Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jaromr,
ztra Zlata.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Je libo kousek selátka na roni?

 

V kadém jazyce se vyskytují slova podobná, avšak jejich význam je diametráln odlišný. A kdy se nkdo splete, me se velice ztrapnit anebo zcela obrátit význam a postavit všechno na hlavu. Jako na potvoru to bývá vtšinou k horšímu. Stává se to nám, echm v naší rodné ei, a ješt astji se to me stát v cizím jazyce, se kterým u dlouho pracujete, cítíte se v nm jisti a myslíte si, e ho ovládáte. To lovk jaksi usne na rích a je náramn spokojen sám se sebou. Ale ert nikdy nespí, velmi brzy ukáe své drápky a vy spadnete rázem z hrušky dol na tvrdou zem. Ani já jsem se tomu nevyhnula. Vtšina nepesností se opravila hned a ke správnému významu jsme se dostali teba oklikou pes všechno moné, z nkterých kiks se staly legendy, kterým jsme se smáli ješt léta. Ale naštstí nikdy nepoškodily nebo dokonce nezhatily plánované zámry. Spíše naopak.


Jednou k nám pijela delegace z jedné významné nmecké automobilky, aby zjistila situaci a pípadn navázala spolupráci. Co si budeme povídat, poád jsme byli levnjší, ne jejich domácí pracovní síly. A v obchod jde hlavn o peníze. Pánové projevili pání prohlédnout si podrobn celý provoz. Pan editel je osobn provázel a já pekládala.


„Paní, Štainerová, dejte si záleet. Tohle by mohlo spadnout,“ povzbudil m pan editel a já se podle toho zaídila. Mrkla jsem do zrcadla, trochu jsem upravila svj vzhled, nastíkala na sebe deodorant, popadla slovníky, i kdy jsem vdla, e stejn nebudu mít as v nich nco hledat, kolegyn na m pro štstí plivly a já vyrazila do boje za blaho firmy.


Provedli jsme pány celým provozem, ukazovali a vysvtlovali, jak nejlépe jsme umli. Kdy jsme došli k technologii výroby, mla jsem íci, e hliník se zpracovává mokrou cestou. To je nmecky ekne „mit nassem Weg“. A já se spletla a místo nass jsem neustále mluvila o „nacktem Weg“, co znamená nahou cestou. Starším pánm to došlo, zachovali klid a rozvahu a mj brebt pehlédli jako velké, šíré, rodné lány. Jenom ten nejmladší, takový hezký a sympatický Nmec, to nevydrel, zapomnl na bonton, a pekvapen na m zaval:


„Was…, was..!?

 


A já, jako ten pitomec, jsem trvala na své nahé cest. Vidl, e se mnou nehne, tak to za tichého souhlasu ostatních koleg vzdal.


Svou chybu jsem si neuvdomila a byla jsem ráda, e všechno jinak dobe dopadlo a e nároný výklad je bez vdomé ztráty kytiky za mnou. Pýcha však pedchází pád a já jsem spadla z té pomyslné hrušky ješt jednou. Jelo se toti na obd, a jak jsme si to hrnuli nedokaví a hladoví k autu, podailo se mi šlápnout práv tomuto oponentovi na nohu. A e jsem nikdy ádná Twiggy nebyla! Nmec se te u udrel, ale jeho pohled byl pro m horší, ne kdyby mi vynadal. Snaila jsem se zachránit situaci, mile jsem se na nj usmála a pravila tak líbezn, jak jsem jenom umla:

„Mahlzeit!“ Místo omluvy jsem mu popála dobrou chu! Co si, ten chudák o m myslel, to radši nebudu rozvádt. Zachránil to dobrý obd, orosený pllitr Plzeského piva a moje upímná omluva. A kdy jsme se chopili píbor, abychom se dali do té dobroty, šibalsky se na m usmál skrze brejliky a pravil zcela nevinn: „Mahlzeit!“


Po této píhod u jsem si tolik nevila a dávala jsem si pozor na kadé slovíko. Jene bná denní rutina zapracovala a já u opt jela v rozjetém vlaku. Ovšem zase ne na dlouho.


