Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Marcela,
zítra Alexandra.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Co v uèebnicích není a nebylo


O Velké francouzské revoluci z roku 1789 jsme se ve škole uèili všichni. O jejích ideových pramenech mezi encyklopedisty Diderotem, Rousseauem, Voltairem. O jakobínech, Dantonovi, Maratovi a Robespierrovi, o dr. Guillotinovi a jeho vra¾edném nástroji, o smrti krále Ludvíka XVI. a jeho rodiny. O Napoleonovi a jeho vítìzném ta¾ení Evropou.


Nikde jsme se ale nedoèetli o tajných spoleèenstvích vzdìlancù a snílkù, jejich¾ ¾ivotním cílem bylo, tak jako u¾ vícekrát v minulosti, zmocnit se vlády nad svìtem.
Informace o tìchto zákulisních zále¾itostech je poskrovnu a v¾dy se usilovalo o to, aby zùstaly utajeny.


ILUMINÁTI


Jejich pùvod mù¾eme najít v Bavorsku, kde byl 1. kvìtna 1776 zalo¾en tajný øád Iluminátù. Vùdcem této skupiny se stal dr. Adam Weishaupt, který se narodil 6. února 1748 jako syn ¾idovského rabína. Po otcovì smrti byl jako pìtiletý konvertován ke katolicismu a dán do výchovy k jezuitùm.


Aèkoli se Weishaupt stal pozdìji knìzem, vyvinula se u nìho zøetelná záš» vùèi jezuitùm a stal se ateistou. Ickstatt, jeho kmotr, mu umo¾nil pøístup do své soukromé knihovny, kde se mladý mu¾ zaèal zajímat o práce francouzských filozofù, studoval právo, ekonomii, politiku a historii. Panuje názor, ¾e Weishaupt získal své myšlenky na znièení køes»anství z Voltairových spisù. Studoval ve Francii, kde se setkal s Robespierrem (který vedl Francouzskou revoluci) a stal se pøítelem nìkolika lidí z francouzského královského dvora. Nìkteøí se domnívají, ¾e prostøednictvím tìchto kontaktù byl uveden do satanismu.


V roce 1770 byl vybrán bankéøem Mayerem Amschelem Rothschildem, aby zalo¾il organizaci, která by mu slou¾ila. V roce 1772 se Weishaupt stal profesorem obèanského práva.Ve vìku 27 let, byl jmenován dìkanem Právnické fakulty. Jezuité mìli z jeho rychlého postupu obavy, a proto se pokusili omezit jeho vliv tajnými pletichami proti nìmu a jeho liberálnímu smýšlení. Proto¾e se nechtìl stát muèedníkem pro své volnomyšlenkáøské ideje, zamìøil se na zalo¾ení své vlastní organizace. Aby zmátl své pomlouvaèe, zalo¾il organizaèní strukturu podle vzoru jezuitù, avšak jeho zámìrem bylo mít tajnou liberální koalici.


Studoval protikøes»anské doktríny Manichejských, jejich¾ uèení se toèilo kolem astrologie, medicíny a magie, zkoumal egyptské okultní praktiky, jak vyvolávat démony a provádìt okultní rituály atp. Zaèal bádat v rùzných zednáøských spisech.


Nejdøíve pøemýšlel o vytvoøení dokonalé organizace zednáøského typu, tvoøené z mu¾ù vynikajících schopností ve všech oborech, ale došel k závìru, ¾e zednáøství je pøíliš otevøené.
Weishaupt byl Rothschildy instruován, aby opustil katolickou církev a sjednotil všechny rozdílné okultní skupiny. Vytvoøil sabat s názvem 'Zlatý Úsvit', který je údajnì dodnes soukromým sabatem Rothschildù. (Zajímavé asociace, ¾e? – pozn. autora).


