Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jon,
ztra Vclav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohádky „z babiiny krabiky“


Na svoje poslední vnoue – Vendulku – jsem ekala devt let. To u byla pedchozí ti vnouata docela odrostlá. Na rozdíl od nich jsem se jí mohla cele vnovat, jsouc u regulérní seniorkou.


Proívaly jsme spolu dobrodruné vycházky po zahrad, kde rostlo tolik zajímavých kvtinek a ke, kde se na zídce vyhívaly ještrky, cvrci závodili ve cvrlikání, na zelných listech se pásly baculaté housenky bláska, hopsaly tam sýkorky... však to znáte, jak pestrým ivotem ije zahrada. ... "Babi, vem si veliký boty, pudeme na kopec"... no jist, v pantoflích bych se tam sotva vyšplhala. Doprovod nám dlal velký hafan – kavkazan "Loldík", Vendina chva, dobrá víla a ochránce. To bylo paneku jiné dobrodruství ne dole na zahrad. Obrovské mraveništ lesních mravenc a skoro nahoe s lesem za plotem bylo cílem výprav. "...A plo lezou? A plo nosí semínka? A kde mají dti?..."

 

To bylo otázek, a z nich babice šla hlava kolem. A protoe takové výpravy byly na denním poádku, zaala o nich babika spisovat pohádky. Teba se budou líbit i vašim vnouatm.

Mara


* * *

… o letním jablíku


Na jedné pívtivé zahrádce, kterou sluníko objímalo od rána do veera, rostla hned vedle statného oešáku docela malá jablka se svými sestikami. Na podzim je peliv zasadili a poádn zalili, aby jim pes zimu nic nechyblo a stromeky se mohly dobe pipravit na jaro. Však se taky tšily a sotva sluníko rozpustilo snhovou peinku a teplými prstíky zahálo pdu, ze všech spících pupen se vyklubaly rové jabloové kvty a obalily vtviky tak hust, e jablky vypadaly jako velikánské kytice.


Naše jablka rozkvetla jako první a netrpliv vyhlíela velky, které se zatím jen pomaliku probouzely v úlu. Mla napilno, vdy ji ekal veliký úkol – její jablíka musela dozrát na zaátku léta. Byla toti „letní“.


Ze všech jejích dtí bylo to na druhé vtvice nejhezí. Neschovávalo se za lísteky, nastavovalo sluníku ob tváiky a den ode dne rostlo do krásy. Kadé ráno za ním piletl kamarád motýlek a vyprávl mu, co je na zahrad nového, co mu vyzvonily modré zvonky, jak se princezna kopretina tší na svého prince, ale taky e dole na zahrádce se objevily dv housenky, které si vyhlíejí, do eho by se zakously. To víš, Vendulko, i na jablíka íhá na zahrádce nebezpeí, a tak se to naše poádn polekalo! Maminka jablka o takových housenkách svým dtem vyprávla, a tak se bálo, e by se mu hladová housenka mohla zakousnout do jemné tváiky.


Naše jablíko bylo ale chytré, nezaalo naíkat, pokalo, a kolem letla sýkorka, která zahradu hlídala ped nezvanými hosty.


…sýkoreko milá, pkn prosím, pomoz mi. Motýlek íkal, e dole v zahrad vidl dv hladové housenky. Honem si je zobni, aby nedostaly chu i na nás, jablíka… Sýkorka ráda pomohla, mla v hnízdeku pt malých ptáátek, která poád jen otvírala zobáky a ekala, co jim do nich rodie dobrého pinesou. Takové dv baculaté housenky jim budou urit moc chutnat. Jablíko si oddechlo, housenkové nebezpeí bylo zaehnáno. Pkn se vyhívalo na sluníku, zrálo a sládlo a jak zrálo, vonlo ím dál víc. Kdy tak jednou v horkém odpoledni sladce dímalo, probudilo je silné bzuení. Kolem nho poletovala mlsná vosa, kterou pilákala jablíková vn, a chystala se ochutnat sladké šávy.


…bzzz bzzz, ty jsi ale krásné jablíko a jsi pkn zralé, urit u budeš slaounké jako med. Nic se mne neboj, jen si ti sednu na tváiku a trošku si zobnu, ani o tom nebudeš vdt.


A kdy mn budeš chutnat, pozvu svoje kamarádky. Taky rády mlsají …bzzz… Ó, to bylo zlé. Jak utéct ped vosou, která má rychlá kidélka a navíc poádné ihadlo? Jablíko si jen nešastn vzdychlo. Nikde nablízku ádná pomoc, ptáci jsou v tom odpoledním áru nkde schovaní…


A pece se pomoc našla! Nahoe nad kopcem se u njakou chvíli hromadily velikánské erné mraky a chystaly se k bouce. Do zahrady prudkým nárazem vpadl jejich vrný prvodce vítr, proesal koruny strom a odfoukl dotrnou vosu dív, ne se zakousla do jablíka. Kdy pak bouka dlala svoje bububu zase nkde jinde, pišla si do umyté zahrady malá holika pro jablíko k svaince. Pod jablkou natáhla ruiku, zralé jablíko se pustilo vtviky a huplo jí do dlan. To byla dobrota!

 

Marie Zieglerová


* * *

Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 01.11.2013  17:48
 Datum
Jmno
Tma
 01.11.  17:48 imra/saaL
 01.11.  16:53 Kvta
 01.11.  10:45 Mara
 01.11.  09:41 Blanka B.
 01.11.  08:41 Von
 01.11.  06:24 KarlaA
 01.11.  06:18 Bobo :-)))