Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Vojtìch,
zítra Jiøí.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dùvìra a opatrnost


Nìkteøí lidé jsou velice nedùvìøiví. Nemají dostateènou dùvìru ani k pøátelùm, jsou prostì znaènì opatrní na to, co øeknou a» ji¾ sami o sobì, èi o jiných. Nebo vám ani neporadí, kdy¾ je o radu ¾ádáte, proto¾e co kdy¾ se potom jejich rada neuplatní, mohli by být obvinìni, ¾e radili snad dokonce úmyslnì špatnì.


Co ale potom s lidmi, kteøí jsou naopak velice dùvìøiví, tedy neopatrní ? Jsou v tom pøípadì snad naivní?


Nu, já osobnì mám obavu, ¾e i v tom prababièkovském vìku stále taková jsem. A ¾e se mnì to v ¾ivotì ji¾ tolikrát vymstilo. Ne, ji¾ nemám mo¾nost to zmìnit, proto¾e to zaèalo ji¾ asi velmi dávno.


Cestou ze školy na Zlíchovì do kopce ®vahova podél vilek na mì èekávaly sousedky, proto¾e vìdìly, ¾e zase nìco vypovím. Pobavily se a já jsem na obìd chodila pozdì, ale na to maminka byla zvyklá.


To bylo opravdu ji¾ velice dávno.


Potom mnì jednoho dne bylo osmnáct let a pøišla znenadání ta skuteèná pravá první láska. Nepøeháním, pøetrvala „hory a doly“ ji¾ celých padesát šest let.


A kdy¾ pøijde láska ? Co je dùle¾itìjší, vìnovat se studiu, nebo chodit na schùzky s tím jediným? Tedy na schùzky vìtšinou odpoledne, veèer zase na koncerty a ty konèívaly procházkami tøeba i po Petøínì a vltavských ostrovech.

 

(Pro zvìtšení a lepší ètení kliknìte na obrázky)

 


Studovat ? Uèit se ? No snad to chápete, na to v takové dobì není èas.

 


No kdo by mìl èas na uèebnice ?

 


Znát, znát ? No a co zkoušky ?


Nemyslím maturitu, tu u¾ jsem mìla více jak rok za sebou. Tady ji¾ nejde o lásku, to je prostì prùšvih. Co teï, jejda, dìlat. To nemohu hodit za hlavu. Pár dní, snad týden by staèil, abych to dohnala. Je tu jedna paní profesorka (na oslovení soudru¾ka si nepotrpìla), ale to mne tehdy nenapadlo. Muselo ubìhnout dosti let, ne¾ jsem pochopila, ¾e jsem mìla jít za ní, svìøit se jí a dnes jsem si témìø jistá, ¾e by mnì byla pomohla. Špatná studentka jsem naštìstí nebyla.

Našla jsem ale docela jiné øešení. Obstarala jsem si falešnou omluvenku na týden a u jedné velmi dobré kamarádky jsem dohánìla, co jsem zanedbala. Omluvenku bylo nutné doruèit a tu jsem uvìøila nezodpovìdnì jedné „spolu¾aèce“ s tím, ¾e jsem jí øekla plnou pravdu. Ona omluvenku odevzdala a nezapomnìla dodat, ¾e je falešná.


Dùvìra, nedùvìra, zodpovìdnost a hloupá naivita.


®ivot mi to zamotalo. Dalo mnì to pouèení? Mám obavy, ¾e ne pøíliš.



I v tom zamotaném ¾ivotì ale láska pokraèovala.


®e zbylo jen pár neumìlých básnièek. Moment, je jich víc, jenom za první rok lásky dvacet devìt.


A ta dùvìra? Jistì, tu dostal táta mého syna, dìdeèek mých tøí vnouèat a pradìdeèek tøí pravnouèat. Prostì dùvìra a neopatrnost.

 

 


Jana Reichová

* * *
Fotokolá¾e © Marie Zieglerová

Zobrazit všechny èlánky autorky




Komentáøe
Poslední komentáø: 04.12.2013  20:37
 Datum
Jméno
Téma
 04.12.  20:37 jaroslav
 04.12.  15:19 Blanka B.