Køes»anství chtìl nahradit nábo¾enstvím rozumu. Pùvodnì zamýšlel vytvoøit organizaci, zahrnující "školy vìdìní", jejich¾ cílem by bylo "z lidské rasy udìlat jednu dobrou a š»astnou rodinu." Mìla by usilovat o zdokonalování morálky, proto uva¾oval o pojmenování této skupiny jako 'perfekcionisté', ale postrádala tajemství a intriky, je¾ hledal.


1. kvìtna 1776, na pokyn novì vytvoøeného Domu Rothschildù (a Wesselyových, Mosesù, Mendelsohnù a bankéøù Itziga, Friedlandera a Meyera), Weishaupt zalo¾il organizaci s názvem "Starobylí osvícení vizionáøi bavorští", která vešla ve známost pod názvem Øád Iluminátù. Organizace mìla podnítit Americkou revoluci a oslabit Velkou Británii. Weishaupt øekl, ¾e jméno øádu bylo odvozeno od luciferského uèení a znamenalo 'Nositelé svìtla'. V latinì to znamená 'osvícení'. Je to oznaèení nìkoho, kdo je duchovnì a intelektuálnì osvícený. Satan, kdy¾ byl andìlem, byl znám jako Lucifer, 'Svìtlonoš' a z názvu této skupiny se mù¾eme domýšlet o její povaze a cílech. Skupiny s podobnými jmény existovaly ji¾ v minulosti.


Zaèal s pìti èleny a v roce 1778 byli Ilumináti ji¾ plnì funkèní.
Weishaupt napsal: "Velká síla našeho øádu spoèívá v jeho utajení, nech» se nikdy a na ¾ádném místì neobjeví pod svým pravým jménem, ale v¾dy ukryt pod jiným jménem. Není nic vhodnìjšího ne¾ tøi ni¾ší stupnì zednáøství; veøejnost je na nì zvyklá, mnoho od nìho neoèekává, a tudí¾ mu nevìnuje velkou pozornost."


Jen málo lidí znalo pravý smysl Øádu. Pouze èlenové vnitøního kruhu, známého jako
"Areopagite" ("Tribunál"), si byli vìdomi jeho skuteèného úèelu. Všem ostatním Weishaupt
øekl, ¾e chce celosvìtovou vládu, aby se v budoucnosti zabránilo všem válkám.
Z Bavorska se øád Iluminátù rozšíøil do Rakouska a Švýcarska. Brzy mìl více
ne¾ 300 èlenù ze všech oblastí ¾ivota, vèetnì studentù, obchodníkù, lékaøù, právníkù, soudcù,
profesorù, úøedníkù, bankéøù a ministrù. Patøily mezi nì i dodnes známé osobnosti, napø. hrabì Klemens von Metternich, Kateøina II. z Ruska, hrabì Gabriel de Mirabeau, Johann Wolfgang von Goethe, Josef II., Christian VII. z Dánska, Gustav III. ze Švédska a král Poniatowski z Polska.


V roce 1783 mìli více ne¾ 600 èlenù a roku 1784 dosáhli 3 000 èlenù. V roce 1786 mìli velký poèet ló¾í v nìmeckých provinciích, Rakousku, Maïarsku, Anglii, Skotsku, Polsku, Francii, Belgii, Švýcarsku, Itálii, Holandsku, Španìlsku, Švédsku, Rusku, Irsku, Africe i Americe. V dobì 3. zednáøského kongresu ve Frankfurtu roku 1786 mìli Ilumináti pod kontrolou doslova všechny zednáøské lo¾e.


V øíjnu 1783 Joseph Utzschneider, odpadlík od Øádu, pøedal vévodkyni Marii Annì dokument, v nìm¾ podrobnì popsal aktivity Iluminátù.
Bavorský kurfiøt, po zjištìní, ¾e cílem Iluminátù je svrhnout všechny svìtské vlády a vládnout svìtu, vydal proklamaci, v ní¾ oznaèil Ilumináty jako vìtev zednáøù a naøídil jejich ló¾e uzavøít.


