Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Miloslav,
ztra Ester.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupn se poznáváme, zvykáme si na sebe a stáváme se páteli. Je na tak namíst (kdo chce - není podmínkou) piblíit ostatním své okolí, své milé, zájmy, pocity atd. Zaali jsme pohledem z okna. Dalším pohledm se však meze nekladou, samozejm v etických hranicích, daných provozem tchto stránek.

 

Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pípadn i foto) na info@seniortip.cz  a my z toho udláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohled - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen penesený...
Tentokrát je to pohled na jedno zajímavé seznámení.


Chvála internetu
aneb
Jak jsem se z internetu dozvdla, kterak se seznámili mí praprarodie


Kdy lovk pichází do let, nejene ho všechno zaíná bolet, ale uvdomuje si, e v jeho ivot zaíná nabývat na dleitosti jistá kontinuita – vdomí, e odnkud a nkam jdeme. e jsme se tu na Zemi neocitli jakoby vytreni bez návaznosti na své pedky, popípad i na své potomky, e zde existuje posloupnost generací. To, co jsme, jsme z velké ásti díky svým pedkm. lovk se tedy na stará kolena zane intenzivn zajímat o své koeny. Zane pátrat v matrikách v nadji, e objeví v rodokmenu osobu nanejvýš významnou. No, piznám se, toto období a tento zájem neminuly ani mne. A kdo hledá, najde. Nco jsem objevila… díky internetu.


V rodin mé maminky bylo všeobecn známo, e náš pedek, njaký Duras, pišel s Janem Lucemburským do ech – v jeho suit, doprovodu. Protoe byl z kraje okolo Bordeaux (dodnes tam stojí hrad de Duras, mono najít na Google, existuje virtuální prohlídka hradu), urit naezal na tatínkových vinicích njaké ty sazenice vinné révy a pivezl je – on, nikoliv Jan Lucemburský, to je historický omyl - do ech. A od té doby se tu v echách pstuje i francouzské víno…

 


No, a co jsem se krom informace o hradu de Duras dozvdla z internetu? Víme, e prapraddeek František Duras pocházel ze elenic na Slánsku. Obec elenice má starou kroniku, kde se dozvíte snad všechno. A ta je dnes vystavená na internetových stránkách obce elenice.
A tak jsem se pispním místního rodáka pana Zdeka Petríly dostala k dalším zajímavým informacím:


U vím, kdy (roku 1455) pišel z Prahy do elenic první Duras, jak se jmenoval (Jan), jak se jmenovala jeho paní (Kateina), o zaloení gruntu . 1, o potomcích, o narozeních, úmrtích a svatbách, o penzích, které dostali sirotci, ím byli sedláci ze statku . 1. Nkolikastránková kronika, kde jméno Dras nebo Duras figuruje snad u kadé zaznamenané události.


Z místní kroniky: Roku 1455 si grunt v elenicích zakoupil praský mšan Jan Dras a stal se zakladatelem jednoho z nejstarších selských rod na Slánsku. V závti z roku 1460 odkazuje statek o tech lánech polí v elenicích své manelce paní Katein a synu Václavovi.


Kronika uvádí, e po ticetileté válce obec byla zpustlá, statek opuštný, Durasové se rozprchli do okolí. Na grunt . 1 pišli v roce 1567 Myslíkové z Kmetinvsi, a jak bylo zvykem, i oni si zaali podle jména statku íkat Durasové. (Kronika: Jakub jinak Kubeš Myslík z Kmetinvsi koupil statek Drasovský v elenicích s ddinami osetými i neosetými, lukami i se vším k tému statku píslušenstvím, té i se svršky a nábytky, které jsou sob na ceduli poznamenati dali, od Doroty Drasky i na míst sirotk po nebotíkovi Zikmundovi Drasovi...).


Dleité zjištní: Na statku .1 tedy od roku 1567 nejsou praví Durasové, nýbr Myslíkové!


Statek . 17, odkud té pocházejí mí pedkové, se datuje z poloviny 16. století. Po roce 1734 pešel grunt na Jana Hrona. Po nm hospodaila po nkolik let sama vdova Anna Hronová. Nemajíc syna, postoupila roku 1787 grunt dcei Albt a zeti Václavovi Drasovi ze Pcher, který s ní ji od roku 1778 hospodail.


A máme tu Durase, kterého potebujeme! Protoe jeho potomek, František Duras, se v roce 1848 zúastnil protihabsburského odboje, za boj na barikádách byl odsouzen na doivotí do olomoucké pevnosti spolu se Sabinou, Friem a Bakuninem. Bhem let jeho vznní se Habsburské rodin narodil potomek, snad Fridrich, a z velké radosti panovnické rodiny dostal mj prapraddeek a jeho spoluvzové milost – a tak se v roce 1857 mohla narodit má prababika...


A do verejška mi bylo záhadou, jak se má prababika ze Slánska seznámila s praddekem Bohuslavem Kellerem z Hostinného v Podkrkonoší. Krom internetu pomohla náhoda a vzpomínka. Kdy jsem byla v padesátých letech malá holika, ukázala mi babika na známku, znázorující vynálezce Karla Klíe, se slovy: Podívej se, to je mj strýc!. Tato vzpomínka se mi stala vodítkem. Takový vynálezce, jakým byl Karel Klí (vynalezl hlubotisk), musí být zmínn Wikipedií! A taky e je! V jeho ivotopise je napsáno, e spolu s otcem sympatizoval s protihabsburským povstáním, e byl dokonce za tím úelem i v Praze…


A kruh se uzavírá: ob rodiny se poznaly „díky“ revoluci v roce 1848. Záhada je vyešena.Vidíte, k emu všemu je dobrý internet!

 


P.S. Grunt íslo jedna v elenicích prošel za dobu své existence mnoha zmnami. Byl vypálen, vyplundrován, znovu postaven, opuštn, zveleben, zanedbán… Kdy jsem ho vidla poprvé poátkem sedmdesátých let, ješt stálo nkolik budov, jedna z nich byla obydlena. V roce 1990, to se u propadala stecha velké stodoly, statek – alespo podle mého zdání – obydlen nebyl. A dnes? Za vysokou upravenou zdí mu jen tušit, jak grunt . 1 vypadá dnes…


A kolik je asi potomk francouzského pedka z rodu De Duras, který pišel do ech ve trnáctém století s eským panovníkem, a u nositel jeho jména nebo ne, ijících na Slánsku i jinde… ozve se mi nkdo z nich?


Alena Houserová,

s pomocí kroniky obce elenice a s pomocí pana Zdeka Petríly ze elenic
Foto - zdroj: www.zelenice.net

Další lánky autorky:

Vzpomínka stará padesát let



Komente
Posledn koment: 09.03.2013  10:47
 Datum
Jmno
Tma
 09.03.  10:47 JanaS
 09.03.  08:28 Milu
 08.03.  06:52 Josef