Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jon,
ztra Vclav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Malá nahlédnutí do rušného ivota našich ps


V ivot kadého lovka jednou nastane as, e se zane ohlíet, vzpomínat na to, co proil a co s ním proívali jeho blízcí. Také jsem se zaala ohlíet, kdy jsem si uvdomila, jak rychle plyne as, a e kdy svoje vzpomínky nezachytím „slovem na papír“ - tedy na bílou stránku wordu v poítai – urit se vytratí v šeru zapomínání. A to bych nechtla, naopak chci se podlit o epizody ze ivota našich ps se všemi, kdo nemli i nemají monost poznat „na vlastní ki“, kolik vzruchu a pekvapení jim me psí kamarád pipravit.


Ped asem na stránkách ST, jste si mohli peíst, jak vysoko mi zvedl hladinu adrenalinu kavkazan Lord anebo o jeho lásce k psí kamarádce yorkšírce Betynce.
Tentokrát pidávám ve tyech pokraováních povídání o našem pasteveckém „pejskovi“ Cyrusovi…

Maru


* * *

CYRUS od Cerhovických skal (3. ást)


A pišlo další jaro, Cyroušek u zaínal vypadat jako dosplák a dlal mi bodygárda – mla jsem ho stále v patách jako sousedka tu slepici. Byl pozorným sledovatelem veškeré mojí zahradnické innosti. Tehdy jsem se rozhodla, e ušetím místo dole na zahrad, jak jsme hrd nazývali pár kousk stavb vyrvané pdy, abychom mohli nasázet víc rajat a okurek a teba taky njaké jahody.


Na stráni za náhonem jsme u díve s nasazením všech fyzických i duševních sil vytvoili nkolik metr širokých terásek, kam jsme hodlali posléze nasázet plno stromk. A protoe moje vzdlání pece jen o fous pesahuje znalost správného psaní i/y, ekla jsem si, e kdy starým Maym rostly pkné brambory na svazích vysokých And, musí narst i na naší kamenité stráni a vydala se s košíkem sadby, motykou a lahví vody uskutenit svj zámr. Cyroušek chtl být pochopiteln pi tom.


Pešla jsem náhon po fošn, ale Cyrovi se pes nco tak úzkého nechtlo. U jsem byla skoro na míst a on ješt pešlapoval na druhém behu, pokukával a poštkával. Volala jsem na nho, lákala tmi nejkrásnjšími jmény, a se konen odhodlal a za úpnlivého kuení fošnu pebhl. To bylo radosti z hrdinského inu!


A pak se pustil do pomáhání. Zatímco jsem kadým kopnutím motykou zápolila s kamením, drahoušek mi za zády vybíral z jamek zahrabané brambory a dovádl s nimi na strání. Mezitím dole pes zahradu pecházel Laa, který nám na stavb pomáhal. Kdy se vracel, uvidl ho Cyr, nechal bramboru bramborou a jako ztlesnné nebezpeí letl strání sotva se dotýkaje zem, plavným tímetrovým skokem peletl náhon a zahryzl se Laovi do stehna. Co si to kdo dovoluje bez jeho vdomí chodit po jeho pozemku!


A zase vali všichni, kdo to vidli. Jedni na Lau, aby se nehýbal, druzí na Cyra …fuj! …ke m! …fuj! …nesmíš! …k noze!


Úlek byl vtší ne poranní, pesto rozilený soused prohlásil, e jestli ho Cyr ješt jednou napadne, umlátí ho klackem. Legraní pedstava. Ne by ten klacek stail zvednout, bylo by asi po nm, tedy po Laovi. Cyr nebyl pes, který by si nechal cokoliv líbit. Konec konc Laa si jeho averzi zavinil sám svojí zlomyslností, kdy na nho, ješt nedosplého dorostence, najídl bagrem, snad aby ho postrašil.

 


Lau Cyrus dobe znal a jeho pítomnost bral bez problém na vdomí, jene nesml pekroit pomyslné hranice, které si pes stanovil jako bezpenostní zónu. Dostali se spolu do konfliktu ješt jednou. Nebyli jsme práv doma a pes byl v uzaveném prostoru dvorku. Laa si otevel bránu a bez nesnází se dostal a k domovním dveím. Tam zjistil, e jsou zamené, správn usoudil, e za nimi nikdo není, a odcházel. Tedy hodlal odejít, ml tu nejlepší vli se od nás dostat za bránu, jene!! Cyr, který ho pustil dovnit, nehodlal ho pustit ven. Hlídal ho velmi pozorn a pi kadém Laov pohybu výstran zavrel. Lau tehdy zachránila duchapítomnost, klid, který zachoval, a hlavn svaina, co ml s sebou. Velmi opatrn ji rozbalil, po kousíkách házel psovi, a kdy ten se pro ni zohnul, udlal nepatrný úkrok k brán. Kdy ji konen za sebou zavel, trhal oklamaný Cyra svými blostnými tesáky drátný výplet. Laovu ruku minul jen o pomyslný fous.


Dovdli jsme se to pozdji od Ladi samotného. Musím tady ale taky piznat, e se nemáme ím chlubit, nechat se uplatit jídlem, to by se psovi nemlo stát. jene to nebyla chyba psa, ale naše. My jsme ho nenauili nebrat si nic od cizích.


Pokraování ást 4.


Text, ilustrace a fotokolá z archivu Marie Zieglerové


* * *

Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 13.09.2013  17:15
 Datum
Jmno
Tma
 13.09.  17:15 KarlaA
 13.09.  06:37 LenkaP
 13.09.  06:17 Hany