Vláda zaèala válku proti Øádu zahájením soudního vyšetøování v Ingolstadtu. Aby zachovali svá tajemství, èlenové Øádu spálili mnoho svých dokumentù. Weishaupt uprchl pøes hranice do Regensburgu a nakonec se usadil ve mìstì Gotha.


9. záøí 1785 soud získal seznam èlenù, a odhalil cíle Iluminátù, zformulované do šesti bodù:


1. Zrušení monarchie a všech vlád.
2. Zrušení soukromého vlastnictví.
3. Zrušení dìdictví.
4. Odstranìní vlastenectví.
5. Odstranìní rodiny prostøednictvím zrušení man¾elství, destrukcí morálky a zavedením spoleèné výchovy dìtí.
6. Zrušení všech nábo¾enství.


Úèelem tìchto šesti bodù bylo rozdìlit lidi politicky, spoleèensky a ekonomicky, oslabit jednotlivé zemì a vytvoøit celosvìtovou vládu. Všechna nábo¾enství, všechna láska k vlasti a oddanost panovníkovi mìla být znièena.


Tato odhalení a zveøejnìní iluminátských dokumentù znepokojily veøejnost velmi málo, proto¾e byla neuvìøitelná.


FRANCOUZSKÁ REVOLUCE


Ilumináti tajnì pronikli do Francie roku 1787 (o pìt let poté, co si to naplánovali)
prostøednictvím francouzského øeèníka a revoluèního vùdce hrabìte Gabriela Victora Riqueti
de Mirabeau (1749- 1791). Mirabeau zavedl iluminátské principy do paøí¾ské zednáøské ló¾e Amis Reunis a zasvìtil abbého Charlese-Maurice de Talleyrand-Perigord (1754-1838), dvorního duchovního v domì Bourbonù.


Nejdùvìryhodnìjší èlenové se stali èleny "Tajného výboru svorných pøátel". Iniciace se konaly ve Velké ló¾i Iluminátù asi 30 mil od Paøí¾e na panském sídle Ermenonville, které vlastnil známý šarlatán Saint Germain (1710-1780 nebo 1785), který tìmto iniciaèním obøadùm pøedsedal. Bìhem iniciace noví èlenové museli pøísahat, ¾e odhalí svému novému pøedstavenému vše, co uslyší, co se dovìdí a co objeví, a také se budou shánìt po vìcech, které by mohly uniknout jeho pozornosti. a vyhnou se všem pokušením vyzradit to, co uslyší. „Blesk neudeøí tak rychle jako dýka, která provinilce dostihne, a» je kdekoli.“


Francouzští zednáøi zosnovali plán na svrhnutí vlády pod záminkou svobody a rovnosti.
Chtìli ukonèit autokratický re¾im a nastolit vládu lidu a pro lid. Jeremy Bentham a William Petty (hrabì z Shelburne) naplánovali a øídili Francouzskou revoluci a pozdìji zosnovali komplot proti Americe.


Marquis de Luchet, pøítel Mirabeaua, ve své eseji Sekta Iluminátù v lednu 1789 napsal:


"Oklamaní lidé!

Musíte pochopit, ¾e zde existuje spiknutí ve prospìch despotismu a proti
svobodì, ve prospìch neschopnosti proti talentu, ve prospìch neøesti proti ctnosti nebo
nevìdomosti proti svìtlu!. Ka¾dý druh høíchu, který sou¾í zemi, ka¾dá nedovaøená myšlenka,
ka¾dý zvrácený vynález se hodí do doktriny Iluminátù. Cílem je celosvìtové panství."


Intelektuálové, známí jako "encyklopedisté", byli nástrojem rozšiøování doktríny Iluminátù. K Philalethùm se brzy pøidru¾ily další ló¾e, jako napø. Devìt Sester; ló¾e Candor, do ní¾ byli rekrutováni èlenové jako Laclos, Sillery, D'Aiguillon, bratøi Lamethové, Dr. Guillotine a Lafayette; dále ló¾e Propaganda, kterou zalo¾ili Condorcet, Abbé Sieyes a Rochenfoucault.


