kritikové toho stavu bdují nad vyprázdnností dnešní politiky, ale to je jen lpní na vyichlém ideologickém modelu. Nemýlím-li se píliš, místo hledání cest k dokonalejší spolenosti - po dvou stoletích té snahy meme provést vyútování: zpodní ve vývoji, nesmírné škody hmotné i morální - se stává náplní politiky prostá správa vcí veejných a obanské votum co potvrzení úspchu i neúspchu. Je to, pravda, nudnjší divadlo, ne dokud proti sob stály šiky na jedné stran dejme tomu marxistických revolucioná, na druhé obanských liberál, kadý vykikuje svá hesla a mávaje svými prapory, ale úelnjší. Rozumná správa vcí veejných me být víc ne celý vrtel ideologických vizí. Ostatn, jak pravil nkdejší nmecký kanclé Helmut Schmidt, kdo má vize, ml by jít k doktorovi.

 

Moná se meme ptát, jestli je souasné pojetí demokracie skuten tou nejlepší formou vlády, nebo, jak by ekl Winston Churchill, tou nejmén hroznou z vyzkoušených?

Ukázali jsme si, e demokracie není jev statický, nýbr jako všechno ostatní v pírod a vesmíru, i ona podléhá vývoji. Ptejme se tedy, zda souasné pojetí demokracie odpovídá potebám pítomného asu nebo za nimi pokulhává; a pokulhává-li, jak ji popohnat k bystejšímu klusu. Ale to u jsme se ocitli u otázky následující.


Me opravdu fungovat pímá demokracie, nebo se jedná o mýtus uskutenitelný jen ve velmi malých útvarech, jak proklamoval Jean-Jacques Rousseau?

Me, a nejen ve velmi malých útvarech. Švýcarsko je útvar ne o mnoho menší ani o mnoho mén lidnatý ne Republika eská, a co do svtového významu spíš vtší; pesto tam pímá demokracie funguje znamenit, i bez Rousseaua (piznávám se ke své nechuti k tomuto šejdíi a vyírkovi). Musí ovšem mít svj ád, pesn urující, která témata mají ze zákona být ešena referendem, která mohou a za jakých okolností, kdy podává návrh referanda politický aparát a kdy lidová iniciativa, jak fungují kontrolní mechanismy, a takových vcí více. Obávám se toti, e pedstava pímé demokracie, jaká poslední dobou ím dál hojnji pichází na petes v zemích koruny eské, je cosi po ertech jiného: ne ád, nýbr libovle. Zazdá-li se nkteré hlav politické, e by na tom mohla vydlat, domáhá se lidového hlasování. Zjistí-li poddaný lid, e ho ta politická paká zase jednou podvedla, volá po referendu, v nm by se hlasovalo pro naházení politické pakáe do Vltavy. Tak, prosím, to ne a nejde. Uisja, uisja, uisja, teba od tch Švýcar. Jene eši musí i koleko k trakai pokadé vynalézt sami. To je pak dobrá rada drahá, rádcové moji.

 


Zdá se, e by po volbách mohlo být aktuální téma obecné referendum. Lze jeho zavedení chápat jako dobrý, nebo špatný krok? Otázku meme omezit pouze na eský prostor…

Jak pedvedla nedávná prezidentská volba, práv a zejména v eskému prostoru lze chápat princip obecného referenda nejmén v jednom ohledu jako dobrý, velmi potebný krok. Upeou-li toti cosi za zavenými dvemi partajní grémia, a ono pak jde všechno šejdrem a našišato, ukazuje si naštvaný obánek palcem pes rameno – to oni, oni to zvrzali. Odhlasoval-li si však obánek njaký nesmysl ke své škod sám, není ádných oni, na n by mohl ukazovat prstem, nýbr musí piznat – to já, já trouba trouboucí, všech troub futrál, já jsem to zvrzal! I jest zvrzaná pímá volba dobrou školou pedvídavé zodpovdnosti. Hádal bych ostatn, e po jistých zkušenostech by prezidentská volba dnes u dopadla jinak.


Kdy zstaneme ješt u voleb, jak se dívat na lidi, kteí svého obanského práva volit nevyuívají? Pokud si pipomneme údaje o volební úasti v pedasných poslaneckých volbách 2013, tak se nepehoupla pes 60%, co není pkné íslo…

No, jsou i horší ísla, a nejen v zemích eských. Zájem o politiku upadá tém všude; a píinou je, jak ji eeno: fiaskem ideologických recept se z politiky stala nuda. K volbám jde pouze ten, kdo má opravdový zájem o ádný chod vcí veejných, ostatní zstanou doma nebo jdou do hospody. To není vbec zlé. Demokracie ze samého principu inklinuje k vlád prmru, ne-li podprmru; zstanou-li stranou voleb ti, kteí v nich vidí píleitost k fandovskému vyádní, i zase dušiky piboudlé, volící podle toho, který tluhuba jim naslibuje vtší kus modrého z nebe, kvalita demokracie tím nikterak neutrpí, naopak se zvýší. Kdyby volební úast inila 30%, zato však lidí soudných, prozíravých, na jalové sliby se nachytati nedajících… dobe by bylo v království eském.

 


Závrem se zastavme u vtšinové volby. By na první pohled vypadá jako výborný zpsob výbru, neskrývá v sob zárove ohromný, ne zrovna dobrý paradox? Protoe pokud není kandidát zvolen hned v prvním kole, znamená to, e vítzem se vdycky stane nkdo, koho vtšina spolenosti odmítá…

Nevím, jestli jsem dobe rozuml: nemla otázka znít „u pomrné volby?“ Nemýlím-li se, vtšinovou volbou nazýváme systém, praktikovaný v USA a Velké Británii – vítz bere všechno. Vím, e mnohý politikus eský, baící po vtším kusu moci, by dal této alternativ pednost, varoval bych však ped ní velice. Vtšinový zpsob se hodí pro tradiní, stabilizované demokracie, kde nehrozí, e by se vítzem stal a všechno bral njaký radikalistický blázen; my si s ním radji nehrajme. Ani nememe; systém dvou velkých stran, z nich vítzná rozhoduje o všem a podlehnuvší vykikuje své námitky z opoziních lavic, lze mít jen tam, kde partajní potr zstává bezpen v pozadí s njakými dvma, tymi procenty. Jakmile potr nakyne k dvaceti procentm nebo dokonce nad zavedenými partajemi poetn pevládne, je takový systém neudritelný. Leda na komando, ale to u jsme tady mli. Ne, prosím. Britsko-americký systém má svou výhodu: vítzi voleb se snadnji vládne, bez ohledu na poád njaké pišišvory, kteí by také chtli mít svj kousek rozhodování. V nedokvašených pomrech, jako jsou tohoto asu eské, jest záhodno, aby se snadno nevládlo; je teba pišišvor, aby tm velkým koukali na prsty. Ostatn jsme zde nco podobného, bezkonkurenní vládu dvou partajních obr, dobré dv desítky let také u mli, a jak to dopadlo, není-li pravda. Vítze pak odmítat a jako špaek nadávat vtšina spolenosti bude, i kdyby se vítzem ml stát svatý Barnabáš, jeliko jsme v echách, amen.


* * *


Píspvek byl na SeniorTipu otištn se souhlasem autor, jim touto cestou dkujeme.

Koláe pro SeniorTip © Marie Zieglerová 2013

Zobrazit všechny lánky autora



Komente
Posledn koment: 23.11.2013  17:27
 Datum
Jmno
Tma
 23.11.  17:27 Ivo