Firma se zdárn rozvíjela, zakázky se hrnuly, dailo se. Vedení se rozhodlo, e uspoádá pro své zahraniní partnery „Den otevených dveí“, aby se vzájemné vztahy ješt utuily a teba navázaly i nové, protoe to nikdy není na škodu. A tak zaaly veliké pípravy, aby všechno klaplo a my si neudlali ostudu. Týkaly se pochopiteln nejenom provozu, kde se muselo všechno jenom blýskat a kde by se dalo pomysln jíst i z podlahy, a to je ve slévárn tém nadlidský výkon. Nedílnou souástí bylo i dobré pohoštní, protoe, co si budeme povídat, není jenom práce. A v dobrém jídle se eši vyznají odjakiva. Kampak na nás se zdravou výivou, semínky, jogurty, ovocem a zeleninou! Všichni víme, e to tlo potebuje, ale vtšina z nás sáhne radši po kuse nezdravé flákoty. Inu, tak u to máme v nátue. Plánovala se velkolepá hostina pod širým nebem, s hudbou, tancem i zpvem, se všemi monými i nemonými lahdkami a eskými specialitami. Vrcholem celé té ohromné slávy byla ti prasátka na roni a pár soudk Plzeského piva. To chutná Nmcm i Rakušanm stejn tak jako nám, echm.


Všechno ilo pípravami a do toho shonu pijeli na obchodní jednání za úelem zahájení spolupráce ti pánové z Meschede u Solingenu. Dva pánové byli podle našich mítek siln pod váhu a ml by z nich asi akorát tak radost pan Doc. Rajko Doleek, svého asu velmi populární odborník na zdravou výivu. Jen tak na okraj, kdo ví, jak to s ním a se zdravou výivou vbec bylo. Známý eský herec Vladimír Menšík o nm na veejnosti šíil, e má aludení vedy, a proto ta zdravá výiva. Ale to u necháme tm nahoe. Zato tetí pán, ten byl náš! Pkn kulatý, veselý, usmvavý, a aby mu kalhoty dobe drely v pase, nosil široké kšandy, za které se nijak nestydl. Jednání zdárn probhla, pánové byli spokojení a ped námi stála oboustrann výhodná, dlouhodobá spolupráce. To se pece muselo utvrdit. A kde jinde, ne na dobrém obd. Ten se také vydail, take navýsost úspšný den.


A práv te vidl náš pan editel svou chvíli, aby pozval naše nové obchodní partnery na pipravovaný „Den otevených dveí“. Protoe také rád jedl, vil se do svého pozvání a zanícen a podrobn líil, co všechno bude hostm k disposici. Jak si všichni pochutnáme, popijeme, zataníme i zazpíváme. Pekládala jsem, jako kdy biem mrská, a z našich host rázem spadla obchodní odmenost a zdvoilý odstup. Na tvái se jim objevily úsmvy a jejich oi se zaaly radostn blýskat. Všechno bylo dobré, a došlo na nešastné peené selátko, které mlo být zlatým hebem celého programu.


„A všechny vás srden zvu na naše peené prase!“ trumfoval pan editel a blaen se usmál, protoe u to všechno v duchu vidl.


Ale ouha! Peené prase neboli vepová peen se ekne Schweinenbraten. Podobné tomuto výrazu je v nmin slovíko Schweinerei. Pro jeho eský peklad uvádí slovník hned ti moné výrazy: Chlívek, sviník, nepoádek. A já, ukolébaná hladkým a zdárným prbhem celé akce, jsem si ta to dv slova spletla. Nadechla jsem se a s úsmvem peloila onu veledleitou vtu pana editele:


„A srden vás všechny zvu na náš sviník!“

 


Jen mi to vypadla z pusy, vdla jsem, e je zle a krve by se ve mn nedoezal. Bylo by slyšet špendlík na zem spadnout a Nmci zstali na okamik celí zkamenlí jako Lotova ena. Pak se ale strašn rozesmáli, a jim z oí vytryskly slzy. Doslova vali smíchy a vzájemn se plácali do ramen a do stehen. Kulatý pán si musel sundat brýle, protoe pes n vbec nic nevidl, a dret své bíško, aby mu nkam neuteklo. Pan editel byl pochopiteln polichocen a zvdav, co je tak rozesmálo. A oni se mu mezi salvami smíchu snaili íci dvod a na dotvrzení ho zaali oplácávat rovn. Nechápal, a to vypadlo ze m a nakonec jsme se chechtali všichni. Firma ze Solingenu se slavnostního „Dne otevených dveí“ velice ráda zúastnila a nejenom to. Dobrá spolupráce se protáhla na pkných pár let. Pi kadém setkání se na onu událost zavzpomínalo a nmetí partnei prohlašovali, e se tak upímn a srden u strašn dlouho nezasmáli. Nenechali si moje pozvání jenom pro sebe, pobavili jím i své kolegy a spolupracovníky. A kdy jsme potom pijídli do Solingenu, byl to samý úsmv na obou stranách. A potom, e jsou Nmci studení umáci!


Hana Štainerová

***
Fotokoláe © Marie Zieglerová

Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 28.10.2013  18:12
 Datum
Jmno
Tma
 28.10.  18:12 imra
 28.10.  10:06 janina