Revoluèní vùdci, jako napøíklad Maximilián Franҫois Marie Isidore de Robespierre (l758-1794), který se stal vùdcem revoluce na popud Weishaupta; markýz Antoine Nicholas
Condorcet (1743- 1794), filozof a politik ; vévoda de la Rochenfoucault; George Jacques
Danton (1759-1794); markýz Marie Joseph de Lafayette (1757-1834), generál a státník;
Jerome Petion de Villeneuve (1756-1794), politik; Filip, vévoda z Orléansu, velmistr
francouzského zednáøství; de Leutre; Fouchet; Cammille Benoit Desmoulins (l760-1794),
D'Alembert; Denis Diderot (1713-1784), encykopedista; Jean-Franҫois de la Harpe (1739-
1803), kritik, dramatik. Ti všichni se pøidali k Iluminátùm, kteøí do roku 1789 pronikli do všech 266 zednáøských ló¾í, pøesto¾e si toho zednáøi nebyli vìdomi.


Ilumináti vytváøeli takové situace, jimi¾ mezi lidmi zasévali sváry. Napøíklad vévoda Orleánský naøídil svým agentùm, aby skoupili tolik obilí, kolik mohou. Potom lidi nechali uvìøit, ¾e král zámìrnì zpùsobil nedostatek, aby lidé hladovìli. Spoluspiklenci ve vládì pomohli vytvoøit prudký nárùst inflace. Tak byli lidé manipulováni, aby se obrátili proti králi, jeho¾ vláda podporovala støední tøídu. Monarchie mìla být znièena a støední tøída utiskována.


Bùh mìl být nahrazen iluminátským nábo¾enstvím rozumu, které se opíralo o tvrzení, ¾e "lidská mysl vyøeší lidské problémy." Bìhem prvních dvou let revoluce, která zaèala v dubnu 1789, Ilumináti infiltrovali do zednáøských ló¾í v takovém rozsahu, ¾e pøestaly fungovat a místo toho zaèaly pracovat pod názvem "Francouzský revoluèní klub". Kdy¾ potøebovali vìtší prostor pro shroma¾ïování, pou¾ili halu jakobínského konventu, a tak tato revoluèní skupina 1300 lidí zalo¾ila 14. èervence 1789 Jakobínský klub. Ilumináti tento klub kontrolovali a byli pøímo zodpovìdní za rozkladnou èinnost, z ní¾ se vyvinula Francouzská revoluce.


Lord Acton napsal: "Dìsivou vìcí na Francouzské revoluci není vøava, ale její konstrukce. Skrze všechen oheò a kouø jsme postøehli dùkazy o propracované organizaci. Mana¾eøi zùstali peèlivì ukryti a zamaskováni, ale není pochyb o jejich pøítomnosti od samého zaèátku."


Pøi uskuteèòování plánu, který vy¾adoval sní¾ení populace o tøetinu a¾ polovinu,
zemøelo více ne¾ 300 000 lidí a král Ludvík i s rodinou byli popraveni. To bylo provedeno k
zajištìní stability nové francouzské republiky. V srpnu 1792, po svr¾ení vlády, byla tøíbarevná
vlajka nahrazena rudou vlajkou sociální revoluce, zatímco køik "Vive notre roi d'Orléans"
ustoupil zednáøskému heslu "Svoboda, Volnost, Bratrství!"


Nastala persekuce. Ti, kdo odpovìdìli správným znamením ruky, si zachránili ¾ivot. V listopadu 1793, kdy se masakry rozšíøily po celé Francii, byly církve reorganizovány podle Weishauptova hesla, ¾e "rozum by mìl být jediným zákonem èlovìka."


