Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Tana,
ztra Arnot.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Snahy o ovlivování poasí i klimatu (2)


Lidé si velmi dlouho pouze hráli na jakési latentní, spíše teoretické dirigenty atmosférických jev a v tomto pokraovaní u si ukáeme, jak se zhostili role praktických „atmosférických inenýr“. Na jejich obranu musíme íci, e následující zde uvádné zásahy se asto provádly z naprosté nezbytnosti, aby se v dotyných oblastech vytvoilo píznivjší mezoklima i mikroklima. Vtšinou bylo teba zajistit dostatek vody pro lidi, vláhy pro pstování zemdlských plodin a nkdy i další zemdlskou pdu. Nkterá velká vodní díla pak mají význam komplexnjší - krom zavlaování jsou dleitá pro vodní dopravu a energetiku, nkteré pak brání i záplavám. Take hurá na velká vodní díla!


Zanme ve 30. letech 20. století, kdy se zaal budovat systém pehrad a zavlaovacích kanál na ece Colorado v USA, který ml zajistit vodu pro Kalifornii. Zdrojem vody je zde peván tající sníh Skalistých hor a Sierry Nevady. V roce 1936 byla ukonena 1. pehrada Boulder Dam, která byla v té dob nejvtší na svt. A tady si snad meme dovolit pár zajímavstek, nikoliv technických. I kdy ekologie jako vda byla pojmenována u v roce 1866, ve 20. letech stále mla mnohem menší význam ne má dnes. Stavba však u tehdy naráela na velké odprce, nebo mlo být zaplaveno mnoho krásných íních kaon. Pesto tehdy doslova pevládla lidská íze, a byl to práv prezident Hoover, který se výrazn zaslouil o její prosazení. Práv proto byla pehrada byla v roce 1947 pejmenována po nm. Bohuel – nco za nco. Souasnou sítí kanál se pivádí denn 6 miliard litr vody lidem v Jiní Kalifornii, tím se sníil prtok vody na dolním toku Colorada, zvýšilo se zneištní a obsah soli tak, e voda ji není pouitelná ani pro zemdlské úely! A bomba nakonec - beton ve spárách mezi jednotlivými velkými betonovými bloky hráze Hoover Dam tvrdne dodnes, s ím se ale poítalo!

 


Nyní provedeme velký skok prostorový i asový do období staveb komunismu. V roce 1955 byla naplnna vodní nádr na ece Donu nad známou Cimljanskou pehradou, která byla postavena jako souást Volsko-donské vodní cesty. A tato „velká stavba komunismu“ nejen dokonila spojení všech jiních a severních moí, která omývají evropské ruské behy, ale také výrazn „zekonomizovala“ klima jiního Ruska a východní Ukrajiny. Bohuel ale také poklesla hladina Kaspického moe (vlastn jezera) o dva metry a jeho plocha se zmenšila asi o 40 tisíc kilometr tvereních.


Podstatn he bohuel dopadlo zavlaování ve Stedoasijských sovtských republikách. U na konci 50. let. zaala hladina Aralského jezera pomalu klesat a zárove klesal pítok ek Amudarji a Syrdajry. V 90. letech se pokles výrazn zrychlil a do roku 2003 jezero ztratilo 80% svého objemu vody a 66% své rozlohy, take se odhalilo 45 000 tvereních kilometr dna, z jeho povrchu vítr rozfouká asi sto milion tun slaného prachu! Voda byla zneištna pesticidy a zasolena. V této oblasti stoupla dtská nemocnost a je ohroeno asi 1,5 milionu obyvatel. (Na satelitních snímcích z let 1989 a 2008 vidíme rychlé vysychání jezera.)

 


O dalších velkých vodních stavbách - svtových i tuzemských – jen telegraficky. Asuánská pehrada na Nilu v Egypt, souasné nejvtší dílo - pehrada Ti soutsky na ece Jang-c‘-jang v ín, Gabíkovo na Slovensku nebo naše Novomlýnské nádre na jiní Morav a stavby na elivce. Všechny tyto stavby pinesly nemalé ekologické problémy, ale – pro nás lidi jsou nezbytné a naštstí vtšinou jejich pínosy pevaují nad škodami. Musíme se smíit s tím, e píroda nám nic nedá zadarmo.