Talleyrand, který se roku 1788 stal biskupem v Autinu, byl kvùli své radikální reorganizaci církve pape¾em exkomunikován. Stal se poslancem Národního shromá¾dìní. Jakobíni mìli Národní shromá¾dìní pod kontrolou a dle jejich zámìrù se Mirabeau stal vùdcem Francie. V pravém demokratickém duchu øekl: "Musíme zalichotit lidu poskytnutím spravedlnosti, slíbit mu velké sní¾ení daní a spravedlivìjší rozdìlování majetku a odstranìní poni¾ování. Tyto fantazie lidi zfanatizují a zlomí ka¾dý odpor."


Revoluce byla pova¾ována za skonèenou 28. èervence 1794, kdy byl Robespierre s»at gilotinou.


Thomas Jefferson, který po tøi roky (1785-89) slou¾il jako ministr ve francouzské vládì, popsal tyto události slovy "tak pøekrásná revoluce" a øekl, ¾e doufá, ¾e vyèistí celý svìt.
Sekretáø státní pokladny Alexander Hamilton øekl, ¾e Jefferson pomohl rozbìhnout
Francouzskou revoluci a v dopise pøíteli s datem 26. kvìtna 1792 napsal, ¾e Jefferson "bohatì
pil z poháru francouzské filozofie, v nábo¾enství, vìdì a v politice. Odešel z Francie v období
kvasu, který pomáhal vyprovokovat."


Iluminát a èlen francouzského revoluèního Národního shromá¾dìní, vikomt de Barras, byl svìdkem, jak ètyøiadvacetiletý Napoleon v roce 1793 obklíèil a dobyl Toulon, který byl dr¾en anglickými a španìlskými vojsky. Barras, který byl Národním shromá¾dìním zvolen vrchním velitelem francouzských ozbrojených sil, se roku 1795 stal èlenem pìtièlenného Výboru, který zaèal vládnout Francii a brzy se stal nejmocnìjší postavou v zemi. Jmenoval Napoleona velitelem ozbrojených sil. Avšak v roce 1799 Napoleon (èlen øádu Templáøù) zpøetrhal vazby s Barrasem, proto¾e se obával, ¾e se Barras pokusí obnovit monarchii. Napoleon rozpustil Výbor a roku 1804, za podpory Talleyranda (který slou¾il jako ministr zahranièí), se stal císaøem. Nevìdomky, jako loutka Iluminátù, jeho vláda zpùsobila totální rozvrat Evropy, co¾ Ilumináti potøebovali, aby nad ní získali kontrolu a sjednotili ji. Ukonèil Svatou øíši øímskou a roku 1806 udìlal ze svého bratra Josefa krále Neapole. Josef byl nahrazen Napoleonovým švagrem Maratem, poté, co se Josef roku 1808 stal španìlským králem. Jeho bratr Ludvík byl uèinìn králem Holandska a další bratr Jeroným, králem Westfálska.


Napoleon zmìnil tváø Evropy, ale nakonec Francouzská revoluce ztroskotala, proto¾e Evropa nebyla dobyta celá. Ilumináti okam¾itì podnikli kroky k jeho sesazení s trùnu, co¾ jim trvalo pìt let. Aby získal peníze pro Wellingtonova vojska, Nathan Rothschild pøelil peníze svému bratru Jamesovi (který provádìl finanèní transakce pro francouzskou vládu) v Paøí¾i. Ten peníze pøedal Wellingtonovým jednotkám ve Španìlsku. Kromì toho, Ilumináti tajnì pracovali za scénou, aby se ostatní národy sjednotily proti Francii.


Po porá¾ce u Waterloo byl Napoleon poslán opìt do exilu, tentokrát na ostrov Svatá Helena v Ji¾ním Atlantiku, kde roku 1821 zemøel. Ve své poslední vùli napsal: "Umírám pøedèasnì, zabit anglickou oligarchií a jejími nájemnými vrahy."


***

Od Francouzské revoluce uplynulo 224 let a vývoj pokroèil v mnoha smìrech.
Pøed nedávnem upoutal naši pozornost pojem - Nový svìtový øád. Tento termín byl vysvìtlován neurèitými frázemi o "novém duchu spolupráce mezi národy svìta k dalšímu upevòování míru." A mír je dobrý, tak¾e Nový svìtový øád by mìl asi být také dobrá vìc a mìl by být akceptován .


Termín "Nový svìtový øád" poprvé pou¾il pøed mnoha lety Adolf Hitler. Øekl: "Národní socialismus uskuteèní svou vlastní revoluci pro nastolení 'nového svìtového øádu'."


Associated Press uvedla, ¾e 26. èervence 1968 guvernér New Yorku Nelson Rockefeller øekl v projevu na International Platform Association v park-hotelu Sheraton v New Yorku, ¾e "jako prezident by na mezinárodním poli pracoval smìrem k vytvoøení Nového svìtového øádu."


O Novém svìtovém øádu, (NWO), mluvilo mnoho dalších politikù.
Mu¾em, který postavil Nový svìtový øád do záøe reflektorù a udìlal víc ne¾ kdokoli jiný pro jeho pøijetí, byl prezident George Bush. V únoru 1990 v San Franciscu øekl: "Politická mapa se v tomto století zmìnila. A s ka¾dým pøíchodem nového tyrana, vypuknutím nebo koncem krvavé globální války jsme se pøiblí¾ili k Novému svìtovému øádu."


11. záøí 1990 na spoleèném zasedání Kongresu, které pøenášela televize, Bush øekl: "Zaèalo nové partnerství mezi národy. Dnes stojíme pøed jedineèným a neobyèejným momentem. Krize v Perském zálivu, jakkoli je vá¾ná, nabízí vzácnou pøíle¾itost pohnout se smìrem k historickému období spolupráce. Z tìchto tì¾kých èasù mù¾e vzejít náš pátý cíl – Nový svìtový øád... Kdy¾ budeme úspìšní, a my budeme, máme reálnou nadìji na tento Nový svìtový øád, v nìm¾ Organizace spojených národù mù¾e sehrát dùvìryhodnou mírotvornou roli, která bude naplnìním slibu a vize zakladatelù OSN."


Podobných citátù význaèných amerických politikù bychom našli mnoho. Proto závìr, ¾e tato zemì je infiltrovaná konspirátory, èleny jisté organizace, kteøí jsou odhodláni zøídit celosvìtovou vládu, kterou budou mít pod kontrolou, zní neuvìøitelnì, jako nìjaký film o Jamesi Bondovi, ale je to pravda. Pravda, kterou média odmítají zveøejnit, dokonce se pokoušejí ji zastírat a dokonce popírají samu existenci takové skupiny.


Kdy¾ se podíváme na to, co se stalo 200 let po francouzské revoluci v naší zemi, lze si polo¾it otázku, jaké síly mohly zapùsobit na vývoj událostí. A mù¾eme se zamyslit nad tím, co se dìje dnes. Èiní tak Klausùv spolupracovník Petr Hájek, mù¾eme to zkusit také.


Podle knihy Davida Allena Rivera:

POSLEDNÍ VAROVÁNÍ
Dìjiny Nového svìtového rádu


Ivo Krieshofer



Komentáøe
Poslední komentáø: 29.07.2013  18:24
 Datum
Jméno
Téma
 29.07.  18:24 Ivo Ilumináti
 24.07.  07:25 Inka
 23.07.  19:17 Láïa K. Kdo hledá najde
 23.07.  17:42 Von
 23.07.  17:42 KarlaA
 23.07.  16:09 Gabi-florka
 23.07.  16:07 Tabi-florka
 23.07.  16:03 Blanka B.
 23.07.  13:55 Ivo
 23.07.  11:02 hera