Odpoutejme se ale od velkých staveb s klimatickými dopady a podívejme se, jak se v posledních asi padesáti letech skuten podailo ovlivnit místní poasí.
V první ad si lidé alespo ásten, docela mazan a ekologicky vtšinou i šetrn, poradili s vtrem, který jim vysouší pole a odnáší pdu. Jist tušíte, e se jedná o vtrolamy, které vytváejí jakési vlastní mikroklima.
I kdy se jedná vlastn o „pouhé speciální velkoplošné zahradniení“, pi vysazování porost – ke a stromoví – je teba pihlíet ke spoust okolností. O pihlédnutí k pevládajícím smrm vtru nemá cenu pochybovat, ale dleité je napíklad i to, aby vtrolam teba ásten proudní propouštl, protoe jinak by pole píliš vysychala, nebo jaké má porost koeny, aby neškodily polním plodinám. Dále nesmí vtrolamy píliš zastiovat zejména nkteré plodiny, které potebují slunce, musejí být orientovány tak, aby se teba nevytváely malé ostrovy studeného vzduchu a mohou poskytovat píznivé prostedí pro voln ijící zvíata a ptactvo.
Vtrolamy ale pomáhají i silniám proti závjím a jsou-li navreny správn kolem dom, mohou dokonce sníit náklady na vytápní a ušetit energii.


S nepízní lokálních podmínek si docela šikovn a pomrn jednoduše dovedou poradit zahradníci a sadai. Zejména na jae v období známých ledových mu chrání plodiny a erstv rašící stromy ped jarními mrazíky zakuováním svých zahrad a sad.
Poasí si v posledních zimách u bn pizpsobují provozovatelé lyaských stedisek, kdy pi mrazech nasucho si snhovými dly stíkají do luftu vodu, která mrzne a vyrábjí si tak vlastní sníh.

 


A nakonec nesmíme zapomenout na moderní „obchodníky s deštm“. Ano, za jistých okolností se dá vyvolat déš, pesnji dešová peháka, nebo se naopak lze rozehnat místní letní boukový oblak v jeho zaínajícím stádiu. Pi tomto ovlivováni je nkolik moností.


Je-li v ovzduší patiná vlhkost, do nenápadného mráku se vystelí raketa, která mu dodá tzv. kondenzaní jádra. Jsou to rzné krystalky, na nich vzdušná vlhkost kondenzuje na kapiky, které pak mohou spadnout jako dešová peháka. A pedstavte si, e u ped lety se obas soudili farmái v USA, kdy jeden druhému „ukradl“ ten poátení nenápadný mráek a vystelil do nj svou raketu. Horší bylo, kdy ten jím „vyrobený“ déš spadl jinam ne chtl a on se odváil vymáhat náhradu na sousedovi, kterému „zalil“!


Mnohem astji se ale doslova rozstelují boukové oblaky, aby se zabránilo krupobití. Postup je podobný, ale jde o to, aby se kapky v zaínajícím boukovém mraku tvoily rychleji, rychle z mraku vypadly a nestaily zmrznout na ledové kroupy. Tyto zásahy do místního poasí se pomrn asto djí zejména ve vinaských oblastech, kde jsou instalovány menší meteorologické radary, které hlídají zaínající bouky a pak se jde na to!


A nakonec je snad známo, e velké boukové mraky byly rozstelovány pi rzných velkých svtových ceremoniálech, na píklad kdysi kdesi pi vojenských pehlídkách nebo pozdji pi Olympijských hrách.


Vladimír Vondráek

* * *

Zobrazit všechny lánky autora



Komente
Posledn koment: 22.10.2013  08:29
 Datum
Jmno
Tma
 22.10.  08:29 Von
 21.10.  15:06 Ivo
 21.10.  11:31 Von
 20.10.  20:16 Ivo